Socioložka Ida Kaiserová: Malé školy často slouží jen jako prostředek k dobývání renty

sobota 30. května 2020 ·

Podle socioložky Idy Kaiserové jsou některé základní školy v malých obcích v područí politiků, kteří školu berou jako prostředek k dobývání renty a ne jako místo, kde by všechny děti měly rovný přístup ke vzdělání. „Pokud se má v kraji sociálněekonomická situace zlepšit, je potřeba zvýšit vzdělanost obyvatel. Ale školy v periferních oblastech mají velké specifické problémy, které nepřispívají k tomu, že by se vzdělanost rozvíjela,“ říká Kaiserová v rozhovoru pro MF DNES.



Ida Kaiserová (youtube.com)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Je to nedostatek kvalifikovaných učitelů? Nedostatek peněz na školství v obcích? 

Problém není nedostatek peněz. Hlavní problém je, že zmizel střední článek řízení školství, tedy okresní úřady, při kterých fungoval i školský úřad, který metodicky dohlížel a podporoval školy ve svěřeném prostoru. Dnes jsou zřizovatelem i velice malé obce a na radnici sedí často starosta či starostka, kteří nemají k řízení školství žádnou kvalifikaci. A protože škola může být relativně velkým zaměstnavatelem, kdo ovládá školu, může distribuovat pracovní místa. Pracovní místa, která se z dálky velkého města jeví jako neatraktivní, třeba uklízečka, školnice nebo kuchařka, mohou být v malé obci, odkud se těžko dojíždí za prací, něčím velice cenným. A když někdo může distribuovat něco takového, má v rukou moc, nechce se o ni nechat připravit. Takže škola přestává být místem, kde dochází primárně ke vzdělávání dětí. Stát tím, že zrušil střední článek, nemá žádnou reálnou možnost situaci ovlivňovat.

Škola se tedy stává součástí volebního boje v obci, přitom by měla být nezávislá a odborně vedená. 

Já si myslím, že to není volební boj, ale pouze snaha udržet si moc a kontrolu nad rentou. V makroekonomických souvislostech se o tom píše jako o dobývání renty – nějaká korporace se přisaje na státní příjem a ten dokonale vyčerp á v á, aniž by to přispíval o okolnímu společenství. V obci to v malém funguje úplně stejně. Určití lidé si obsadí pozice, na které stát každý měsíc pošle peníze.



Celý rozhovor naleznete v MF DNES

7 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
30. května 2020 12:06  

"A protože škola může být relativně velkým zaměstnavatelem, kdo ovládá školu, může distribuovat pracovní místa. Pracovní místa, která se z dálky velkého města jeví jako neatraktivní, třeba uklízečka, školnice nebo kuchařka, mohou být v malé obci, odkud se těžko dojíždí za prací, něčím velice cenným. A když někdo může distribuovat něco takového, má v rukou moc, nechce se o ni nechat připravit. Takže škola přestává být místem, kde dochází primárně ke vzdělávání dětí."

To jsou tedy výplody. Není ta paní náhodou docela zdařilým příkladem devalvace humanitního vzdělávání, o které je řeč v jedné z diskuzí níže.

Petr Portwyn řekl(a)...
30. května 2020 12:20  

No... já bych úplně vše neodsuzoval. Nevím, zda jde skutečně o pracovní místa, ale populistický přístup typu "rodič má vždycky pravdu" se na malých školách opravdu někdy vyskytuje - aspoň co mi říkali ti, kdo tam učí.
Pokud jde o zachování školy a rodič pohrozí, že dá dítě jinam, tak opravdu může jít vzdělávání stranou. Případně pokud starosta chce hlasy v příštích volbách, jak je v článku.

Eva Adamová řekl(a)...
30. května 2020 12:27  

To, co popisujete, je rozhodně větší problém ve větších městech, tam je podstatně víc dětí různých podnikatelů, kteří poskytují školám sponzorské dary, tam je podstaně větší možnost přesunout dítě na jinou školu.

Petr Portwyn řekl(a)...
30. května 2020 12:32  

Nojo, jenže když má škola 800 žáků, tak odchod 20 podnikatelských dětí školu nepoloží. Pokud má škola na 9 tříd 200 dětí, tak odchod 20 dětí, po kterých paní učitelka chce, aby se naučily násobilku, do sousední vsi, může být likvidační.
Ale samozřejmě netvrdím, že to tak všude je. Jen mám takové informace.

tyrjir řekl(a)...
31. května 2020 12:12  

Renta (ital. rendita, důchod) je obvykle pravidelný a stálý příjem, který není platbou za nějaké bezprostřední plnění (zboží, práci a pod.) Původně označovala nájem, který platil pachtýř z půdy (pozemková renta), dnes nejčastěji příjem z kapitálu (například doživotní důchod), cenných papírů nebo ze starobního pojištění (starobní důchod).[1]

O činnosti, která přináší zisk, říkáme, že je rentabilní. Člověk, který žije z renty, se nazývá rentiér.

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Renta

Paní socioložka by si mohla a měla udělat pořádek v základn8ch pojmech. Rentiérský kapitalismus a systémový nepořádek ve školství spolu přímo nesouvisí.

I.Týř

Jana Maříková řekl(a)...
31. května 2020 13:49  

Má pravdu, socioložka. Na vsi je to klasika. Učí se neaprobovaně a absolutně se s tím nedá nic dělat. Rentiérský kapitalismus a školství spolu souvisí, zejména to dobývání renty.

tyrjir řekl(a)...
1. června 2020 11:28  

Problém není nedostatek peněz. Hlavní problém je, že zmizel střední článek řízení školství, tedy okresní úřady, při kterých fungoval i školský úřad, který metodicky dohlížel a podporoval školy ve svěřeném prostoru. Dnes jsou zřizovatelem i velice malé obce a na radnici sedí často starosta či starostka, kteří nemají k řízení školství žádnou kvalifikaci. A protože škola může být relativně velkým zaměstnavatelem, kdo ovládá školu, může distribuovat pracovní místa. Pracovní místa, která se z dálky velkého města jeví jako neatraktivní, třeba uklízečka, školnice nebo kuchařka, mohou být v malé obci, odkud se těžko dojíždí za prací, něčím velice cenným. A když někdo může distribuovat něco takového, má v rukou moc, nechce se o ni nechat připravit. Takže škola přestává být místem, kde dochází primárně ke vzdělávání dětí. Stát tím, že zrušil střední článek, nemá žádnou reálnou možnost situaci ovlivňovat.

Souhlasím, že jde o systémový nepořádek mající popisované důsledky. Došlo k tomu při rušení okresních úřadů a vzniku nových krajů. Základní školy dostaly nejdříve právní subjektivitu, jejich zřizovateli se staly obce a stát se vykašlal na administrativní i odborné zázemí ZŠ . Tím vzrostla administrativa školám a obcím a otevřel se popisovaný korupční prostor zejména v malých obcích a městech.

V makroekonomických souvislostech se o tom píše jako o dobývání renty – nějaká korporace se přisaje na státní příjem a ten dokonale vyčerp á v á, aniž by to přispíval o okolnímu společenství. V obci to v malém funguje úplně stejně. Určití lidé si obsadí pozice, na které stát každý měsíc pošle peníze.

Renta v užším slova smyslu je bezpracný zisk plynoucí z nějakého majetku. V maroekonomice se dobýváním renty rozumí i systematické zneužívání veřejných financí někým vyvolenými skupinami:

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Korupce

https://www.euro.cz/blogy/ilona-svihlikova-renta-jako-rozsirujici-se-patologie-1377293

Z širšího makroekonomického pohledu nepotismus (pochybné dosazování účelově vyvolených lidí na pracovní pozice) dobýváním renty bezesporu je.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.