Výuka matematiky na školách není tak špatná, jak říká ministerstvo. Problémy jsou tam, kde je příliš žáků potřebujících asistenty a škola je nemá, říká Jana Příhonská, která na Technické univerzitě v Liberci připravuje budoucí kantory na výuku matematiky. Rozhovor přinášejí Hospodářské noviny.
 |
| Jana Příhonská (linkedin.com) |
Je chyba, že ministerstvo školství chce zrušit povinnou maturitu z matematiky?
Ano. Zastávám názor, aby maturitní zkouška byla povinná, ale ne na všech školách a ne jednotná pro všechny typy škol. Matematika není jen o počtech. Rozvíjí logické myšlení, trpělivost, schopnost aplikovat poznatky do praxe, její principy využijete v celé řadě odvětví, kde pracujete s moderními technologiemi. Povinnou maturitu z matematiky podpořila i předsednictva Jednoty českých matematiků a fyziků a Asociace ředitelů gymnázií ČR. Na prakticky zaměřených školách může být maturita zacílena na budoucí profesi studentů, naopak na gymnáziu, které připravuje na další studium na vysoké škole, by měla být na vyšší úrovni.
Ministerstvo školství svůj záměr zdůvodňuje tím, že by značná část studentů u maturity propadla. Je situace na školách tak špatná?
Není tak špatná. Výuka na školách je na dobré úrovni, což dokazují výsledky dětí v matematických soutěžích. Záleží na tom, v jaké škole se pohybujeme a kdo v ní vyučuje. V Česku ovšem chybí opravdu důkladný průzkum toho, jak situace skutečně vypadá, a pohled na ni může být zkreslený. Velký problém spatřuji již na základních školách v inkluzi, se kterou se učitelé hodně potýkají. Ve třídách nemají dostatek asistentů, někde je příliš mnoho inkluzivních žáků a od toho se odvíjí i způsob výuky. Učitel je postaven před třicet dětí a musí se věnovat všem. Pokud se zaměří na slabší žáky, mohou nadanější děti pociťovat, že nemají tolik pozornosti, a nepostupují ve výuce dostatečně rychle dopředu.
Celý rozhovor naleznete v Hospodářských novinách
.png)
27 komentářů:
Na výuku nejen matematiky musí být dva - učitel a žák ochotný se učit. Pokud někdo z dvojice chybí, může to dopadnou špatně. Někdy je to tak, že žák na to prostě nemá a nezvládne to. Tak to je. Já také nebruslím jako Jágr. Možná na to nemám, možná jsem málo trénoval. To ale není vina trenéra.
"Záleží na tom, v jaké škole se pohybujeme a kdo v ní vyučuje. V Česku ovšem chybí opravdu důkladný průzkum toho, jak situace skutečně vypadá,..."
Několik věcí ale v poslední době vyplouvá na povrch.
1. Z ministerského dotazníkového šetření vyšlo najevo, že z 10 % je na základních školách matematika vyučována neaprobovaně.
2. Z téhož dotazníkového šetření je zcela jasně patrné, že se neaprobovanost výuky matematiky bude dále zvyšovat, protože, zatímco věkový strom života češtinářů, chemikářů, zeměpisců či dějepisářů vypadá tak, že v rozmezí mezi 39 až 59 lety je počet učitelů rovnoměrně rozložen, a zatímco u biologů a angličtinářů je dokonce nejvíc učitelů ve věku kolem 40, tak matikářů a fyzikářů je obrovské množství ve věku nad 55 let a od 50 níže je velký sešup.
3. V různých diskuzích vychází najevo, že na většině základních škol se matematika neučí 5 hodin v každém ročníku na druhém stupni, což bylo do zavedení RVP zcela běžné, a že se najde docela dost škol, které dokonce mají matematiku jen 4 hodiny v každém ročníku na druhém stupni.
4. Vychází najevo, že díky vynechání některého dříve povinného učiva z 9. ročníku, odcházejí žáci na SŠ bez potřebného matematického aparátu, který je potřeba k výuce fyziky a technických předmětů v 1. ročníku SŠ.
Více asistentů rozhodně nepomůže!
"Na prakticky zaměřených školách může být maturita zacílena na budoucí profesi studentů, naopak na gymnáziu, které připravuje na další studium na vysoké škole, by měla být na vyšší úrovni."
Co když půjdou studovat pedagogiku volného času, proč na vyšší úrovni? Jako garance určité úrovně vrozeného logicko matematického intelektu? Když ne tak proč tedy?
Jasně. Budujme armádu počtářů! Třeba i takový lingvista nebo knihovník si rád přečte Napiera v originále, pak vytáhne ze sentimentu logáro a pojede!
A proč ne pane Keršlágere, když opačně to funguje? Znám docela dost matematicky, přírodovědně či technicky vzdělaných lidí, kteří jsou neuvěřitelně sečtělí a věnují se intentivně humanitním vědám.
Když paní Pokorná by ráda renesanční lidí, aby všichni všechno věděli, matematici/filosofové, psychologové/astrofyzici, hoja hoj, když ona někoho zná, kdo může, tak proč by nemohli všichni.
Počkat, když se přírodovědně vzdělaný člověk věnuje intenzivně humanitě, jak víme, že to není humanista, který omylem vystudovat přírodovědy?
Řekl bych, že toto je zčásti pravda. Na základě mé zcela subjektivní zkušenosti mnohem častěji přírodovědně, medicínsky či technicky vzdělaní lidé fušují jako laici do humanitních a společenských věd než naopak. Je mi to sympatické, ale zároveň teda dlužno říct, že výlety kolegů z "hard disciplines" do oblasti humanitních a sociálních věd často ukazují především to, jak neuvěřitelné naivní dokážou být mimo komfortní zónu své domovské disciplíny. Výjimkám čest, ale je jich opravdu docela málo (a takové lidi pak nejlépe platit zlatem). Nikdy se to ale nestane tím, že si technik jen tak přečte ze zájmu pár knížek.
TU, nemůže být volnočasová aktivita kroužek matematiky či logiky pro děti z mensy nebo kroužek šachů?
PAní Pokorná prý znám docela dost matematicky, přírodovědně či technicky vzdělaných lidí, kteří jsou neuvěřitelně sečtělí a věnují se intentivně humanitním vědám....
Já jen doufám, že nemyslí sama sebe a další, co se projevují "intentivně" zde, na České škole. Tady spíše lidé s matematickým vzděláním ukazují základní nedostatky v humanitních vědách. Ale fušují do nich stále. Matematika je přitom v podstatě primitivní obor, jen počítat, operovat s čísly... rutina. Takže teď jde jen o to, co si matematicky vzdělaní lidé představují pod pojmem "neuvěřitelně sečtělí". Dvě knihy měsíčně? Tři? Tři a denní tisk? Těžko říct.
Pane Čapku, kde jste přišel na to, že matematika je jen o počítání a operacích s čísly?
Máte nějaké pochybné znalosti o ní.
A co takhle výroky:
"Jestliže nebude pršet, půjdu ven.
Nebude pršet a nepůjdu ven.
Teplotu budu mít právě tehdy, když budu nemocen.
Budu mít teplotu a nebudu nemocen, nebo nebudu mít teplotu a budu nemocen."
Cituji z učebnice Matematika (přehled středoškolského učiva) z edice MATURITA
Kde tu vidíte nějaké počty?
Máte velmi zkreslenou představu o matematice (Jsem učitelka CJLU a CNJ.).
BP, máte pravdu. Je to jen počítání - a slovní hříčky. Triviality. Tzv. matematické myšlení je kognitivně ten nejnižší level. Analýzám kvalitativních dějů se to úrovní ani nepřibližuje. Tanečky kolem matematiky, jako kolem nějakého posvátného osla, jsou tedy legrační. Protože v podstatě jsou to právě jen ty osloviny :-)
Když se matematika učí dobře a výsledky jsou žalostné, tak je to jedna a jedna jsou dvě. Děti jsou zlenivělé přemýšlet, natož se zakousnout do problému. Nedej bože systematicky pracovat.Problém typu nejde mi hned všechno na jedna, něčemu chvíli nerozumím když nastane, řeší rodiče vypeskováním učitele, že jejich dítě zbytečně stresuje.A teď babo raď ...a může to být i babiš:-)
Tanečky kolem dětí - aby byly přednostně pouze hodně spokojené, radostné a dovádivé - jsou nehorázné. Jiné "dovednosti" se nevyžadují - to by byl stres.
Pane Čapku, jste asi jen znalec elementární matematiky jako ostatní široká veřejnost.
Cituji z wikipedie o matematice:
"Široké veřejnosti je známa tzv. elementární matematika, která se zabývá operováním s čísly, řešením praktických úloh, jednoduchých rovnic a popisem základních geometrických objektů.
Ve fyzice, informatice, chemii, ekonomii a dalších oborech se často využívají výsledky aplikované matematiky, která je také těmito obory zpětně ovlivňována.
Tzv. čistá matematika se zabývá pouze vysoce abstraktními pojmy, jejichž definování není přímo motivováno praktickým užitkem v reálném světě. Některé obory čisté matematiky se nacházejí na pomezí s logikou či filozofií."
Když se oháníte svými hlubokými pedagogicko-psychologickými znalostmi, jak je možné, že nic nevíte o vztahu matematiky a filozofie?
"Základy matematiky a filozofie
Ve snaze objasnit a zpřesnit základní kameny matematiky byly na konci 19. století položeny základy disciplínám teorie množin a matematické logiky, jež bývají souhrnně označovány jako základy matematiky. Na pomezí základů matematiky a abstraktní algebry leží teorie kategorií.
Matematická logika poskytuje pevný axiomatický rámec celé matematice a svojí maximální přesností zaštiťuje nezpochybnitelnost všech matematických výsledků. Teorie důkazu precizuje a matematizuje základní principy rozumového odvozování a nutného vyplývání. Teorie modelů studuje logické koncepty pomocí algebraických metod. Formální studium aritmetických teorií jako jsou Robinsonova či Peanova aritmetika má velký význam i pro filozofické otázky týkající se hranic deduktivní metody. Odpovědí na většinu těchto otázek je nejslavnější výsledek celé logiky – Gödelovy věty o neúplnosti. Teorie rekurze má velký význam pro teoretické základy informatiky.
Teorie množin je často označována jako „svět matematiky“. Každá jiná matematická disciplína může být považována za součást teorie množin. Kromě toho má teorie množin vlastní obor studia zaměřený z větší části na pochopení a popis fenoménu nekonečna v jeho aktuální podobě. Slavným problémem teorie množin byla hypotéza kontinua, filozofické dopady má otázka axiomu výběru."
Pane Čapku, za mých studií na filozofii jsme psychologii považovali za pavědu a myslím si, že se můj názor od té doby nikam neposunul.
"Co když půjdou studovat pedagogiku volného času, proč na vyšší úrovni? Jako garance určité úrovně vrozeného logicko matematického intelektu? Když ne tak proč tedy?"
Jasně. Když půjdete studovat pedagogiku volného času, tělocvik, občanku, sociální práci, nebo vzdělávání učitelů, tak skutečně nepotřebujete nejen matematiku a logické myšlení, ale v zásadě nepotřebujete vůbec nic. Možná podepsat byste se mohl umět, aby vás mohli zapsat.
Matematika je přitom v podstatě primitivní obor, jen počítat, operovat s čísly... rutina.
Bezesporu.
Pikantní ovšem je, že z té primitivity mají až panickou hrůzu především ledabylí primitivové, neschopní replikovat pár nějakých rutin.
"Tzv. matematické myšlení je kognitivně ten nejnižší level."
Konečně jsem pochopil, proč je tolik povyku kolem povinné maturity z matematiky. Je třeba si dávat vyšší cíle, klást si překážky, nikoliv ztrácet čas legračními tanečky kolem posvátného osla, rozuměj matematiky. Zatím jsem se tady výroky jistého bavil, ale tohle už patří do absolutní hitparády. Jak říkával můj dědeček: "Synku, s uslintaným se nenajíš a s hlupcem nedomluvíš! Snaž se jim vyhýbat."
" Matematika je přitom v podstatě primitivní obor, jen počítat, operovat s čísly... rutina."
Ale tak pane Čapku, nepleťte si počty z 1.stupně ZŠ s matematikou. Je to už trapné.
Pane Komárku, mohl byste mi vysvětlit, proč jste nesmazal Čapkovy příspěvky, kterými uráží matematicky vzdělané lidi, ale smazal jste moje příspěvky, které na to pouze reagují?
Děkuji za odpověď.
Paní Pokorná, nebudu to s Vámi rozebírat. Panu Čapkovi se zde dostalo více méně věcných odpovědí a kritiky. Jeho osoba tématem diskuse není. A Váš příspěvek měl do věcnosti daleko.
"Paní Pokorná prý zná docela dost matematicky, přírodovědně či technicky vzdělaných lidí, kteří jsou neuvěřitelně sečtělí a věnují se intentivně humanitním vědám...."
Ano, a paní Pokorná ještě dodává, že nezná skoro nikoho humanitně vzdělaného, kdo by rozumněl vyšší matematice, technice či fyzice a chemii.
"Nezná skoro nikoho humanitně vzdělaného, kdo by rozumněl vyšší matematice".... já taky ne. Máme něco lepšího na práci :-)
P.S. Tu hrubku tam nechám, je to citát :-D
Pane Čapku, jenom analfabet neudělá nikdy pravopisnou chybu.
Okomentovat