S blížícími se volbami přichází čas na bilancování úspěchů a neúspěchů sociálně-demokratické vlády i oblasti školství. Začít lze třeba tímto stručný přehledem.
S blížícími se volbami přichází čas na bilancování úspěchů a neúspěchů sociálně-demokratické vlády i oblasti školství. Začít lze třeba tímto stručný přehledem.
Na konci příspěvku najdete množství souvisejících článků, ve kterých jsme se jednotlivými tématy průběžně zabývali podrobněji.
K nejvážnějším problémům, které museli sociální demokraté na
ministerstvu školství řešit, patřila otázka platů. Od nástupu
vlády sice průměrná mzda ve školství vzrostla o více než deset
procent, pohled na výplatní pásku učitele však i nadále není pro
mladé adepty kantorského povolání příliš atraktivní. Absolventi
pedagogických fakult tak stále ve značné míře začínají pracovat
jinde než ve školách a učitelský sbor stárne.
Sociálním demokratům se nepodařilo splnit slib, že zvýší podíl školské kapitoly rozpočtu na hrubém domácím produktu (HDP) ze 4,5 na šest procent do roku 2002. Podle stěžejního vládního dokumentu ve školství - Bílé knihy - dosáhne ČR šestiprocentního podílu až v roce 2005. Knihu představila vláda loni v únoru; popsala v ní strategii rozvoje školství až do roku 2005. Podle Bílé knihy má být například na prvním stupni základních škol nahrazeno známkování slovním hodnocením, posílena výuka jazyků nebo zajištěno více bakalářských programů na vysokých školách.
Nedostatek peněz ale není jediným tématem, které zajímá veřejnost. K „evergreenům" patří například jednotná maturita, která je součástí veřejné diskuse už od poloviny 90. let. Současné ministerstvo školství pokračovalo v projektu Sondy Maturant (uskutečnil se v letech 1997 až 1999), který měl ukázat rozdíly v úrovni jednotlivých středních škol. Původní projekt jednotných maturit z roku 1999 počítal s tím, že podle společného klíče budou studenti maturovat nejpozději do roku 2002. Po sporech - mimo jiné o obsah maturit - se nakonec tento termín posunul, prozatím o dva roky.
Vládě se dosud nepodařilo prosadit ani schválení nového školského zákona. Jeho první návrh představilo ministerstvo již v lednu 1999. Další verze z června 2000 vyvolala vlnu nesouhlasných reakcí na záměr zrušit víceletá gymnázia a sněmovna zákon vládě vrátila. Začátkem loňského října představil ministr školství přepracovaný zákon, ve kterém se již nepočítalo se záměrem zrušit víceletá gymnázia. Je ale stále kritizován, zejména kvůli navrženému způsobu financování škol a jejich právnímu postavení.
Další z problematických oblastí jsou vysoké školy. Vládě ČSSD se sice podařilo uvést do praxe nový vysokoškolský zákon (přinesl mimo jiné převod majetků ze státu na nově ustavené veřejné vysoké školy nebo vznik soukromých vysokých škol), loni ale musela čelit mohutné kritice vysokoškolské obce. Univerzity totiž loni po slibu ministerstva, že v roce 2002 dostanou navíc dvě miliardy korun, přijaly o deset procent adeptů více. Návrh rozpočtu však ono zvýšení neobsahoval, což vyvolalo protesty. Sporná částka se nakonec v rozpočtu objevila. ČSSD také odmítala návrhy na zavedení školného na veřejných vysokých školách.
Sociální demokraté rovněž pokračovali v redukci sítě základních a středních škol, která souvisí se slábnoucími populačními ročníky. Pro školy byl ale významnějším problémem než snižování počtu žáků fakt, že tento vzdělávací stupeň přešel od ledna 2001 pod pravomoc nově ustavených krajů. První třenice se objevily loni v květnu, když vedení olomouckého a plzeňského krajského úřadu podalo žalobu proti rozhodnutí ministerstva o nakládání krajů s majetkem škol. Krajům se nelíbí, že by musely v případě prodeje, směny, darování nebo například pronájmu nemovitostí škol na déle než jeden rok požádat o souhlas ministerstvo. Spor prozatím skončil u Ústavního soudu.
Dalším hojně diskutovaným problémem byl projekt zavedení počítačů a internetu na základní a střední školy (SIPVZ). Už na začátku roku 2000 se vláda zabývala komplexním řešením státní informační politiky ve školství a dospěla k závěru, že do konce roku 2001 by měly všechny základní a střední školy získat kvalitní počítačové vybavení a připojení na internet. Po několika zdrženích a kritizovaném výběrovém řízením nakonec projekt nazvaný Internet do škol odstartoval letos v únoru.
Co myslíte, byla současná vláda úspěšnější než ty minulé? Horší? Nebo to vyjde zhruba na stejno?
redakce ČTK
0 komentářů:
Okomentovat