Milan Pol: Na podzim proběhne on-line konference o budoucnosti učitelů, učení a škol

Další ročník mezinárodní internetové konference, organizované britským Technology Colleges Trust, proběhne v říjnu a listopadu tohoto roku. Zúčastnit se může kdokoliv, koho tématika zajímá. Zajímavou příležitostí k zamýšlení se nad současností významných otázek vzdělávání a nad jejich příštím vývojem, k výměně názorů a získání nových poznatků a zkušeností, a to pro aktéry pedagogické teorie i praxe, je mezinárodní internetová konference. Po roce ji opět pořádá britský Technology Colleges Trust.

Letošní konference má název What Future - What Learning - What Teachers - What Schools? (Jaká budoucnost - Jaké učení - Jací učitelé - Jaké školy?) a proběhne ve dvou fázích: první fáze mezi 13. - 26. říjnem, druhá fáze mezi 24. listopadem - 7. prosincem 2002. Zúčastnit se jí může kdokoliv, koho tématika zajímá. Každý účastník má také možnost zvolit si způsob, jakým se do konferenčního dění zapojí.

Pro každou formu účasti je ovšem podmínkou včasná registrace, která je bezplatná - na adrese www.cybertext.net.au/tct_registration, případně na emailové adrese manažerky konference brydon@bigpond.net.au. Ten, kdo má zájem nabídnout konferenci i něco ze svých zdrojů (referát, informaci o vlastní škole, resp. některém aspektu její práce, apod.), musí tak učinit již do 12. srpna.

Běžný účastník konference tak bude mít možnost přečíst si hlavní referáty a diskusní přípěvky a také na ně, příp. na názory dalších účastníků on-line komunikace bezprostředně reagovat. Autory hlavních referátů konference jsou v řadě případů velmi známé osobnosti oboru, především z anglosaského světa - např. Andy Hargreaves, John West-Burnham, a další.

Z příspěvků přijatých do programu konference bude vybráno 20 jako texty, kolem nichž vznikne prostor pro speciální on-line mini diskuse. Některé texty byly již k tomuto účelu vybrány - a lze říci, že jejich autoři jsou jistou zárukou kvality.

Dalším komunikačním fórem konference bude on-line debata. V ní půjde o to společně hledat a nacházet podpůrné i odmítavé argumenty k výroku: „Školy se nestanou organizacemi 21. století, dokud učitelská profese nepřijme novou pedagogiku – studenti se mohou učit nezávisle, s podporou jiných tutorů než jsou učitelé a také formou on-line učení“. Debata k této potenciálně kontroverzní formulaci má vymezenu dobu 16 dní a bude záměrně vedena publikováním „pro“ a „proti“ koncipovaných příspěvků.

Organizátoři také apelují na účastníky konference, aby přispěli k vytvoření on-line slovníku užitečných zdrojů („online resource directory“). Jeho obsahem by měly být užitečné a ke čtyřem hlavním tématům konference se vztahující webové stránky (práce se zaměstnanci školy, učení, obec/partnerství, organizace).

Dále konference nabízí kybernetickou pouť, letos se zaměřením na „Školy, které se snaží vycházet vstříc potřebám dětí s různými styly učení - prostřednictvím tvořivého využití pedagogiky, školních struktur a kurikulárních nabídek“. Školy, které se chtějí prezentovat na mezinárodní scéně prostřednictvím svých www stránek, tak mohou učinit právě v této části konference.

Zajímavou nabídkou organizátorů je i sekce kybernetická třída. Jde o možnost, jak na konferenci představit projekty studentů, které jsou založeny na internetu a práci s ním.

Konečně, sekce nazvaná snímky, momentky („snapshots“) vytváří na konferenci prostor pro publikování prakticky zaměřeného, krátké pojednání o programu vlastní školy či o některém jeho segmentu - pokud možno ve vztahu ke čtyřem hlavním tématům konference. Půjde tedy o ukázky úspěšné praxe.

Jak je vidět, možnost prezentovat a také poznávat prezentace jiných se nabízí skutečně širokému spektru účastníků.


Jak rozumět čtyřem hlavním tématům konference?

První z nich se týká práce s lidmi působícími ve školách. Organizátoři chtějí především soustředit pozornost k takovým otázkám, jako je adekvátní příprava učitelů na role, které by měli zastávat v nejbližší dekádě, proměny role učitelů v příštím desetiletí, apod.

Druhé téma, učení, je zaměřeno především k otázkám přípravy lidí v tom smyslu, aby byli schopni učit se i v budoucnu, dále k otázkám příštích potřeb učících se, vlivu společnosti na učícího se v budoucnu.

Třetí téma vede ke vztahu škol s obcemi a k různým formám partnerství škol a vnějších subjektů. Mezi hlavní otázky, k nimž by se pozornost účastníků měla orientovat, patří podle organizátorů způsob začleňování obce do školního života, do různých forem partnerství se školou, podoba budoucích „komunit učících se jednotlivců“, součinnost komunitního a státního ve škole, apod.

Poslední téma v řadě, ale nikoli významem, se týká organizací (v širokém smyslu), které ovlivňují vzdělávání. Jaký význam bude spojován se slovem „vedení“ v příštích deseti letech? Jak bude informační společnost uspokojovat potřeby lidí? Jaký vliv bude mít globalizace na hodnoty a principy? Jaký bude svět - mimo vzdělávání? Vydrží současné struktury? A jestli ano, jak je lze zkvalitňovat? Jak budou vypadat sítě školy/učení? To by měly být vůdčí otázky tohoto tématu.

Jak je vidět z výše naznačeného, konference nabízí široké pedagogické veřejnosti možnost zapojit se specifickou formou do komunikace o současnosti a budoucnosti věcí, které se, ať chceme či nikoli, stále zřetelněji týkají i vzdělávání a společnosti u nás. Jde o příležitost komunikace s lidmi rozmanitých zkušeností a prostředí, komunikace přímé - a je jasné, že v tomto případě komunikace v angličtině.

Milan Pol