„Zavedení státem stanovené nepodkročitelné hranice úspěšnosti při přijímacím řízení do oborů s maturitní zkouškou je sice na první pohled přitažlivou formou výběru žáků do střední školy, ale i tato forma výběru má svá významná úskalí. Testy jednotné přijímací zkoušky mají ověřit základní znalosti žáků, poskytnout ředitelům středních škol nástroj pro rozlišení úrovně žáků při přijímacím řízení a stanovení pořadí uchazečů pro přijetí ke studiu. Výsledky jednotných přijímacích zkoušek vykazují velmi výrazné mezikrajové rozdíly, které jsou dány zejména rozdílnou strukturou oborů středních škol (uchazeči na gymnázia jsou většinou lépe připraveni než do ostatních oborů s maturitní zkouškou), rozdílnou strukturou populace v regionech a také rozdílnou úrovní znalostí žáků přicházejících ze základních škol,“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro náměstek ministra školství Václav Pícl.
 |
| Václav Pícl (msmt.cz) |
Jaké rozdíly?
Z analýz vyplývá, že pokud by byla nepodkročitelná hranice úspěšnosti centrálně zavedena, největší dopady by byly zejména v krajích s nízkým socioekonomickým a vzdělanostním zázemím – Ústeckém, Moravskoslezském, Libereckém a Karlovarském a dále pak ve Středočeském kraji, pro který funguje jako spádové vzdělanostní centrum Praha. V těchto regionech by také nemusela být přijata řada uchazečů, kterým by bylo maturitní vzdělávání odepřeno hned na vstupu do systému jen kvůli horšímu výchozímu postavení, aniž by dostali šanci se v následném studiu zlepšit. Naopak u maturitní zkoušky musí všichni, kdo chtějí získat maturitní vysvědčení, centrálně stanovenou hranici úspěšnosti překročit. To je hlavní rozdíl mezi oběma typy zkoušek.
Chápu, že průmysl potřebuje lidi, ale za pár let s rychlostí vývoje technologií budou lidé bez diplomu první, kteří skončí bez práce, tedy pokud se nenaučí opravovat roboty, respektive nezvládnout číst návody v angličtině. Nemělo by se tedy spíše učňovské školství snažit přibliž tomu středoškolskému?
Ano, vývoj pracovního trhu ukazuje velkou dynamiku a soustava oborů s výučním listem na to musí do budoucna reagovat. Ale i v klasických oborech, jako je např. obráběč kovů, se žáci učí ovládat moderní číslicově řízené stroje nebo trojrozměrné tiskárny apod. Samozřejmě i v oblasti učňovského školství je třeba rozvíjet flexibilitu mladých lidí a schopnost se učit a i s tím v úpravách rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání počítáme.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat