Všichni, kteří prošli školními lavicemi jistě zažili pocit, kdy se mohli ukousat nudou, protože už měli cvičení dávno dokončeno. Všichni z nás prošli školními lavicemi a všichni tudíž jistě zažili pocit, kdy se mohli ukousat nudou, protože už měli cvičení dávno dokončeno nebo naopak pochopili zadání cvičení, až když už třída dělala jiné. Když bychom sečetli minuty takto prolelkované či naopak prostresované za celou dobu naší studentské existence, možná bychom došli k zajímavému číslu a zároveň bychom měli o důvod víc, proč nás ta škola nic nenaučila. S takovýmito extrémy jsme se přirozeně setkávali hlavně při povinné školní docházce, ale ani na vysokých školách či při studiu jazyků nejsme rozdílů mezi spolustudenty ušetřeni. Přestože jste byli zařazeni v jazykové škole podle testu do mírně pokročilých, ještě nemáte zaručeno srovnanou úroveň celé třídy, rozumí se samozřejmě srovnatelnou co nejvíce s tou vaší. Pro ty z vás, kteří považují návštěvu jazykového, ale i jiného kurzu m.j. za společenskou událost, nepovažují výskyt nějaké té "brzdy" nebo "sprintera" v kurzu za podstatné, a stresující. Někteří však přece jen začnou zvažovat výhody a nevýhody a nakonec zjistí, že není nad to najít si soukromého učitele. No a pak stačí sáhnout k novinám typu Annonce nebo projít nástěnky na příslušným směrem zaměřené fakultě, a má vyhráno. Tedy, ne tak docela. Zásadní věc při rozhodování je jistě cena, která se nedělí žádným počtem studentů, ale zůstává rovna výplatě učitele. Na kolik si člověk vzdělání chtivý cení svého učitele? Nebo jak si učitel cení sám sebe? To je opravdu různé! Učitel jazyka tolik žádaného, a to anglického může v dnešní době vyžadovat až 450,- Kč za hodinu a ani nemrkne.
Hana Veselá
0 komentářů:
Okomentovat