České vysoké školy trápí vysoká studijní neúspěšnost. Dlouhodobě dokončí školu jen přibližně polovina studentů, u některých oborů dokonce pouhá pětina. Velké procento neúspěšnosti se týká bakalářských, magisterských i doktorských studií, humanitních oborů i těch technických. Pro stát to znamená zbytečné náklady. Problému se proto věnuje i ministerstvo školství. Reportáž přináší iDNES.
Celkový průměr snižují některé obory. Například studijní program Logika, vyučovaný na Filozofické fakultě UK, má studijní neúspěšnost celých 84 procent, úspěšně tedy studium nezakončí ani pětina studentů. Jen o dva procentní body lépe je na tom obor Humanitní studia, vyučovaný právě na stejnojmenné fakultě. V obou případech jsou to bakalářské programy, tedy ty, do nichž studenti nastupují po střední škole.
Problém se ale netýká jen humanitních oborů. Například z 1 259 bakalářských studií, které v roce 2014 začaly na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, jich bylo již během první poloviny tříletého studia neúspěšně zakončeno 744, tedy více než 56 procent.
Celý text naleznete zde
.png)
6 komentářů:
V tom clanku je jakysi pokus o analyzu pricin neuspesnosti…
Docela mne prekvapilo, ze tam vubec neni neco ve stylu "Nesplneni studijnich povinnosti". To uz se v kreditovem systemu za toto vyhodit neda?
A trochu mne mrzi, ze tam nejsou vubec zadne reci o krizovani a genocide... Vzdyt to vsechno jsou studenti, kteri si ten obor sami vybrali. Ne ze dvou (resp. tri) moznosti, jako u maturity, ale asi z 528...
Já to moc nechápu. Snad vzdělání není jenom o tom, dostat nějaký papír. Tedy pokud někdo odejde po první polovině studia, tak se snad pořád něco dozvěděl a naučil, ačkoliv to na písmenka před jménem nestačí.
Jako student VŠ jsem si taky párkrát zapsal různé kurzy z úplně jiných studijních programů než který studuji a rozhodně jsem z toho získal větší rozhled. A to i přesto že z toho nebyl žádný titul a ani dokonce žádné kredity.
Mladým lidem zůstává status studenta, pokud je ze školy nevyloučí, a nejspíš o to jim ve většině případů jde, neboť z toho jim plyne mnoho výhod. Nějaké studium je až na vedlejší koleji. Co si budeme povídat, většina přijatých a zapsaných studentů na studia nemá, ale škola na ně dostává finance, tak je také hned nevyhodí.
A proto máme u nás nejnižší nezaměstnanost. Spousta mladých lidí to zkouší třeba až do třicítky na několika VŠ. A nakonec stejně většina z nich skončí jako nějací prodejci (dealeři).
To jsou mi ale překvapivé výstupy :-)
Na to člověk nemusí být zrovna Einstein, aby pochopil, že přijmeme-li dnes na vysokou školu prakticky kohokoliv, kdo o to projeví zájem, nebude efektivita zrovna vysoká.
Ale je fajn to hodit zase na "systém". Docela bych se divil, kdyby za to nemohli zpátečničtí učitelé a zastaralý vzdělávací systém...
Bavili jsme se nedávno, zda zakoupit vouchery na certifikáty Microsoftu. I pan lektor od MS doporučoval částečně žákům zkoušku zpoplatnit, jinak se na to mnozí vykašlou a škola akorát vyhodí penéze.
Ono když je něco zadarmo, pro mnohé to nemá žádnou cenu.
Okomentovat