Natálie Macošková: Vzdělávání by se mělo více zaměřit na utváření našich vlastních názorů

pondělí 5. srpna 2019 ·

„Vzdělávání by se mělo více zaměřit na utváření našich vlastních názorů, protože k tomu se dostáváme málokdy. Většinou výuka probíhá frontálně, kdy učitel jen předává fakta, která jsou daná, ale už se o ničem dalším nediskutuje,“ říká v rozhovoru pro magazín Perpetuum Natálie Macošková z vedení České středoškolské unie. Rozhovoru se účastnil také její kolega Mikuláš Misterka.



V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Setkali jste se osobně s učiteli, kteří vámi zmíněné metody používali?

Misterka: V různých předmětech, například v zeměpisu.
Macošková.: Ano, v hodině společenských věd a dějepisu.

Co vám na vaší výuce, kterou jste zažili, nejvíce vadilo?

Misterka: Vadí mi, když učitel vůbec nehledí na názory studentů. Když je odmítá už jen z toho důvodu, že jsou to názory od nich. Když jim oznámí, že je nebude vůbec poslouchat.
Macošková.: Například když student má k tématu co říct, chce rozvíjet nějakou debatu, ale učitel ho „zazdí“…

Mikuláši, unii jsi zastupoval na mezinárodním setkání třiceti dalších evropských středoškolských unií v Madridu. Jaké problémy řeší středoškoláci v jiných zemích?

Misterka: Některé z unií fungují už opravdu dlouho, desítky let, například ve Finsku. To je pro nás velká výhoda v tom, že se od nich můžeme v mnoha oblastech učit, mají větší zkušenosti i větší rozpočty. Ve Finsku jsou středoškolské unie dokonce tři. Naše unie je určená pro jakýkoliv typ škol, od učilišť po gymnázia. Některé unie v jiných zemích podobně jako my řeší například učně. My jsme v této souvislosti v Česku řešili konkrétně ohodnocování praxí učňů.
Macošková.: Například ve Španělsku, ale i na Balkáně se na školách řeší segregace, i když v trochu jiném kontextu. Na Balkáně se jedná hlavně o segregaci národnostní – Srbové versus Chorvati, ve Španělsku zase řešili problém ekonomického zázemí – že studenti z chudších rodin a oblastí mají horší šance ve vzdělávání.
Misterka: Co ale jiné evropské unie řeší, a my tolik ne, je environmentální politika, změny klimatu nebo LGBT komunita. Tato témata jsou důležitá hlavně pro západoevropské unie. V Česku se zaměřujeme prakticky jen na vzdělávání. Máme v podstatě dvě větve – vzdělávací politiku a podporu studentů. Do vzdělávací politiky spadá třeba zmiňovaná maturita z matematiky, do podpory studentů zase víkend studentských samospráv nebo fond pro školní samosprávy, který teď připravujeme.


Celý rozhovor naleznete zde

4 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...
5. srpna 2019 14:26  

"Tak děcka, dneska se budeme učit vytvářet si vlastní názor...
Máme si to psát?
Bude z toho písemka?"

Ten titulek je hodně absurdní... Svůj vlastní názor by se myslím měl každý učit vytvářet si sám...

---

"Macošková.: Například když student má k tématu co říct, chce rozvíjet nějakou debatu, ale učitel ho „zazdí“…"
No, až se budou žáci podílet na přípravě vyučovací hodiny stejně, jako učitel, a až budou následky případné kontroly vedení školy či ČŠI pro učitele stejně nulové, jako pro žáky, pak si debatujte...

soumar řekl(a)...
6. srpna 2019 13:06  

Je to pravda, vtažení žáků a studentů do výuky, zaujetí pro předmět, samostatné zkoumání okolního světa, umožnit zažít "samostatné objevování", to je přesně to, co škole chybí a proč někteří rodiče preferují alternativní směry výuky nebo domácí učení.
Ale moc prosím, i když se to tak nezdá, reálný svět se skládá ze stromů, cest, žab, zdí, přehradních hrází, kolejnic, hyperbolicky se vinoucích lan držících most :-) (ano, vím, co je řetězovka)... na jedné takové vycházce a její analýze se dá i dítěti školou povinnému vysvětlit půl školské matematiky.
Svět se neskládá z ras, sexuálních orientací, neinformovaných křiklounů a půtek mezi národy. I když to tak v mediálním podání vypadá, je to ve skutečnosti nevýznamný výsek skutečného živtoa, moderním jazykem hype.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. srpna 2019 0:29  

A až si založí svoji unii vězni, budeme je taky pouštět z výkonu trestu podle toho, jak se na sněmu dohodnou? Ne že by vězni byli totéž, jako studenti (to jen pro tajňouse, který to zase nepochopí), ale rozhodovat o tom, jaké mám mít povinnosti a jaká práva, nemohu přece sám. Tomu se říká střet zájmů a je to hlavní důvod, proč je státní moc rozdělena do tří částí, které se doplňují a z nichž žádná nesmí rozhodovat sama o sobě.

Stejně tak si jako student nemohu rozhodovat o tom, co musím umět k tomu, abych dosáhl nějaké státní certifikace. Jó, jiná věc je, se svobodně rozhodnout, zda o onu certifikaci budu, či nebudu usilovat. To jistě mohu. Ale o tom se zase rozhoduji na základě toho, jaký je význam té certifikace, který je dán mimo jiné tím, co musím umět, abych na ni dosáhl.

Vera řekl(a)...
7. srpna 2019 20:28  

Já myslím, že to už jsme jednou zažili, tedy že škola se zaměřovala na utváření našich vlastních názorů. Jako bonus nás ještě přivzdělala. Pokud slečně stačí to první, prosím, ale ať se nediví, že se do toho dost učitelů nepohrne.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.