Téměř polovina dětí neví, jak ověřit informace na internetu

pondělí 21. ledna 2019 ·

Přes 2800 českých dětí a dospívajících ve věku 9 až 17 let se zapojilo do evropského průzkumu EU Kids Online IV, který v Česku prováděli vědci z Masarykovy univerzity. Průzkum se soustředil na to, co na internetu dělají a s jakými riziky se na něm mohou setkat. Vyplynulo z něj, že 47 procent českých dětí neumí zjistit pravdivost, nebo nepravdivost informace, která je jim na internetu předkládána.


Hana Macháčková (fss.muni.cz)
Děti používají internet nejvíce k zábavě a komunikaci: alespoň jednou týdně 92 % online sleduje videa a 88 % poslouchá hudbu, nejméně týdně komunikuje 87 % s rodinou a kamarády, přičemž 81 % navštěvuje sociální sítě.

„Vzhledem k tomu, jak moc dnešní děti internet používají, jde o poměrně vysoké číslo. Na druhou stranu víme, že s posouzením důvěryhodnosti informace má problém i spousta dospělých a zkušenějších uživatelů. Důležité je, abychom dětem pomáhali uvědomit si, že mnoho online informací je zavádějících a že je nutné udržovat si k nim kritický přístup. A bavit se s nimi samozřejmě o tom, jakým způsobem pravdivost údajů ověřovat a na co si dávat pozor,“ sdělila Hana Macháčková, vedoucí týmu EU Kids Online IV Česká republika na Fakultě sociálních studií MU.

Průzkum také ukázal, že děti se dnes na internet dostávají především přes mobilní telefony (84 % denně) a už jen menší část z nich (45 %) k tomu denně používá počítač. Děti používají internet nejvíce k zábavě a komunikaci: alespoň jednou týdně 92 % online sleduje videa a 88 % poslouchá hudbu, nejméně týdně komunikuje 87 % s rodinou a kamarády, přičemž 81 % navštěvuje sociální sítě.

Internet ale nemají jen pro zábavu, i když pro jiné účely jej využívá o něco méně dětí a dospívajících. Konkrétně 65 % alespoň jednou týdně používá internet pro práci do školy a 48 % na něm během týdně hledá zpravodajské informace.

Rizika? Děti jim umí čelit

Pohyb na internetu ale kromě mnoha výhod může přinést i určitá rizika. Mezi ně se řadí například setkání se s nepříjemným nebo škodlivým obsahem, třeba ve formě nenávistných zpráv (s nímž se za poslední rok setkalo 26 % dětí a dospívajících) nebo násilných obrázků či videí (18 %).

Může ale také jít o jiné typy negativních zkušeností, například to, že zařízení (počítač či mobil) bylo napadeno virem (21 % v posledním roce) nebo někdo zneužil jejich heslo (9 %). Jelikož starší děti a dospívající tráví online více času, mají právě oni častější zkušenost s podobnými negativními zážitky. Současně je ale méně často hodnotí jako něco, co jim ublížilo, nebo je obtěžovalo.

Souvisí to i s tím, že se také cítí být schopnější při zvládání podobných situací i předcházení těmto zkušenostem. K tomuto pomohou dovednosti, jako je například znalost toho, jak odstranit lidi z kontaktů (což ví naprostá většina dětí a dospívajících, 91 %), nebo toho, jak změnit nastavení svého soukromí (75 %).


Další informace naleznete zde

5 komentářů:

laimes řekl(a)...
21. ledna 2019 8:55  

jestli to nebude tím,že ověřit si informace na internetu nelze

poste.restante řekl(a)...
21. ledna 2019 10:46  

A kolik dospělých to umí?

ověřit si informace na internetu nelze
Některé informace na internetu ověřit lze.
Solidní média uvádějí zdroje. Ověřují informace z místních a nezávislých zdrojů.
Existují servery, které se zabývají rozborem nesprávných a demagogických tvrzení.
Existují způsoby, jak ověřit původnost třeba citace či zdroje samého.

Ale není to vždy snadné.
Vlastně je to mnohem těžší, nežli před internetem.

laimes řekl(a)...
21. ledna 2019 12:42  

A kolik dospělých to umí?/ málokdo
Některé informace na internetu ověřit lze. /některé ano,musí se to umět
Solidní média uvádějí zdroje./co je to solidní médium?
Ověřují informace z místních a nezávislých zdrojů./místní zdroj existuje,nezávislý neexistuje
Existují servery, které se zabývají rozborem nesprávných a demagogických tvrzení./rozbrorem se může zabývat kde kdo,jak určí to "nesprávné a demagogické"
Existují způsoby, jak ověřit původnost třeba citace či zdroje samého.
způsob existuje jmenuje se analýza ale určení původce nearučuje pravdivost,stejně jako citace
Ale není to vždy snadné./je to vždy nesnadné
Vlastně je to mnohem těžší, nežli před internetem/ jistěže před internetem šlo informace kontrolovat,to dnes nelze,proto místo cenzury máme princip zahlcení,proto dnes roste význam školy,která jako jediná může poskytovat ověřené informace,tyto nabifluje do žáka a neučí ho s nimi logicky pracovat

Brandtnerová řekl(a)...
23. ledna 2019 18:26  

Dítě neumí kriticky vyhodnocovat informace, včetně těch z internetu. Proto je to koneckonců dítě. Ještě kolem sedmnácti let je vývojově normální, že dospívající různé informace a vjemy nadhodnocuje, jiné podhodnocuje.

Samozřejmě je zcela na místě upozornit děti na různá nebezpečí, která svět, tedy i internet, může přinášet. Něco je v působnosti školy, nicméně hlavní zodpovědnost nesou rodiče.

Ověřit si informace pouze prostřednictvím internetu nelze. To je nemožné. Částečně to pak dokáže jen ten, kdo má určité penzum znalostí a naučil se zpracovávat a vyhodnocovat informace. Podotýkám v ne-internetovém světě. (Znalosti především z internetového prostředí mohou uspokojit leda tak sociopata Lou Blooma z vydařeného snímku „Slídil“ a obdobné jedince.)

Navíc neplatí, že bude-li člověk sledovat média, bude informován. To je velký omyl současnosti. Pro mě bylo například docela děsivé, kolik lidí hlasovalo pro některé, do té doby neznámé kandidáty na prezidenta jen na základě z mého pohledu naprosto nedostatečných, často také účelově zkreslených informací, která jim před volbami předkládala média. A to ne že bych si dělala nějaké iluze o zdejších voličích.

„Existují servery, které se zabývají rozborem nesprávných a demagogických tvrzení.“ (poste.restante)

I tyto servery mohou být zkreslující či dokonce dezinformační. Ono se to tak nějak z principu i nabízí. Lidé totiž takové věci většinou nedělají z ryze altruistických pohnutek.

Je to podobné, jako když nějaký web uveřejňuje články o mediální gramotnosti či kritickém myšlení, a sám se přitom prověřováním zdrojů a kvalitou sdělených informací nijak zvlášť netrápí. Zkrátka zmatek na entou, a kdo se v tom pak má vyznat, že?

Nechtějí toho tedy někteří po dětech trochu moc?

E.Kocourek řekl(a)...
23. ledna 2019 19:07  

Paní Brandtnerová, v kampani kolem "ověřování informací" nejde o DĚTI, ale o příležitost plivnout na některé zdroje informací. ////

Děti jsou v tom nevinně. Samozřejmě to děti nedokážou. Nejen, že to nedokáže ani "průměrný" dospělý, ale nedokáží to ani koryfejové ověřování. Vypadá to, že nemají žádný rozumný algoritmus, který by k tomu mohli použít, případně doporučit někomu jinému. ////



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.