Jiří Zounek: Po cestách velkých objevitelů

Staletí objevů vyšlo v edici Světová multimédia v češtině. Na náš trh byl titul uveden firmou Jimaz v říjnu roku 2000. Nejedná se přímo o výukový CD ROM, ale celá problematika je pojata jako multimediální interaktivní pořad se všemi atributy, které k danému žánru patří.

Staletí objevů vyšlo v edici Světová multimédia v češtině. Na náš trh byl titul uveden firmou Jimaz v říjnu roku 2000. Nejedná se přímo o výukový CD ROM, ale celá problematika je pojata jako multimediální interaktivní pořad se všemi atributy, které k danému žánru patří.
Podtrhl bych termín „multimediální interaktivní pořad“, protože Staletí objevů zajímavým způsobem kombinují především možnosti filmu a počítačového programu.

Chvála pro zpracování
Dějiny objevů jsou dějinami dobrodružství, dějinami proher i vítězství. Staletí objevů plasticky mapují právě tuto část lidských dějin, která se na školách tímto způsobem neučí. Pořad se tedy může stát vhodnou pomůckou pro doplnění výuky nejen dějepisu, ale i jiných předmětů (např. občanské nauky). Dějiny objevů zde tvoří nosnou dějovou linii, na kterou se váží další dějinné události. CD ROM má převážně encyklopedický charakter, ale zasazení všech událostí (objevů, výprav) do širších historických kontextů zabraňuje prostému řazení jednotlivých událostí za sebou.

Ovládání celého programu je poměrně jednoduché a intuitivní. Převládající barvy jsou černá a tmavě modrá. Obě barvy evokují pocity čehosi tajemného a neznámého. Ne, že by se člověk začal bát. Naopak. Uživatel je neustále motivován ke snaze jít dál a dál po cestách velkých objevitelů. Na začátku pořadu nás příjemný ženský hlas uvede do tajů ovládání celého multimediálního programu. Po několika minutách instrukcí jste schopni bez problémů pracovat s celým programem. Rázem máte k dispozici více než tři hodiny mluveného slova, přes tisíc obrázků, fotografií a mapek. Výhodou je „interaktivita“, jenž umožňuje libovolný pohyb v programu, a tím si zároveň libovolně volit z nabízených témat. To ocení především učitelé. Mohou totiž vybrat jen určité téma či konkrétní výpravu a doplnit právě probíranou látku.

Od egyptských plavců k polárním výpravám
Zpracovat tak rozsáhlé téma do jednoho pořadu není vůbec snadné. Tvůrci se s tímto úskalím vypořádali poměrně dobře. Výklad začíná ve starém Egyptě a Řecku, odkud je možné přesunout se do starověké Číny nebo poznat významné arabské cestovatele. Poté následuje éra „velkých zámořských objevů“, tedy objevné cesty Vasco de Gamy, Kryštofa Kolumba, španělských konkvistadorů a anglických korzárů. Pozornosti tvůrců neunikly ani pozdější tichomořské plavby Jamese Cooka, africké výpravy viktoriánských badatelů a dobývání polárních oblastí na počátku našeho století. K dobré orientaci slouží poměrně přehledné členění odkazů, které názorně přiblíží jména nebo pojmy objevující se v hlavním textu, v našem případě v mluveném komentáři.

Nedílnou součástí Staletí objevů jsou kapitoly věnované vývoji kartografie či úloze sponzorů na objevitelských cestách. Zvláštní část se zaměřuje na úlohu médií při objevech. Hlavním účelem zmíněné části je snaha naznačit jaký mají média význam pro prezentaci objevů. Pojednání o vědě a výzkumu zasazuje téma objevů do širších souvislostí rozvoje vědy. Ve všech případech se opět nejedná jen o prostý výklad. Veškeré informace jsou doplněny komentáři významných historiků, cestovatelů a badatelů. Namátkou lze připomenout T. Hayerdahla.

Daň lokalizaci
Nesmíme zapomínat, že jde o britský produkt. Z toho musí vycházet i naše hodnocení obsahu jednotlivých kapitol. Adaptace do češtiny (tím i do českého kulturního prostředí) zůstala poněkud v půli cesty. V rubrice Doporučená literatura najdeme výhradně české publikace a žádné anglicky nebo německy psané knihy. V rámci zpracování dějin objevů však nenalézáme žádného českého cestovatele či objevitele. Že by žádní nikdy nežili? Zřejmě by bylo vhodné vypracovat jednotná kritéria pro převádění zahraničních titulů do češtiny, ve kterých by byla zohledněna nejenom jazyková, ale i obsahová oblast. U některých titulů bývá problémem faktická správnost uváděných údajů. Prošel jsem mnoho dat a porovnával je s jinými zdroji. V případě Staletí objevů jsem neodhalil žádné větší (podstatnější) chyby. Podotýkám, že jsem nekontroloval všechny uváděné údaje.

Rejstřík navíc
Musím vyzvednout ještě jednu stránku Staletí objevů. Pořad totiž obsahuje rejstřík, což je vynikající pomůcka pro orientaci v programu. Obsah jednotlivých kapitol má ráz encyklopedických hesel, tzn. hlavně stručně a výstižně. Přesto si na své přijdou i náročnější zájemci. Jednotlivé kapitoly přináší přehlednou základní informaci, více lze nalézt právě v doporučené literatuře. Obsahové zpracování hesel je asi největší problém u všech podobných projektů: Co má obsahovat stručné heslo na pět řádků, když např. dějinám objevení Ameriky jsou věnovány stovky knih? Hodnocení v případě Staletí objevů ponechávám na uživateli.

Na závěr musím konstatovat, že jde o zajímavý multimediální projekt, který přístupnou formou přibližuje pozoruhodnou část našich dějin. Vždyť touha objevovat je tak trošku součástí našeho já. A o tom je pořad Staletí objevů.

Minimální konfigurace: Windows 3.1 nebo 95/98, CD-ROM 2x, RAM 8 MB, Grafická karta 640x480
Cena: 990 Kč včetně DPH

Jiří Zounek