Náměstek na školství Pícl: Na nové přijímačky by doplatily ty nejchudší regiony

neděle 20. ledna 2019 ·

„Zavedení státem stanovené nepodkročitelné hranice úspěšnosti při přijímacím řízení do oborů s maturitní zkouškou je sice na první pohled přitažlivou formou výběru žáků do střední školy, ale i tato forma výběru má svá významná úskalí. Testy jednotné přijímací zkoušky mají ověřit základní znalosti žáků, poskytnout ředitelům středních škol nástroj pro rozlišení úrovně žáků při přijímacím řízení a stanovení pořadí uchazečů pro přijetí ke studiu. Výsledky jednotných přijímacích zkoušek vykazují velmi výrazné mezikrajové rozdíly, které jsou dány zejména rozdílnou strukturou oborů středních škol (uchazeči na gymnázia jsou většinou lépe připraveni než do ostatních oborů s maturitní zkouškou), rozdílnou strukturou populace v regionech a také rozdílnou úrovní znalostí žáků přicházejících ze základních škol,“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro náměstek ministra školství Václav Pícl.

Václav Pícl (msmt.cz)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jaké rozdíly?

Z analýz vyplývá, že pokud by byla nepodkročitelná hranice úspěšnosti centrálně zavedena, největší dopady by byly zejména v krajích s nízkým socioekonomickým a vzdělanostním zázemím – Ústeckém, Moravskoslezském, Libereckém a Karlovarském a dále pak ve Středočeském kraji, pro který funguje jako spádové vzdělanostní centrum Praha. V těchto regionech by také nemusela být přijata řada uchazečů, kterým by bylo maturitní vzdělávání odepřeno hned na vstupu do systému jen kvůli horšímu výchozímu postavení, aniž by dostali šanci se v následném studiu zlepšit. Naopak u maturitní zkoušky musí všichni, kdo chtějí získat maturitní vysvědčení, centrálně stanovenou hranici úspěšnosti překročit. To je hlavní rozdíl mezi oběma typy zkoušek.

Chápu, že průmysl potřebuje lidi, ale za pár let s rychlostí vývoje technologií budou lidé bez diplomu první, kteří skončí bez práce, tedy pokud se nenaučí opravovat roboty, respektive nezvládnout číst návody v angličtině. Nemělo by se tedy spíše učňovské školství snažit přibliž tomu středoškolskému?

Ano, vývoj pracovního trhu ukazuje velkou dynamiku a soustava oborů s výučním listem na to musí do budoucna reagovat. Ale i v klasických oborech, jako je např. obráběč kovů, se žáci učí ovládat moderní číslicově řízené stroje nebo trojrozměrné tiskárny apod. Samozřejmě i v oblasti učňovského školství je třeba rozvíjet flexibilitu mladých lidí a schopnost se učit a i s tím v úpravách rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání počítáme.


Celý rozhovor naleznete zde

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.