Česká škola: Jan Marintz: Osmý týden: masopustní veselí na vysokých školách a rok jazyků

V masopustním týdnu se podle levice o kousek přiblížilo placení školného na vysokých školách, tamní učitelé se urazili výrokem Petra Pitharta o směšné mzdě a Evropa i u nás vyhlásila rok jazyků… Přehledový článek o událostech ve školství.

V předchozím týdnu nejen že školákům z dalších 14 okresů začali jarní prázdniny, ale na mnoha místech vypukl dlouho očekávaný masopust. Pro britské studenty však nejsou symbolem přicházejícího jara ani tak masopustní maškary, jako spíše palačinky. S tradicí palačinkových běhů, kterých se na masopustní úterý účastní každoročně tisíce Britů, se letos poprvé seznámili i pražští školáci při prvním ročníku závodu v obracení palačinek v běhu, jestliže si ovšem přinesli vlastní zástěru a pánev.
Akademická obec slavila masopustní úterý v daleko vážnějším duchu, neboť deset vysokoškolských profesorů v čele s profesorem Pafkem se obrátilo otevřeným dopisem na předsedu Senátu Petra Pitharta, který se v lednu neprozřetelně svěřil redaktorovi MF Dnes, že jako vysokoškolský pedagog hrozně rád přednáší, i když za přednášky dostává úplně směšné peníze, ale to prý není důležité. “Buď jsou ony peníze za přednášku směšné pro Vás osobně”, praví se v dopisu stejně špatně placených profesorů, “nebo jsou směšné obecně. Pokud je to první případ, dovolujeme si Vás upozornit, že za tuto směšnou mzdu přednáší v naší zemi stovky či několik tisíc vysokoškolských učitelů, kteří tak musí živit své rodiny, nemajíce možnost si přivydělat jinou činností. Jak jistě víte, stát sice zvýšil platy učitelů, ale z tohoto zvýšení byli vysokoškolští učitelé vyjmuti.” Pouhé konstatování směšné situace považují pak vysokoškolští učitelé za více než politováníhodné.
Grantová agentura ČR naopak na své masopustní tiskové konferenci informovala, že peněz je jako šlupek, neboť v minulém roce podpořila miliardou korun vědecké a výzkumné projekty, které přihlásily do soutěže mnohé vysoké školy, ústavy Akademie věd a další badatelské instituce. Církevní historik František Holeček pak masopustní rej zakončil na univerzitě v Hradci Králové svou stylově laděnou přednáškou na téma: Východiska a důsledky středověké inkvizice.
Na popeleční středu se ve sněmovně levici nepodařilo zamítnout novelu vysokoškolského zákona, kterou na program jednání protlačili poslanci ODS, Unie svobody a KDU-ČSL. Levicoví poslanci se strachují, že kredity získané studenty v placeném programu celoživotního vzdělávání bude možné využít i při získávání vysokoškolského diplomu a že se tím otevírá cesta do pekel dlážděná zavedením školného. Pravice ale tvrdí, že to není pravda a že novela naopak pomůže otevřít vysoké školy většímu počtu zájemců o studium. Poslanec Petr Matějů (US) si nedá pokoj, neboť téhož dne informoval o záměru předložit návrh věcného záměru nového zákona o školném, který bude hotov do září. Proti zavedení školného zahájila petiční akci nová iniciativa SOS student, kterou do popeleční středy podpořilo přes 2500 lidí.
Téhož dne uspořádal pražský Magistrát tiskovou konferenci o pražském školství a výstavě Schola Pragensis. O reformě pražského školství nepadlo téměř ani slovo, zato šestý ročník výstavy Schola Pragensis 2001 představí v březnu na pražském Výstavišti více jak stovku pražských škol. Olomoučtí radní oslavili popeleční středu po svém a rozhodli se ve městě zrušit čtyři mateřské školky.
Ve čtvrtek pak náměstek ministra Jaroslav Müllner a zástupce Rady Evropy Joseph Sheils společně odstartovali Evropský rok jazyků 2001 v našem školství, jehož cílem je uchování jazykové rozmanitosti a podpora jazykového vzdělávání na evropském kontinentu. Evropský rok jazyků byl také dalším dobrým důvodem, abychom na Evropu opět vystrčili našeho velkého filozofa a pedagoga Jana Amose Komenského, který byl ostatně tvůrcem první moderní didaktiky výuky cizích jazyků Brána jazyků otevřená. Patrně právě díky němu v ČR již započala reforma jazykového vzdělání, což potvrzuje i vládou schválená Bílá kniha. Zároveň je však podle náměstka Evropský rok jazyků výzvou ke kultivaci češtiny jako mateřského jazyka. Den mateřštiny pak netradičně zahájili žáci Základní školy Kamenačky v Brně, kteří strávili celý den luštěním křížovek a promítáním filmů. No řekněte sami, nebude to super vodvaz zajít si do mekáče na čísburgra, pak do šopu pro pokemony a večír si na dýze poslechnout echt metalovou šou? V Evropě prý už hovoří svým mateřských jazykem jen polovina občanů. Celých 47 procent konzervativních Evropanů se ovšem domnívá, že rozšíření EU by nemělo vést k rozhodnutí používat jeden společný jazyk ve vzájemné komunikaci.
Od pátku do neděle proběhl v Praze veletrh jazyků, kultury a vzdělávání Expolingua 2001. Pořadatelé pozvali zástupce vzdělávacích institucí až z Austrálie, Nového Zélandu a Spojených států, kteří všem nabízeli studijní pobyty na středních nebo vysokých školách, ale i pracovní příležitosti na australských a novozélandských farmách nebo v rodinách cizinců jako au-pair. Kdo měl zájem o studium němčiny nebo ruštiny, zaplakal, protože my teď máme rádi spíše Anglosasy.
V Chebu se ovšem naopak zaměřili na Vietnamce, kteří jsou předmětem právě zahájeného výzkumu studentů Západočeské univerzity. Jejich práce bude prý určena chebské radnici, která chce zjistit, zda jsou Vietnamci pro město přínosem. Výzkum, který hledá odpovědi na otázky, jak například vietnamské občany vnímají obyvatelé Chebu, jaká je zaměstnanost Vietnamců a jejich vztah k podnikání, však nese poněkud pikantní název: "Vietnamská komunita jako hrozba nebo příležitost ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje Chebu". Výzkum má v sociální oblasti prý přiblížit i vztahy mezi Vietnamci a Romy. Proč by měli mít Vietnamci blíže k Romům než k ostatním občanům však není známo. Aby se vietnamští přátelé nevymlouvali, že “ja neumim vubec cesky”, budou na výzkumu spolupracovat vietnamisté z Ústavu Dálného východu, který sídlí v daleké Praze. Nemělo by nás ovšem překvapit, jestliže Evropská unie na oplátku zahájí obdobný výzkum s názvem: "Češi jako hrozba nebo příležitost Evropy".