Lada Flachsová: Asistenti pedagoga pod vedením koordinátora inkluze I.

Vzhledem k narůstání počtu žáků, kteří potřebují pomoc asistenta pedagoga (AP), a tím rozrůstání skupiny AP, jsme na naší škole přistoupili k vytvoření místa koordinátora inkluze. Tato osoba má na starosti všechny AP na škole. Pravidelné schůzky všech AP a koordinátora se staly součástí plánování jeho práce. Práce koordinátora inkluze má několik fází: přípravná, fáze vedení, průběžná spolupráce, fáze hodnocení.

Takzvaná fáze přípravná počíná přijetím zprávy o vyšetření žáka s doporučením AP. Podle velikosti přiděleného úvazku ze ŠPZ a ze závěrů se začíná tvořit rozvrh AP, jakou hodinu v té které třídě a předmětu je třeba, aby asistoval. Některému žákovi je nutná pomoc v naukových předmětech, jinému např. v hodinách tělesné výchovy. Ne vždy je třeba pomoc jen jemu, ale mnohdy také učiteli – např. v rámci bezpečnosti samotného žáka nebo ostatních žáků.

Pokud žák získá podporu ve výši úvazku 0,5, znamená to, že má nárok na asistenci na 20 hodin týdně. Podle novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. (ve znění novely č. 416/2017 Sb.) se od 1. ledna 2018 stanovuje poměr mezi přímou a nepřímou pedagogickou činností AP takto: 90 % tvoří činnost přímá a 10 % činnost nepřímá. Při úvazku 20 hodin týdně určí koordinátor AP 18 hodin přímé práce v hodinách, 2 hodiny se pak AP bude na hodinu po dohodě s učitelem připravovat, popř. vykonávat práce související.

Možná překážka: Často spojujeme úvazky AP a vychovatelky školní družiny. Ráno začíná asistovat u žáka v 8:00, většinou 5 vyučovacích hodin, když končí smlouva na asistenci pedagoga, navazuje druhá povinnost, vychovatelka ŠD na poloviční úvazek, což bývá denně cca do 16:30 hodin. Poté by měla navazovat nepřímá práce jak AP, tak vychovatelky ŠD. AP sice nemá zodpovědnost za vzdělávání žáka, to je zodpovědnost učitele, ale spolupráce s různými učiteli, respektování různých požadavků na jejich práci v hodině, účast na poradách, u velké části dětí i setrvávání ve třídách v průběhu přestávek … to vše je psychicky velmi náročné.

Na druhou stranu učitelé, kteří mají ve třídě různé složení žáků, již kvitují přítomnost AP, který při dobrém „nastavení“ spolupráce může velkou měrou ve výuce pomoci a být učiteli oporou. I my se stále učíme spolupracovat, neboť nikdo učitele nepřipravoval na to, že ve třídě budou dva dospělí, kteří mají co do činění s výukou. Než dojde k nastavení fungujících rozvrhů, které vyhovují všem (dětem, vyučujícím, AP), trvá tento proces v některých případech i celý měsíc. Stává se, že i v průběhu školního roku se rozvrh změní, protože žákovi je přidělen vyšší nebo naopak nižší počet hodin asistence.

Průběžnou spoluprací mezi AP a koordinátorem inkluze je v případě potřeby výběr kurzu pro AP. Požadavky na odbornou kvalifikaci AP uvádí zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (ve znění zákona č. 198/2012) v § 20.

Pokud je domluven nástup AP od nového školního roku již v průběhu předchozího roku, snažíme se v rámci možností o náslechy ve třídě, kam by AP měl nastoupit. Je ku prospěchu všech navázání spolupráce se současnou AP, která již zná reakce žáků na různé podněty, a její postřehy jsou k nezaplacení.

Další částí první fáze práce koordinátora je založení Asistenčního deníku1) s AP pro každého asistovaného žáka. Toto je prvotní seznámení s potížemi žáka. Součástí deníku je zpráva ze ŠPZ, rozvrh žáka, denní/týdenní zápisy, měsíční hodnocení a na 2. stupni také pololetní práce (může sloužit k intervenci či náhledu na posun žáka v určité oblasti). Pokud je zpráva AP méně srozumitelná a potřebuje některé pojmy z ní vysvětlit, rozebrat, pochopit, nastupuje ke spolupráci speciální pedagog, další člen ŠPP. Pochopení diagnózy žáka je jedním ze základních předpokladů vhodného přístupu.

Denní zápisy jsme po několika letech upravovali na co nejjednodušší záznam, ale takový, který by byl vypovídající a měl smysl při reflexi. Tyto zápisy jsou nezbytné při tripartitních schůzkách, pro pololetní hodnocení úspěšnosti a posunu žáka a konečně i při vyvozování závěrů při různých nastávajících problémech či jako podklady ke zprávě pro vyšetření do poradny.

Druhým, velmi důležitým dokumentem, je Komunikační deník, který slouží pro komunikaci mezi AP a zákonným zástupcem dítěte. Do tohoto sešitu má možnost zapisovat jak AP, tak i učitel (pokud má potřebu cokoli rodiči sdělit). Zápisy jsou velmi jednoduché, krátké a výstižné, aby rodič měl zpětnou vazbu ze školy. Většinou je domluvena každodenní „zprávová komunikace“, protože kromě postřehů z výuky je do tohoto deníku zapisována i domácí práce pro žáka. Toto ho však nezbavuje povinnosti si úkoly zapisovat samostatně. Zápisy je třeba psát velmi jednoduše, výstižně, volnou formou, není třeba sepisovat slohy (rodiče nemají čas a ani nechtějí číst slohové práce). I tímto směrem je zpočátku součinnost koordinátora nezbytná.


Celý text naleznete zde