Těsně před vánočními svátky byl odvolán ze své funkce ředitel Centra pro reformu maturitní zkoušky (CERMAT) Pavel Zelený, který v červnu stejně překvapivě rezignoval na post ředitele Ústavu pro informace ve vzdělávání. Ze scény tak odchází muž, který doposud významně ovlivňoval vývoj českého školství.
Čtvrtek 20. prosince byl v CERMATu dnem zpočátku nenápadných změn, které byly hned ráno zahájeny výměnou jmenovek na dveřích nic netušících pracovníků. V půl desáté byl hlavní manažer a ředitel Pavel Zelený pozván na jednání ke svému nadřízenému - řediteli Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Zatímco jej Petr Sak informoval o jeho odvolání z obou funkcí, tým pracovníků ÚIV již zajišťoval v budově centra demontáž jeho počítače.
Tichá předvánoční výměna nebude zcela určitě středem mediální pozornosti. Nevyšlo ani oficiální tiskové sdělení MŠMT, které koncem června přineslo alespoň strohou zprávu o více než překvapivé výměně ředitele vlivného Ústavu pro informace ve vzdělávání. Pavel Zelený se tehdy po dohodě s prvním náměstkem Souralem rozhodl věnovat výhradně reformě maturitní zkoušky v CERMATU.
Nyní se zdá, že nejisté postavení nové koncepce maturit není ohroženo jen teoreticko-metodologickými problémy, ale i personálními potížemi ve vedení týmu, který by měl reformu v roce 2004 vítězně završit.
Nová kapitánka maturitní reformy
Centrum pro reformu maturitní zkoušky bylo v roce 1999 zřízeno třemi výzkumnými ústavy – Ústavem pro informace ve vzdělávání, Výzkumným ústavem pedagogickým (VÚP) a Národním ústavem odborného vzdělávání (NÚOV). CERMAT by se v příštím roce měl proměnit v samostatnou přímo řízenou organizaci MŠMT, nazvanou Státní maturitní centrum. Na post jeho ředitele vypsal v březnu 2001 výběrové řízení Pavel Zelený ještě jako šéf ÚIV. Na inzerát se však nikdo nepřihlásil, a tak se do čela centra postavil po svém odvolání samotný ex-ředitel Zelený.
Kdo je tedy ve smyslu březnového inzerátu tou pravou dynamickou osobností, která má vysoké pracovní nasazení, prokazatelné zkušenosti s řízením velkých organizačních jednotek, houževnatost, ”tah na branku” a patřičnou míru loajality? Dnes už to víme. Je jí šestašedesátiletá Marta Kremličková, která působila řadu let ve Výzkumném ústavu pedagogickém a na Pedagogické fakultě UK, kde se věnovala otázkám obecné pedagogiky a problematice předškolní a sexuální výchovy. Nyní bude řídit reformu maturity.
Pavel Zelený stál za mnoha významnými projekty, které hýbaly děním v českém školství posledních šesti let. Nelze zapomenout na velmi diskutované Sondy Maturant, které v letech 1996 - 1999 rozdělily pedagogickou, ale i širší veřejnost na dva nesmiřitelné tábory příznivců a zapřisáhlých odpůrců testování budoucích maturantů. Neméně populární a dnes poněkud upravený program SET, který se inspiroval britským žebříčkem nejkvalitnějších škol, byl pak dalším z řady významných projektů, u jehož zrodu stál Pavel Zelený. Širší veřejnost jej zná především z médií, kde se docela pravidelně objevoval v souvislosti s maturitami nebo tématem výběru střední školy.
Jeho předchozí odchod z vedení ÚIV a nyní i z CERMATu jistě někoho potěší. Ty ostatní utvrdí v poznání, že život v českých státních službách rozhodně nemá podobu definitivy, a to nehledě na případné zásluhy. Jak se mění ministři a ředitelé jednotlivých institucí, mění se i židle, na které si sedají jiní a patrně loajálnější lidé.
Důvody? Nikdo neví
Co se skrývá za touto neobvykle náhlou výměnou na důležitém postu v ÚIV? To je možné se prozatím jen dohadovat. (Vyjádření Pavla Zeleného se nám přes všechno úsilí a vzkazy na záznamníku nepodařilo získat.) Zpráva o jeho odvolání totiž paradoxně zaskočila nejen samotné pracovníky CERMATu, ale stejně tak i ředitele ostatních dvou výzkumných ústavů, kteří se k této události odmítli vyjádřit “pro nedostatek informací”. Ředitelé VÚP a NÚOV však měli spolu s náměstkem pro regionální školství, který byl ovšem v předvánočním čase na služební cestě v Japonsku, vyslovit s tímto personálním opatřením předchozí souhlas, stejně jako i s jmenováním Marty Kremličkové, a to na základě dva roky staré tripartitní smlouvy o zřízení nového společného výzkumného pracoviště.
Důvodem odvolání budou patrně hlubší a déletrvající spory s vedením resortu. Nicméně roli mohou hrát i některé čerstvější impulzy. Vzpomeňme na výsledky nedávno zveřejněného výzkumu s názvem Mikrosonda do občanského a společenskovědního základu. Průzkum Centra pro reformu maturity veřejně ukázal prstem na řadu velmi slabých míst připravované koncepce společné části maturitní zkoušky. Nedostatek vhodných učebnic, nízká hodinová dotace společenskovědních předmětů, omezená kvalifikovanost středoškolských učitelů, stejně jako i problematické výsledky u samotných žáků maturitního ročníku dodaly odpůrcům návrhu školského zákona, který bude ve sněmovně projednáván v polovině ledna příštího roku, řadu nových argumentů, proč dlouho očekávaný školský zákon neschválit.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat