Oldřich Botlík: Školy nejsou vysavače. Avšak i srovnávání škol může a má být multikriteriální. (Reakce na T. Feřteka)

sobota 5. září 2020 ·

Reaguji na blog T. Feřteka nazvaný Školy nejsou vysavače. Žebříčky a srovnávání jsou cestou do pedagogického pekla, který vyšel 1. září na webu Respektu. Jeho text je ohlasem na dvě věty v ministerském oznámení o novinkách ve školním roce 2020/2021: Nově se také rozšiřuje okruh údajů, které se o přijímacích a maturitních zkouškách smí zveřejňovat (například srovnání výsledků mezi školami). Podobně se budou zveřejňovat také informace týkající se jednotné přijímací zkoušky. 



Oldřich Botlík (eduin.cz)
Na základě textu pana Feřteka se může zdát, že se příslušné útvary ministerstva „z ničeho nic“ aktivizovaly a chystají se zahltit veřejnost množstvím údajů, které – podle něj – dosud pečlivě tajily. Já v tom vlastní ministerský záměr nevidím a vysvětlím proč. Prvoplánové interpretace průměrných výsledků škol v přijímacích či maturitních testech nepochybně mohou škodit. To však podle mého názoru nesmí být důvodem, aby veřejnost neměla k podobným informacím přístup.

Informace o průměrných výsledcích maturantů členěné podle skupin oborů až na úroveň jednotlivých škol zveřejňuje Cermat už řadu let na takzvaném výsledkovém portálu – nyní jsou tam data za ročníky 2013 až 2020. Zřejmě proto, aby vytváření žebříčku škol ztížil (zabránit mu stejně nemůže), porušuje Cermat po celou dobu zákon o svobodném přístupu k informacím (Infozákon). Data totiž nejsou současně k dispozici ve strojově čitelném formátu (§ 4b odst. 1).

Až do letošní „maturitní“ novely platilo ustanovení § 183c školského zákona, které zakazovalo povinným subjektům (tedy například školám, Cermatu a ministerstvu školství) poskytovat na základě žádosti podané podle Infozákona mj. údaje, které vypovídají o „– průměrných nebo souhrnných výsledcích za školu nebo více škol nebo za jinak vymezenou skupinu dětí, žáků nebo studentů, – srovnání výsledků mezi školami nebo jinak vymezenými skupinami dětí, žáků nebo studentů“.

Zákaz byl podle mého názoru protiústavní, neboť porušoval čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Ten umožňuje omezit svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace pouze zákonem a pouze tehdy, „jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti“. Výčet je taxativní a je zjevné, že zákaz podle § 183c nespadal pod žádný z uvedených důvodů. Domnívám se, že případný žadatel o takové informace by nejpozději u Ústavního soudu musel uspět. Zrušení zákazu zákonodárnou cestou je samozřejmě „uživatelsky vstřícnější“.

Nezasloužilo se však o ně MŠMT, nýbrž poslanec Špičák. Na základě jeho pozměňovacího návrhu je nyní součástí školského zákona § 183d, který ukládá Cermatu povinnost zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup o jednotných zkouškách a o zkouškách společné části maturitní zkoušky konaných formou didaktického testu mj. „výsledky jednotlivých uchazečů a žáků v jednotlivých úlohách testů a výsledky za jednotlivé školy v členění podle skupin oborů vzdělání, a to ve strojově čitelném formátu bez možnosti identifikace uchazečů a žáků ve lhůtě do 14 dnů od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám“.

Souhlasím s panem Feřtekem, že tyto nyní už povinně zveřejňované informace (pořád ještě nejde o srovnání, případně o žebříčky škol) mohou být dezinterpretovány ke škodě věci. Přesto jsem přesvědčen, že jejich zveřejňování je správné – v celé řadě oborů lidské činnosti totiž může být ke škodě věci dezinterpretována prakticky každá informace. Podívejme se třeba ty, které souvisejí s covidem-19 a jeho šířením, s ochrannými opatřeními a s léčením infikovaných pacientů. A to u nás i v zahraničí. Cermat však potřebuje kontrolu (odbornou) veřejností jako sůl a z takových dat se dá zjistit opravdu hodně.

Cermat a MŠMT mají dezinterpretacím předcházet – například tím, že budou pravidelně zveřejňovat a zveřejňovat vlastní interpretace. O nich se pak může, na základě všeobecné dostupnosti dat – vést diskuse. V pořádku ovšem nemusejí být ani „oficiální“ interpretace. Ideální obranou proti „zbožštění žebříčků“ a jiných interpretací obsahujících subjektivní prvky je ukázat, že mohou vyjít pokaždé jinak.

Mám k tomu výmluvnou skutečnou historku. Někdy kolem poloviny 90. let tehdejší ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) zveřejnil žebříčky středních škol vytvořené na základě koeficientů, které autoři podle vlastního uvážení přiřadili celé řadě sledovaných ukazatelů. V historicky prvním ročníku „žebříčkování“ tehdy zvítězil PORG, v dalším ročníku ovšem nebyl ani v první stovce. Byl jsem tehdy statutárním zástupcem jeho zřizovatele, a tak jsem se šel do ÚIV zeptat, protože kvalita výuky se zjevně nezměnila. Vyšlo najevo, že v ÚIV z roku na rok mírně pozměnili zmíněné koeficienty, tedy váhy přikládané při sestavování žebříčku jednotlivým ukazatelům. Požádal jsem proto příslušného pracovníka, aby – jen pro mou potřebu – přepočítal aktuální data pomocí koeficientů použitých o rok dříve. Výsledek: PORG byl znovu první – jenom ne „oficiálně“.

K politické pluralitě vedlo zrušení monopolu jedné strany na rozhodování. K pluralitě žebříčků o školách povede zrušení monopolu Cermatu na data o výsledcích přijímacího a maturitního testování.


Text Tomáše Feřteka naleznete zde

3 komentářů:

Ondřej Šteffl řekl(a)...
6. září 2020 15:23  

Už léta (za ročníky 2013 až 2020) je možné sestavovat žebříčky středních škol podle výsledků maturit a za poslední tři roky taky podle výsledků přijímacích zkoušek. Ale ne žebříčky základních škol. A tom se ASI nic nemění. Problém je jen v tom ASI, zákon nic takového neříká. Zamotala to diskuse Bartoně a ministra v PSP. Takže by to asi mělo MŠMT vyjasnit.

Oldřich Botlík řekl(a)...
7. září 2020 7:57  

Ano, základní školy jsou skvělou ilustrací nesmyslnosti konceptu žebříčků založeného na prvoplánovém využití výsledků testů.

Představme si například dvě základky se třemi třídami v ročníku. První měla 5 uchazečů o maturitní obor s průměrnou úspěšností 80 % v přijímacích testech, druhá 60 uchazečů o maturitní obor s průměrnou úspěšností 40 %.

A navíc šlo o testy Cermatu, jejichž korektnost osvědčily -- jako každý rok -- "spřátelené" schvalovací komise v Cermatu a na MŠMT.

Která z obou škol je „lepší“?

Oldřich Botlík

Oldřich Botlík řekl(a)...
7. září 2020 7:59  
Tento komentář byl odstraněn autorem.


Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.