Vedení školských odborů dnes potvrdilo záměr zorganizovat 1. září stávku, k níž se dosud přihlásilo 2 000 škol. Podle předsedy ČMOS PŠ Františka Dobšíka už nejde jen o platy učitelů, ale o celkově špatnou situaci ve školství. Petra Buzková se snaží napětí mírnit sliby, někteří starostové naopak vyhrožují.
Plánovaná zářijová stávka učitelů bude trvat nejméně tři dny. Učitelé, kteří se k ní připojí, sice budou 1. září ve školách, ale budovy budou uzavřeny. Zatím se ke stávce připojilo několik tisíc škol, kde pracují desetitisíce zaměstnanců. „Protest by se tak dotkl několika set tisíc žáků,“ řekl dnes předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Přesnější údaje o počtu odhodlaných škol ale odmítl uvést. Podle informací ČTK z minulého týdne se však ke stávce dosud připojilo 2 000 škol z celkového počtu cca 6 000.
Dobšík uvedl, že k protestu se připojí ještě další školy. Řada z nich totiž přislíbila, že tak učiní koncem srpna. O podobě a délce stávky se má rozhodnout 22. srpna na celostátní schůzce odborářů.
Starostům se stávka nelíbí
Odboráři se dnes sešli se zástupci obcí a snažili se jim vysvětlit důvody protestu. Jaromír Jech ze Svazu měst a obcí, s nímž dnes odboráři jednali, prohlásil, že je třeba dostatečně dopředu informovat rodiče o uzavření škol. Byli by také rádi, kdyby školy zajistily aspoň minimální dohled nad dětmi, které do školy přijdou. Dobšík k tomu řekl, že se budou snažit, aby byly stávkující školy označeny a informace o stávce umístěny i do vývěsních tabulí obcí.
Odbory však již mají zprávy z několika obcí, kde radnice vyhrožuje ředitelům škol odvoláním v případě, že připustí, aby se na jejich škole stávkovalo.
Buzková: odbory hrozí předčasně
Odbory tvrdí, že stávku může zvrátit jen vláda, pokud na mzdy učitelů uvolní víc peněz. Přestože podle Dobšíka „už nejde jen o platy učitelů, ale o celkovou situaci ve školství a jeho kvalitu“, jádrem sporu s vládou stále zůstává návrh tarifní tabulky šestnáctitřídního platového systému, v němž by si učitelé podle něho příliš finančně nepolepšili. Sice to vypadá, že se jim zvýší tarifní složka mzdy, ale peníze na ni budou použity ze 13. platu, o nějž tedy kantoři přijdou. Navíc není jasné, zda dostanou osobní ohodnocení, uvedl Dobšík. To by podle něj znamenalo, že by se mzdy zvedly jen o několik set korun.
Na tyto informace dnes reagovala Petra Buzková. Ministryně uvedla, že má k dispozici jiná čísla o platových tarifech než odboráři. „Mrzí mne, že o novém platovém systému informovali odboráři dřív, než byla jeho podoba zveřejněna oficiálně. O systému se totiž stále jedná a konkrétní částky, o které se učitelské platy zvednou, budou známy až příští týden,“ prohlásila.
Podle Buzkové dostanou (v rámci připravované šestnáctitřídní platové tabulky) ze všech státních zaměstnanců nejvíce přidáno učitelé základních škol. Pro učitele se prý v novém systému podařilo dojednat zařazení i do 13. platové třídy. Ve výjimečných případech budou možná zařazeni ještě o třídu výš.
Navíc je podle ní možné, že resortní rozpočet bude ještě zlepšen. V dnešním rozhovoru pro Právo řekla, že věří, že na podzimním jednání vlády bude rozpočet školství posílen, a to z rezerv, které nyní hledá ministr financí Bohuslav Sobotka. Přesto, že ministr financí je pod velkým tlakem všech resortů, které přicházejí se svými oprávněnými zájmy, podařilo se podle Buzkové prosadit, že vzdělání je prioritou vlády pro přípravu státního rozpočtu na příští rok.
Minus 1,2 miliardy
Vláda původně předpokládala, že na nový platový systém pro všechny státní zaměstnance dá 15 miliard korun, nyní hovoří pouze o pěti miliardách. Podle vládního rozhodnutí čeká školský rozpočet snížení zhruba o 1,2 miliardy korun. Škrty ve vzdělávání ohrozí podle dřívějšího vyjádření ministerstva například reformu vysokých škol. Návrh výdajových stropů státního rozpočtu schválila vláda počátkem července. Podle jejího rozhodnutí bude příští rok ministerstvo školství hospodařit s 88,8 miliardy korun, zatímco letos mělo zhruba 90 miliard korun.
V posledních třech letech se rozpočet úřadu zvyšoval zhruba o deset miliard korun. Velká část přitom jde na platy učitelů. Jen v letošním rozpočtu bylo třeba na platy a odvody počítat se 60 miliardami.
redakce ČTK
0 komentářů:
Okomentovat