Ondřej Neumajer: První zkušenosti s výukovým softwarem od MŠMT

V průběhu druhého prosincového týdne obdržely školy první dodávku softwaru, který jim byl nabídnut v rámci SIPVZ. Nechci se tu zabývat hodnocením kvality obsahu dodaných programů, ale spíš technickými problémy při jejich instalaci a provozu. Mnohý správce sítě si zkrátka užije… V průběhu druhého prosincového týdne obdržely školy první dodávku softwaru, kterou jim nabídlo MŠMT v rámci SIPVZ. Nechci se tu zabývat hodnocením kvality obsahu dodaných programů, ale spíš technickými problémy při jejich instalaci a provozu. Mnohý správce sítě si zkrátka užije …

Pro čtenáře věci neznalé uvedu, že celá sada programů (ve verzi pro základní školy obsahuje 40 CD, pro střední školy 43 CD) je rozdělena na informační zdroje a vzdělávací software. Oblast informačních zdrojů pokrývá jedna encyklopedie a čtyři slovníky. Ostatní produkty spadají pod vzdělávací software. Produkty pocházejí od firem LangMaster, Silcom, Diderot, Lingea a SGP Systems. MŠMT na některé polemické reakce pedagogů k vybraným titulům reaguje tím, že se jedná o první dodávku a další by měly následovat.

K diskům je v krabici přibalena šedesátistránková příručka s informacemi o instalaci a krátkou anotací jednotlivých programů, jejíž podrobnější obsah je možné nalézt také na webu na módní adrese www.skolahrou.info nebo na přiloženém CD.


Těžký úděl správců sítě

Ponecháme-li stranou metodiku výběru titulů, pak jako největší problém vidím technické obtíže při jejich používání na školní počítačové síti. Celou sadu programů jsem měl k dispozici zatím jen dva týdny, a tak jsem samozřejmě nestihl důkladně otestovat všechny tituly. Všechny programy však není možné nainstalovat tak, aby nepotřebovaly podporu ze strany klienta (počítače, na kterém program běží) a všechno šlo spustit ze serveru. Některé programy sice lze na server (popřípadě sdílený disk) nainstalovat, ale potřebují na lokálním počítači doplnit DLL knihovny operačního systému, zásah do registrů nebo vytvoření konfiguračních INI souborů. Nejdrsnější jsou některé programy z edice LANGMaster.Net, které vyžadují ke své instalaci Internet Explorer verze 5.5 – tedy ani novější, ani starší verzi. S nepříliš vhodným řešením přichází i firma SGP Systems, která vyžaduje aktivaci produktu, což znamená nepříjemné zdržování. Jiné firmy tento nápad naštěstí neměly.

Z předchozího odstavce plyne jasný závěr – pokud chcete na škole používat všechny dodané programy na všech počítačích, pak musí správce obejít všechny počítače a u některých titulů nainstalovat podporu pro lokální stanici. Postupně vložit CD do mechaniky a spustit příslušný program. Zde se dá argumentovat tím, že škola přece nemusí používat všechny programy – ano, nemusí, proč je ale musela všechny odebrat a ministerstvo následně zaplatit?

Na obranu MŠMT však nutno dodat, že v objednávce softwaru byla možnost objednat také instalaci a zaškolení v ceně 950 Kč za hodinu práce odborníka.


Malá sonda na školách

Zajímal jsem se na několika školách, kde se o učebnu stará zaměstnanec civilní služby nebo externí dodavatelská firma/jedinec, jak ony budou řešit boom vzdělávacích programů. Výsledek nebylo zas tak těžké předem odhadnout: externí firmy rády vše za odpovídající částku nainstalují, interní zaměstnanci budou nový software spíše držet někde pod pokličkou a učitelům nabídnou pouze vybrané, méně instalačně náročné tituly. Na školách, kde ve vedení působí lidé v problematice softwaru zběhlí, se většinou počítá s postupným testováním vybraných titulů a jejich následným používáním. Školy, které si instalaci objednaly přímo na formuláři MŠMT, do doby psaní tohoto článku zatím nikdo neoslovil.

Velmi zajímavě je řešena instalace programů od firmy LANGMaster. Všechny programy mají společné instalační a uživatelské prostředí (i když jeho instalace není úplně triviální) a některé ani podporu na straně klienta nepotřebují. Škoda, že ministerstvo nepožadovalo společné prostředí pro všechny dodané programy. Je jasné, že by šlo o nelehký úkol (programátorsky i organizačně), ale na druhou stranu stejným přívlastkem lze označit celou SIPVZ a zúčastněné firmy jí jistě litovat nebudou.

Je také škoda, že dodávka neobsahuje (kromě zmíněné instalační příručky) žádné další papírové materiály, které by podporovaly multimediální obsah. U mnoha podobných titulů běžně dostupných v obchodech jsme zvyklí alespoň na nějaký typ dokumentace a didaktické podpory.


Dobrý krok, ale…

Závěrem bych tedy zrekapituloval: díky za každý kvalitní výukový program, který dostanou školy k dispozici. Nároky spojené s instalací a provozem dodávky „Základního programového vybavení“ však nepatří k triviálním a práce, kterou je potřeba k jejich užívání vynaložit, padne dozajista na bedra již tak značně vytížených školních informatiků. Dodané programy by měly být spustitelné ze serveru bez nutnosti instalace na lokální stanici.

Výběr titulů by měl být svěřen do rukou odborníkům, měl by být průhledný a školy by měly mít možnost objednávat pouze ty programy, o které mají zájem. K tomu je potřeba pro učitele vytvořit podpůrné a didaktické materiály, které budou nezávisle hodnotit nabízené tituly a mapovat jejich možnosti využití ve vyučování.

Vím, jak lehké je kritizovat a přitom stát bokem. Nerad bych, aby tento článek vyzněl jako jednoznačná kritika celého Projektu II. Spíše se snažím poukázat na určitá úskalí. Možná máte vlastní zkušenost. Podělte se o ni v diskusním fóru k tomuto článku.

Ondřej Neumajer