ČŠI: Zkušenosti žáků a učitelů základních škol s distanční výukou ve 2. pololetí školního roku 2019/2020

„Velmi překvapivý je vysoký podíl výuky, ve které převažovalo nové učivo, a naopak velmi nízký podíl výuky, která by nové učivo upozadila. Z těchto zjištění vyplývá, že učitelé příliš nereflektovali jarní doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce i dalších institucí věnovat se primárně opakování a procvičování, a výrazně upřednostňovali snahu probrat s žáky na dálku veškerý stanovený vzdělávací obsah. Takto koncipovaný obsah vzdělávání v distanční formě je však pro řadu žáků a jejich rodin velmi problematický,“ píšou autoři Tematické zprávy Zkušenosti žáků a učitelů základních škol s distanční výukou ve 2. pololetí školního roku 2019/2020. 

Zkušenosti a názory žáků 

Téměř polovina dotazovaných žáků oceňovala příležitost přizpůsobit organizaci vzdělávacího procesu svým možnostem a potřebám. Z toho je zřejmé, že značný význam flexibility v organizaci vzdělávacích povinností by měl být reflektován i v následujícím období, a to např. v podobě cíleného rozvoje této dovednosti u žáků (tzn. učit je „jak si organizovat povinnosti spojené se vzděláváním“ a reflektovat jejich zkušenosti). Očekávanou výhodou je možnost individuálního tempa na straně žáků i více individualizovaného rozsahu vzdělávání, přičemž oba způsoby přizpůsobení by bylo vhodné využívat i v následujícím období (např. rozdělením žáků do skupin podle jejich schopností a podle dosahované kvality samostatné práce). Z grafu je zároveň patrné, že i sami žáci přikládají velký význam pravidelné zpětné vazbě, která je jim při plnění úkolů ze strany učitelů poskytována (a nejde pouze o hodnocení předmětného výkonu). 

Pro žáky má zásadní význam sociální kontakt se spolužáky, a distanční výuka by tedy měla sociální kontakt alespoň prostřednictvím on-line nástrojů umožňovat. Současně by měly být sociální dovednosti prostředictvím distanční výuky rozvíjeny a on-line prostředí by mělo být využíváno i tak, aby se v něm žáci učili spolupracovat. Toho lze docílit např. podporou skupinové práce v on-line prostředí, implementací sociálních her apod. 

I zde je pak pro žáky, případně pro vhodně sestavené skupiny žáků, důležitá možnost individualizace tempa výuky a zároveň je vhodné minimalizovat rozsah času, ve kterém žáci musí být přítomni u počítače. Do distanční výuky je tedy vhodné zařazovat i takové úkoly, které žáci mohou řešit mimo on-line prostor (ideálně např. v přírodě). Současně je potřeba přizpůsobit rozsah samostatné práce tak, aby byla v zadaném čase zvládnutelná i ve složitějších podmínkách, a samozřejmě pečlivě zvažovat zařazování takových úkolů, jako je referát, prezentace apod. 

Velký podíl žáků hodnotil pojetí distanční výuky v jarním období jako časově velmi náročné. To mohlo pro řadu žáků a jejich rodin, které ve stejném období musely řešit mnoho dalších osobních i pracovních povinností z domova, znamenat až příliš velkou zátěž, a ve svém důsledku i nižší efektivitu takto pojaté výuky. S ohledem na široký kontext, který je při organizaci distanční výuky potřeba vnímat (včetně odlišných podmínek, které žáci pro vzdělávání mají), i s ohledem na nutnost nepřenášet příliš mnoho vzdělávacích povinností na rodiny, lze za vhodný rozsah distanční výuky na základních školách považovat výuku realizovanou v rozsahu menším než podle standardního rozvrhu prezenční výuky ve všech předmětech, případně pouze v některých dnech. 

Podle výpovědí žáků dominovaly v jarní distanční výuce spíše pasivní činnosti (sledování) nebo samostatné činnosti (nastudování, samostatné vypracování apod.). Tato situace byla více patrná na druhém stupni než na stupni prvním, kde měl větší význam vzdělávací pořad České televize UčíTelka4 . Celkově však žáci na obou stupních základní školy zaznamenali nižší výskyt kvalitativně prospěšnějších činností (aktivnější zapojování se do vlastní on-line výuky než pouze její pasivní sledování). Výskyt podpory skupinové práce v on-line prostředí hodnotili žáci jako velmi nízký, přičemž skupinová práce je i v režimu distanční výuky velmi přínosná. Současně platí, že pozornost by při distanční výuce měla být soustředěna na skutečné a aktivní zapojování žáků do výuky a také na vytváření aktivit podporujících spolupráci nebo přímo skupinovou práci žáků v on-line prostředí. 

Zkušenosti a názory učitelů 

Učitelé ve svých odpovědích v zásadě potvrdili sdělení předaná České školní inspekci ze strany ředitelů škol v rámci mimořádného tematického šetření v dubnu 2020, která naznačovala vysokou míru e-mailové komunikace doplněné o komunikaci telefonickou na jedné straně a relativně nízký podíl využívání výukových platforem na straně druhé. 

Informace od učitelů naznačují relativně vysokou neúčast v pravidelné výuce, která ukazuje, že cca ¼ žáků se účastnila výuky buď nepravidelně (např. z důvodu nemoci, z rodinných důvodů apod.), nebo se výuky neúčastnila vůbec (cca 4 % - 5 %). Nemusí se ovšem jednat o stabilní zhruba pětinu žáků, ale s vysokou pravděpodobností se nepravidelná účast týkala většiny žáků, ovšem v nižší míře. Podobně tomu bývá i při prezenční výuce, kdy někteří žáci z různých důvodů nejsou ve třídě přítomni. 

Distanční výuka byla podle výpovědí samotných učitelů výrazně postavena na zadávání samostatných prací na úkor on-line komunikace s žáky a na úkor realizace vlastní on-line výuky. Z výpovědí učitelů navíc plyne (ve shodě s výpověďmi žáků) vysoký podíl distanční výuky realizované ve stejném rozsahu, jako je praktikována v běžném rozvrhu při prezenčním vzdělávání. Organizace distanční výuky ve stejném rozsahu jako podle rozvrhu prezenčního vzdělávání je ovšem pro učitele, žáky i jejich rodiny velmi náročná a její efektivita je většinou ve svém důsledku nižší. 

Velmi překvapivý je vysoký podíl výuky, ve které převažovalo nové učivo, a naopak velmi nízký podíl výuky, která by nové učivo upozadila. Z těchto zjištění vyplývá, že učitelé příliš nereflektovali jarní doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce i dalších institucí věnovat se primárně opakování a procvičování, a výrazně upřednostňovali snahu probrat s žáky na dálku veškerý stanovený vzdělávací obsah. Takto koncipovaný obsah vzdělávání v distanční formě je však pro řadu žáků a jejich rodin velmi problematický 

Více než polovina učitelů uvádí ve srovnání s obdobím před březnem 2020 posun ve svých dovednostech ovládat digitální technologie. Příčinou je jednoznačně využívání digitálních technologií při distanční výuce na jaře 2020 a možnost dalšího vzdělávání, kterou učitelé často využívali. Nejpočetnější skupina učitelů, která posun neuváděla, považovala své dovednosti ovládat digitální techniku za dobře zvládnuté. 

Pozitivním zjištěním je, že výrazná skupina učitelů považuje své další vzdělávání ve využívání digitálních technologií za důležité. Podobně pozitivním zjištěním je pak i zájem o výměnu zkušeností s pedagogy z jiných škol. Oba způsoby podpory bude vhodné zachovat i v dalších obdobích. 

Celou zprávu naleznete zde