Další díl seriálu o evropských maturitách nás zavede k našim alpským sousedům, do Rakouska. Označení pro maturitní zkoušku v Rakousku zní jako prásknutí bičem - Reifeprüfung. Řeknete-li ovšem “Matura”, každý Rakušan bezpečně pochopí, kudy vede k vysokoškolskému studiu cesta, neboť tento typ zkoušky je vstupní branou ke studiu na školách vyššího typu.
Označení pro maturitní zkoušku v Rakousku zní jako prásknutí bičem - Reifeprüfung. Na technických typech středních škol je její označení již méně děsivé, neboť jí říkají “TVE Diploma”. Řeknete-li ovšem “Matura”, každý Rakušan bezpečně pochopí, kudy vede k vysokoškolskému studiu cesta, neboť tento typ zkoušky je vstupní branou ke studiu na školách vyššího typu (univerzita, Fachhochschulen, “Kollegs” pomaturitní kurzy, “Akademien” tříleté učitelské kurzy neuniverzitního směru, vyšší zdravotní školy atd.).
V Rakousku je zákonem stanoveno, že v běžných případech je to sama vzdělávací a současně zkušební instituce, která definuje rozsah zkoušky jako takové. Samotný školský zákon přímo definuje kvalifikační požadavky kladené na všechny budoucí maturanty, zatímco vysokoškolský zákon (připravovaný úplně jiným ministerstvem pro vědu) definuje kvalifikační požadavky pro dosažení všech akademických hodností. Ve své podstatě ani tak moc nezáleží, který typ maturity absolvent střední školy získal, chce-li dále studovat. Nezáleží ani na známkách. Na některých typech vysokých škol však přesto probíhají doplňkové přijímací zkoušky (např. zkouška z deskriptivní geometrie pro vysokou školu architektury, pokud nebyl tento předmět součástí maturitní zkoušky). Nutnost složit doplňkové přijímací zkoušky pak přímo specifikuje “Universitätsberichtigungsverordnung”, což je snad nejdelší slovo ve střední Evropě.
Při vstupu absolventů středních škol na akademickou půdu neexistuje numerus clausus. V praxi ovšem musí každý student počítat s tím, že bude procházet velmi hustým sítem zkoušek, které jsou častým důvodem předčasného ukončování studia u mnohých vysokoškoláků. Kromě toho, že maturitní zkouška je podmínkou profesního uplatnění v některých oborech, je maturita sama o sobě předpokladem i pro platové zařazení jejího absolventa (např. ve státním správě nebo bankovnictví). To samé platí pro technické a odborné školy. Rakouské sekundární školství se opírá o filozofii co nejširšího studia. Z tohoto důvodu je počet povinných předmětů ve všech typech středních škol velmi vysoký.
Součástí všeobecného vzdělávání jsou zcela běžně tři skupiny předmětů: humanitní předměty, zeměpis a mateřský jazyk - cizí jazyky včetně latiny - matematika a přírodní vědy. Kdo nechce příliš studovat na střední škole, neměl by jezdil do Rakouska, protože maturant je zde povinen ve všeobecně vzdělávacím nebo odborném bloku předmětů skládat celkem 7 maturitních zkoušek (4 písemné a 3 ústní nebo naopak). Čtvrtá písemná zkouška může být nahrazena tzv. odbornou prací, projektem či portfoliem (Fachbereichssarbeit), a to v jakémkoli studovaném předmětu. Nyní se podržte, neboť písemné maturitní zkoušky trvají 4 – 5 hodin. Prvořadou roli hrají v rakouském školství vědomosti. Vědomostmi se ovšem nemyslí nadřená fakta, ale vhled do problematiky studovaného předmětu a porozumění souvislostem. Obdobně se hodnotí i kreativita, schopnost aplikace, nezávislého a samostatného řešení maturitních úloh. Prostě a jasně řečeno, nejezděte do Rakouska! Státní či externí maturitní zkoušky vám zde hrozit nebudou, ale rakouská školní maturita není žádná legrace.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat