„Navíc ve finském systému nejsou slepé uličky. Tím myslím především to, že je jen jediná národní zkouška, a to je maturita, tedy pro ty, kteří nezvolí odbornou školu. Neexistuje žádné jiné testování dětí mladších 18 let. Platí i to, že se vždy můžete posunout výš, k vyššímu vzdělání bez ohledu na to, co jste si vybrala studovat jako teenager. Tím chci říci, že volbu, kterou uděláte jako teenager, která nemusí být vždy ta nejlepší pro zbytek života, můžete kdykoliv změnit, abyste získali lepší vzdělání.,“ říká v rozhovoru pro Českou televizi finská učitelka a ředitelka školy Susanna Bäckman.
 |
| Susanna Bäckman (facebook.com) |
Je obtížné stát se ve Finsku učitelem?
Ano. Jen zhruba deset procent těch, kteří mají zájem tento obor studovat, je skutečně vybráno. Je stejně obtížné stát se učitelem jako být lékařem či právníkem. Sice plat ještě není úplně srovnatelný, ale učitel je ve společnosti velmi respektován. A učitelé se těší velké nezávislosti a svobodě při výkonu své práce. To je faktor, který velmi motivuje zájemce o tuto profesi.
V Česku se stále hodně řeší inkluze, jak se jí daří ve Finsku?
Privátní sektor je ve Finsku velmi malý, což znamená, že každý jde v případně základního vzdělání do státní a místní školy. Rodiče si tak nemůžou vybírat, kam jejich dítě půjde, což znamená, že neexistuje fenomén „kupování si dobrých škol“. Zkrátka všechny děti z různých rodinných poměrů jdou do stejné školy. A mimochodem proto u nás nejsou ani žádné žebříčky škol, které by je rozdělovaly na ty dobré a špatné, protože platí, že všechny školy jsou dobré a ty místní jsou pro děti ty nejlepší.
V souladu s principem, že děti vždy navštěvují lokální školu, funguje i inkluze. A ta může fungovat, jen když učitelka dostane podporu. To neznamená, že jen zrušíme speciální třídy, děti posadíme společně s ostatními a řekneme si, že učitelka to nějak zvládne. Žák může například dostat asistenta do hodiny nebo může být třída rozdělená na více menších sekcí a asistující učitelka může učit menší skupinky. Nebo to může znamenat, že učitelka modifikuje učení, takže žáci dostanou jiné úkoly.
Celý rozhovor naleznete zde
.png)
32 komentářů:
Učitelé ze školy, kde jsem působil, ve Finsku byli na 14 dní. Říkali, že ve školách je doslova vše, tj. extrémně drahé vybavení, které ale ani nikdo nevyužívá (technické obory). Potýkali se však s nezájmem učňů/studentů (někteří chodili do školy jen na oběd, protože byl zadarmo) a obecně s problémy způsobené "všeobecným dostatkem", tj. že se děti nenaučily vidět, že ne vždy je všechno a všeho dost a získali ve škole pocit, že nemusejí nic a přesto všechno "bude fungovat". Nemyslím si, že je to správná cesta... (podobně jako problém vrtulníkových rodičů).
celé finské školství je ve slepé uličce,žáci jsou znuděni,nebaví je pořád si hrát,docházka je mizerná,bohatství finska spočívá na bohaté kolonii- karelské republice,odkud mají téměř zadarmo již opracovaní dříví,které zpracovávají v papírnách nebo přeprodávají švédům a polákům,zisk je fantastický a jde téměř celý do sátní kasy,ze které se financuje socialistický blahobyt,sociální dávky,pomůcky a obědy zdarma pro všechny
Keršláger, správná cesta tedy je mizerné vybavení, drahé obědy a bič na žáky aby chodili do školy?
"bič na žáky aby chodili do školy?"
Bič na dospělé aby chodili do práce?
@Tajný Učitel: Řekl bych, že všeho moc škodí. U dospělých máte výplatu, děti potřebují hodnocení, ze kterého bude dobře vidět, co je špatně a co je dobře.
A: Potýkali se však s nezájmem učňů/studentů (...) a obecně s problémy způsobené "všeobecným dostatkem", tj. že se děti nenaučily vidět, že ne vždy je všechno a všeho dost a získali ve škole pocit, že nemusejí nic a přesto všechno "bude fungovat".
B: správná cesta tedy je mizerné vybavení, drahé obědy a bič na žáky aby chodili do školy?
Děkuji!!
Tak hezký příklad falešného dilematu... to si zapíšu, to se mi hodí do výuky.
Portwyn. Rádo se stalo. Mimochodem, všiml jste si otazníku na konci věty..
P. Keršláger. Výplatu potřebujem abychom se najedli. Hodnocení nikoliv, lépe řečeno "až za dlouho". Pokud se výplata/hodnocení stane jediným motivátorem k práci/učení, je zle.
Jak byste pro žáky zajistil stav jiný, než "všeobecný dostatek"? Je-li dostatek demotivační, pak nevím jak z toho ven, krom toho, že se výuka udělá tak, aby byla motivační sama od sebe, tzn aby podnítila vnitřní motivaci žáků, bez ohledu na hodnocení a jiné cukry-biče.
@Tajný učitel: Můžete si vybrat - dělat za hodně peněz, dělat za málo, případně najít kompromis [dělat co vás baví za přiměřenou částku]. Také můžete vaši mzdu nad výši životního minima (na najedení vám to bude stačit) věnovat charitě - také pro ně dělám, poděkujeme vám. A také můžete narvat do školství (nebo jinam) neskutečné množství peněz a čekat na zázrak (znám dost znuděných dětí bohatých rodičů, také několik spolužaček co se velmi dobře vdaly). Možná vás překvapí, ale neoblíbenější hračky nejsou ty nejdražší, ale obvykle ty neobyčejnější... a lze samozřejmě pokračovat.
pan Tajný
Otazník na falešném dilematu nic nemění.
Tedy v případě, že nepovažujete kolegu Keršlágera za úplného idiota.
Myslíte že Finové měli až donedávna nejlepší výsledky, při nejméně času stráveného dětmi ve škole, kvůli penězům?
Myslím, že finský, ani například asijský vzdělávací model nelze v kotlince kopírovat. Krom peněz je to navíc něco jiného, něco jako soudržnost, ochota spolupracovat, ochota podřídit zájem jednotlivce zájmu celku a hlavně celonárodní a dlouhodobý konsenzus o megadůležité roli vzdělávání a vzdělání pro společnost.
Toto je v ČR v podstatě neproveditelné, jelikož se pohybujeme ve mantinelech volebních období, legislativně i nastavením mysli a vzdělávání se teprve relativně nedávno dostalo na předvolební politický stůl. Dílčí změny ve vzdělávacím systému je nutné pečlivě předpřipravit, vyzkoušet a pomalu a opatrně implementovat a pak dlouhodobě vyhodnocovat.
Tohle chce čas, trpělivost a nemá to, kvůli pomalému efektu, velký volební potenciál.
Nezbývá než nalít do systému neskutečné množství peněz a čekat na zázrak.
Finsko je dáváno za vzor fungování vzdělávacího systému a hle:
Aktuální data (Eurostat):
Nezaměstnanost ČR 1.9%, Finsko 7.4%
GINI (míra nerovnosti příjmů) ČR 24.5, Finsko 25.9
Dluh veřejných rozpočtů ČR 32.7%, Finsko 61.3%
Podíl HDP ze sektoru služeb ČR 59.7%, Finsko 69.1%
Doporučuji se podívat na srovnání:
Porovnání
Zejména na podíl výdajů na vzdělávání na státním rozpočtu. To, co se u nás šíří za fámy, jsou účelově vybrané ideologické desinterpretace založené na tom, že lidé nerozumí ekonomice. Ano Finsko má stále ještě vyšší HDP na hlavu než ČR, ale dlouhodobě jej doháníme. Navíc Finové mají také čtyřikrát vyšší dluh per capita, než Češi.
Finská ekonomika skoro 10 let stagnuje, oproti jiným severským státům, viz Finské HDP
Pojďme přestat dávat sluchu těm mašíblům a čerpačům, kterým nejde o nic jiného, než o to, uživit sebe - když zároveň prakticky nic z toho, po čem by byla koupěschopná poptávka, neumí. Pojďme konečně řešit ten problém racionálně a ne ideologicky. Učitelé musí dostat přidáno, ale ne po vzoru "fungujícího" Finska a na dluh, ani prostřednictvím "natištění peněz" a zvýšení inflace, ale především rozpuštěním nesmyslných fondů a grantů, které jsou penězi vyhozenými z okna a jejich přerozdělením směrem k učitelům. Měli by to být učitelé, kdo by měli školit ty všeználky po škole, bez znalostí, bez praxe, bez zkušeností, ale zato s mentorskou povahou a soudružským ideologickým zapálením. A ne naopak. To je krok 1. Krok 2 pak musí být orientace na vědu, výzkum, inovace a hlavně výkon.
Učitelé musí dostat přidáno, ale ne po vzoru "fungujícího" Finska a na dluh, ani prostřednictvím "natištění peněz" a zvýšení inflace, ale především rozpuštěním nesmyslných fondů a grantů, které jsou penězi vyhozenými z okna a jejich přerozdělením směrem k učitelům. Měli by to být učitelé, kdo by měli školit ty všeználky po škole, bez znalostí, bez praxe, bez zkušeností, ale zato s mentorskou povahou a soudružským ideologickým zapálením. A ne naopak.
To neprojde. Na grantech a fondech se živí spousta lidí, jejichž náplní práce je především dělat P. R. a vytvářet si kontakty v mocensko-mediálních strukturách. Mají spoustu času, na rozdíl od učitelů, kteří musí učit + plnit další povinnosti.
Ke změně dojde, až nastanou závažné ekonomické potíže, což ovšem bude bolet všechny.
Závažné ekonomické potíže už se hrnou. Krize v Německu už začíná, až se dostane k nám situace se radikálně změní.
Jak zajistit, aby se výchově a vzdělávání dalších generací věnovali ti nejlepší?
"...aby se věnovali další generaci ti nejlepší"
To je příliš nereálný cíl. Zkusme třeba dostatečně dobří. Jenže jak to zajistíme, jak ze škol dostaneme ty horší, případně okecávače? To je podstata problému, to je nutný krok. Peníze nestačí...
To je příliš nereálný cíl. Zkusme třeba dostatečně dobří.
To nevadí. Tak tomu říkejme VIZE. Když budeme systém budovat "pro ty nejlepší", tak "dostatečně dobří" přijdou sami.
Když budeme systém stavět pro "dostatečně dobré", ti nejlepší nepřijdou vůbec a kromě "dostatečně dobrých" se přidá zase spousta podprůměrných.
Jenže jak to zajistíme, jak ze škol dostaneme ty horší, případně okecávače? To je podstata problému, to je nutný krok.
Myslíte žáky, nebo učitele.
V tuto chvíli nemůžeme "horší učitele" ze škol dostávat, protože ani těch už nemáme dost.
Tím se můžeme zabývat, až před ředitelnou bude stát fronta zájemců.
Peníze nestačí...
Nestačí. Ale musí se jimi začít.
Občas za tím "peníze nestačí" je jasně cítit: "Tak je tam ani radši nebudeme dávat".
Základ je jednoduchý.
Začít v médiích říkat nikoliv "Kdo neumí - učí" a přestat dělat z učitelů neschopné blbce.
Otázka má znít naopak: "Jsi tak dobrý, abys mohl dělat učitele?"
Obávám se, že úderná hesla a následné vize světlých zítřků patří do politiky. Reálná práce je trochu o něčem jiném...
úderná hesla a následné vize světlých zítřků patří do politiky. Reálná práce je trochu o něčem jiném...
To je velký omyl.
Politici, obzvláště ti naši, většinou nemají žádné vize, ale pouze PROKLAMACE.
Kdyby měli vizi, nejlépe také sdílenou a konsensuálně odsouhlasenou, tak by ji uskutečňovali. Místo toho se jen plácají ode zdi ke zdi.
A hesla mají také svůj význam. To jen my tady v postkomunismu jsme jimi přesyceni a tím pádem jsou pro nás prázdná.
Když ale řekne prezident: "Do konce desetiletí dostaneme člověka na Měsíc", tak to mělo svůj význam.
Ale nejde samozřejmě o hesla. To jsou jen zkratky, které se snadno pamatují.
Důležité je, že za hesly se musí skrývat právě ta vize.
A vize do reality patří. Včetně té "reálné práce" v korporátu, kde jsou úplně běžně.
Myslíte si, že Google, nebo Hyundai nemají vize? Právě naopak. Speciálně u asiatů visí na každém rohu a volné ploše. Třeba "Do 3 let zvýšíme tržní podíl na 30 %".
Jestli se to reálně dosáhne, je věc jiná.
Jasně, že operativní cíle musí být SMART, kde R znamená Realistic/Real.
Ale každý, kdo dělal mimo školství Vám potvrdí, že ty opravdu úspěšné firmy mají principy, cíle i vize a reálnou operativu posuzují také podle toho, zda je s vizemi v souladu.
Když chcete lidi vést, tak musíte aspoň trochu vědět, kam vlastně jdete.
Vidina mít nejlepší XY je cesta do pekla, protože toho nikdy nedosáhnete a vlastně ani nezačnete, protože vám ty drobné krůčky (které vedou k řešení) přijdou příliš malé a k ničemu. Stejně vám to vysvětlí i psycholog :-)
Navíc, vize některých českých politiků nelze, v prostředí bez svobody projevu, ani jasně formulovat a nechat odsouhlasit spolupartajníky a přívrženci. Spoléhá se, jako za před-plyšákového režimu, na čtení mezi řádky ... ////
Já myslím, že je celkem zbytečné dohadovat se v současné situaci, zda systém má být postaven pro "nejlepší" nebo "skoro nejlepší". Ani jedno není v současnosti reálné. Něčím se ale začít musí. Myslím, že by pro začátek úplně stačilo, kdyby
1) platy v sektoru byly na úrovni VŠ průměru privátní sféry (vím, nereálné)
2) média přestala s dehonestační kampaní (vím, nereálné)
3) přestalo platit klientské pojetí ve smyslu "rodiče mají vždycky pravdu" pro ČŠI, radnice atd.
Bod 1 by teoreticky mohl nastat, kdyby učitelů byl kritický nedostatek, ale v praxi by se to patrně řešilo po feřtekovsku - do škol by se poslalo to, co na pracovním trhu zbylo. V případě ekonomické krize především zbyteční pracovníci politických neziskovek a různých agentur, odborníci na arjúvédu atd. Komenský nám buď milostiv.
Bod 2 - už to není tak zběsilá nenávist k učiteům en bloc jako před 20 nebo i 10 lety, ale jde to pomalu.
Bod 3 - pokud někdo může něco něco udělat, tak zaměstnavatelé, až budou docházet pracovní síly. Pokud ovšem nepošlou výrobu do Číny nebo Čínu sem... Zdá se ale, že nutnost zvýšení kázně začíná aspoň části rodičů docházet.
Vzal jste mi to z úst, kolego Portwyne.
Koukám navečer, kam se nám posunula debata a vidím, že kolega Keršláger si nedá pokoj. :-)
Asi by měl poslat k psychologovi i manažery, Muskem počínaje a nebožtíkem Jobsem konče, aby jim vysvětlil, že chtít to nejlepší je blbost a cesta do pekel. :-)
Ale o to tady fakt nejde, jak si vizi zformulujeme a jak moc jí věříme.
Ty klíčové "drobné" kroky můžeme činit tak jako tak.
Ty hlavní už jste zformuloval a tak k nim přidám ještě:
0) Odstranit financování škol "na hlavu" a nahradit funkčním systémem. Přičemž si nejsem jist, jestli ten navrhovaný tohle kritérium splňuje.
4) Uzákonit institut vyloučení z výuky. Dočasné i trvalé, jak už jsme se o tom bavili mockrát.
Poste.restante
0) Asi by to znamenalo, že stát by určil počet míst, které je ochoten financovat. To by bylo řevu o "právu na vzdělání", o "doživotním odsouzení"atd. Ale pomohlo by to.
4) Bez debaty, nutné.
Byznys Jobse i Muska stojí hlavně na PR, podívejte se na reálný stav obou firem. Připomíná nejvíce letadlo, v lepším případě černou díru, resp. past na investory. Tedy přesně o tom, o čem jsem se zmiňoval. Technické kvality iPhone a Tesly jsou také spíše PR, než realita :-(
Sice nevím, jak AKTUÁLNÍ reálné výsledky souvisí s tím, zda firma má a jak, či vůbec nemá formulovanou svou vizi, ale beru Váš postoj na vědomí.
Vize jsou bláboly. Je to jen PR a žádná realita.
Vedení Coca Coly, McDonalda, Chryslera, Toyoty, Procter & Gamble, Volkswagen, ČEZ atd. má vyhledat pomoc psychologa.
OK.
Prosím, soustřeďme se na to podstatné.
Chcete seznam kolegy Portwyna a můj nějak doplnit, nebo rozporovat?
Vize dobrý, dokonce z nesouvisejících oborů. Na ministerstvu nebo s grantem se chytíte, protože to vypadá jako velký.
Na ministerstvu nebo s grantem se chytíte, protože to vypadá jako velký.
Nevím s kým, nebo jak si mě pletete, ale pletete se.
Heleďte, jestli je tady někdo alergický na prázdné floskule a velkohubá prohlášení, tak jsem to já. To už jste si snad mohl všimnout.
To ale na druhou stranu neznamená, že nechápu význam slov a třeba i těch hesel, za kterými se obsah skutečně může skrývat.
Zažil a viděl jsem situace, kdy myšlenka a její étos lidi dokázaly pohnout k činům.
Jakkoliv se to Vám může nelíbit, nebo zdát trapné.
Popírat tento význam dokonce osobně považuji za krátkozraké až nebezpečné.
Ony totiž vize mohou být taky pěkně odporné a škodlivé.
Třeba takové "Čechy Čechům" je pro někoho stejné, jako "Jen mrtvý indián je dobrý indián".
Nebo takový "útěk ekonomů před právníky" zasil v této zemi atmosféru, jejíž důsledky sklízíme a ještě dlouho budem.
Pokud mne ovšem chcete zkoušet dále ztrapňovat a poukazováním na čerpání grantů z mého pohledu i urážet, prosím, poslužte si.
Ale myslel jsem si, že bychom se mohli věnovat i užitečnější činnosti.
Jsou komentáře, které jsou hloupé, ale právě proto je potřeba je uvádět na pravou míru.
A jsou komentáře, které jsou tak hloupé, že kromě jejich pojmenování je už zbytečné cokoliv dodávat navíc.
Zapoměl jsem ještě jeden.
Suše učit, suše žít, to se Pepik bude mít.
Pane poste.restante, u vědomí si toho, že mohu narazit na cenzuru, a že vám můj dotaz bude připadat hloupý, se táži, zda jste či nejste Čech.
Když už tedy vám požadavek "Čechy Čechům" připadá pěkně odporný a škodlivý. ////
Pane Kocourku, napsáno to bylo trochu jinak:
Třeba takové "Čechy Čechům" JE PRO NĚKOHO STEJNÉ, jako "Jen mrtvý indián je dobrý indián".
Nemůžete vzít jen půlku věty a učinit z ní závěr.
Na myšlence "Čechy Čechům" v hrubé kontuře nevidím nic odporného a škodlivého.
Vždyť si to vezměme z druhé strany. Jak by asi jinak ten výrok měl znít?
"Čechy Maďarům"? Nebo snad Brazilcům?
Když řeknu, že já jsem tady doma a chci, abych se tady mohl já i moje děti cítit doma i nadále, tak na tom nevidím nic špatného.
To zároveň není nic proti migraci, protože ta tady přece vždycky byla. I naši předkové odcházeli do různých končin, Rakouskem počínaje a třeba Amerikou konče.
Přišli tam, integrovali se a třeba jejich vnuci se už dnes cítí Američany. Byť někteří s českými kořeny.
Podobně to vidím třeba u mladých Vietnamců, které učím. Cítí se být Vietnamci národností, ale Čechy ve smyslu příslušností k tomuto státu.
Průšvih, tedy odporná a škodlivá myšlenka se z toho stává, když nějaká prázdná a často holá lebka jak zvenku, tak zevnitř, si "přeloží" tutéž myšlenku v kontextu druhé části mojí věty.
A "vyvodí" z toho závěr, že třeba právě ti Vietnamci, nebo černoši, nebo třeba Romové, tady nemají co dělat. A je potřeba je zmlátit, nebo jim zapálit barák, aby to pochopili sami a odešli. Nebo ještě hůře.
Proč by mi měl proboha vadit původem vietnamský majitel obchodu, kde se občas stavím pro nové pantofle, jehož syna jsem učil a jehož dcera předváděla ve škole výrobu tradičních moravských výrobků, protože se jí to prostě zalíbilo a tak se to naučila? Ten chlápek mě vždycky slušně pozdraví, já se zeptám jak se daří synovi, zboží má slušné a ceny taky. Platí tady daně, pokud vím, tak v garáži varnu pervitinu neprovozuje a ke komu, nebo jestli vůbec se doma modlí, to nevím a je mi to jedno.
Mezi Romy mám pár dobrých známých. V mé rodné obci žijí jejich rodiny už od dob před první světovou a jako děti jsme si spolu hrávali. Vždycky to pro nás byli "naši cigáni". Na rozdíl od těch "cizích", kteří se přistěhovali v sedmdesátých letech. A národnost si píšou českou.
Jsou snad oni "Češi" míň než já?
Podle mne ne.
A možná, že kdybych si nechal udělat testy DNA, kdoví co překvapivého bych se o svém "češství" dozvěděl.
Jo a mimochodem, Čech opravdu nejsem.
Cítím se být součástí českého lidu a českého státu, ale nemohu napsat, že jsem Čech, protože nejsem. Jsem Moravan a to hrdý.
Tak jako Skot nemůže říci, že je Angličan a někteří mají problém i s tím, aby o sobě řekli, že jsou Britové. :-)
Uspokojila Vás taková odpověď?
Okomentovat