Výsledky nového průzkumu Centra pro reformu maturitní zkoušky naznačují, že při současné znalostní úrovni by mnoho středoškoláků z tzv. OSZ vůbec neodmaturovalo. Průzkum mimo jiné upozornil na skutečnost, že tři roky před zahájením jednotné maturity trpí naše školy velkým nedostatkem aprobovaných učitelů pro tento předmět.
Výsledky nového průzkumu Centra pro reformu maturitní zkoušky naznačují, že při současné znalostní úrovni by mnoho středoškoláků z tzv. OSZ vůbec neodmaturovalo. Průzkum mimo jiné upozornil na skutečnost, že tři roky před zahájením jednotné maturity trpí naše školy velkým nedostatkem aprobovaných učitelů pro tento předmět.
Setkal-li se před rokem izraelský premiér Barak s papežem, která dvě náboženství reprezentovali oba účastníci tohoto jednání? Odpovídá výrok – “Ach jo, já se na ten výlet tak těšila! Chce se mi z toho brečet…” – jednání člověka, který je svým temperamentem sangvinik? Kterou společenskou vědu reprezentují osobnosti jako je Machiavelli, Locke, Tocqueville, Mill a Hayek?
Takové a řadu dalších úloh obsahovala poslední Mikrosonda, která na jaře tohoto roku sledovala u více než 5000 maturantů jejich vědomosti ze společenskovědních předmětů. Výsledky byly zpracovány v září a zveřejněny na konci listopadu.
Jedna neošetřená oblast
Myšlenka realizovat větší výzkum z doposud neustáleného předmětu Občanský a společenskovědní základ (OSZ), který by se měl stát součástí povinně volitelné části maturitní zkoušky, byla již dlouho na spadnutí. Opakované změny v Katalogu cílových požadavků u tohoto předmětu již na jaře naznačily řadu velmi sporných míst, které by se mohly stát achillovou patou nově koncipované maturitní zkoušky.
Na rozdíl od ostatních maturitních předmětů, jako je čeština, cizí jazyk, matematika či odborné předměty, nebyla “občanka” v předchozích letech předmětem žádného ověřovacího ani srovnávacího výzkumu v rámci známých Sond Maturant. Občanský a společenskovědní základ se vymyká tradici českých maturitních zkoušek. Není totiž založen na předmětových základech konkrétního vyučovacího předmětu, ale jeho obsah je rozptýlen do řady společenskovědních oborů jako je ekonomika, právo, filosofie, psychologie, sociologie a občanská nauka.
Dost možná, že právě tato skutečnost byla jedním z důvodů, proč žáci maturitních ročníků vyřešili v testu základních vědomostí pouze necelých 56 % úloh. Tedy, řečeno slovy laika, téměř každou druhou úlohu více či méně popletli. V Mikrosondě jako tradičně “zazářili” gymnazisté (63,5 %), méně již maturanti středních odborných škol (54,5 %) a SOU (50,8 %). Beznadějně pak “propadli” žáci posledních ročníků středních zdravotnických (41,5 %), pedagogických (45,2 %), ale i hotelových škol (45,8 %). O mnoho vyšší nebyla ani průměrná úspěšnost maturantů v testu vyšší úrovně (V), neboť v této variantě testu byli úspěšní maturanti pouze ve 49,8 % úloh. V testu vyšší náročnosti již gymnazisté tolik nezářili (56,8%) a žáci středních odborných učilišť již plavali přímo “na čubičku” (41,2 %).
Srovnatelnost výsledků získaných v obou testech je koneckonců více než sporná. Řada středních škol má totiž ve svém učebním plánu výrazně nižší hodinovou dotaci občanské nauky, než je obvyklé (1 hodina týdně) a v posledním maturitním ročníku se tento předmět někde neučí vůbec. Žáci na gymnáziích mají oproti studentům některých středních (pedagogických, sociálních či hotelových) škol pro změnu hodinovou dotaci dvojnásobnou, takže jejich výsledky nejsou zase tak velkým zázrakem.
Problém je i v učitelích
Stejně neslavně v Mikrosondě dopadli i kantoři, neboť pouze 45 % učitelů vystudovalo obor občanská nauka na pedagogických fakultách. Ostatní učitelé mají vzdělání pouze v jednom společenskovědním oboru, který je součástí předmětu, nebo nemají příslušné vzdělání prostě žádné.
Závěrečná zpráva konstatuje, že učitelé a ředitelé středních škol jsou ve valné většině pro zavedení společné maturitní zkoušky z občanského a společenskovědního základu. Co do struktury škol je největší nechuť k tomuto předmětu mezi pedagogy a řediteli uměleckých školách, nejvíce ale překvapuje odpor mnoha učitelů občanské nauky na gymnáziích, které společná státní maturita z “občanky” doposud příliš nenadchla.
Mikrosonda také zjistila, že učitelům stále chybí kvalitní učebnice. Ty současné jsou spíše přehledem učiva a ve většině případů postrádají jakákoli praktická cvičení. Jedním z poznatků, jehož využitelnost je však při budoucích maturitách sporná, je přímá úměra mezi vzděláním rodičů a úspěšností žáků v jednotlivých testech. Rodiče – vysokoškoláci prý mohou být relativně klidní.
No comment
Již za necelé tři roky by měli žáci dnešních prvních ročníků středních škol usednout k ověřovacím testům, které je čekají v rámci společné části maturitní zkoušky na jaře roku 2004. Jak to všechno může dopadnout, naznačili nenápadně již autoři obou verzí “občanského” testu, když stanovili jako minimální hranici úspěšnosti výkon žáka ve výši 50 procent správně řešených úloh. Jinak řečeno, kdyby žáci v průběhu samotného testování prostě jen hádali či vrhali kostkou, dosáhli by velmi podobného výsledku. I přes takto stanovenou minimální hranici a v rozporu se všem zákony pravděpodobnosti se tak kupodivu nestalo. Více než 38 % nynějších maturantů by totiž při maturitě propadlo, protože by nevyhověli požadavkům kladeným ani na základní úroveň občanské gramotnosti. Přesto jsou výsledky této první větší sondy kupodivu považovány za uspokojivé.
K vyhodnocení výsledků je v zahraničí ovšem nejprve stanovena minimální hranice úspěšného výkonu pro vyšší úroveň (V), od které je potom odvozena hranice minimálního testového výkonu pro základní úroveň (B), a to statistickou metodou plošné transformace. Rozdíl mezi vyšší a nižší úrovní je v zahraničí zhruba vyjadřován vzorcem Z = 0,8 x V + 2. V holandských maturitních testech, které se v posledních letech staly vzorem naší nové maturitní zkoušky, se například úroveň základních vědomostí maturantů již více než dvacet let pohybuje nad minimální hranicí 60 % úspěšně řešených úloh. Prostě, jiný kraj, jiný mrav.
Po dotazu, co říká výsledkům poslední Mikrosondy OSZ holandská expertka Annemarie de Knecht van Eekelen, která s CERMATem spolupracuje na reformě maturitních zkoušek už více než dva roky, bylo na druhé straně telefonní linky dlouhé a tíživé ticho. To bylo po chvíli ukončeno lakonickou odpovědí: “Sorry, no comment.” Význam a smysl těch tří velmi krátkých slov není koneckonců nutné ani překládat. Našinec se prostě dovtípí.
Vysvětlení redakce:
K tomuto článku byl kromě závěrečné zprávy CERMATu původně připojen i dokument s testovacími soubory Mikrosondy a dokument s tabulkou správných odpovědí. Ukázalo se však, že odpovědi částečně nekorespondují s otázkami, přestože šlo o dokumenty původní. Jak k tomu došlo? V době, kdy A. Mezera článek psal, byly na oficiálním webu CERMATu vystaveny ke stažení čtyři soubory: závěrečná zpráva Mikrosondy, testy Z i V úrovně spojené do jednoho dokumentu, test Z samostatně, test V samostatně a soubor s výsledky. Autor k článku připojil dokument obsahující oba testy, výsledky však patřily k samostatně vystaveným testům, které jsou však jiné verze. Na web CERMATu byly zařazeny patrně omylem a dnes je tam již nenajdete.
Toho si ani autor, ani já jako editor České školy, nevšiml. Uvedené testy byly totiž připojeny jen jako ilustrativní, podstatný byl autorský článek. Nepočítali jsme s tím, že by mohly sloužit k dalšímu „soukromému“ testování, proto jsem jim nevěnovali detailní pozornost. Soubory jsme uložili na náš server jen proto, abychom čtenářům zjednodušili přístup. V tomto případě se však již přidržíme pouhého odkazu na oficiální stránky CERMATU.
Nicméně se za tento omyl i další nedorozumění omlouváme.
Vít Šebor, Česká škola.cz
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat