Školy jsou denně zaplavovány nabídkami nejrůznějších soutěží pro žáky. Často je jejich hlavním smyslem prezentovat činnost organizací, firem nebo i konkrétní výrobky. Nejen vítězům, ale i prostým účastníkům je pořadateli hodně slibováno, zkušenosti však ukazují, že to bývají jen plané sliby. Naštěstí to neplatí o všech akcích.
Jak se v nepřehledné nabídce vyznat a podle jakých kritérii volit, aby vynaložená snaha dětí i učitelů přinesla očekávaný výsledek a nebyla jen mrháním časem? Dobrá volba je teoreticky možná díky soupisu soutěží doporučených ministerstvem školství, který počátkem každého školního roku uvádějí jako přílohu Organizační směrnice k novému školnímu roku. Zde je především vodítkem kategorizace soutěží podle důležitosti. Ale ani to nemusí být dostatečné a přímá zkušenost kolegů je stále nenahraditelná.
Každý, kdo si s žáky některou ze soutěží vybral a absolvoval alespoň nižší kolo, mi dá za pravdu, že účast a především úspěch vyžaduje žáky dobře připravené, kteří mají ve zvoleném oboru nadprůměrné nadání, vytrvalost a také dobrou domácí podporu. Učitel by měl umět odhadnout, jestli příprava nebude pro něj i pro žáka jenom ztrátou času.
Proto je třeba vědět co nejvíce o nárocích soutěže. Jejím obsahu, organizaci a požadavcích ve vyšších kolech. Užitečné je také znát zadání soutěžních úkolů z minulých let a ty s žákem postupně a soustavě probrat. Teprve když se ukáže, že je schopen konkurence ve vyšších kolech, má smysl ho do soutěže přihlásit. Případný neúspěch může v konečném výsledku přinést žákovi jen zbytečné trauma.
Organizace účasti
Vyplatí se nejdříve zorganizovat školní kolo soutěže. V něm dáme příležitost všem zájemcům ve třídě nebo celé škole. Dětem přiblížíme obsah soutěže, seznámíme je s okruhem znalostí, které vyžaduje. V jednom čase pak zadáme všem zájemcům přiměřené úkoly, které nenaplňují nároky celé soutěže a dovolí všem dětem ověřit si své možnosti. Učitel z účastníků školního kola vybere menší skupinu úspěšných a nejaktivnějších zájemců jako potenciální reprezentanty školy ve vyšším kole soutěže. S těmito žáky dál pracuje individuálně. Těsně před termínem přihlášek, po dohodě s žáky a se souhlasem jejich rodičů, odešle přihlášku k soutěži. Ve zbývajícím čase před vlastní soutěží nezapomene ani na psychologickou přípravu svých reprezentantů.
Je dobré, když se učitel vyššího kola účastní se svým žákem osobně, byť by to byl jediný žák, se kterým na soutěž odjel. Doprovod učitele na místo konání a povzbuzení těsně před soutěží mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit celkový výsledek. Také po skončení soutěže s ním učitel může bezprostředně probrat soutěžní otázky a odpovědi, a tím přispět k dobrému vyznění dlouhodobé snahy žáka - případně mu pomůže překonat pocity zklamání.
Úspěch není jedinou motivací
Vynaložená práce a snaha dítěte by měla být korunována úspěchem. Ale ani tehdy, když v soutěži neuspěje a nepostoupí do vyšších kol, je pro žáka nesporným vkladem všechno, co si k danému tématu nastudoval a uložil v paměti. Určitě někdy v budoucnu získané poznatky využije a uplatní.
Pryč jsou doby, kdy byly podle počtu zúčastněných žáků a úspěchů sestavovány žebříčky aktivních škol a učitelů. Přesto jsou soutěže stále populární a mnoho učitelů nelituje svůj čas a energii pro přípravu žáků na soutěže. Vědí, že je to činnost užitečná pro nadané aktivní žáky. Soutěže ale pomáhají i samotným učitelům být na úrovni posledních poznatků ve své odbornosti. Nutí je spolu se žákem shánět literaturu, hledat v časopisech nebo na internetu aktuální poznatky. V každém případě je úspěch žáka pro učitele velkým zadostiučiněním a nenahraditelnou odměnou. Je odrazem jeho odborných i pedagogických schopností a vytváří jeho pověst ve sboru i u rodičů. Je argumentem pro ředitele při ohodnocení jeho nadstandardní práce, kterou nelze přehlédnout.
Ze všech těchto důvodů by měl každý učitel účast v soutěži alespoň vyzkoušet. Možná že právě v nich najde nový a nečekaný rozměr své pedagogické práce.
Oldřich Suchoradský
.png)
0 komentářů:
Okomentovat