Dotaz: Už delší dobu mi vrtá hlavou otázka, jak je to s přesčasy u učitelů. Základní úvazek na státní škole je 21 hodin týdně. Já jsem na soukromé škole učil 26 hodin týdně, ale nedostával jsem žádný příplatek za 5 hodin nad běžný úvazek. Byl to přesčas? Měl jsem nárok na náhradní volno nebo příplatek?
Podle ustanovení § 83 odst. 6 zákoníku práce je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, pokud zaměstnanec napracovává prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.
U pedagogických pracovníků je vládním nařízením č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství, ve znění pozdějších předpisů upraveno členění pracovní doby a její náplň. V § 2 tohoto právního předpisu je uvedeno:
„Míru vyučovací povinnosti učitelů a míru povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků tvoří:
a) přímá vyučovací činnost nebo přímá výchovná činnost;
b) příprava na přímou vyučovací činnost nebo přímou výchovnou činnost, práce bezprostředně související s touto činností a další práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy na školách a školských zařízeních podle Pracovního řádu pro zaměstnance školských zařízení, a to do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.“
Citované vládní nařízení tedy obsahuje kogentní ustanovení o rozsahu přímé vyučovací činnosti nebo přímé výchovné činnosti pedagogických pracovníků. Tím je dán pevný poměr obou částí pracovní doby uvedených pod písm. a), b). Poměr těchto částí pracovní doby nelze smluvně měnit. Zvětšení rozsahu části pracovní doby uvedené ad a), tj. přímé vyučovací nebo výchovné činnosti, může být tedy jedině prací nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Podle zákona přípustnou formou zvýšení rozsahu pracovní doby je ovšem pouze práce přesčas.
Výše uvedený výklad platí beze zbytku pro ty zaměstnavatele a zaměstnance, na které se vztahuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění obsaženého v § 23 odst. 1 písm. g) tohoto zákona bylo vydáno vládní nařízení č. 68/1997 Sb. Z ustanovení § 1 zákona č. 143/1992 Sb., o působnosti tohoto zákona vyplývá, že se na soukromé školy nevztahuje ani tento zákon a ani právní předpisy vydané k jeho provedení. To pak znamená, že soukromá škola jako zaměstnavatel sama určí, případně se zaměstnancem v pracovní smlouvě sjedná (vyloučeno zřejmě není ani sjednání v kolektivní smlouvě) jaká část stanovené týdenní pracovní doby bude určena pro přímou vyučovací činnost. Takto stanovený rozsah přímé vyučovací činnosti se pochopitelně může lišit od úpravy obsažené ve vládním nařízení č. 68/1997 Sb. Z toho vyplývá, že až teprve hodiny vyučování nad takto určenou míru přímé vyučovací činnosti by byly hodinami přesčasové práce.
Vít Berka
0 komentářů:
Okomentovat