Shelly Blake-Plock je učitelem hudby, historie a latiny na středních školách v Baltimore (Maryland, USA). Umění se hodně věnuje i mimo školu. Hraje v několika kapelách a doma nahrává vlastní skladby. Díky tomu má možná k technologiím blíže, než jiní učitelé. Integroval je plně do své výuky a založil blog Teachpaperless, jímž se snaží ukázat kolegům, že lze učit naprosto ekologicky – tj. zcela bez papíru. Je zastáncem volného wifi připojení žáků v celé škole. Následující příspěvek vyšel na jeho blogu 6. 1. 2010.
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
18 komentářů:
má blíže než jiní učitelé.....čárka před než se píše pouze tehdy, následuje-li celá věta
Takže učení se zcela bez papíru je naprosto ekologické? To si z nás, pane Brdičko, děláte legraci? "Dva požadavky na vyhledání Googlem vyprodukují podle vědců z Harvardu stejně oxidu uhličitého jako ohřátí konvice vody" (http://www.emag.cz/dva-pozadavky-na-vyhledani-googlem-vyprodukuji-stejne-oxidu-uhliciteho-jako-ohrati-konvice-vody/). K tomu přičtěte, kolik energie pozřou počítače, kolik je v nich plastů, těžkých kovů, LCD displeje, totéž v mobilech. Oproti tomu papír, plně recyklovatelný. Co je ekologičtější? Vidím to jasně. Proč ale děláte z lidí blbce, tomu nerozumím. Věrozvěsti pokroku mě odevždy děsili...
Hm. Mně to přijde jako bezva způsob, jak zabít čtvrt hodiny něčím, co žáci mohli udělat doma :(
Ale vo-vo-vo tom to je, Ygrain! :-)
Chce snad někdo říci, že tak úplně nerozuměl tomu, co se vlastně ve výše popsané aktivitě provádí? Je to možné.
Přiznám se, že jsem hlavně neporozuměl smyslu a podstatě uvedeného cvičení.
Jakýsi náznak jsem sice zaznamenal v bodě:
4. Zvol jeden tobě dříve neznámý zdroj a napiš o něm do svého blogu příspěvek popisující jeho použitelnost při učení.
- kterážto činnost zavání hodnocením obsahu či relevance příslušného zdroje. Je to sice diskutabilní, vzhledem k předpokládanému času zbývajících cca 10 minut, ale budiž.
Jenže to bylo vzápětí anulováno pokračováním úkolu:
Ujisti se, že právě tento zdroj lze hodnotit jako 5 hvězdičkový.
- tedy nikoliv: "Přiděl zdroji vlastní počet hvězdiček a zdůvodni proč".
Tomu fakt nerozumím. Znamená to, že důležitý je počet hvězdiček, i když na zdroji najdu tvrzení, že krokodýl je savec? (Viz populární učitelský vtip.)
Jsem asi vážně natvrdlý, ale zkuste, prosím, vysvětlit skutečný přínos této hodiny.
Ale kromě toho.
Já prozatím žiji v bludu, že podstatné jsou ty informace, které má jedinec ve vlastní hlavě a nikoliv ty, které se nacházejí v imaginárním internetovém cloudu.
Jakkoli souhlasím, že pro společnost budoucnosti je sdílení informací důležité (až budem jedna velká celoplanetární rodina), přesto hlavní konkurenční výhodu spatřuji spíše v informacích, které sdíleny nejsou. (Alespoň většina komerčních firem tak funguje, mám dojem.)
Ale hlavně. Nejdřív musím vůbec mít co sdílet.
Vězte ale, že navzdory zjevnému zaostávání bude za takových 5 let něco podobného běžnou realitou i u nás.
Sice to sem nepatří, ale jsou oblasti, ve kterých bych raději volil cestu zaostávání.
Kromě výše uvedeného třeba také v počtu detekčních rámů ve vstupech našich škol a počtu ochrankářů zaměstnávaných v resortu školství, například.
Tak vážení,
kam se odstěhujeme? Jesli máte nějaký nápad, já jdu s vámi!
Donedávna nemyslitelné je dnes běžné!
Tak to bývá od jaktěživa a nemělo by nás to už ani moc překvapit.
http://bit.ly/4LKxz0
BoBr: nikam, zůstaneme doma, kam patříme. A svou pravdu budeme hájit. I proti celému světu, máme v tom výbornou zkušenost i učitele. Tehdá jsme pravdu měli my, snad ji máme nyní také. Nemusíme zveřejňovat a přebírat každou blbinu, co udělají v USA.
Ygrain řekl(a)...
Hm. Mně to přijde jako bezva způsob, jak zabít čtvrt hodiny něčím, co žáci mohli udělat doma :(
Myslím, že kolega Ygrain vystihl další krok, který se do článku nevešel a kterým je potřeba vykročit: propojování formálního a neformálního (informálního) vzdělávání.
a žáci jen pracují, vyhledávají, pracují a vzdělávají se, nejlépe bez jakékoliv kontroly, sami se sebehodnotí, stanovují si stále vyšší a vyšší cíle,... jejda, to je opravdu hudba budoucnosti. To se ti učitelé budou mít. Nezavrhuji i tyto možnosti vzdělávání, na doma ideální, ve škole jako podpora. I žák však potřebuje oddych a někdy se mu nechce, což takhle si zapnout hry a sjet si něco po síti - já to dělám při výkladu a přednáškách taky. je to bezva - někdy si zahrát půlku dne.
Hmm, tak tohle moji žáci v hodinách programování dělají zcela běžně v době, kdy zapisuji do třídní knihy. Během té doby si také ti, kteří si doposud prostřednictvím facebooku ještě nestihli poslat samostatné vypracování domácího úkolu, tento úkol samostatně opatří, a ti nejrychlejší si ještě stihnou přepsat i názvy některých proměnných. Během dalších 10 minut pak pomocí dataprojektoru společně zjišťujeme, která práce (popřípadě více prací) v sobě obsahuje/í největší podíl tvůrčí činnosti, tedy hledáme zdrojovou/zdrojové a pak určujeme ten zbytek, tedy ty, které lze jednoznačně prohlásit za plagiát. Žáci získávají neskutečné množství odborných kompetencí (dosaďte si sami) běhěm několika minut. Čas od času jsem však nucen jim studium "znepříjemnit" vypracováním programů, jejichž zadání se pro každého žáka liší. Tam je zapotřebí žákům poskytnout dostatek času, aby mohli nalézt nejkvalitnější a zároveň nejlevnější zdroj, který jim s vypracováním programu pomůže či vypracování zajistí. Tímto získávají další kompetence (např. v oblasti ekonomické: znají význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; zvažují při plánování a posuzování určité činnosti /v pracovním procesu i v běžném životě/ možné náklady, výnosy a zisk, sociální dopady; efektivně hospodaří s finančními prostředky), přičemž to všechny zúčastněné strany hrozně baví a naplňuje. Doporučuji všem.
Zřejmě jste již pochopili, že už dávno nedávám úkoly ani projekty z programování, protože to nemá cenu a místo toho hodnotím jejich výkony přímo ve výuce a na konci cvičení, byť by bylo krásné, abych jim zadal něco přiměřeně složitého na 14 dnů, a oni měli radost, že na něčem mohli máknout sami. To jsem zkusil párkrát a už jsem z toho vyrostl. To, co píše pan BoBr v článku, je IMHO úplně k ..... a žákům to nic nedá. Sice to není to samé, co jsem posal já, nicméně i tak je to podle mého názoru na úrovni nápadu W. Bartoše, aby si učitel s každým žákem na začátku hodiny potřásl rukou. Trvalo by to stejně dlouho a výsledek by byl stejný. Věřím, že by to žáky bavilo, ale nic jim to nepřinese. Žádnou přidanou hodnotu jim tím neposkytuji. Tohle si můžou vymyslet sami, doma. Také by mě docela zajímalo, jak bych je z takových úkolů, které jsou nastíněny, hodnotil. Prosím vám, pořádné práci čest, a pevně věřím, že zase nějaký skvělý nápad zvítězí nad zdravým rozumem a budeme jej povinně s úsměvem na rtech implementovat.
Pádnou odpověď na naparování se Vaše a Vám podobných dávají kognitivní psychologové vysvětlením toho, jak funguje paměť a jaký to má vliv na výuku. Tím lze zároveň vysvětlit, proč žáci nemají rádi školu, ve které učíte.
Daniel Wišňovský se ve své knize Proč nemají žáci rádi Jendu“ snaží pomoci učitelům, jako Vy lépe pochopit vývoj myšlení jejich žáků. Odhaluje význam příběhů, emocí, paměti, kontextu a rutiny pro budování dlouhodobých znalostí a zkušeností. Na teoretických základech kognitivní psychologie definuje devět hlavních principů fungování mozku během poznávání:
1. Člověk je přirozeně zvědavý, ale nikoli přirozeně přemýšlivý.
Žáci Vás nemají rádi, protože Vaší výuce často nerozumí nebo se nudí. Vyžadovaný rozsah přemýšlení musíte citlivě nastavit tak, abyste udržel jejich zájem. To se daří jen tehdy, dostaví-li se v dostatečně krátké době úspěch - třeba ve formě vyřešení jednoduchého programu.
2. Schopnosti nelze vyvinout bez předchozích faktických znalostí.
Je úplně jedno, jak moc chcete dospět k vyšším formám poznání u svých žáků. Nepodaří se Vám to, pokud žáci nebudou mít potřebné faktické znalosti předem uloženy v dlouhodobé paměti. Platí to například i u základní kompetence pro učení nezbytné, což je čtení zdrojového kódu s porozuměním.
3. Paměť je pozůstatkem myšlení.
Je-li totiž paměť schopna zaznamenat jen to, co bylo dříve zpracováno myšlením, měl byste se měl snažit vést žáky tak, aby jejich pozornost od probírané problematiky nic neodvádělo. Nejvhodnějším postupem, umožňujícím dosažení tohoto cíle, je technika vyprávění příběhů.
4. Nové poznání přichází vždy jen ve spojení s tím, co již známe.
Dospět k hlubokému porozumění a být schopen abstrakce není snadné. Skutečným expertem se nikdo nestane dříve než za 10 let.
5. Dovednosti vyžadují cvičení.
Pro dovednosti platí přesně totéž, co v minulém bodě pro porozumění. Dobře viditelné je to u virtuózů či u vrcholných sportovců. Ale úplně stejně to funguje při učení se programování. Musíte opatrně volit, které dovednosti jsou pro žáky natolik důležité, že je třeba je mít zautomatizované, a ty pak musí být opakovaně procvičovány. Přitom platí, že lepší jsou kratší ale častěji opakovaná cvičení. Dril je sice v současné době považován téměř za sprosté slovo, ale uvědomte si, že když máme určité věci pevně zafixovány, uvolňujeme paměť, která se pak může věnovat jiným činnostem.
6. Chápání je zásadně odlišné v počátečních a pokročilých stádiích přípravy.
Od žáků nelze očekávat, že budou přemýšlet podobně jako Vy - expert s mnoha lety praxe. I expert byl kdysi začátečníkem a musel si nejprve osvojit základní myšlenkové postupy, na nichž vybudoval vyšší formy poznání.
7. Žáci jsou si při učení daleko víc podobní, než se liší.
Využití více odlišných výukových metod lze považovat za užitečné cvičení, avšak pro všechny žáky bez rozdílů.
8. Inteligenci je možné soustavnou a tvrdou prací zvyšovat.
Mnoho z toho, co měříme jako inteligenci, je formováno dříve získanými znalostmi uloženými v dlouhodobé paměti. Většina současných výzkumů preferuje vliv genetiky, přitom ale neberou v úvahu, že samotné geny mají ve skutečnosti na prostředí značný vliv (Romové jsou typickým příkladem). To znamená, že prostředí může mít mnohem větší vliv, než se předpokládá. Proto byste měl preferovat snahu před schopnostmi a snažit se zvyšovat sebedůvěru žáků.
9. Schopnost učit, stejně jako každou komplexní duševní činnost, je nutno zdokonalovat tréninkem.
Vaše sebelepší znalosti nejsou zárukou schopnosti uplatnit je v praxi. Vy jste se zdokonalil do určité úrovně a nyní již dlouhá léta stagnujete. Je celá řada metod, jak tomu zabránit. Nechte se nahrát na video, pište si deník, vytvořte dvojici s důvěryhodným kolegou, s kterým se, v případě omezování počtu žáků, budete dělit o úvazek, a který Vám pomůže odhalit Vaše slabé stránky. Spojte se s komunitou učitelů hledající nové místo, kteří by rádi využili Vaše zkušenosti.
Jo, dobré, to mě pobavilo, zvlášť bod 1 a bod 9. To v kontextu toho, že o mně nic nevíte, ale jinak dobré, za referát celkově za 2, tedy chvalitebně.
Jo, a jinak jsem rád, že Vás žáci milují, protože pokud se držíte těchto zásad a pouček, žijete školou na 100 %, tak je to nade vše a tímto máte vyhráno. Gratuluji a tiše závidím.
Tak je to spravne, tak to ma byt. Hm, ale oni mě jaksi taky nemilují :-(
Ach jo, to je v celku škoda, protože jsem se těšil, že mi konečně někdo ukázal světlo na konci tunelu, že procitnu ze zlého snu a blahé nevědomosti, budu osvícen a (asi)milován.
Osvícen a asimilován v dohledné době zřejmě nebudete. Jisté však je, že bez ohledu na Váš názor, budete v nejbližších letech, spolu s ostatními učiteli, kolektivně násilně inovován.
kolektivně násilně inovován
a především radostně až rozjásaně za světový mír proti imperialismu v slavné májové dny v duchu nesmrtelné revidované Bloomovy taxonomie na Vystavce Dostiženij Češkogo Školstva s Cermatem na věky a nikdy jinak ...
Okomentovat