Ondřej Liška: Jediný způsob, jak zachránit školství

Začíná nový školní rok, který bude možná těžší než ty předchozí. Pro pedagogy, pro rodiče i pro žáky.

Důvod? Vláda se chystá seškrtat rozpočet resortu školství takovým způsobem, že nezbude než snížit platy učitelů - o zastavení řady potřebných projektů nemluvě.

Otevřeně říkám, že Strana zelených nepodpoří snížování výdajů na vzdělávání. Ekonomické zákonitosti říkají, že naše školství by mělo z krize vyjít modernizované, ne utlumené a degradované. Vždyť už dnes ukazují výsledky srovnávacích studií TIMSS a PISA, že čeští žáci se ve všech oblastech rok od roku zhoršují.

V době krize se jistě šetřit musí – ale na pravém místě! Snižovat rozpočet školám, které už beztak nemají kde brát, je kontraproduktivní a přivolává to na nás další krizi.

Rok a půl jsem byl ministrem školství, mládeže a tělovýchovy. Rok a půl jsem se musel své pracovní dny dělit mezi snahu o zlepšení našeho vzdělávacího systému (což by měla být jediná skutečná pracovní náplň ministra) a přesvědčování svých kolegů o jednom zcela zjevném faktu: že školství je rozpočtově fatálně podhodnoceno a že situace, kdy se školy všech stupňů doslova doprošují, aby politici splnily své papírové sliby, je nedůstojná a trapná. Tu jsem byl kvůli rozpočtu u ministra financí, jindy přímo u premiéra, někdy jsme se nad mými požadavky dohadovali všichni najednou.

Tato zkušenost mě dokonale poučila. Spoléhat na to, že politici někdy svá slova o vzdělávání jako společenské prioritě skutečně dodrží, je naivní. Musíme je k tomu donutit.

Česká republika vydává na vzdělávání 9,7% veřejných výdajů, což je jedno z nejhorších čísel v OECD. Tam je totiž průměr 13%. Tříprocentní rozdíl přitom znamená mnoho miliard, které naše školství akutně potřebuje.

Strana zelených chce proto přijít se změnou rozpočtových pravidel. Novelou příslušných zákonů chceme každou novou vládu zavázat k tomu, že bude každý rok dávat na vzdělávání 12% rozpočtových výdajů. Pak se politici nebudou moci z podpory školství vyzout a použít peníze někde jinde (kde by je možná rádi viděli jejich spřátelení lobbisté).

Až vás bude někdo přesvědčovat, že takové opatření není legislativně možné, nebo že na to republika ekonomicky nemá – nevěřte mu. Možné to je a není to vůbec nic těžkého. A co se týče zdrojů – v přechodové fázi lze využít například očekávané příjmy z privatizace a nemalé výnosy podniků se státní účastí (např. ČEZu).

Hlavní argument pro náš návrh ale je, že ty peníze prostě nelze investovat lepším a efektivnějším způsobem.

Říkám to nerad, ale změna rozpočtových pravidel je v současné době zřejmě jediný způsob, jak našemu školství pomoci.

Převzato z blogu autora blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-liska.php