Filip Pertold: Nejnaléhavější je změnit obsah přijímaček a maturit. Čeština i matematika jsou zkoušeny nevhodně.

čtvrtek 6. června 2019 ·

„Podle mě je momentálně nejurgentnější změnit obsah jednotných přijímacích zkoušek na střední školy a také obsah maturit. Jak český jazyk, tak matematika jsou zkoušeny nevhodným způsobem. Děti jsou nuceny pamatovat si odborné termíny, místo aby se učily jazyk i matematiku užívat v situacích, které je v životě čekají. Já byl šokovaný, když jsem viděl maturitní otázky z matematiky. Polovina z nich byla jen o upravování vzorců a žádná se netýkala třeba interpretace grafů, které studenti běžně vidí v novinách. K čemu je to v dnešní době dobré?,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny ekonom Filip Pertold z think-tanku IDEA.


Filip Pertold (facebook.com)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jako relativně snadný recept na zlepšení školství se uvádí i zvýšení učitelských platů, které jsou u nás i v mezinárodním srovnání neobyčejně nízké.

To je samozřejmě další věc, kterou je třeba řešit. Už je to obnošené téma, ale pořád s ním bojujeme. Zvýšení učitelských platů je pro zlepšení stavu školství podmínkou nutnou, nikoli ale dostačující. Obrovským problémem školství je pak skutečnost, že vlastně nevíme, jaké profese bude za pár let trh práce poptávat. To je samozřejmě obtížně řešitelné. Už dnes ale víme, že je nutné učit studenty organizovat a plánovat si práci nebo komunikovat tak, aby se lidé různých profesí a kultur byli spolu schopni v práci domluvit. Děti by se těmto soft skills, tedy takzvaným měkkým dovednostem, měly učit ve všech předmětech.

Byl byste třeba pro zrušení víceletých gymnázií?

Principiálně ano, ale pouze pokud budeme mít plán B, který by měl řešit schopnost učitelů učit v různorodé třídě. Takže v současnosti určitě ne, protože okamžitě začnou vznikat segregované třídy v rámci základních škol. Samozřejmě se mi nelíbí, že děti v útlém věku deseti jedenácti let procházejí zkouškami, v nichž jde o jejich budoucnost. Co přitom víme o dítěti v předpubertálním stadiu jeho osobnosti? Vždyť vývoj v pubertě dělá s motivací člověka studovat obrovské divy. Rozdělovat děti na základě jedné zkoušky v tomto věku je nesmysl a zásadně to utvrzuje vztah mezi rodinným zázemím a tím, kam to nakonec dítě dotáhne.


Celý rozhovor naleznete v Hospodářských novinách

8 komentářů:

Milan Keršláger řekl(a)...
6. června 2019 10:13  

Článek obsahuje mnoho argumentačních faulů: Znevýhodněné dítě, které se bude učit, může bez problémů nastoupit na čtyřleté studium (propásne-li víceleté). Gymnázium je všeobecně vzdělávací škola, absolvent gymnázia může být proto čímkoliv a také může víceleté gymnázium opustit a nastoupit na čtyřleté učiliště/průmyslovku. Puberta sice dítětem cloumá a může znamenat zlom (vznikne super-student), ale obvyklá puberta probíhá mezi 2. a 4. ročníkem SŠ, takže tento argument je absolutně mimo - kromě toho ten zázračný student může po učňáku vystudovat jinou SŠ, je to zadarmo a pro kohokoliv (buď denní nebo dálkové studium).

Ve třídách s integrovanými těžko vzdělávatelnými dětmi strašně moc ubližujeme těm, které se snaží nebo by se rády učily. Je to devastující a to se jich nikdo NEZASTANE?

Pavel Doležel řekl(a)...
6. června 2019 10:49  

Pan Pertold může být i docela dobrým ekonomem - ostatně pamatuji si ho ze školy, kde jsme oba studovali, ale zase se dostáváme k největšímu problému dneška - neustále se lidé (i formálně vzdělaní) vyjadřují k tomu, v čem jsou absolutními laiky. Počínaje profesorkou Struneckou, která tuším vystudovala fyziologii rostlin (to tahám z paměti, tak pokud by to bylo nepřesné, tak nechť mne někdo opraví) a přitom se vydává za odbornici v toxikologii. Za svou knihu "Doba jedová" také po právu obdržela prestižní cenu zlatého bludného balvanu. Shodou okolností dnes ja v hlavních zprávách příběh další intelektuálky, která po diagnostikování rakoviny prsu v roce 2016 odmítla klasickou léčbu, ač měla šance na uzdravení veliké a "léčila" se homeopatiky a veganskou stravou. Ještě v roce 2017 si pochvalovala, jak se cítí skvěle a jak je zdravá. No a zemřela před necelými 14ti dny. Tohle je zrovna přesně jedna z věcí, kde zdevalvované formální vzdělání (a obsahově, nikoliv formálně falešné tituly a maturity) škodí a bude škodit. Ti lidé místo aby dali na rady skutečných odborníků, se pak řídí radami všelijakých šarlatánů a mašíblů, a končí to prakticky vždy stejně. Pokračuje to nejrůznějšími psychology, kteří mají dojem, že jsou odborníky na všechno a ke všemu se mohou v médiích vyjadřovat (většinou jsou to ti profesně nejhorší), zatímco ti kvalitní existují, ale nejsou slyšet. No a konče třeba právníky, nebo ekonomy. Při vší úctě, ekonom možná potřebuje rychle číst informace z grafů, ale o tom opravdu matematika není. Ekonom má většinou představy o matematice, které jsou zcela mylné - viz například mnohá vyjádření Tomáše Sedláčka. Zkrátka, o tom, co je potřeba ke vzdělání v matematice, by měli rozhodovat matematici a didaktici matematiky a o tom, co je třeba ke vzdělávání v ekonomii zase ekonomové, případně v literatuře literární vědci, historici a didaktici. Jestli si chce někdo zkoušet interpretace uměleckých textů, nechť si poslouží, ale nechť nekrafe do toho, co se bude zkoušet z matematiky, když matematiku neumí a nerozumí jí ani co by se za nehet vešlo.

Simona CARCY řekl(a)...
6. června 2019 12:30  

Opravdu řešení hodné think-tankera: Je potřeba změnit obsah příjmaček, maturit a zvednout platy.
Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno! Sypte sůl!

Radek Sárközi řekl(a)...
6. června 2019 12:58  

Pro začátek by mohlo MŠMT novelizovat text příslušné vyhlášky, protože její současné znění vlastně jednotnou přijímací zkoušku na SŠ neumožňuje realizovat, a obsah přijímaček, které organizuje CERMAT, je tudíž nelegální...

Tajný Učitel řekl(a)...
6. června 2019 14:09  

"...neustále se lidé (i formálně vzdělaní) vyjadřují k tomu, v čem jsou absolutními laiky."

Nebuďte na sebe tak tvrdý.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. června 2019 21:24  

Člověk na sebe musí být tvrdý. Jinak nic nedokáže. Válet se můžu v rakvi.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. června 2019 21:33  

Pane Sarkozi, cituji školský zákon: "V přijímacím řízení v oborech vzdělání s maturitní zkouškou se koná vždy jednotná přijímací zkouška z českého jazyka a literatury a z matematiky (dále jen „jednotná zkouška“), není-li dále stanoveno jinak. Možnost stanovit pro přijímací řízení zároveň školní přijímací zkoušku tím není dotčena.".

Vyhláška tedy může tvrdit co chce a přesto bude pořádání jednotné přijímací zkoušky legální. Jak jistě víte, zákon je nadřazeným právním dokumentem k vyhlášce. Což ovšem neznamená, že by se vyhláška neměla dát do souladu se zákonem. Pouze to znamená, že pořádání jednotné přijímací zkoušky nejen, že není nelegální, ono je dokonce ze zákona povinné a nelegální by tedy bylo jej na maturitním oboru nepořádat.

mirek vaněk řekl(a)...
7. června 2019 6:30  

Souhlas s panem Doleželem. Do školství kafrá spousta lidí. Čím míň toho ví, tím víc jsou slyšet v médiích.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.