Ekonom a expert na vzdělávání Daniel Münich varuje před tím, abychom se nechali ukolébat aktuálním zvyšováním platů učitelů a považovali problémy podfinancovaného školství za vyřešené. Nejvíce se obává, že mizerné platy nenalákají intelektuální špičku mezi mladými k povolání pedagoga, jak bývalo zvykem, což se společnosti vymstí. Ředitelování školy v neefektivním systému pak považuje skoro za trest. Státní maturitu by zrušil. A upozorňuje, že pro samé řešení základních a středních škol by se nemělo zapomenout na vysoké školství, které je podle něj nejen podfinancované, ale i velmi neefektivní. Rozhovor přináší týdeník Ekonom.
 |
| Daniel Münich (youtube.com) |
Učitel většinou svůj plat neporovnává se všemi profesemi v zemi. Zajímá ho, nakolik si přijde podobně vysokoškolsky vzdělaný člověk. Jak velká je propast mezi učitelským platem a vysokoškolákem v podnikatelském sektoru?
Velká, lépe řečeno obrovská. Když srovnáme platy učitele na druhém stupni základní školy s platy ostatních vysokoškolsky vzdělaných, tak jsme na tom úplně nejhůř ze zemí OECD. Poslední známé údaje z roku 2017 ukazují, že průměrný český učitel dostává jen 61 procent toho, co ostatní vysokoškolsky vzdělaní. Průměr OECD je přitom 91 procent. Situace se poslední dva roky zlepšuje, ale pomalu.
Myslíte, že mladí v dostatečné kvalitě už české stárnoucí sborovny neomladí?
Může to být horší, než si myslíme. Ve stárnoucích sborovnách ještě většina učitelů studovala v osmdesátých až devadesátých letech minulého století. Rekrutovali se z intelektuální špičky, zhruba 15 procent věkového ročníku studentů, kteří šli na vysokou. Ale této generaci učitelů se již začíná chýlit kariéra ke konci a začne odcházet. A mladí pedagogové se dnes rozhodně z intelektuální špičky nerekrutují. Na vysoké zkouší studovat kolem poloviny věkového ročníku a na učitelské studium se většinou hlásí spíše ti blíže spodní hranici. Intelektuálně nejnadanější mladí si jistě úspěšnou kariéru najdou, ale ve školství to nebude. Problém se tedy bude pozvolna prohlubovat, jak bude stará učitelská garda odcházet.
V září čeká tisíce mladých opravná maturita, a když ji nezvládnou, stát odepíše nijak malou investici do studenta, který si jde stoupnout za prodejní pult. Je to efektivní?
Podle mě je státní maturita přežitek, dítě nostalgie po starých časech. Svět se ovšem radikálně změnil. V současném prostředí státní maturita nevyhovuje a nenaplňuje řadu původních očekávání. Dělá více problémů než užitku a je drahá. Vy jste zmínil neefektivitu pro stát, ale musíme vidět, že státní maturita negativně ovlivňuje i mnohé lidské osudy.
Celý rozhovor naleznete v týdeníku Ekonom
.png)
18 komentářů:
Konečně čtu, že my "staří" nejsme na odpis, protože máme "totalitní vzdělání", ale že jsme patřili k intelektuální špičce, vzhledem k tomu, kolik procent z populačních ročníků tehdy studovalo.
JM: souhlasím!
Jana Maříková:
Ale jinak jsme úplní blbci a podporujeme přežitky ;o)
Pokud o mně tvrdí že jsem úplný blbec a že podporuji přežitky někdo, kdo mi inteligencí sahá k podrážkám a kdo by moji práci (a to nemíním nynější důchodcovské učitelování) nedokázal dělat, mám z toho celkem legraci. ////
Souhlas Petr Portwyn a Jana Maříková! ////
Myslite, ze vas deti maji rady? Skoly neexistuji pro ucitele, ale pro deti. Ceske deti nechodi do skoly rady, to je zasluha vsech ucitelu, i tech z dob Husaka.
Pane Matte,
víte, ono je to trochu jinak, než si představují zastydlí adolescenti. Mnoho dětí své učitele rádo má. A mnohé děti chodí do školy rády.
Jinými slovy, nesuďte celý svět podle sebe :o)
Matt - zajímavé, většina dětí vypadá naprosto vysmátě. Na otázku, co dělá ve škole s rýmou jako hrom, vám student odpoví, že doma by se nudil....;)
Jen jsem reagoval na to, že vysoký intelekt pedagogů nezaručí, že budou mít pedagogové děti rádi a naopak. Já slyším, že učitelé mluví o dětech nehezky (jakoby je jejich práce nebavila). Naopak děti si stěžují (nejvíce z Evropy), že se o ně učitele nezajímají a že je nemají rádi.
Nikoli, Vy jste vyslovila soud.
Kolik dětí si Vám stěžovalo, "že se o ně učitele nezajímají a že je nemají rádi"?
Pracujete ve školství, nebo čerpáte informace jen z médií?
Tipl bych, že b)... tj. informují Vás lidé, kteří se o fakta nezajímají, jen si vylévají mindráky.
Ještě dodatek - nenajdete zde učitele, kteří mluví nehezky o dětech jako o celku. Děti představují průřez společností - některé jsou skvělé, většina tak nějak průměrných a některé nestojí (charakterově) za nic. Znáte skupinu populace, o které tohle pravidlo neplatí?
Pane Portwyne, opět absurdně zobecňujete a urážíte novináře. Přitom sám patříte mezi učitele, kteří jsou velmi citliví na takové zobecňování na adresu učitelů... Navíc učíte exaktní předměty... Proč tak ledabylé urážlivé zobecňování?
Pane Komárku,
to je zákon akce a reakce.
Těším se, až se zase někdy ohradíte proti nějakému antiučitelskému článku. Zatím jsem to zaznamenal jednou, a i to je o jednou víc, než u naprosté většiny ostatních novinářů - však si to pamatuju a slouží Vám to ke cti.
Mimochodem, proč Vám záleží zrovna na tom, co píšu já? Nejsem nikým významným a radikálností soudů taky nevynikám.
Pane Portwyne, není to zákon, je to špatné zobecnění. A jak jste si pravděpodobně všimnul, reaguji i na jiné diskutující...
Pane Komárku, nepochybuji, že jste pochopil, co chci říci.
Jistě, všiml. Na některé.
Ráda bych podotkla něco k tomu, jek to bylo v letech sedmdesátých s "rekrutací" studentů na tehdejší pedagogické fakulty. Jsem sociolog, a tehdy jsem se věnovala výzkumu univerzitních studentů. Ne všechno, co jsme tehdy postřehli, bylo také publikováno, ale na pravidelných konferencích a seminářích jsme si s podobně orientovanými výzkumníky vyměňovali i poznatky a zkušenosti, které se ve výzkumných zprávách neprezentovaly (autocenzura tehdy byla projevem i důsledkem pudu sebezáchovy nejen jednotlivce, ale celého oboru) . "Straně a vládě" tenkrát šlo o to, sledovat, jak systém bodování za "dělnický původ" potenciálních vysokoškolských studentů funguje, a jak tento způsob ovlivňování přijímacího řízení na vysoké školy přispívá k "demokratizaci" VŠ vzdělání (aniž šlo o to "gendrově" vyvažovat přístup ke vzdělání, ale hlavně o to, jak na VŠ dostat co nejvíc dětí "dělnického původu"). Téměř celé desetiletí jsme měli možnost prostřednictvím longitudinálního výzkumu mimo jiné sledovat, kudy (přes které studijní obory) vede cesta. Klíčové tehdy byly právě pedagogické fakulty, potažmo vysoké školy ekonomické. "Produkovaly" jednak v největší míře absolvent(k)y ženského pohlaví (což pro nikoho nebylo nějak moc "politicky relevantní") a současně na nich studoval a absolvoval vůbec největší podíl "dětí dělnického původu". A teprve teď jsem u "jádra pudla": ani tehdy, jakkoli byl podíl studujících na vysokých školách v celé populaci mladých lidí mnohem menší než v současnosti, nereprezentovaly studenti, resp.studentky, pedagogických fakult nějakou "elitu". Ta se, "body-nebody" reprodukovala převážně na právnických a lékařských fakultách. "Demokratizaci vzdělání" táhly pedagogické fakulty a vysoké školy ekonomické. Na technikách to byly fakulty strojní... Matfyzy a přírodovědecké fakulty a prestižní technické obory byly oázou "talentů". Potud mi připadá soud Daniela Municha o elitnosti vysokoškolského pedagogického vzdělání malinko zjednodušující, ne-li zavádějící, nemluvě o tom, že tehdy měly i tzv. odborné fakulty (mat.fyz., přírodovědecké, filosofická a j. u většiny oborů tzv. "pedagogické větve", jejichž absolventi pak vyučovali na tehdejších středních školách (SVVŠ, průmyslovky, atd.). A absolventi "peďáků" šli chtě nechtě učit... Peďák nebyl "výtahem k titulu Mgr." a pak adieu! Nechc tu nikoho pohoršit ani urazit, ale možná, že i "historická" analýza může k něčemu být...
To Unknown:
Jde o to, že když jde na VŠ 5 % populačního ročníku, tak i ta nejhorší VŠ obsahuje lidi s nadprůměrnými schopnostmi. Pokud jde na VŠ 60 %, tak na některých školách už musí být inteligenční průměr.
To samozřejmě beru v úvahu, jen uvažuju, zda nehledat nějaký způsob, jak dostat do škol "povolané" (talentované) kantory...
No, nabízí se odpověď "přidat peníze".
Na druhou stranu ono je to taky dvojsečné - pokud přidáte moc (teda ne že by to hrozilo), pohrnou se tam lidi, kteří jsou jinak hodnotově zaměřeni, než by asi měl učitel být. Chce to nějak vhodně vybalancovat.
Pak je ještě otázka pracovního prostředí. Dost lidí odejde kvůli tomu, že (cit.) "nejsou zvědaví na to, aby si na ně kdejakej fracek otvíral hubu". Pokud učitel nebude fackovací panák, rázem se stane povolání přitažlivějším.
Okomentovat