Syndrom vyhoření hrozí každému, kdo ve svém povolání intenzivně pečuje o „lidské duše“, a jeho okolí přitom jaksi samozřejmě očekává, že on takovou péči nepotřebuje. Takovému člověku pak nezbývá, než se o sebe postarat sám a syndromu se pokusit předcházet.
Motto: „Jedním z důvodů, proč milujeme učitele, je to, že jsou si vědomi, jak děti potřebují jejich podporu.“ Jack Canfield v knize Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků
Mladý učitel, který začíná svou pedagogickou praxi, je plný nadšení a ideálů. Postupem času nadšení vyprchává vlivem různých faktorů – nekázeň žáků, špatné materiální zabezpečení, výše platu v porovnání se „zbytkem“ společnosti a dosaženým vzděláním…
U dobrých učitelů ideály zůstávají. Stejně jako dlouhotrvající působení náročných životních situací vytváří stres, tak dlouhodobé pošlapání ideálů může způsobit syndrom burn out – syndrom vyhoření. Ale proč vyhoří? On sám se celý život „stará“ o životy dětí. Snaží se je motivovat, ale o něj samotného, jeho duši, nikdo nemá zájem. Učitel působí jako jakýsi supervizor jiných, ale zároveň musí být supervizorem sám pro sebe. (Stejně jako existuje na každé škole institut výchovného poradce pro žáky, nechybí snad na českých školách institut supervizita pro učitele?)
Spolehlivě poradit, jak nevyhořet, je téměř neproveditelné, protože každý z nás je individualita a na každého funguje něco jiného. Přesto vycházejí psychologické knihy s různými osvědčenými radami a postupy. Vybírám pouze některé a věřím, že pomohou ke zdravému životnímu stylu každého z vás.
- Hlídejte si svůj čas – stanovte si čas ve škole, který bude jenom váš. Nenechte si jej „zničit“ žáky ani kolegy.
- Pěstujte pozitivní samomluvu – ve zdravé míře citování vět typu: „Já na to mám!“ pomáhá v odhodlaném postoji pro další práci a v přijímání odpovědnosti.
- Dělejte pravidelně inventuru svých výsledků, chování a vztahů.
- Mluvte důvěrně s lidmi, kterým důvěřujete, o problémech, které vás trápí.
- Stanovte si více středně velkých cílů, ke kterým chcete dojít. Když jeden nevyjde, svět se ještě nebortí.
- Konkrétně si cíle napište a uschovejte pro pozdější kontrolu.
- Představte si svůj úspěch a utvrzujte se v něm.
- Napište si „bojová“ hesla, která vás v něm budou utvrzovat.
- Nebojte se jednat, buďte rázní.
- Co můžete udělat dnes, nenechávejte na zítřek.
- Dojednávejte si zpětnou vazbu.
- Vytrvejte, nikdy se nevzdávejte.
- Drobná prohra je jenom krok ke konečnému úspěchu.
- Neupínejte se jenom k jednomu cíli – život musí být pestrý.
- Poděkujte ostatním za pomoc – ocení to.
- Za každý úspěch se odměňujte!
Pročtěte si pozorně tyto rady a vyberte si z nich alespoň tři nejdůležitější. Snažte se, aby se vám zvnitřněly. Je pravděpodobné, že se výsledky dostaví, ale jak víme z pedagogiky a psychologie – nic není jisté, vše se odráží od naší individuality.
Použitá literatura:
Canfield, Jack (1999): Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků. Praha, Portál.
Harvey, Christiane (1994):Umění motivovat – cesta k úspěchu. Praha, Informatorium.
Sang, H. Kim (1999): Tisíc a jeden způsobů jak motivovat sebe a jiné. Praha, Management Press.
Václav Bělík
0 komentářů:
Okomentovat