Oldřich Suchoradský: Víceletá gymnázia pod jiným zorným úhlem

středa 30. října 2019 ·

Učitel Oldřich Suchoradský připomněl v diskusi svůj skoro dvacet let starý text pro Českou školu, který se týkal budoucnosti víceletých gymnázií. Stojí za to si text připomenout. A připomenout si skutečnost, že diskuse o smyslu, podobě a budoucnosti víceletých gymnázií trvá opravdu už více než dvacet let. A že se příliš nemění.



Oldřich Suchoradský (twitter.com)
Oldřich Suchoradský: Víceletá gymnázia pod jiným zorným úhlem 

Víceletá gymnázia pod jiným zorným úhlem Konečně se na veřejnosti více diskutuje o školství. Sice trochu na jednu notu, ale zaplaťpánbůh za to. Stalo se tak po zveřejnění záměru ministerstva zrušit víceletá gymnázia. Jak to zatím vypadá, v boji za jejich zachování zvedají z řad pedagogů hlas převážně ředitelé a učitelé samotných gymnázií. Ti jejich zachování pochopitelně obhajují a proti záměru ministerstva protestují. Jejich reakce je přirozená. Nebudou podporovat změnu, která je jednoznačně proti jejich zájmům.

Gymnáziím současná praxe totiž dovoluje provádět neomezený předvýběr žáků základních škol, dávno před ukončením povinné školní docházky. Takovou možnost výběru nejlepších žáků nemá žádný jiný typ střední školy a je proto logické, že hlasy na podporu gymnázií z řad jiných typů středních škol jsou v menšině. Argumenty, které gymnázia užívají, jsou dost laciné. Poukazují na studijní výsledky dosahované u absolvujících studentů a jejich úspěchy v přijímacím řízení na vysoké školy. Ale to je přeci samozřejmé! Vždyť jde o výběr těch nejlepších z nejlepších žáků základních škol .

Víceletá gymnázia rovněž samozřejmě obhajuje většina rodičů žáků studujících na tomto typu školy. Jejich děti, možností účastnit se výběrového řízení v 5. ročníku, získaly proti ostatním žákům základní školy dvojnásobnou šanci proti spolužákům. Jsou-li přijati na gymnázium z 5. postupného ročníku, jsou na dalších 8 let relativně v jistotě. Třeba už proto, že se nemusí podrobit přijímacímu řízení v 9. třídě základní školy jako jejich bývalí spolužáci. A když to v 5. třídě u přijímací zkoušky nevyjde, pak se mohou za 4 roky o stejné studium pokusit s ostatními absolventy základní školy ještě jednou.

Nerad bych vzbudil dojem, že jsem proti nabízené šanci pro některé nadané a nadprůměrně schopné žáky. Měli by ji ale dostat opravdu jen ti nejlepší, výjimečně nadaní žáci. Dnes, kdy je ve většině okresů a obvodů několik tříd víceletých gymnázií, je takový „výběr“ nutně mimo hranice těch nejnadanějších žáků příslušného ročníku a určitě neodpovídá záměru, který měli zřizovatelé této formy studia na počátku 90. let. Dalo by se uvést mnoho důvodů, co takový široký výběr provede se zbytkem třídy a se samotnou výukou v 6. ročníku základní školy. Jako učitel základní školy mám v tomto směru dlouholeté a vesměs nedobré zkušenosti. Ze své praxe byl dovedl uvést dlouhý výčet kritických argumentů proti této praxi, tak jako gymnázia uvádějí argumenty pro svoji obhajobu. Nerad bych však prohluboval válku pracovníků obou typů škol a dopustil se stejného omylu, kterému propadají obhájci z řad zastánců současného stavu. Proto nechám tendenční pohled stranou a podívám se na problém z pozice a zájmů samotných žáků, na které se ve víru vášnivých diskusí tak trochu zapomíná.

Položme si jasnou otázku a hledejme odpověď? Je dvanáctileté dítě schopno rozhodnout o své životní orientaci v tak ranném věku? Odpověď je jednoznačná. Převážná část dětí takového rozhodnutí schopna není a rozhodují za ně rodiče. A kde je jistota, že to je rozhodnutí správné. Přitom je zvolená volba typu školy jednoznačná a jen těžko se dá v průběhu dalšího studia změnit. Naproti tomu žák 9. ročníku je o 4 roky starší, rozumnější a samostatnější, schopnost rozhodovat o sobě většinou má. Zvláště když se mu nabízí možnost výběru z celé škály nejrůznějších typů škol. Mezi jinými samozřejmě i možnost studia na gymnáziu, se stejným maturitním vysvědčením, jako má absolvent víceletého studia.

Rozdělením dětí již po 5. ročníku dochází evidentně k diskriminaci žáků menších a vzdálených, zvláště venkovských základních škol. Gymnázia jsou všude ve větších městech okresu a děti z vesnic jsou při denním dojížděním do školy vystaveni časnému vstávání a pozdním příjezdům domů. Z některých míst se do sídla školy vůbec nedostanou a málokterý z rodičů je může denně vozit do školy a ze školy vlastním autem. I tak jsou s dojížděním spojeny značné náklady na dopravu, na které v některých rodinách rodiče nemají finanční prostředky.

Nemalý negativní vliv má na takto předčasně přeřazené děti, vytržení ze skupiny kamarádů a přátel, se kterými se žák stýkal od mateřské školy. Děti jsou vrženi do neznámého prostředí, mezi nové spolužáky. Jsou vyučovány novými a neznámými učiteli. Ne každý přestupující žák se dokáže s touto stresující situací vyrovnat. Tím spíše, že přístup učitelů gymnázia je přeci jen více zaměřen na formy práce s dospělejšími studenty, než aby respektoval potřeby a možnosti výchovy a výuky žáků na přelomu mladšího a staršího školního věku. Taková situace některé z dětí silně poznamenává a vede ke ztrátě sebedůvěry a životní perspektivy. Ze své pedagogické praxe znám několik případů žáků, kteří doplatili na ambiciózní snahy svých rodičů, když nedokázali splnit zvýšené nároky tohoto typu školy.

Znovu a ještě jednou zdůrazňuji, že nejsem jednoznačně proti víceletým gymnáziím, tím spíše proti gymnáziím jako typu střední školy. Jsou to školy s velkou tradicí a vynikajícími výsledky. Ale jejich nároky a vysoké požadavky lze naplnit pouze se žáky všestranně zralými a k náročnému způsobu učení připravenými. Myslím si, že v současné době je třeba, aby ředitelé gymnázií a učitelé zde působící nepodlehli mylné představě o vlastní výjimečnosti, kterou v současném systému školství mají. A pokud chtějí dobře plnit svoji náročnou a potřebnou roli, udržet si svůj kredit, který si za léta existence ve veřejnosti oprávněně vytvořili, dosáhnou toho spíše naplňováním nároků vzdělávání u těch opravdu nejnadanějších žáků naší populace, než přijímáním žáků sice pilných, ale méně nadaných. A těch opravdu nadaných není v naší populaci zase tak mnoho. A o to asi šlo ministerstvu i samotnému ministru školství především, když spojil tlaky základních a ostatních středních škol s doporučením evropských vzdělávacích institucí a navrhl zrušení této formy studia žáků základních škol. To dokládají zkušenosti z okolních evropských zemí, které je dobré srovnávat a navržená doporučení brát vážně.

Nezdá se, že by Češi byli natolik výjimeční, aby měli provozovat typ studia s tak výjimečnými podmínkami pro tak vysoké procento budoucích občanů. Důvody, proč za něj gymnázia tolik bojují, jsou zčásti i jiné, než jak je ve sdělovacích prostředcích neustále opakují.

5 komentářů:

Robert Čapek řekl(a)...
30. října 2019 17:44  

To vše je jistě pravda, argumenty sedí. K tomu bych mohl z fleku napsat ještě mnohá další, týkající se klimatu školy, nevhodnosti výuky, nepřipraveném prostředí, nekompetentních učitelích atd.

A výsledky mnoha výzkumů také hovoří o tom, že přidaná hodnota VG v práci s nejlepšími žáky populace je nulová, ba dokonce záporná: dostanou ty nejlepší a z mnoha vytvoří neúspěšné žáky.

Ale proč se tedy VG nezrušily? Bylo k tomu onehdy dobře nakročeno... Protože se z toho stalo politikum a v takových případech jdou odborné důvody i zdravý rozum stranou. Vedení a učitelé SŠ a část rodičů vytvořili klaku, která v médiích tak hlučně a emotivně halasila, až se politici lekli. A utekli. Doplácíme na to do současnosti...

L.snirch řekl(a)...
30. října 2019 18:30  

V dnešní diskusi ministr školství připustil, že to bylo velmi špatné rozhodnutí je zřídit.
Ale je to nezrušitelné. Stal se z toho sociální status. A toho se politici vždy leknou.
Jediné co lze, jako rodič děti na víceletý gympl nedat.
Já naštěstí ani jednoho syna na víceletý gympl nedal, byla by to velká chyba. I když tam ta úvaha byla. Jsou jinak zaměření a gymplem by se protrápili, pokud by nerezignovali.
ZŠ jim nakonec dala více než gympl. Tehdy (roky 2003-2009) šla udělat finta, která nevím, zda je dneska možná.

mirek vaněk řekl(a)...
31. října 2019 7:08  

Problém je někde jinde. Víceletých gymnázií je mnoho a jdou tam děti, které na to nemají. Měly to být výběrové třídy dětí, které jsou schopny vyšších výkonů a na ZŠ se nudili. Je to stejné jak s běžnými gymnázii, kde je spousta dětí, které tam být nemají a trápí se. Totéž na maturitních oborech odborných škol. Každé dítě by mělo být na škole, která má nároky odpovídající schopnostem dítěte a táhne dítě výš a rozvíjí ho. Ambice rodičů, šetření státu či financování škol na žáka tohle těžce narušují.

tyrjir řekl(a)...
31. října 2019 8:09  

Proč je zbytečně velký počet víceletých gymnázií a politici s tím nic rozumného nedělají?

Protože politici na kvalitní vzdělávaní zvysoka kašlou už od základních škol:

- Máme hrubě podfinancované školství a učitelé v Česku mají nejmenší platy v celém OECD (jen 64 % platů ostatních VŠ kvalifikovaných profesí)

- Vzdělávací aktivisti otravují život zbylým učitelům tím, že aktivisticky zprznili celý vzdělávací systém (systém RVP, Inkluze, bezohledný politický tlak na změnu škol ze zařízení primárně vzdělávacích na zařízení primárně výchovná - viz např. absence didaktických specializací v KS 02 zamítnutého Kariérního řádu pro učitele, viz např. aktivisticky pojatý návrh Strategie vzdělávání 2030+).

Proč je zbytečně velký počet víceletých gymnázií a politici s tím nic rozumného nedělají? Protože víceletá gymnázia jsou úniková cesta ze svrabu a neštovic v základních školách. Rodiče, kterým na dětech záleží, mají tak větší možnost nechat své děti z toho svrabu a neštovic v ZŠ uniknout a nereptají pak proti tomu, co se v základních školách děje...

laimes řekl(a)...
31. října 2019 9:49  

toto retro první republiky je třeba zrušit



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.