Zatímco tvůrčí psaní nemá v tradiční škole na růžích ustláno, alternativní pedagogické směry, které se soustřeďují na osobnost žáka, nikoliv na učivo, mají k této oblasti mnohem blíže. Metody blízké tvůrčímu psaní jsou jedním ze základů freinetovské pedagogiky. Francouzský pedagogický reformátor Célestin Freinet (1896-1964) je průkopníkem projektové výuky a činnostní školy.
Tvůrčí (tvořivé) psaní zatím nemá v české škole dostatečné systémové místo. Osnovy s ním nepočítají a jeho výuka probíhá nad rámec oficiálních učebních dokumentů. Hlavní příčinou je struktura učiva v předmětu český jazyk a literatura. Ten je tradičně dělen do tří vzájemně neprovázaných oblastí – literatura (respektive literární historie a teorie), jazyk (především pravopis a mluvnice) a sloh. Základ slohového vyučování přitom tvoří funkční stylistika, která se zaměřuje na zvládnutí jednotlivých funkčních stylů a příslušných slohových útvarů nebo postupů, v teorii potom na slohotvorné činitele.
Pro rozvoj individuálního stylu žáků i produkci tvořivých nebo kolektivních textů není v takto „vědecky“ pojaté výuce místo. Pokud bude podobně koncipovaná výuka nadále přetrvávat na základních i středních školách a ve vysokoškolských učebnicích didaktiky českého jazyka a literatury, tvůrčí psaní zůstane nesystémovým prvkem vzdělávání na všech stupních českých škol. V tradiční škole půjde o pouhé zpestření výuky českého jazyka a literatury, i když alespoň to může být přínosem.
Začal ve škole využívat tiskárnu, aby žáci mohli vydávat časopis, sborníky a další materiály. Zavedl mezitřídní korespondenci. Využil nástěnku jako komunikační prostor. Inicioval výměnu zkušeností a tištěných výstupů mezi freinetovskými školami. Atd.
Ve Francii se k těmto principům hlásí desítky tisíc pedagogů. V Čechách bohužel dosud neexistuje ani jedna freinetovská škola, přestože zde působí školy waldorfské, montessori, nebo daltonské… Freinetovská pedagogika stála a u nás stále stojí stranou hlavních reformních tendencí ve vzdělávání. Už ve 20. letech 20. století ale tento reformní pedagog předjímal některé aspekty tvůrčího psaní nebo mediální výchovy, i když jim dával jinou funkci a smysl, než bývá běžné v kurzech tzv. creative writing.
Volný text
Ve freinetovské škole má velmi významné postavení tzv. volný text, který částečně koresponduje s myšlenkou tvůrčího psaní, jak se rozšířila do Evropy ze Spojených států amerických.
Freinet chtěl, aby se žáci výuky nejen účastnili, ale aby také spolurozhodovali o konkrétním obsahu jednotlivých hodin. Na počátku nějaké nové aktivity tedy děti oslovil, aby napsaly „volný text“, ve kterém popíšou své zážitky, starosti, poznatky, problémy atd. Žáci mohli psát cokoliv. Hotové práce Freinet vyvěsil na nástěnce, aby si je mohl každý přečíst. Děti pak společně vybraly určitou práci, která je nejvíce zaujala. Tím, že si třída daný texty vybrala, vlastně spolurozhodla o tom, co se bude v nejbližších dnech učit. Společně se žáky potom Freinet vybral činnosti, které zvolený volný text implicitně nebo explicitně obsahoval.
Děti si například zvolily Andrého vyprávění s názvem Malá koupel:
Předevčírem jsme René, Pedro a já zalévali zahradu. Když jsme skončili, řekli jsme si: „Zahrajeme si trochu s těma zavlažovacíma hadicema.“
René mluvil současně do dvou hadic. Ty hadice byly plné vody. Pedro poslouchal na druhém konci. René do nich foukl a Pedro měl politý obličej.
Teď zase poslouchám já - a proud vody mi stříkl do obličeje. René přišrouboval hadici ke kohoutku a řekl mi: „Zacpi ten druhý konec!“
Dalo mi to práci, abych ho ucpal rukou. Najednou na mě vystříkla voda. Byl jsem celý mokrý a vzteklý. Teď jsem zas já chtěl postříkat Reného. Ucpal jsem hadici, ale bohužel - voda se vrací a já jsem podruhé vykoupaný. Všichni se smějí. (Štech 1992)
Žáci společně s učitelem na základě tohoto volného textu postupně stanovili následující témata další výuky, která si mezi sebou rozdělili:
Práce v dílnách:
1)Výroba frkaček (přinést dutá dřívka);
2) Čerpadlo (najít válce);
3) Drátkový (provázkový) telefon a zkoušení rychlosti zvuku;
4) Experiment se spojitými nádobami a jejich aplikacemi
Intelektové činnosti:
5) Rešerše v kartotéce (dokumenty k historii zavlažování)
6) Objev tlaku vody a vzduchu
7) Historie telefonu a telegrafu (Štech 1992)
Volný text byl tedy u Freineta prostředkem k efektivnější výuce, nikoliv samoúčelným psaním. Původní kreativní čin byl postupován dále a aktivně zpracováván, až dosáhl podobu plánu učebních činností.
Tvůrčí psaní na vysoké škole?
Studenti vysokých škol (včetně pedagogických fakult) si častokrát oprávněně stěžují, že zde výuka probíhá netvůrčím způsobem. Pedagogové čtou vlastní skripta, nanejvýš více nebo méně zajímavě přednášejí. Jakoby byly reformní pedagogické principy určeny pouze pro základní a střední školství. I na vysoké škole ovšem platí, že si žák vtiskne především ty činnosti, kterým se věnuje nejčastěji.
Spolurozhodování o obsahu a formách výuky, aktivní přístup nebo zapojení všech složek struktury žákovy osobnosti, nejen rozumových, by mělo být integrální součástí také vysokoškolského studia. Tvůrčí psaní to nabízí vrchovatou měrou. Otázkou ale je, zda by tvůrčí přístupy obecně měly být realizovány pouze v tomto volitelném předmětu (semináři). Nenabízejí nám techniky tvůrčího psaní obecnější metody, které lze využívat při výuce nebo přípravě na ni vždy?
Doporučené internetové stránky k tématu
Alternativní školství v Čechách: www.eucebnice.cz
Creative Writing for Teens - http://teenwriting.about.com
Tvořivá dramatika: www.drama.cz
Tvořivá škola: www.tvorivaskola.cz
Literatura
Eyerovi, Linda a Richard: Jak naučit děti hodnotám, přel. L.Dvořák, Portál, Praha 2000
GFEN, Všichni na jedničku, Karolinum, Praha 1991 Krejčová, Věra, Kargerová, Jana: Vzdělávací program Začít spolu, Metodický průvodce pro I. Stupeň základní školy, Portál, Praha 2003
Lokšová, I., Lokša, J.: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole, Portál, Praha 2000
Petrová, Alexandra: Tvořivost v teorii a v praxi, Vodnář, Praha 1999
Průcha, Jan: Alternativní školy a inovace ve vzdělávání, Portál, Praha 2001
Silberman, Mel: 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování, přel. M.Koldinský, Portál, Praha 1997
Svobodová, Jarmila, Jůva, Vladimír: Alternativní školy, Paido, Brno 1995
Štech Stanislav: Škola stále nová, Karolinum, Praha 1992
Tvořivost v práci učitele, Paido, Brno 1996
Učím s radostí, Zkušenosti – lekce – projekty, Agentura STROM, Praha 2003
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat