Kamila Petrovská: Začínáme se školním parlamentem II.

Chceme-li začít ve škole pracovat se školním parlamentem, je potřeba věnovat čas pečlivé přípravě, která povede k tomu, že všichni zaměstnanci a žáci školy budou vědět, v čem spočívá práce parlamentu a k čemu je dobrý. Příspěvek převzat z metodického portálu www.rvp.cz provozovaného Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Koordinátor - na začátku je potřeba určit dospělou osobu, která povede žákovský parlament. Tato osoba by měla být motivována pro vedení parlamentu, věřit v jeho smysl a být připravena mu věnovat dostatek (třeba i volného) času. Koordinátor je jakýmsi spojovacím bodem mezi parlamentem, vedením školy a ostatními učiteli. Pro žáky by měl být především partnerem, průvodcem, osobou, která je podpoří, které mohou důvěřovat a se kterou mohou mluvit o čemkoli, co se ve škole děje. Koordinátor by neměl být autoritativním vůdcem parlamentu, měl by fungovat spíše jako jeho rádce, jako někdo, kdo tam je, když žáci potřebují podporu, radu, pomoc. Jinak by měla všechna činnost parlamentu vycházet z iniciativy jeho členů.

Kdo se stane koordinátorem vždy záleží na konkrétním prostředí školy. Může to být člen vedení školy (zde však existuje nebezpečí, že žáci se budou bát mluvit o některých tématech a nebudou se cítit plně v bezpečí) nebo někdo z pedagogů. Tato varianta bývá nejčastější, je však potřeba dbát na to, aby splňoval výše uvedené charakteristiky. I zde bude mít nejspíš partnerský vztah koordinátora a žáků své limity, někdy může být pro koordinátora nelehký střet dvou rolí - učitele a koordinátora parlamentu.

Třetí možností je, aby vedl parlament někdo zvenku, kdo nepatří mezi zaměstnance školy. Výhodou je, že tato osoba je neutrální, má nadhled nad děním ve škole a může si s žáky vytvořit partnerský vztah založený na důvěře a otevřené komunikaci. Nevýhodou může být, že nezná detailně prostředí školy a že se v ní nenachází každý den. Takovou externí osobou může být například student pedagogické fakulty nebo člen organizace, která se tématem školních samospráv zabývá (metodickou podporu při zavádění a rozvoji žákovských parlamentů nabízí například projekt POLITEIA - www.politieia.cz).

Struktura a možnosti parlamentu - koordinátor dá dohromady skupinku aktivních žáků, která promyslí následující otázky:

• K čemu je nám parlament dobrý?
• Jak může ovlivnit život školy?
• Jakými tématy by se měl zabývat?
• Jaká bude jeho struktura?
• Jaké jsou jeho přednosti a jaké limity?
• Kdy a jak často by se měl scházet?

Skupina aktivních žáků, kteří se chtějí podílet na životě školy, je důležitým faktorem pro vznik dobře fungujícího parlamentu. Na nich bude stát příprava parlamentu a volební kampaně, oni budou motivovat své spolužáky a je pravděpodobné, že někteří z nich se sami stanou zvolenými zástupci parlamentu.

Diskuse ve třídách by měla proběhnout mj. nad následujícími otázkami:

• Co je školní parlament?
• Proč je dobré mít ve škole parlament?
• Jaká je role třídních zástupců v parlamentu?
• Jak si nejlépe ověřit, že každý ve třídě má možnost vyjádřit se k dění ve škole?
• Jak se ujistit, že v parlamentu budou zastoupeny hlasy všech tříd?
• Jak zjistíme, že komunikace mezi zástupci v parlamentu a třídami dobře funguje?
• Jak se dozvíme, co se dělo na zasedáních parlamentu a co všechno parlament dělá?

Stejné otázky je dobré nejprve prodiskutovat v učitelském sboru.

Po této přípravné fázi by měli učitelé i žáci vědět, proč je dobré mít ve škole parlament, jak bude fungovat a kterými tématy se může zabývat. Zároveň bude vytvořena skupina motivovaných žáků, kteří se chtějí podílet na dění ve škole a na přípravě parlamentu.

Aktivity podporující přípravnou fázi (viz také příloha)

Tři přání - aktivita vhodná pro definování oblastí, kterými se parlament může zabývat.

Diamant - vhodný při rozhodování, kterými tématy se má parlament zabývat nejdříve a které může odsunout na později. 

Proč zakládat školní parlament? - aktivita vhodná především pro učitelský sbor, ale i pro žáky, aby si ujasnili, proč je dobré mít ve škole parlament.

Světlá a tmavá místa - žáci pojmenují světlá a tmavá místa školy. Zhodnotí, jak se cítí v různých prostorách školy a co by chtěli zlepšit. 

Naše škola - žáci popíší, jak jsou nyní zapojeni do života školy. Pojmenují, co by chtěli ve škole zlepšit a jakým způsobem je možné toho dosáhnout.

Další vhodné aktivity

Ideální člen parlamentu, Objekty, Horké tipy, Kuličková debata (podrobný popis her najdete v dalších článcích této série).

Několik zdrojů pro inspiraci při práci se školním parlamentem:

HAVLÍNOVÁ, M.; KOPŘIVA, P.; MAYER, I.; VILDOVÁ, Z. a kol.: Program podpory zdraví ve škole, rukověť projektu Zdravá škola, Praha: Portál, 1998.
HOTOVÝ, Filip a kol. POLITEIA - výukové a metodické materiály k průřezovému tématu Výchova demokratického občana. Praha: GEMINI o. s., 2008.
KJAERGAARD, E.; MARTINENIENE, R.: Pětkrát hurá demokracii. Praha: STROM, 1997.
KREJČOVÁ, V.; KARGEROVÁ, J.: Začít spolu. Praha: Portál, 2005.
POL, M.; RABUŠICOVÁ, M.; NOVOTNÝ, P. a kol.: Demokracie ve škole. Brno: Masarykova univerzita, 2006.
SCHOENEBECK, H.: Škola s přívětivou tváří. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2001.
STARÁ, J.: Výchova k demokratickému občanství v primární škole. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2004.

www.schoolcouncils.org
www.schoolcouncilswales.org.uk

Příloha

Vhodné aktivity

Odkazy na další díly:

Začínáme se školním parlamentem 1

Připravujeme:

Začínáme se školním parlamentem 3
Začínáme se školním parlamentem 4
Začínáme se školním parlamentem 5
Začínáme se školním parlamentem 6

Stupeň vzdělávání a období vzdělávání	2. stupeň
Rozvíjené klíčové kompetence	Kompetence k řešení problémů vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí Kompetence komunikativní formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj Kompetence občanská respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu
Integrace průřezových témat	Výchova demokratického občana   občanská společnost a škola Osobnostní a sociální výchova seberegulace a sebeorganizace komunikace kooperace a kompetice řešení problémů a rozhodovací schopnosti
Organizace řízení učební činnosti	skupinová
Organizace prostorová	specializovaná učebna
Organizace časová	dlouhodobý projekt
Vyučovací metoda	komplexní
Nutné pomůcky a prostředky	flipchartové papíry, fixy, papíry, tužky, propisky, pastelky
Použitá literatura a zdroje	www.politeia.cz www.schoolcouncilswales.org.uk

Kamila Petrovská