Jiří Hlavenka: Manifest znalostní společnosti: druhé podání

Sdružení SPIS vydalo druhý ročník svého zásadního dokumentu. Ačkoli je konkrétnější než první verze, je otázkou, zda právě tímto způsobem dosáhne svých cílů.

redakce: Přejeme vám klidné a spokojené Vánoce a úspěšný rok 2006

Milí čtenáři, rok 2005 se neúprosně chýlí ke konci a vánoční svátky budou již za pár dnů. Po dobu vánočních prázdnin, kdy školy osiří, si dovolíme i na České škole krátký odpočinek. Věříme ale, že se po Novém roce budeme opět pravidelně setkávat.

Václav Bělík: Učitel jako prototyp nezdravého životního stylu

Blíží se Vánoce a Nový rok, doba odpočinku a přemýšlení nad novými předsevzetími do dalšího života. V následujících řádcích předkládám několik námětů k zamyšlení.

Jiří Tůma: V čem se CERMAT a Scio shodují

Největší slabinou obou organizací, které jsou ve sporu, CERMATu i Scio, je posuzování znalostí a studijních předpokladů žáků pomocí testů s uzavřenými otázkami, kdy žák vybírá jedinou správnou odpověď z několika nabídnutých možností. Informace, kterou vyplněný formulář obsahuje, je velice malá. Pokud se žáci na opisování a napovídání předem připraví, je nemožné zabránit opisování.

Oldřich Suchoradský: Reality Show v zrcadle školy

Několikaměsíční maratón VyVolených a Big Brothera na obrazovkách našich soukromých televizí skončil. Vítězové jsou známi, miliony rozdány a televize mohou slavit obvyklý vánoční pohádkový čas. Stejně tak život našich žáků poznamenaných „realitou“ televizní zábavy, se vrací zpátky do hranic rodiny a spolužáků ve škole. Do jaké míry a v jakém smyslu poznamenal podzim ve znamení televizní show naše žáky? Má vůbec smysl klást si takovou otázku?

dokument: Národní soustava kvalifikací pomůže přenášet požadavky podnikové sféry do obsahu vzdělávání

V České republice v současnosti vzniká Národní soustava kvalifikací (NSK), která přehledně popíše jednotlivé kvalifikace a pomůže s jejich uznáváním na trhu práce. Děje se to díky projektu MŠMT, který je financován z Evropského sociálního fondu a jehož řešitelem je Národní ústav odborného vzdělávání ve spolupráci se společností Trexima. Do března příštího roku vzniknou nové standardy pro prvních padesát kvalifikací. Za dva roky již budou všechny kvalifikace až do úrovně vyučení popsány a zařazeny do Národní soustavy kvalifikací. Ta bude přístupná na internetu a průběžně aktualizovaná. V následujících letech do ní budou zařazeny i kvalifikace vyšších úrovní (založené na maturitním a vyšším vzdělání).

Učení se realizuje ve školách od základní až po vysokou, v zaměstnání, při zájmové činnosti. Aby byly výsledky celoživotního učení srozumitelné zaměstnavatelům, vzdělavatelům i samotným zájemcům o vzdělávání, je nutné je promítnout do přehledné soustavy.

NSK bude zahrnovat jen ty kvalifikace, o něž je zájem na trhu práce. Pro jejich popis vznikají kvalifikační a hodnoticí standardy, které budou odrážet potřeby zaměstnavatelské sféry. Zpětně tak budou ovlivňovat obsah vzdělávání, které k těmto kvalifikacím vede.

NSK pomůže těm, kteří z nějakého důvodu nedokončili školu a chtěli by si doplnit vzdělání, pomůže i všem těm, kteří sice něco vystudovali, ale poté pracovali v jiných oborech, mají řadu různých znalostí a dovedností, ale nemají o nich žádný doklad.

Příklad:

17 letý chlapec opustí učební obor zedník, protože ho nebaví. Když je mu osmnáct, najde si práci v obchodním domě. Napřed ve skladu expeduje a přesouvá zboží, ale protože je šikovný a komunikativní, je pověřen prodejem zboží u pokladny. V obou činnostech, které vystřídal, se naučil část povolání prodavače, získal tedy dvě dílčí kvalifikace, v současnosti ale může jen těžko dosáhnout jejich uznání. Když změní místo, nebude mít v ruce nic, co by dokazovalo, že určité činnosti ovládá. Až bude existovat Národní soustava kvalifikací, tuto možnost získá.

NSK totiž popíše nejenom úplné ale i dílčí kvalifikace:

1. Úplná kvalifikace znamená způsobilost vykonávat určité povolání; zpravidla je spojená s dosažením příslušného stupně vzdělání (např. cukrář, kadeřník, hotelnictví).

2. Dílčí kvalifikace znamená způsobilost vykonávat určitou pracovní činnost nebo několik pracovních činností, které dávají možnost pracovního uplatnění (např. výroba zmrzliny, příprava studené kuchyně, mytí a stříhání vlasů, ruční výroba keramiky, obkladačské práce, šití bytového textilu a doplňků aj.).

Například úplná kvalifikace prodavač bude obsahovat tyto dílčí kvalifikace:

• práce na pokladně

• manipulace se zbožím v obchodně provozní jednotce

• kvalifikovaný prodej zboží různého sortimentu 

Ukázka z popisu dílčí kvalifikace - práce na pokladně

• přijímání hotovostních i bezhotovostních plateb za zboží a služby od zákazníků v obchodě

• obsluha a vedení kontrolní pokladny a pokladních systémů

• vyplňování prodejní dokumentace, např. záručních listů, paragonů a příprava příslušných dokumentů v obchodě

• přepočet cen zboží a služeb na cizí měnu při platbách na pokladnách

• vedení administrativní agendy spojené s prací na kontrolní pokladně

Podle popisu kvalifikace vznikají kriteria hodnocení, která jsou nutná k tomu, aby se poznalo, zda člověk umí vše podstatné pro danou kvalifikaci. V případě dílčí kvalifikace práce na pokladně se např. bude mj. ověřovat, zda umí

• zvolit způsob platby na pokladně

• přijmout hotovost, ověřit platnost měny, vyúčtovat platby zákazníkovi, uložit hotovost do pokladny

• manipulovat s platební kartou zákazníka, identifikovat kartu

• vyhotovit doklad o bezhotovostní platbě k autorizaci zákazníkem při dodržení bezpečnostních pravidel platby kartou

• evidovat doklady o bezhotovostních platbách

• řešit vzniklé nedostatky při hotovostních i bezhotovostních platbách

Upozornění: Jde o pracovní verzi vybraných částí kvalifikačních a hodnoticích standardů

Úplné kvalifikace bude možné dosáhnout také na základě získání dílčích kvalifikací, které jí ve svém souhrnu odpovídají, a to bez nutnosti absolvovat školní vzdělání. Zájemce předloží certifikáty o dílčích kvalifikacích, a bude mu umožněno složit zkoušku pro získání úplné kvalifikace (např. závěrečnou učňovskou zkoušku nebo maturitní zkoušku. Škola však zůstane tím, kdo nakonec prověří, zda zájemce všechny potřebné znalosti a dovednosti pro získání úplné kvalifikace skutečně má. Kdo uspěje, obdrží výuční list či jiné vysvědčení dokládající jeho úplnou kvalifikaci.

Bude to možné na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který se v současnosti projednává v parlamentu. Dosáhne-li člověk uznání a certifikace výsledků svého učení, může se tím zlepšit jeho postavení na trhu práce, zvýší se jeho zaměstnatelnost. Zlepší se také jeho motivace k dalšímu vzdělávání.

Národní soustava kvalifikací v žádném případě nenahrazuje stávající vzdělávací systém, soustavy oborů, ani jiné vzdělávací struktury. Pouze se snaží o jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění a o jejich užší sepětí s potřebami trhu práce.

• Systémový projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR s názvem Rozvoj Národní soustavy kvalifikací podporující propojení počátečního a dalšího vzdělávání je financován Evropskou unií a rozpočtem ČR. Partnerem MŠMT je NÚOV, který na projektu spolupracuje se společností Trexima, a s řadou zástupců profesních, zaměstnavatelských i vzdělávacích institucí.

Kontakty:

Ing. Jiří Strádal, hlavní manažer projektu, stradal@nuov.cz

Ing. Jan Peška, peska@nuov.cz

Zoja Franklová, franklova.z@nuov.cz

Národní ústav odborného vzdělávání

Weilova 1271/6, 102 00 Praha 10

Tel.: 274 862 251-6

www.nsk.nuov.cz,

e-mail: nsk.esf@msmt.cz

dokument

Jan Wagner: Proč jste to, paní ministryně, podepsala?

Takto se ptá Jiří Verner v sobotním článku na serveru skolaonline.cz v souvislosti s čerstvě podepsanou metodikou odboru SIPVZ k dotacím na ICT standard pro rok 2006 a konstatuje: „Odbor SIPVZ, fakticky ovládaný zpoza stínu romantickým aktivistou Macou, se rozhodl, že slabým je třeba brát a silné z toho podporovat.“ Jeho kritika je přímá a osobní: „Je možné hovořit o něčem jiném, než o aroganci odboru SIPVZ, jmenovitě pana Radka Macy? O čem však lze hovořit bez otázek je fakt, že jeho nadřízení byli v rámci jeho komentáře k vypořádání připomínek účelově uvedeni v omyl rafinovanou kombinací polopravd.“

Jiří Verner, známý kritik bývalého ministra školství Eduarda Zemana a Fránkovy a Rainischovy kamarily v tehdejší sekci SIPVZ MŠMT, která svým postupem v letech 2000-2002 negativně ovlivnila prakticky celou pětiletku SIPVZ především rozdělením škol na červené a zelené, reagoval velmi kriticky na čerstvě podepsanou metodikou odboru SIPVZ k dotacím na ICT standard pro rok 2006. Zde připomínám i náš článek Dotace na ICT standard: co komu udělaly malé zelené školy?! Vernerův článek Proč jste to, paní ministryně, podepsala? je plný argumentů zpochybňujících postup odboru SIPVZ při přípravě a oponentuře dvou metodických pokynů MŠMT o standardu informačních a komunikačních služeb ve školách a jejich financování v roce 2006. Jmenovitě obviňuje vedoucího oddělení odboru SIPVZ – Projekty a metodiky Mgr. Radka Macu z účelové manipulace a z nekorektního vypořádání připomínek z přípravy metodik.

Celá causa metodik pro rok 2006, které úmyslně neúnosně znevýhodňují takzvané zelené školy, je ale důsledkem celé řady neřešených systémových chyb ve vývoji v SIPVZ po pádu ministra Eduarda Zemana:

• Nebyla obnovena řídící činnost Koordinačního centra SIPVZ (dále jen KC SIPVZ), které mělo mít hlavní řídící úlohu v SIPVZ. KC SIPVZ prakticky eliminoval a poté málem zrušil ředitel sekce SIPVZ Fránek na jaře roku 2002 (viz Konec Koordinačního centra SIPVZ) a od té doby řídící roli zcela převzal byrokratický aparát MŠMT. Ustavení takzvané Konzultační komise KC SIPVZ (dále jen KKKC) prakticky bez jakýchkoli pravomocí po Zemanově pádu bylo jen chabým pokusem o nápravu (připomínám, že Jiří Verner je jako ICT koordinátor Unie školských asociací ČR – CZESHA členem této komise). Signifikantní je, že odbor SIPVZ nikde nepublikuje závěry a doporučení KKKC, a dokonce na webu e-gram.cz ani o této komisi a jejím složení nikde neinformuje (pokud ano, fulltext e-gram.cz jedinou zmínku nenajde).

• Personální politika v odboru SIPVZ neodpovídá požadavkům na systémový přístup k tak složité problematice a i k miliardovému rozpočtu SIPVZ. Po zkušeném a nekompromisním řediteli Zbyňkovi Svobodovi (ředitel sekce SIPVZ od nástupu Petry Buzkové do konce roku 2003, viz SIPVZ mění vrchního ředitele a Vedení SIPVZ se opět mění. Proč?) a jeho zástupci charismatickém praktikovi Milanu Hausnerovi nastoupil slabý a tápající ředitel Antonín Mucha a s nadsázkou divadelním žargónem řečeno oblastní šmíra.

• Pozice odboru SIPVZ v rámci MŠMT se stále mění: ještě před rokem se počítalo s tím, že jeho činnost skončí koncem roku 2006 a jeho pracovníci to i na různých fórech tvrdili. Po řadě problémů někdejšího úseku informačních technologií MŠMT však byla do odboru SIPVZ včleněna správa ICT celého MŠMT (viz Parkinsonovy zákony i v odboru SIPVZ?) a odbor SIPVZ se stal náhle významnou figurkou na šachovnici náměstků.

• Na nátlak prvního náměstka Václava Pícla byl z kompetence odboru SIPVZ v létě 2004 vyjmut Školský vzdělávací portál. Ten, jak víme, dodnes nefunguje a není zcela jasné, k čemu vlastně má sloužit (tím pochopitelně nemyslím oficiální plány). Řadu informací o smutné historii tohoto portálu naleznete v sérii článků na České škole.

• Při řízení SIPVZ je potlačena role zpětnovazebních mechanismů. Neprovádí se žádný systematický monitoring škol, jednotlivých výstupů z projektů PI-III a při řízení SIPVZ mají neúměrný vliv osobní postoje několika jednotlivců. Bohužel i konstruktivní kritika práce odboru SIPVZ je již dlouhé měsíce brána jako osobní útok a reakcí je řada zlomyslných schválností, jakou bylo například odmítnutí účasti Jiřího Vernera na takzvaném Pracovním setkání SIPVZ 2005 v Brně.

• Celé řízení SIPVZ je netransparentní. Oficiální web SIPVZ e-gram.cz informuje o řadě událostí a i zásadních krocích jen stručně a nebo neinformuje vůbec. Informace podávané pracovníky odboru SIPVZ na nejrůznějších fórech jsou kusé a nekonkrétní, bohužel často i zavádějící.

• Selhávají informační a komunikační nástroje SIPVZ, ať už se jedná o web e-gram.cz, o Evaluační web nebo i IS SIPVZ. Redakční systém e-gram.cz není dodnes po téměř 9 měsících provozu korektně nakonfigurován a nefunguje na něm celá řada naprosto standardních a nezbytných funkcí. Jeho uzavřenost je zároveň brzdou otevřené diskuse účastníků SIPVZ z řad škol, která by měla být důležitou zpětnou vazbou. Evaluační web po opět 9 měsících provozu (z toho více než čtvrt roku „ostrého“ provozu) vykazuje řadu stále neodstraňovaných téměř školáckých chyb a disfunkcí. IS SIPVZ, který se nesystémově zpracováván mimo vlastní web e-gram.cz odlišnými nástroji (a zároveň zcela mimo profesionální sběr dat ÚIV) amatérskou skupinou z Gymnázia F.X.Šaldy v Liberci, vykazuje řadu analytických i bezpečnostních chyb a především je provozován v rozporu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.

• Nouzová podpora červených škol z roku 2003, která spočívala v poskytnutí možností téměř neomezeně „podnikat“ v oblasti školení Z a P a inkasovat tak nepřímo dotace SIPVZ projektu PI, se zvrhla v jejich bezprecedentní lobbying, kde hraje svou roli i vedení Jednoty školských informatiků (JSI) v čele s Pavlem Knoblochem z Gymnázia F.X.Šaldy v Liberci. Původně dobře míněný, ale nesystémový, záměr na podporu v prvních letech SIPVZ nespravedlivě znevýhodněných červených škol, bez jakékoli zpětné vazby, skončil téměř nucením pedagogů k účasti na často nepotřebných a bohužel někdy i nekvalitních neprofesionálně vedených školeních, který se projevuje i v aktuální metodice pro rok 2006. Částečná náprava v posledních měsících pod vedením Ondřeje Neumajera, kdy je konečně k dispozici řada „předmětových“ školení, má jen omezený dopad. Rámcové vzdělávací plány mají totiž odlišnou filosofii a podle všeho vyžadují i odlišný přístup. Školící střediska SIPVZ z řad červených škol nelibě nesou aktivity akreditovaných školících středisek DVPP a je otázkou, jak dopadne plánovaná integrace školení SIPVZ právě do systému DVPP.

• Projekty SIPVZ se staly v řadě případů opět neoficiální podporou červených škol, kdy dochází často k nekontrolovanému zneužití dotací z projektu PII – výukový software a informační zdroje na nákup hardware a vyrovnání stavu v PIII v letech 2002-2005. Typickým případem jsou causy tzv. krajských portálů v Olomouci a ve Zlíně (viz Školské portály Olomouckého kraje: další černá díra SIPVZ nebo Zkola.cz: další Potěmkinův portál?).

• Do řízení SIPVZ zasahují možná i personální vazby pracovníků odboru SIPVZ: ředitel Antonín Mucha byl před několika lety spjat se společností Anopress IT a.s. (byl kromě jiného jednatelem Anopress s.r.o., tedy její předchůdkyně), která se nyní snaží proniknout na školský trh s výukovým software a informačními zdroji (viz Komora producentů výukových programů: kdo a pro koho?), Radek Maca je některými kritiky spojován se společností LANGmaster International, která byla sponzorem jím organizovaných konferencí v Novém Městě na Moravě. V této souvislosti je nutno připomenout, že stále nebyl kompenzován předražený nákup takzvaného softwarového balíčku v roce 2001 (viz NKÚ o Internetu do škol: kauza vzdělávací software a portál).

Jak vidíte aktuální stav SIPVZ vy?

Jan Wagner

Josef Duhajský: Projekt Czelta a střední školy v ČR

Projekt detekce vysokoenergetických spršek kosmického záření, nazvaný CZELTA (CZEch Large-area Time coincidence Array) bude mít vedle vědeckého též pedagogický dopad. Cílem projektu je vybudovat relativně řídkou síť detekčních stanic, které budou převážně umísťovány na střechách vybraných středních škol na celém území ČR.

press: Stanislav Penc trestně stíhán za položení otázky na tiskové konferenci Ministerstva vnitra ČR k Czechteku

Zdá se, že celá záležitost je jen začátek čehosi, co nápadně připomíná praktiky minulého režimu.

Správní odbor trutnovské radnice, obvinil bývalého disidenta a kritika nešvarů Stanislava Pence z přestupku proti občanskému soužití za to, že na trutnovském festivalu hlasitě přečetl telefonní číslo na předsedu vlády ČR Jiřího Paroubka. Radnice po řadě obstrukcí přestupek nakonec odložila s odkazem na vyjádření Ústavního soudu, který konstatoval, že míra ochrany osobností veřejně činných, včetně politiků, je menší než u ostatních osob.

Ve čtvrtek 15. 12. 2005 ve 21:30 bylo Stanislavu Pencovi osobně v jeho bydlišti Policií ČR předáno usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestní čin pomluvy dle ust. § 206 odst.1, 2 tr. zákona. Toho se, dle policejní komisařky pprap.Martiny Machotové ze služby kriminální policie a vyšetřování Bartolomějská ulice Praha 1, dopustil tím, že se, jak na tiskové konferenci MV tak přímo u ředitele OŘ PČR Tachov, dotazoval zda pplk. František Pachl, který velel prvnímu zásahu proti účastníkům tanečního setkání CzechTek 2005, byl zaměstnancem nebo spolupracovníkem StB.

Penc je předvolán k výslechu policejním komisařem SKPV Jičín npor. Zdeňkem Šolcem na čtvrtek 22.12.2005 v 10 hodin. Absurdita celého obvinění dotváří obraz, který je varovnou předzvěstí nástupu nedemokratických praktik v naší zemi.

Nemělo by nás to odvést od základních otázek, které se od zásahu na CzechTeku 2005 utvořily:

1. Na základě jakých okolností bylo drženo 3500 policistů několik dní v pohotovosti a proč bylo utraceno během zásahu 30 miliónů korun?

2. Jak je možné, že za prokazatelné zneužívání pravomoci policie, během zásahu na CzechTeku 2005, nebyl nikdo veden k zodpovědnosti?

3. Jaký je důvod toho, že i po dokázání řady nepravd o událostech okolo CzechTeku, zvláště z úst ministra vnitra Bublana a předsedy vlády Paroubka, oba setrvávají ve svých funkcích a nepodávají demisi?

Vzhledem k tomu je potřeba požadovat:

• aby kontrola nad činností příslušníků Policie ČR a Ministerstva vnitra ČR byla prováděna nezávislou institucí mimo jmenované složky státu a nikoli tak, jak je tomu doposud;
  
• aby byla provedena důsledná očista těchto a jiných státních institucí od nomenklaturních kádrů předchozího režimu, příslušníků StB a Lidových milicí;
  
• aby byly pečlivě přezkoumány zákony a nařízení platné v ČR ve vztahu k Ústavě a Listině základních práv a svobod;
  
• aby politické subjekty působící v ČR dodržovaly pravidlo, že lež a vědomá nepravda do politiky nepatří. 

Další informace včetně záznamu otázkek a odpovědí z tiskové konference na MV najdete na stránce www.kozy.cz

press

Jan Wagner: Dotace na ICT standard: co komu udělaly malé zelené školy?!

Odbor SIPVZ MŠMT se rozhodl za podpory Jednoty školských informatiků potrestat malé, zelené a převážně venkovské základní školy za jejich účast v projektu Internet do škol. Kromě vnucené a předražené konektivity z komunikační infrastruktury veřejné správy společnosti ČESKÝ TELECOM tyto školy dostanou v příštím roce dotaci pouhých 100 Kč na žáka s minimem 15 000 Kč na školu. Lze za tuto směšnou částku vyškolit pedagogy, zakoupit výukový software a informační zdroje a spravovat, udržovat nebo dokonce rozvíjet školní počítačovou síť?

Ministryně školství mládeže a tělovýchovy Petra Buzková podepsala dva metodické pokyny pojednávající o standardu informačních a komunikačních služeb ve školách (PDF, 98 kB) a jejich financování v roce 2006 (PDF, 94 kB). O novém ICT standardu jsme informovali v článku ICT standard: změny pro rok 2006, informace o nové metodice financování jsme měli díky utajování ze strany odboru SIPVZ jen neoficiální. Pokusím se stručně vyjmenovat nejdůležitější změny oproti loňskému roku:

• Odlišně se definuje takzvaná vybavená a nevybavená škola, za „zelenou“ školu je považována jen ta, která měla uzavřenu prováděcí smlouvu která prokazatelně měla v roce 2002 uzavřenu Prováděcí smlouvu ke smlouvě o realizaci veřejné zakázky mezi AutoCont On Line, a.s., ČESKÝ TELECOM, a.s. a MŠMT. Tak se částečně vyrovnává letošní nepochopitelné znevýhodnění obvykle sloučených škol či škol, které získaly techniku od ACOL až dodatečně ze zrušených škol.

• Dotace není členěná na jednotlivé části PI - školení, PII – výukový SW a PIII.- Infrastruktura

• Spoluúčast je jen u čerpání dotace na PIII 30%.

• Hranice paušálu pro malé školy se posunula na 150 žáků oproti letošním stovce.

• Dotace jsou následující:

  • Vybavená základní škola nebo střední škola – gymnázium nebo konzervatoř nebo jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky - 100 Kč na žáka.

  • Nevybavená základní škola nebo střední škola – gymnázium nebo konzervatoř nebo jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky - 600 Kč na žáka.

  • Vybavená střední škola (kromě gymnázia) nebo vyšší odborná škola - 120 Kč na žáka.

  • Nevybavená střední škola (kromě gymnázia) nebo vyšší odborná škola - 620 Kč na žáka.

• Dotace na konektivitu je 35 000 Kč na školu, je proplácena pouze školám, které nejsou připojeny do Komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy, která je hrazena centrálně.

• Dotace pro MŠ je paušální 5000 Kč, letos to byl násobek 1000 Kč na přepočteného pedagogického pracovníka.

• Dotace pro ZUŠ je paušální 15000 Kč, letos to bylo 25000 Kč.

Pozitivní je, že jsou částečně „odškodněny“ takzvané „červené“ školy, které získaly již mírně zvýšenou dotaci vloni, a nedochází k poškození sloučených zelených a červených škol jako letos. Problematických míst je ale stále dost:

• Dotace na konektivitu je jednotná bez ohledu na velikost školy a její situaci a historii: řada škol vznikla administrativním sloučením samostatných škol a stále zůstává v samostatných, často i velmi vzdálených budovách. Čili, tam, kde zřizovatel šetřil na administrativě sloučením několika subjektů, je v této dotaci po zásluze potrestán.

• Jsou poškozeny sloučené ZŠ s MŠ, což je běžné v menších obcích, které přicházejí o samostatnou dotaci na MŠ.

• Konektivita MŠ a ZUŠ není dotována.

• Nejkřiklavější je směšná výše dotace pro zelené školy, která absolutně nepokryje náklady na provoz ICT, u malých venkovských škol může dojít k ohrožení provozu ICT. Přitom dle dostupných průzkumů právě v těchto školách je využití ICT nejvyšší.

Kompenzace „červených“ škol v letošním a příštím roce byla schválena vládou, metodika pro rok 2006 však zelené školy vysloveně diskriminuje, přestože právě letos školy do 150 žáků, většinou „zelené“dostaly mimořádnou dotaci ve výši 20000 Kč. Pokud pak vezmeme v úvahu, že „zelené“ školy čerpaly po dvě třetiny roku služby GD, tak jejich reálná měsíční dotace klesne na čtvrtinu. Lze za tuto směšnou částku 15000 Kč vyškolit pedagogy, zakoupit výukový software a informační zdroje a spravovat, udržovat nebo dokonce rozvíjet školní počítačovou síť s až 7 PC?

Pokusme se podívat na vybavení malé zelené školy s nejvýše 80 žáky po pětiletce SIPVZ (jednotlivé odhady cen se mohou lišit, ale myslím, že nejsem v celku daleko od reálné ceny):

• 3 kusy PC 1 GHz/128/20GB bez FDD a CD s 17" monitorem s licencí W2K - odhadní cena 6-7000 Kč - celkem 18-21000 Kč.

• Učitelské PC 1,5GHz/256/40GB/CD/FDD/tape s 17" monitorem s licencí W2K - odhadní cena 12-14000 Kč.

• Laserová tiskárna HP - odhadní cena 3-4000 Kč.

• Switch - odhadní cena 1000 Kč.

• Kabeláž - odhadní cena 2000 Kč.

Čili „zelená“ škola má z projektu Internet do škol HW v hodnotě 36-42 000 Kč. Stejně velká červená škola dostala v roce 2005 mimořádnou dotaci 14000 Kč a v roce 2006 získá další mimořádnou dotaci 75000 Kč, ostatní dotace jsou stejné. Dotace „červené“ školy navíc bude tedy 89 000 Kč, tedy více než dvojnásobek hodnoty, která zůstala škole zelené. Samozřejmě musíme přihlédnout k nákladům červené školy na konektivitu, správu a provoz po dobu dvou let. Nevzniká tu další nespravedlnost?

Překvapil mě argument, který v diskusi o výši dotace pro „zelené“ školy zazněl, že „zelené“ školy dotace stejně „přepošlou“ ACOL. Loňský slib odboru SIPVZ MŠMT, že „zeleným“ školám připraví alternativní nabídku dodávky služeb nebyl splněn. Jestliže se přes dva tisíce ředitelů škol rozhodlo pro projekt Pokračování ACOL, rozhodl se odbor SIPVZ MŠMT za podpory Jednoty školských informatiků je potrestat. Trest ale nedopadne na původce nespravedlnosti, ale na žáky a pedagogy především 2100 „zelených“ škol s méně než 150 žáky a zřejmě i na zbývajících 1500 „zelených“ škol. Černobílé vidění a „cechovní“ zaslepenost informatiků velkých „červených“ středních škol, kteří nyní ovlivňují další osud SIPVZ, jsou nebezpečím nejen pro rozvoj ICT na školách, ale i pro celou školskou reformu.

Jan Wagner

Oldřich Suchoradský: Budeme státem polyglotů?

Zpráva o tom, že se na základních školách zavádí od 3. ročníku povinná výuka cizího jazyka, vyvolala ve veřejnosti protichůdné reakce. Na jedné straně je dobře, že se naše děti začnou vzdělávat v jazykové oblasti co nejdříve (hovoří se o výuce angličtiny dokonce již v mateřských školách). Vždyť podle srovnávacích výzkumů patří naše mladá populace k těm zaostávajícím. Na druhé straně nutně stojí otázka, zda jsme k takovému kroku dostatečně vybaveni a připraveni, aby poměrně vysoké náklady výuky přinesly očekávaný efekt.

V informační kampani k zavádění výuky mne překvapily poměrně výrazné rozdíly v obsahu informací zveřejněných v denním tisku. Zatímco deník iDnes informuje o povinné výuce angličtiny, která přivodí přebytek učitelů němčiny, pro které nebude na školách uplatnění, Lidové noviny ke stejnému problému píší, že bude na řediteli školy a podmínkách školy, který jazyk k výuce na konkrétní škole zvolí. Deník Právo ve stejný den uvádí, že žáci budou v prvé volbě vybírat angličtinu, ale docela dobře bude možné vyučovat také slovenštinu, polštinu, nebo i jiný jazyk, pokud se tak stane s písemným souhlasem rodičů. Takový rozptyl názorů k jedné informaci ministerstva přináší do veřejnosti, ale také mezi učitele neklid a nejistotu, co se to vlastně zase na školy chystá.

Výuka cizích jazyků je mottem všech reforem školství po roce 1989 a vychází z potřeb příslušníků malého národa, který se svým vlastním jazykem ve světě neprosadí. To je jistě správná úvaha. Ale stejně významné, ne-li rozhodující je, kdo a jak 10leté děti bude jazyky vyučovat. Už dnes většina škol nemá kvalifikované učitele těchto předmětů, a pokud si je vychovala, většina z nich odešla mimo školství za lepšími podmínkami. Pokud se bude výuka provádět nekvalifikovaně, způsobí víc škody než užitek. Špatný základ výuky se na vyšších stupních školy jen těžko napravuje, tak jako lze jen těžko napravovat kdysi zanedbaný rozvoj výslovnosti u dítěte.

Další otázkou je, zda budou žáci stačit zvýšeným nárokům na učení, které výuka jazyka nutně vyžaduje. Už dnes máme ve třídách žáky, kteří v tomto věku stěží zvládají svůj mateřský jazyk. A teď jim k němu přibude ještě další jazyk cizí. Už dnes přeci mohou talentovaní žáci navštěvovat nepovinnou výuku cizího jazyka přímo na škole, nebo existují i mimo školu nejrůznější jazykové kurzy. Ve snaze o dohnání „zbytku světa“ za každou cenu, se můžeme dopustit řady těžko napravitelných chyb. Také preference angličtiny v našich zeměpisných šířkách se jistě stane předmětem diskuse a dohadů. Nelze předpokládat, že všichni žáci, kteří se budou v angličtině od ranného věku věnovat, její znalosti v životě využijí. Nebude to další opakování povinného jazykového učení, jak tomu byla kdysi povinná výuka ruštiny?

K definitivnímu zavedení povinné výuky jazyka na základní škole zbývá ještě čas. Měli bychom zodpovědně posoudit podmínky, za jakých ke změně dochází a efekty, které od výuky očekáváme. Přikláním se k názoru, že v situaci, kdy je v některých třídách až čtvrtina žáků tohoto věku s diagnostikovanou poruchou učení, bychom měli v prvé řadě zajistit kvalitní výuku mateřského českého jazyka. Výuku dalšího cizího jazyka nechat na vůli a rozhodnutí rodičů, schopnostech a možnostech každého jednotlivého dítěte. Současně bychom měli přihlédnout k podmínkám každé školy. Výuku zavádět tam, kde je k tomu kvalifikovaný a připravený učitel. Jinak se finanční prostředky, které do projektu hodlá společnost vložit, stane jen dalším příkladem neefektivně promrhaných prostředků.

Oldřich Suchoradský

Lukáš Mižoch: Co jsou to emotikony?

Emotikony jsou semigrafické symboly vyjadřující náladu či názor pisatele. Znáte je možná i jako takzvané smajlíky, ale nejde je o úsměvy či úšklebky. Jejich historie je dlouhá zřejmě jako historie počítačů vůbec :-=%

Emotikony na rozdíl od včera prezentovaných akronymů nejsou zkratkami anglických sousloví či vět, ale jedná se o semigrafické symboly vyjadřující náladu či názor pisatele. Čtou se většinou nejlépe po náklonu hlavy k levému rameni ;-) Známé je i označení „smajlíci“ od známého „usmívajícího se kolečka“. Někdy se vynechává v emotikonu či smajlíku pomlčka, takže se například místo :-) píše :)

emotikon	význam
veselé emotikony
:-)	úsměv
:-)))	hlučný smích
:-1	jemný úsměv
(-_-)	tajný úsměv
:-D	řečeno s úsměvem
`-)	mrknutí
;-)	šibalské mrknutí
:->	šťastný obličej
%-<I>	vesele vypito
:*)	opilý
%-)	uživatel hledí na monitor delší dobu
zamračené emotikony
:-( :-c	nešťastný, zamračený
:-<	ztracený, opuštěný
:-||	naštvaný
>-<	absolutně rozzuřený
ironické emotikony
:-))-:	maskování teatrálních poznámek
(:<)	o žvanivých ústech
<:-)	pro pitomé otázky
>:->	opravdu ďábelská poznámka
>;->	oplzlá poznámka
:-r :-f	vypláznutý jazyk
neutrální emotikony
:-|	přísně neutrální
:-*	rozpačitý
:-,,	sešpulené rty
:-T	upřímný
:-\	nerozhodný
emotikony pro lidi
C|:-=	Charlie Chaplin
=|:-)=	Abraham Lincoln
O:-)	anděl
<|-)=	Číňan
:-v	drbna
<:	blb
+-:-)	kněz
:=O	lhář
&-#	mrtvola
*<:-)	Mikuláš či Sancta Claus
:-{ :-[	upír
:-E	upír s velkými zuby
:-F	upír bez jednoho zubu
:^{	uživatel má knír
:-%	uživatel má vousy
:-=%	uživatel má dlouhé vousy
8:-)	malá holka
:-)-8	velká holka
%-6	blázen
E-:-)	HAM-operátor
(-:	levák
:-Q	kuřák
:-:	mutant
P-)	pirát
C:-#	ragbista
[:]	robot
=:-)	rocker
:-/	skeptik
-)	slepec
C=:-)	šéf
emotikony pro zvířata
<\\ : *> <//	kočka
<:>==	krocan
3:]	zvířecí úsměv (že by kraví?)
emotikony pro činnosti
:-#	cenzurováno
:~i	kouření
:-)8	muž s motýlkem
:-B	plácání nesmyslů
:-x	polibek
:-X	velká mokrá pusa
@=	uživatel je pro nukleární válku
:-?	uživatel kouří dýmku
|%(	uživatel má zlomený nos
:~)	uživatel měl zlomený nos
{:-)	uživatel má tupé
}:-(	tupé ve větru
(:-)	uživatel nosí cyklistickou přilbu
:-#	uživatel nosí rovnátka
[:-)	uživatel nosí walkman
@:-)	uživatel nosí turban
;-(	uživatel pláče
;-)	uživatel pláče štěstím
%-|	uživatel pracuje v noci
:-7	uživatel právě udělal kyselé rozhodnutí
:-S	uživatel právě udělal nesouvislé rozhodnutí
:-9 :-?	uživatel si olizuje rty
`:-)	uživatel si ráno oholil pravé obočí
,:-)	uživatel si ráno oholil levé obočí
:-Y	uživatel stojí tiše stranou
|-{	uživatel trpí
:-&	uživatele už bolí jazyk
|-O	uživatel zívá
|-|	uživatel právě usnul
X-(	uživatel právě zemřel
:-P	vyplazený jazyk (v očekávání)
emotikony pro zprávy
|-(	pozdní, noční zprávy
(:-…	srdcervoucí zpráva
<I==I)	zpráva na čtyřech kolech
o>-<	zpráva o zájmu k ženám
o>8<	zpráva o zajímavých ženách
{0-)	zpráva od Kyklopů
+<:-|	zpráva od mnicha/jeptišky
<{:-)}	zpráva v láhvi
emotikony pro výroky a výkřiky
:-,	Hm.
:-#	Má ústa jsou zapečetěna.
:-@	Přísahám.
(:>-<	Ruce vzhůru!
:-( )	Šlápl jsi mi na nohu!
:-(  )	Přejel jsi mi autem nohu!!!
:-0	Ticho!
(8-o	To je Bill Gates!
(@@)	Ty žertuješ.
:~D	Výborně, to miluji!
:-O :-o	křik, údiv
:-C	naprosto neuvěřitelné
…---…	S.O.S.
8-]	úžas (wow!)
8-O	úžas (po zadání FORMAT C:)
emotikony pro věci s očima
&-|	uslzený
8-|	vyvalené oči
o-)	uživatel má jen jedno oko
B:-)	uživatel má sluneční brýle na čele
8-) ::-)	uživatel nosí brýle
B-)	uživatel nosí brýle s rohovinovými obroučkami
ostatní emotikony
%%:-(	flamewar
	neviditelný smajlík
>:-|	Star Trek
<g>	úšklebek, cenění zubů

 

Poznámka redakce: Tento text byl připraven z redakčních archivních materiálů bez označení autora, ke kterým se po publikaci na České škole jako autor přihlásil Lukáš Mižoch. Jeho původní text naleznete na jeho webu, ale i na dalších stránkách (1., 2.). Autorovi se za neúmyslné porušení jeho práv omlouvám.

Lukáš Mižoch

Josef Duhajský: Nenechte se „oslnit“ datovým projektorem

Nemyslím si, že vám dnes předložím něco objevného, ale protože jsem stále ještě pod vlivem nadšení z nové techniky, kterou mám sám konečně k dispozici v učebně fyziky (několik let jsem si ve škole připadal bez datového projektoru jako méněcenný), chci vás trochu varovat před případným obdobně přehnaným očekáváním.

V tomto příspěvku vás pochopitelně nehodlám přesvědčovat o tom, že není vhodné dívat se do objektivu zapnutého datového projektoru. Jde mi spíš o upozornění na to, že datový projektor není nic jiného než obyčejná promítačka a s tímto vědomím bychom měli k jeho využití ve vyučování přistupovat. Vlastně vám chci sdělit především to, že bychom neměli přeceňovat význam techniky ve vzdělávacím procesu.

Není sporu o tom, zda datový projektor do školy ano, či ne. Datový projektor do třídy patří. Samozřejmostí by měl být v každé třídě, stejně tak by mělo být samozřejmé to, že každý učitel má k dispozici notebook. Blíží se volby, takže nám učitelům bude brzy někdo opět nějaké osobní počítače nabízet, nejlépe zadarmo. Můj názor, který opět není nijak původní (viz třeba článek Školně domácí notebooky v Učitelských novinách), je ten, že učitel by měl mít takový plat, aby si mohl notebook sám bez problémů koupit. Ale raději zpět k projektorům.

Pokud ve škole datový projektor ještě nemáte, s nákupem neváhejte. Ceny projektorů už nejsou tak dramatické. O tom se můžete snadno přesvědčit; stačí se porozhlédnout po internetu (viz třeba odkaz Projektory na obchodproskoly.cz, nabídka na 2H Heran nebo na COMPUTERWEB.cz, speciální nabídka HP na stránkách pachner.cz apod.). Máte-li peníze na nákup projektoru, jistě nebudete mít nouzi o nabídku projektorů od různých prodejců. Dejte si však pozor na projektory s nejnižšími cenami. Mohlo by se stát, že pro místnost, kde chcete projektor používat, nebude levný projektor dostatečný. Nechte si od odborníků poradit. Také je vhodné se zeptat kolegů z okolních škol, kteří už projektor ve škole používají, jakou mají zkušenost s jeho využitím.  

Chcete-li si nechat nainstalovat datový projektor do učebny napevno, doporučuji stropní montáž. Projektor je tak méně ohrožen tím, že vám ho někdo shodí ze stolu na zem nebo jinak poškodí, a také v tomto případě nehrozí, že budete oslněni světlem z projektoru, což není příjemné a navíc tím ostatním rušíte sledovaný obraz. Propojení počítače s projektorem řeším osobně tak, že počítač převážím z kabinetu do učebny fyziky a zpět. Na připojení k internetu postačí delší síťový kabel. Převézt počítač, propojit ho s dataprojektorem  a reprobednami je otázka několika minut, a navíc můžeme já a moji kolegové na tomto počítači, pokud právě není v učebně, pohodlně pracovat v kabinetu. 

V případě stabilní instalace projektoru nezapomeňte vyřešit i promítání klasického videa. Videokazety jsou sice na ústupu, ale nějakou dobu vám ve škole ještě poslouží, tak proč nedopřát dětem i sobě větší obraz, než vám umožní televize. Projekce budou najednou připomínat kino a je možné, že po vás děti najednou budou chtít, zda by si ve škole nemohli promítnout nějaký film (samozřejmě už ne vzdělávací) po vyučování. V takovémto případě je vhodné trochu ohlídat nejen děti, ale i autorská práva. V žádném případě byste za obdobné produkce neměli vybírat peníze.

 Pro „mobilní“ provoz je vhodný notebook s projektorem (v tomto případě je při jeho výběru projektoru podstatná i jeho velikost a hmotnost), které pak můžete přenášet ze třídy do třídy. Promítat se dá poměrně úspěšně i na zeď a přístup k internetu, pokud ho při projekci potřebujete, se už dnes ve škole dá zařídit bezdrátově, což též vřele doporučuji.

V každém případě si především dobře rozmyslete, kdy a jak datový projektor při vyučování použijete. Nechci tu vyvolávat diskuse na téma, zda je ve vyučovací hodině výhodnější použít jeden počítač s datovým projektorem nebo žáky zavést do počítačové učebny. Myslím, že to nelze jednoznačně určit a je třeba to posuzovat případ od případu. Pochopitelně nejvíc záleží na tom, jak danou situaci zvládne učitel. Pokud posadíte žáky k počítačům s úkolem hledejte na internetu to a to, nastudujte si apod., výsledek této činnosti může být velmi žalostný. Podobně asi nebude příliš efektivní postup, při kterém je učitel před tabulí zcela zaujat apletem, se kterým si před zraky žáků hraje na počítači, ale právě kvůli své vlastní zaujatosti nevnímá, že ho většina žáků v danou chvíli třeba ani vůbec nesleduje.

Jako učitelé dejte pozor také na to, aby se datový projektor nestal cílem vašeho snažení: datový projektor ve škole být musí, protože ho prostě chci! Každá didaktická technika by měla přispět k lepšímu pochopení probírané látky žáky, k větší názornosti, ke kvalitnějšímu vzdělávání. Dnes už se pochopitelně pouze s křídou vyučovat nedá, ale opakuji, že z hlediska výuky je datový projektor skutečně pouhá promítačka. Žáci si mohou napoprvé se zájmem prohlédnout novou „bedýnku“, která jim z místnosti dělá malé kino, ale v dalších hodinách by si  měli všímat více toho, co se jim prostřednictvím této techniky snaží předat učitel.

Proto znovu dodávám na závěr: nepřeceňujme „vzdělávací“ možnosti datového projektoru ani jiné didaktické techniky. Pokud podlehneme přehnaným očekáváním, že všechnu vzdělanost v budoucnosti zařídí počítače či jiné stroje, mohli bychom být brzy velmi zklamaní. Podstatná totiž není technika, podstatní jsou lidé.

Josef Duhajský

Ivo Fencl: Deset let pražského školství mezi Ábelem a Kainem

Ve dnech 1.-3. prosince 2005 se uskutečnila v Kongresovém centru (dále KCP) na Vyšehradě jubilejní 10. výstava pražského školství Schola Pragensis ve 112 výstavních stáncích. Byl jsem v roce 1994/5 iniciátorem a spoluautorem původní Vize Schola Pragensis 1 (a implementace projektu). Snad se mohu pokusit o bilanci dosažených výsledků včetně stručné Vize SP 2.

Desátá jubilejní výstava pražského školství - Schola Pragensis 2005 - (dále SP) jako by byla výstavou jednoho politicky ambiciózního muže zahajujícího volební kampaň. Každého návštěvníka o tom mohla přesvědčit reklamně- propagační verze (Studentské noviny Orange news 4) - tiskovina, křiklavými oranžovo-červeno-černými barvami vyvedená na křídovém papíře. Tři stránky ze šesti jsou se třemi barevnými fotografiemi pražského primátora Pavla Béma: Jednou kruhový portrét vážné tváře, podruhé - na vzdáleném pozadí s diváky uctivě vzdálenými a s obličeji nečitelnými - přestřihuje pásku, jednou uvnitř novin, nonšalantně levou rukou opřen o rampu jakéhosi mramorového sloupoví, je zamyšlen. Portréty obtéká text, ve kterém pan doktor psychiatrie vede subjektivně sebestředný rozhovor o věcech, které se dotýkají problémů pražského školství i expozice jen nepřesně a nepřímo.

Na rozdíl od jiných vernisáží a katalogů se zde o dalších komunálních a profesionálních garantech a tvůrcích, zakázky jdoucí do milionů, nedovíme vůbec nic. Ani v decentně ukrytém informačním středisku magistrátu, v nejvyšším a nejzadnějším patře expozice, za zástěnou a za záchody, u odtažitých úřednic, zjevně nepříjemně vyrušených z popíjení kávy za talíři plných zákusků. Není ani v Praze nad blahobyt a povznesenost byrokratek!

66 středních škol, 29 odborných škol, 6 středních speciálních škol, 11 soukromých středních škol, expozice národnostních menšin, expozice Zlatý Ámos, expozice soutěže o nejlepší plakát, sálek s předváděcím molem a zvukovou  technikou - dohromady víc jak 114 prezentačních míst vystavovatelů, to je slušná nabídka z celkové množiny pražských škol. Těch, dovídáme se přímo od primátora, je městem spravovaných 218 škol základních, 34 gymnázií, 26 středních odborných a 15 vyšších odborných a dalších speciálních škol a zařízení, o kterých pomlčel. Nezapočítány jsou neměstské školy a zařízení soukromá, církevní a další.

Bohužel od roku 2003, kdy např. výstava pražských mateřských škol byla odstrčena do KD Mlejn v Praze 5 a Kongresovém centru (dále KC) na Vyšehradě bylo vyhrazeno už jen středním školám, resignuje magistrát (dále i MHMP) na původní koncepci SP, která pokračuje hlavně podle jména.

Zřizovatelé zvýhodnili nákladnou profesionální dramaturgií během tří let školství střední na všech třech patrech. Některé školy jsou zastoupeny jen miniaturními stánky, jiné zas dostávají plochu a atraktivní místa na prostoru několikanásobně větším podle kritérií, která nejsou jasná, a to opakovaně. Zvláštní privilegia mají některé školy a zařízení města. Koncepce je marketinková, jde o to se prezentovat a prodat se na trhu školské vzdělávací nabídky a poptávky.

V pozadí je zřetelný moment ohrožení, zejména u některých škol, které bojují o každého žáka. Dostat údajně zdarma výstavní místo v KC znamená proto získat nadstandardní startovní výhodu přímo od Velké radnice, její uznání jakosti via facti, znamená to nebýt na ošklivci nebo v segregaci. Kupodivu tam se ocitly např. všechny základní umělecké školy (ZUŠ) a řada škol a zřízení dalších, ač měly o start SP nemalé, dnes už „jen“ historické zásluhy!

Je sporné, zda protěže v takovém pojetí mají zapotřebí školy, které automaticky přitahují zájemce jako včely nektar a barevnost květin, nebo školy, kde intelektuální či fyzické předpoklady vyžadují specifické nebo dokonce talentové předpoklady od dětství.

Jak k tomu ale přijdou pražské školy a zařízení, které se už několik let na SP nedostaly?

Proč na výstavě dlouhodobě chybí i poradenská zařízení (státní i soukromá), jejich prezentace pro širokou laickou veřejnost, proč o nastartované „vzdělávací revoluci“ na poslední výstavě ve středním a dalším školství letos nebylo ani zbla?

Ivo Fencl

Radek Sárközi: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině

Všechny základní školy a víceletá gymnázia v současné době začínají pracovat na vlastních školních vzdělávacích programech. Kniha „Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině“ by jim mohla pomoci pochopit některé trendy ve vzdělávání, které hýbají světem.

Obsáhlá publikace kolektivu autorů pod vedením Marvina Pashe „Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině“ se zaměřuje na několik vybraných oblastí vzdělávání a výchovy ve škole. Jak už její název napovídá, autoři postupují od obecných problémů kurikula ke konkrétní problematice výuky. Kniha sama je rozdělena na tři části – Plánování kurikula a výuky, Implementace kurikula a Vytvoření příznivého prostředí.

Plánování kurikula a výuky

V této části se autoři zaměřují na výběr vzdělávacích cílů, odpovídajícího učiva a vhodných činností. Tato práce čeká každou školu, která vytváří vlastní školní vzdělávací program.

Velmi mě zaujal především nový pohled na učivo. Autoři zde formou myšlenkové mapy předkládají Brunerův koncept struktury vědomostí, který má podobu vzrostlého košatého stromu. Fakta jsou zde lístečky, protože jich je nepřeberně mnoho. Důležitější jsou pojmy, které mají podobu větví. Základem je ale kmen stromu. Ten tvoří tzv. generalizace. Česky bychom možná mohli říci „zobecnění“, či nepříliš šťastně „poučky“… Úkolem učitelů je vybírat, hledat a objevovat generalizace ve svých předmětech a předávat je žákům. Ideální by bylo, kdyby se žáci naučili generalizace přímo vytvářet.

Zkusme si vzít příklad z dějepisu. Fakta jsou např. údaje, kdy začala nebo skončila příslušná válka a kdo s kým v ní bojoval. Takových válek mohou dějiny nabídnout bezpočet – punské války, třicetiletou válku, dvě světové války, válku v Iráku atd. Do oblasti pojmů spadá vysvětlení, co je a co není válka. Byl například vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa roku 1968 válkou? A co je generalizace? Například zjištění, že když spolu dvě strany válčí, vždy to odnese nevinné civilní obyvatelstvo, kterému jsou příčiny války cizí…

Příklady generalizací pro různé předměty najdete v knize, nebo si je můžete sami vytvořit…

Implementace kurikula

Druhá část knihy se věnuje realizaci kurikulárních zásad ve výuce. Autoři rozlišují deduktivní, induktivní a sociální výuku.

V současné době je u nás rozšířena především výuka deduktivní. Mohli bychom ji charakterizovat jako důraz na teoretické učivo doplněný praktickými příklady. Induktivní výuka vede žáky více k přemýšlení. Patří sem badatelské hodiny nebo řešení problémových úloh. K sociálním formám vyučování můžeme zařadit hraní rolí, simulaci, kooperativní učení a obecně skupinovou práci.

Autoři nezapomínají ani na individualizaci vzdělávání, tedy respektování individuálních vzdělávacích potřeb jednotlivce, což je jedno z velkých témat rámcových vzdělávacích programů.

Vytvoření příznivého prostředí.

Poslední část knihy se věnuje konkrétním problémům vyučování. Najdeme zde tipy pro efektivní řízení třídy a analýzu úlohy učitele jako nositele pozitivních změn ve vzdělávání.

Myslím si, že všichni víme, že žádný RVP nebo ŠVP nemůže fungovat, pokud ho nebudou realizovat kvalitní učitelé, kteří na sobě intenzivně pracují. Právě studium této knihy může pedagogům otevřít nové obzory a pomoci jim zkvalitnit vlastní práci. Učitelé budou po přečtení knihy lépe chápat koncepční otázky vzdělávání a jejich vliv na konkrétní výuku. Zároveň získají řadu zajímavých tipů do hodin. Proto knihu vřele doporučuji všem pedagogům.

Literatura:

Pasch, Marvin a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině, přel. Milan Koldinský, Portál, Praha 2005, http://www.portal.cz

Radek Sárközi

Jan Wagner: Co jsou to akronymy?

I v české počítačové komunikaci se stále ještě používají takzvané akronymy, čili jak praví slovník cizích slov, zkratková slova, složená z počátečních hlásek nebo slabik více slov. Víte, co myslí pisatel, když v e-mailu nebo na chatu či IRC použije zkratku BTW nebo IMHO?

V předvánoční době bychom se IMHO vedle „ostrých“ témat měli věnovat i vzdělávání BFU nebo věcem veselejším. Takže jsem zkorigoval jeden z četných dostupných přehledů počítačových akronymů. Sice jste se je mohli naučit i ve školení P Elektronická komunikace (příklady a zdroje), ale možná je váš lektor opominul.

Pokud naleznete chybu či některý vám známý nenaleznete, vězte, že nejspíše PEBKAC a opravte či doplňte ho v diskusním příspěvku, prosím. Tučně zvýrazněné si zkuste zapamatovat, jsou jakýmsi základem základem. TIA!

akronym	anglicky	česky
AAA	against all risks	navzdory všem rizikům
AFAIK	as far as I know	pokud vím
AFK	away from keyboard	mimo klávesnici (nepřítomnost u PC)
AKA	also known as	alias; vulgo; známý jako
ASAP	as soon as possible	jak jen to bude možné
AWOL	absence without leave	odchod bez povolení
B4	before	předtím; dříve
BAMF	bad-ass mother fucker	(píp)
BAS	be a sportsman	buď sportovec (dodržuj fair play)
BFN	bye for now	zatím ahoj
BFU	(píp)	normální uživatel (u nás někdy Běžný Franta Uživatel)
BQ	beyond question	nesporný
BRB	be right back	hned jsem zpátky
BRGDS	best regards	srdečný pozdrav (na konci dopisu)
BTW	by the way	mimochodem
CITA	caught in the act	dopaden při činu
CFD	call for discussion	výzva k diskuzi
CFV	call for vote	výzva k hlasování
CoB	chairman of board	předseda výboru
CoC	chairman of council	předseda rady
CUA	commonly used acronym	běžně užívaný akronym
CUL8R	see you later	uvidíme se později
DAYP	do as you please	dělej, co chceš
DLTM	don`t lie to me	nelži mi
e. g.	exempli grata	například
FAQ	frequently asked question	často kladené otázky
FCFS	first come, first served	kdo dřív přijde, ten dřív mele
FMPOV	from my point of view	z mého pohledu
FOAF	friend of a friend	přítel přítele (jedna paní povídala)
FUD	fear, uncertainty and doubt	strach, nejistota a pochyby
FWIW	for what it`s worth	jakou to má cenu?
FYA	for your amusement	pro tvé pobavení
FYI	for your information	pro tvou informaci
GD&R	grinning, ducking & running	usmívat se, přikrčit se a zdrhnout (nenápadně se vytratit)
GOMY	get out of my way	jdi mi z cesty
GOWI	go on with it	pokračuj v tom dále
HHOK	ha, ha, only kidding	ha, ha, jenom kecám
HTH	hope this helps	doufám, že to pomůže
HWMBO	he, who must be obeyed	ten, kterého je nutno poslechnout
H!WYM	hey! watch your mouth	bacha, co říkáš!
IAE	in any event	v každém případě
i. e.	id est	tj.; ergo
IMCO	in my considered opinion	podle mého uváženého názoru
IMHO	in my humble opinion	podle mého skromného názoru
IMNSHO	in my not so humble opinion	podle mého ne zas tak skromného názoru
IMO	in my opinion	podle mého názoru
IOW	in other words	jinak řečeno
JAM	just a minute	moment
KMP	keep me posted	průběžně mě informuj
KTP	keep this private	nech si to pro sebe
LOL	lots of laughing loud	mnoho smějících se hlasů
L8R	later	později
MHOTY	my hat`s off to you	klobouk dolů; smekám před tebou
MOF	matter of factly	ve skutečnosti; vlastně
MTW	mum`s the word	ani muk
NFW	no fucking way	žádná možná cesta
NM	never mind	nic se nestalo; to je v pořádku
NRN	no reply necessary	odpovědi není třeba
OBTW	oh, by the way	ach, mimochodem
OIC	oh, I see	aha
OOTB	out of the box	zbrusu nový
OTOH	on the other hand	na druhou stranu
OTR	off the record	mimo záznam (neoficiálně)
OTTH	on the third hand	na třetí stranu
O-O	over and out	přepínám a končím
PASII	put a sock in it	drž hubu; sklapni
PEBKAC	problem exists between keyboard and chair	problém je mezi klávesnicí a židlí
PMFJI	pardon me for jumping in	promiňte, že vám skáču do řeči
QD	quiet down	ztichni; zmlkni
RFD	request for discussion	žádost o diskuzi
ROTFL	roll on the floor laughing	smíchy se válím po zemi
RSN	real soon now	doopravdy brzo (ironicky)
RTFM	read the fucked manual	přečti si ten (píp) manuál
SITD	still in the dark	stále ve tmě
SAI	so as I	i já; já taky
SOY	shame on you	styď se
SWAK	sealed with a kiss	zpečetěno polibkem
TANSTAAFL	there ain`t no such thing as a free lunch	neexistuje taková věc jako oběd zdarma
TIA	thanks in advance	děkuji předem
TIC	tongue in cheek	z očí do očí; řečeno drze
TNX	thanks	díky
TTFN	ta, ta for now	zatím pá, pá
TTYL	talk to you later	promluvíme si později
TYVM	thank you very much	velice vám děkuji
WRT	with respect to	s ohledem na

 

Poznámka redakce: Tento text byl připraven z redakčních archivních materiálů bez označení autora, ke kterým se po publikaci na České škole jako autor přihlásil Lukáš Mižoch. Jeho původní text naleznete na jeho webu. Autorovi se za neúmyslné porušení jeho práv omlouvám.

Jan Wagner

Radek Sárközi: CERMAT versus Scio - žáci versus úředníci

Velmi mě zaujala přestřelka mezi organizacemi Scio a CERMAT ohledně postupu Libereckého kraje v přijímání žáků na střední školy. Protože se českými přijímačkami delší dobu zabývám, rád bych přispěl svou troškou do mlýna. Doufám, že moje informace a názory přispějí k lepší orientaci všech stran i čtenářů v problému.

Přijímací zkoušky v Čechách

Podoba přijímacího řízení na české střední školy má své kořeny v době normalizace. Přijímačky z češtiny a matematiky doplněné o kádrový posudek byly před rokem 1989 vstupní branou na střední školy. Po roce 1989 se forma přijímacího řízení kupodivu příliš nezměnila. Už to je alarmující a měli bychom se vážně zamyslet nad tím, zda systém, který vznikl v totalitní společnosti má mít své místo i ve společnosti, která se snaží být demokratickou. Skutečnost, že v demokratických zemích, především starých členských zemích Evropské unie, přijímací zkoušky českého typu vůbec nenajdeme, by měla být dostatečným impulzem pro ministerstvo školství i střední školy k jejich zrušení!

Kádrový posudek sice po roce 1989 z přijímacího řízení zmizel, ale diktát a jazykový rozbor z češtiny i písemný test z matematiky přežily. Některé školy ho ještě doplnily o test všeobecných znalostí, čímž dále zdůraznily vědomostní povahu přijímacích zkoušek. Jiné školy začaly zjišťovat obecné studijní předpoklady, tedy zda je přijímaný žák schopen přemýšlet a řešit problémy. Tuto cestu považuji za správnou, zvláště pokud se daná škola zároveň rozhodne zcela zrušit testování z matematiky a češtiny.

O podobě přijímacího řízení rozhoduje podle zákona daná stření škola a je pouze na vedení a zdejších učitelích, zda vytvoří takové přijímací řízení, které bude odpovídat současnému stavu poznatků z psychologie a pedagogiky, nebo zda setrvají u tradiční, podtrhuji totalitní, podoby přijímaček. Myslím, že ve chvíli, kdy si střední škola nejprve určí profil přijímaného studenta, a pak teprve formu a obsah přijímaček, může dosáhnout velmi efektivních výsledků. Pokud to neudělá, považuji podobu přijímaček za ostudu pro namyšlené středoškolské „profesory“, kteří se tak často dívají povýšenecky na „pouhé učitele“ základních škol…

Středoškolští učitelé bývají zakletí ve svých aprobačních předmětech a s pedagogickou nebo psychologickou stránkou výuky si často nedělají těžkou hlavu, čímž poškozují základní školy a hlavně jejich žáky! Současná podoba přijímacích zkoušek na SŠ je totiž hlavním tvůrcem tzv. skrytého kurikula, tedy toho, co a jak se na základních školách vyučuje, bez ohledu na to, co je obsahem oficiálních kurikulárních dokumentů jako je např. Standard základního vzdělávání či nově Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.

Vraťme se ale k přijímacím zkouškám. V současné době můžeme sledovat dva významné trendy. Na některých středních školách dochází k převisu nabídky nad poptávkou. Tyto školy přijímací zkoušky ruší, nebo  jim dávají formální podobu – pohovor se žákem, test, který nikdo neopravuje, atd. Jiné školy využívají profesionální testy, které nabízí společnost Scio. Takových středních škol je již přes 300, což je významné procento! Přijímací testy společnosti Scio z češtiny, matematiky a obecných studijních předpokladů doporučili svým školám zastupitelé následujících krajů – Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj. Oba trendy považuji za legitimní a myslím si, že se tím přijímací řízení na střední školy zkvalitňuje. Doporučil bych ale školám používat pouze testy obecních studijních předpokladů, nikoliv testy z češtiny a matematiky.

Liberecký kraj

Zdálo by se, že Liberecký kraj pouze pokračuje v jednom z výše uvedených trendů. Prostě zvolil profesionálně vytvořené testy, jenom namísto soukromé společnosti Scio využil nabídku organizace CERMAT, kterou zřizuje ministerstvo školství… Je tu ale několik problémů.

• Přijímací řízení se přesouvá ze středních škol na školy základní, což odporuje platným zákonům.

• Ředitelé libereckých středních škol s tím nesouhlasí.

• Nebylo vypsáno výběrové řízení.

• Ředitelé libereckých škol se o rozhodnutí dozvěděli velmi pozdě a neměli na něj žádný vliv.

Z toho výčtu problémů je zřejmé, že Liberecký kraj nepostupuje demokraticky, ale přistupuje k problému přijímacího řízení stejně jako totalitní předlistopadové Československo! Správný postup by byl, kdyby na společném setkání ředitelů středních škol došlo k většinové dohodě, že se přijímací řízení změní a dostane podobu profesionálně připraveného testu z obecných studijních předpokladů. Následně by bylo vypsáno výběrové řízení, ve kterém by rozhodovala kvalita vytvořených testů, nikoliv cena. Základní školy by pak měly dostat informaci o změně přijímacího řízení minimálně jeden rok předem. Připomínám, že ze zákona nemají základní školy možnost do podoby přijímacího řízení mluvit, proto o jeho formě nerozhodují ony. Jejich poradní hlas by ale rozhodně neměl zaniknout!

CERMAT versus Scio

Z mediální přestřelky mezi CERMATem, Sciem a zástupcem Libereckého kraje jsem vyrozuměl, že rozhodující byla nulová cena, kterou CERMAT nabídl a které se samozřejmě nedá nijak konkurovat. Měla by ale být cena rozhodující? Není důležitější kvalita? Scio i CERMAT mají samozřejmě vlastní „nezávislé“ odborníky, kteří jsou schopni dokázat, že právě druhá strana se mýlí a že kvalitní testy jsou ty jejich…

V oblasti testování žáků základních škol bohužel nemáme k dispozici dostatečné množství testů a zkušeností, které by tento spor rozsoudilo. Nejvíce zkušeností má s touto oblastí testování společnost Kalibro, která ale ve sporu nefiguruje… Můžeme se ovšem podívat na jinou oblast, které se obě instituce věnují – maturitě a potažmo přijímacím zkouškám na vysoké školy. Zde je situace velmi obdobná jako při přijímání žáků základních škol na školy střední.

• Vysoké školy mají naprostou autonomii v podobě i obsahu přijímacího řízení.

• Učitelé vysokých škol si nedokážou vytvořit profil přijímaného studenta.

• Znalosti učitelů vysokých škol z psychologie a pedagogiky i tvorby testů a evaluačních nástrojů jsou ostudně malé.

• Podoba přijímacích zkoušek na vysoké školy negativně ovlivňuje výuku na školách středních.

Příprava státní maturity je hlavní náplní CERMATu, který mimochodem vznikl mnohem dříve, než byla státní maturita uzákoněna… CERMAT již řadu let organizuje tzv. Maturitu nanečisto. Doufám, že si všichni pamatují letošní fau pax s testy z dějepisu, které CERMAT nedokázal vytvořit bez chyb, a i když odborníci na chyby upozornili, dál počítal chybně vytvořené otázky do celkového skóre testů! Pár lidí to dokonce stálo místo… Nemám zde dostatečný prostor k tomu, abych detailně rozebral ostatní testy CERMATu, např. z češtiny, snad se k tomu dostanu v některém z dalších článků, ale příklad s dějepisem myslím stačí. Tato kauza práci celé instituce významně znevažuje a ukazuje, komu jakékoliv testy rozhodně nezadávat!

Osobně doufám, že se proti termínu, obsahu i formě tzv. státní maturity ozvou všechny střední školy a jejich učitelé. Od CERMATu totiž hrozí v případě státní maturity naprostá blamáž, která poškodí celou jednu generaci studentů!

Oproti tomu organizuje Scio již řadu let tzv. Národní srovnávací zkoušky, které jsou obdobou připravovaných testů ke státní maturitě. Výsledky účastníků Národních srovnávacích zkoušek započítávají některé vysoké školy do svého přijímacího řízení, nebo dokonce požádaly Scio o vytvoření profesionálních přijímacích zkoušek. Dosud jsem nezaznamenal žádný negativní ohlas na testy Scia, přestože podobné testy probíhají již řadu let. Ostatně Scio původně organizovalo tzv. Sondu Maturant. Když byla její matematická část svěřena Výzkumnému ústavu pedagogickému v Praze, opět dopadla katastrofálně jako zmíněný dějepis u CERMATu… Vysoké školy by klidně mohly zdarma využívat výsledky CERMATem organizované zkoušky Maturita nanečisto. Proč to nedělají a platí si Scio? Zřejmě testy CERMATu nepovažují za kvalitní, zatímco Scia ano…

CERMAT může nabídnout vysokým školám své testy „zdarma“, ale ty je nechtějí ani zadarmo! Nyní je nabídl zdarma střením školám, které je také nechtějí, ovšem jsou k jejich využití tlačeni Libereckým krajem… Oproti tomu Scio nabízí testy kvalitní, za které se ovšem platí. Pro kterou službu byste se rozhodli vy? Pro kvalitní, nebo tu „zdarma“?

Slovo „zdarma“ ovšem musíme napsat do uvozovek. Roční provoz CERMATu totiž stojí daňové poplatníky 20 milionů a již se na tuto instituci vyplýtvalo přes 100 milionů korun! Je to tristní, když si uvědomíme, že její výstupy dosud nikdo prakticky nevyužil!!!

Žáci versus úředníci

Na závěr bych rád napsal svůj názor na celou kauzu. Podle mě nejde o spor mezi soukromou firmou Scio a státním CERMATem. Je to spor o žáky a úředníky.

Úředníci Libereckého kraje arogantně rozhodují o žácích a nutí je, aby o jejich osudu rozhodovali úředníci z CERMATu, jejichž kvalita práce je velmi pochybná a jde jim pouze o udržení vlastních míst. Proto také rozšiřují své aktivity ze stání maturity na testování žáků základních škol. Využívají přitom peněz z Evropské unie, které jim přímo přidělilo ministerstvo školství, aniž by je nabídlo ve výběrovém řízení té organizaci, která nabídne zpracování těch nejlepších testů. Název celého projektu Kvalita pak zní opravdu ironicky…

Naštěstí je jednání Libereckého kraje nezákonné a je tu velká šance, že zde budou přijímačky od CERMATu zastaveny. Státní maturita je však na dohled a strašidlo této instituce bude žáky, studenty, učitele, ředitele, školy a hlavně daňové poplatníky obcházet nadále… Dokážeme se mu vzepřít?

Doporučené zdroje informací:

Scio: http://www.scio.cz

Projekty CERMATu:

http://www.cermat.cz/devitka2005/

http://www.cermat.cz/petka2005/

http://www.cermat.cz/vysledky2005

(V době psaní článku dva ze tří odkazů CERMATu vůbec nefungovaly…)

Radek Sárközi

Josef Duhajský: Zajímavá fyzika – několik tipů z internetu

Možná i vy, pokud učíte fyziku, často přemýšlíte o tom, jak ji učit zajímavěji. Provedl jsem malý průzkum pomocí několika internetových vyhledávačů a nabízím vám několik tipů na webové stránky, jejichž obsah by měl souviset se zajímavou fyzikou.

První webové stránky Zajímavá fyzika, které jsem takto objevil, jsou stránky Tomáše Tyce, o nichž jsem se nedávno na České škole zmiňoval. Za inspiraci určitě stojí.

Další webové stránky, kam mě internetové pátrání po zajímavé fyzice přivedlo a které přímo nesouvisely s Tomášem Tycem, byly stránky ČEZu (konkrétně Informační centrum elektrárny Temelín).

Zde najdete několik prezentací Zajímavá fyzika:

Zajímavá fyzika – Albert Einstein

Zajímavá fyzika - RTG záření

Zajímavá fyzika - Lasery kolem nás

Zajímavá fyzika - K vysokým energiím

Nevím, zda budou připadat zajímavé i vašim žákům či studentům, ale využít v hodinách fyziky byste je určitě mohli. A že se na stránkách ČEZu nacházejí i další vhodné materiály do výuky, už snad ani není třeba připomínat. Pokud nevěříte, přesvědčte se sami.

Že při hledání zajímavé fyziky narazíte na Fyzweb, není náhoda. Představovat už asi netřeba. Matematicko-fyzikální web Magdy Vlachové pro změnu možná neznáte, ale za nahlédnutí určitě stojí. Najdete tu nejen informace z fyziky, ale také zajímavé úlohy i jiné zajímavosti z matematiky.

Na stránkách Učitelských novin – vyučovací předměty můžete posoudit zajímavost zde uvedených fyzikálních odkazů. Jsou zde uvedeny i odkazy pro jiné vyučovací předměty. Fyzikální zajímavosti nabízí i řada dalších odkazníků, třeba ten na Seznamu.

Zajímavá učebnice fyziky je podle časopisu Vesmír překlad vysokoškolské učebnice Fyzika. Více o této publikaci najdete na stránkách nakladatelství Vutium Brno. Žákům a studentům středních škol bych ji asi nenutil, ale pro učitele by mohla být rozhodně přínosná.

Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí je velmi zajímavá kniha podle webových stránek nakladatelství Aldebaran. Soudě podle nabídky tohoto nakladatelství by to mohla být i pravda.

Internet mi připomněl i další knižní titul – Perelman: Zajímavá fyzika, Praha Mladá fronta 1962. Nevím, zda tato kniha vyšla někdy poslední dobou v reedici, ale pokud ji u vás ve škole objevíte, rozhodně do ní nahlédněte. Bohatý přehled nejen fyzikálních učebnic a knih, ve kterém najdete i tento titul, nabízí Jan Voženílek na stránce Literatura. A pokud ve vaší školní knihovničce titul Zajímavá fyzika neobjevíte, přijměte jako náhradu webové stránky Fyzika kolem nás příbramského Q-klubu, které mi ji trochu připomínají; problémy popsané na těchto stránkách byste mohli při výuce využít a řešit je s vašimi žáky.   

„Zajímavá zapojení 1, 2, 3, 4 – inspirace konstruktérům“ jsou tituly, které můžete v případě zájmu objednat v Centru vzdělávání.

Nejen pro učitele mohou být zajímavé stránky RNDr. Vojtěcha Ullmanna astronuklfyzika.cz věnované jaderné fyzice, astrofyzice, kosmologii a filozofii, i když s některými jeho názory možná nebudete souhlasit..

Věda a výzkum – monitorování českého internetu – tento odkaz je velmi výhodný, pokud chcete sledovat novinky z vědy na českém internetu. Starší odkazy na téma věda a výzkum najdete v příslušném archivu.

Na webu ScienceWorld mě zaujal starší článek Nejlepší stránky o fyzice  z roku 2002 především z důvodu ješitnosti. Prvním z pětice nejlepších populárně naučných webů z oblasti fyziky, kterou časopis Scientific American vybral v červnu 2002, je web Physics 2000, který už od roku 2000 sám chválím, kudy chodím. Škoda, že na českém internetu neexistují podobné vzdělávací stránky. Nezapomeňte se podívat i na další čtyři weby z této pětice, kterou Scientific American vybral. Stojí za to.

Ještě vám vnutím jeden astronomický odkaz Návod na použití vesmíru, a protože na jeden článek je těch odkazů až dost, přeji vám příjemnou zábavu při jejich prohlížení. Ať jsou vám tedy při výuce fyziky alespoň trochu užitečné!

Josef Duhajský

press: SPIS vydal Manifest znalostní společnosti 2005

Sdružení pro informační společnost publikovalo Manifest znalostní společnosti poprvé v říjnu loňského roku. Jednalo se o komplexní dokument, identifikující základní problémové oblasti rozvoje znalostní společnosti.

Letošní Manifest má podtitul „cesta k úspěchu“ a věnuje se dvěma klíčovým prioritním oblastem, jejichž zvládnutí je nezbytné pro přesun České republiky mezi vysoce rozvinuté země:

• zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky rozvojem služeb s vysokou přidanou hodnotou

• zlepšení výkonu veřejné správy reformou úředních postupů využívajících možností informačních a komunikačních technologií.

Pro zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky je podstatné, že na světovém trhu se v současnosti otevřelo časově omezené okno příležitostí pro dodavatele strategických služeb s vysokou přidanou hodnotou. Výrobní kapacity se posledních deset let přesouvají do zemí, kde je možné optimalizovat náklady. Podobný trend byl v posledních letech nastartován i v koncentraci služeb pro jednotlivé korporace, které své operační zázemí přesouvají do zemí, které poskytují stabilní prostředí, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a příznivou nákladovou strukturu doplněnou kvalitní komunikační infrastrukturou. Jsme přesvědčeni, že Česká republika má jedinečnou šanci stát se leaderem v této oblasti v Evropě.

Jedním z našich největších handicapů v očích investorů je strnulý a byrokratický způsob výkonu veřejné správy, který je jednou ze základních překážek rozvoje podnikatelského prostředí.

Pro dosažení úrovně Evropské unie v horizontu deseti let je nutný zhruba osmiprocentní růst HDP. Pro zrychlení růstu jsou dle našeho názoru klíčové dvě priority: získat pro Českou republiku výrazně více investorů podnikajících v oblasti služeb pro export a současně výrazně zjednodušit podnikatelské prostředí procesní reformou veřejné správy.

Z analýzy provedené SPISem jednoznačně vyplývá, že je výrazně efektivnější a levnější vytvářet pracovní místa pro vysoce kvalifikované pracovníky působící v oblasti strategických služeb. Náklady na vytvoření takových míst jsou pětkrát menší než při tvorbě pracovních míst pro zpracovatelský průmysl. Práce „bílých límečků“ je navíc hodnocena dvakrát lépe, pracovníci v centrech služeb tedy na daních odvádí nejméně dvakrát více než pracovníci ve výrobě. Celkově jsou z pohledu daní a ostatních odvodů pro stát osmkrát „výnosnější“. Navíc investoři z oblasti služeb vstupují co ČR s dlouhodobými strategiemi. Základní problémy však vidí v nedostatečné jazykové vybavenosti a její kvalitě, problematickém zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo EU, vysokém zdanění práce a nepružném podnikatelském prostředí.

K  výraznému zjednodušení podnikatelského prostředí přitom dojde pouze v případě, pokud dojde k zásadní přestavbě procesů výkonu veřejné správy díky důsledné aplikaci informačních a komunikačních technologií. Jen v tom případě bude možné jednoduše zvládnout základní běžné životní situace tak, jak je to již dnes běžné v komerční sféře. Jedním z příkladů může být například založení firmy, ke kterému je dnes třeba nejméně dvanácti návštěv na věcně a místně příslušných úřadech. Nezbytné podklady (například výpis z rejstříku trestů) jsou vyžadovány několikrát a většinu potřebných podkladů přitom představují výpisy informací udržovaných jinými úřady veřejné správy. Pokud dojde k integraci procesů, z dvanácti návštěv se mohou stát pouhé dvě návštěvy, respektive dvě podání. Nejde přitom o utopii, vzorové řešení lze najít například v Dánsku.

SPIS je plně připraven spolupracovat při definování seznamu priorit pro podporu strategických služeb a zpracování studií proveditelnosti pro jednotlivé oblasti e-governmentu.

Manifest znalostní společnosti 2005 je k dispozici ZDE.

Kontakt:

Sdružení pro informační společnost (SPIS), spis@spis.cz, Ondřej Felix, Jitka Pavlonová, telefon 602 34 99 76.

© SPIS, Blanická 16, 120 00 Praha 2, tel.: +420 221 503 481-3, fax: +420 221 503 482, e-mail: spis@spis.cz

press

MŠMT: Národní plán výuky jazyků přispěje ke zlepšení jazykové gramotnosti občanů ČR

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petra Buzková v nejbližší době předloží na jednání vlády Národní plán výuky cizích jazyků (dále Národní plán) s akčním plánem na období 2005 – 2008. Materiál vychází z programového prohlášení současné vlády, ve kterém je školství a vzdělávání považováno za jednu z priorit.

Jazyková politika České republiky vychází z jazykové politiky Rady Evropy a Evropské unie. V rámci ní byla realizována řada opatření směřujících ke zlepšení úrovně jazykového vzdělávání a naplnění cíle, aby každý občan Evropy byl schopen komunikovat alespoň ve dvou dalších jazycích kromě mateřského. Na podporu těchto cílů byl Komisí Evropské unie vypracován akční plán pod názvem Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti, na jehož základech byl koncipován i tento Národní plán. Jeho cílem je zlepšení jazykové vybavenosti občanů České republiky, aby dovedli porozumět a komunikovat v cizích jazycích.   

Tento požadavek je v oblasti obsahu vzdělávání naplňován postupným vytvářením rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé obory vzdělávání. Vytvořeny a schváleny jsou již Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Všichni žáci v základním vzdělávání tak projdou výukou anglického jazyka. Počáteční vyučování anglického jazyka bude zaměřeno na zajištění návaznosti výuky angličtiny od mateřské školy po střední školu.

Volba druhého cizího jazyka se bude odvíjet od široké nabídky dalších jazyků ( francouzština, ruština, italština, španělština a jiné.) V naší geografické situaci to znamená především jazyky sousedních států (němčina, polština), mezi nimiž může mít zvláštní postavení slovenština, která se dá zvládnout metodou „napříč předměty základní školy“ a spoluprácí s mediálními institucemi. Proto není nutné ji zařazovat jako další cizí jazyk (je to však možné).

Problematiku dostatečného počtu učitelů cizích jazyků by mělo vyřešit zvýšení počtu a rozmanitosti studijních programů fakult vzdělávajících učitele a přijímání většího počtu uchazečů, zejména do kombinované formy studia. Stávající učitelé budou mít příležitost se dále vzdělávat ve svém oboru podle nově připraveného „Rámcového plánu systému kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pro cizí jazyky“.

Podstatou Národního plánu je jazyková výuka od předškolního věku až po celoživotní vzdělávání. V předkládaném materiálu jsou stanoveny tyto priority:

1) V souvislosti s navrhovanou koncepcí se postupně zvýší počet hodin cizích jazyků na 1. stupni základní školy. Na základní školu naváže výuka na středních školách, kde se zvýší počet hodin jazykové výuky v učebních plánech některých oborů.

2) V předškolním vzdělávání se předpokládá nepovinná výuka formou jazykové propedeutiky (jde o motivaci dětí k učení jazyků, seznámení se s cizím jazykem a kulturou). Výuka plynule navazuje v 1. ročníku základní školy s využitím metodického postupu „napříč předměty 1. stupně“ (zařazení výuky cizího jazyka v krátkých intervalech v hodinách ostatních vyučovacích předmětů).

3) Ke zlepšení jazykových znalostí a dovedností žáků vede výuka některých předmětů (úplně nebo částečně) v  cizím jazyce. 

4) Rozšíření výuky zmíněné v bodě 3 je podmíněno  dostupností  učitelů, kteří na požadované úrovni zvládají nejen jazyk, ale jsou i kvalifikovanými učiteli nejazykových předmětů. Počet takových učitelů může významně ovlivnit zejména zavedení takových studijních oborů  do  programů vysokých škol připravujících učitele, které na výuku tohoto typu budou připravovat. Zařazení discipliny „didaktika cizích jazyků“ mezi vědní disciplíny, v nichž je možno dosáhnout doktorského titulu, habilitace a profesury, je podmínkou rozvoje tohoto oboru vzdělávání. 

5) Podpora celoživotního vzdělávání dospělých např. vytvořením Národního jazykového portálu, Evropského jazykového portfolia, využitím tzv. jazykových poukázek.

Všechny jmenované aktivity akčního plánu byly posouzeny podle naléhavosti a podle náročnosti na finanční zajištění a byly rozděleny do 3 kategorií pro další léta:

I.                   kategorie: prioritní aktivity realizovatelné pouze při navýšení rozpočtu MŠMT

II.                 kategorie: úkoly realizovatelné v rámci rozpočtu MŠMT

III.              kategorie: aktivity realizovatelné z Evropského sociálního fondu, případně při navýšení rozpočtu MŠMT, pomocí sponzoringu apod. v následujícím programovacím období

V roce 2006 je první prioritou akčního plánu MŠMT navýšení učebního plánu o tři vyučovací hodiny cizího jazyka na 1. stupni základní školy. Na pokrytí nákladů realizace tohoto kroku bude ministryně Petra Buzková žádat ministra financí o navýšení rozpočtu kapitoly MŠMT pro rok 2006 minimálně o částku 171 milionů Kč.

Druhou prioritou je pak podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 1. stupně. Realizaci tohoto úkolu je MŠMT schopno zabezpečit prostředky na plánované rozvojové programy z rozpočtu své kapitoly.

 

 

Michaela Lagronová

Tisková mluvčí MŠMT

tel.: 257 193 762

mobil: 602/304 708

e-mail: michaela.lagronova@msmt.cz

MŠMT