Tomáš Feřtek: Co se dozvíme o českém vzdělávání pohledem zpoza slovenských hranic.

„Z českého (moravského a slezského) pohledu je zajímavé sledovat podobnosti a rozdíly ve vzdělávací politice obou států a odhadovat, co a jak ovlivnily. Například Slovensko má nejen jednotnou státní maturitu, ale i státní testování v páté a deváté třídě od roku 2008. Pohled do výsledků jasně ukazuje, že zavedení podobných testů rozhodně výsledky žáků dlouhodobě nezlepšuje, velmi pravděpodobně právě naopak. Možná bychom si z toho mohli vzít poučení,“ píše Tomáš Feřtek v Respektu.

Tomáš Feřtek (eduin.cz)

Feřtek mimo jiné píše: 

Podobně je Slovensko velmi striktní v povolování nových alternativních/inovativních škol; veřejných i neveřejných. Waldorfské základní školy tu najdete dvě, střední žádnou, montessori bojuje už léta s velmi přísným „pokusným ověřováním“ - údajně kvůli odporu katolické církve. Takže školy odlišující se od hlavního proudu existují víceméně v ilegalitě, mimo systém, aniž má stát jakoukoli představu, co se na nich děje. Případně, pokud jde o veřejné školy, kličkují před inspekcí v pocitu stálého ohrožení. To je důvod, proč se na Slovensku příklady dobré praxe šíří velmi omezeně a poněkud partyzánským způsobem.

Právě tady si uvědomíte důležitost školních vzdělávacích programů, které Česká republika zavedla v roce 2005. Ty způsobily, že reformní školy si to, co za uplynulých deset let vyzkoušely, mohly napsat do svého programu a volně to šířit. Zájem byl velký - a díky tomu máme v České republice reformních veřejných i neveřejných škol přinejmenším několik set. Inspekce tento trend jasně podporuje a poučení z práce těchto škol vtělila do své představy o tom, jak má vypadat moderní kvalitní škola.

Je samozřejmě problematické vynášet příliš autoritativní soudy o tom, co je příčinou spíše rostoucích rozdílů mezi českým a slovenským vzděláváním - ale je zjevné, že v dobrém i špatném se navzájem můžeme poučit.


Celý text naleznete zde