Jeden z cílů vzdělávání je, vést žáky, studenty ke kritickému myšlení. Učit se kriticky myslet. Proč je to důležité? V době internetu, množství informací, názorů, podnětů, se potřebujeme zorientovat, přemýšlet, rozhodovat se, pracovat s informacemi, názory. To vše je součástí kritického myšlení. Potřebujeme nejen kriticky myslet, ale také promýšlet a vymýšlet výhodné strategie – tedy učit se s ohledem na to, že je 21. století, s ohledem na fungování mozku.
A co to tedy vlastně kritické myšlení je?
 |
| Peta Dočkalová (facebook.com) |
Zde uvádím jednu z mnoha možností:
Propojila jsem výtvarnou výchovu – dokreslení chybějící části portrétu jako obsah učiva a využili jsme ho jako podnět pro zprostředkování zkušenosti s kritickým myšlením v rámci rozboru a závěrečné reflexe.
Nejprve jsem vedla žáky tak, aby zkusili sami pojmenovat, jakou zkušenost mají s pojmem KRITICKÉ MYŠLENÍ. Kde to slyšeli, jakou mají zkušenost, co si představí, jak tomu rozumí.
(Samozřejmě s pravidly, že myšlenky druhých nehodnotíme, komentáře nedáváme. Nastavení příjemné atmosféry s důvěrou, aby mohl svou myšlenku sdělit každý. Společné sdílení + zachování jedinečnosti, to vše je velmi důležité. Naslouchat, přemýšlet, promýšlet a vzájemně se obohatit )
Odpovědi žáků:
– kouknout na situaci z různých pohledů
– vnímám to z více úhlů pohledů,
– promyslet informace jakoby s odstupem
– vezmu si čas na zamyšlení
– vnímat, že vše není jen černé, nebo bílé
– znát názor všech stran a udělat si názor, náhled na věc
– získat více informací, poté vyhodnotit
– jít jakoby více do hloubky
– nedat jakoby na 1. dojem
– abychom hned všemu nevěřili, co se říká, píše
– vyhledávat zdroje například články
– zpochybnění, relativizování informací
– ne jen kritizovat, ale spíše se více zamyslet, proč
– možná je to spojené s inteligencí
Poté jsme vyhledali definici. Zdroj internet, encyklopedie.
Kritické myšlení, kritický postoj nebo také kritičnost (z řeckého κριτικός/kritikos – schopnost rozhodnout či rozlišit, od κρίνω/krinó – rozlišuji, soudím) složka schopností.
Kritické myšlení znamená – nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení, naivně nepřebírat tradované názory, dokázat zaujmout odstup a připustit odlišný pohled, vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob. Kultivované myšlení znamená, že člověk nepřijímá informace pouze z povrchu, nejedná pouze na základě předsudků a stereotypů.
Poté tedy přišel na řadu obraz – podnět a otázky, podporující kritické myšlení.
(u někoho mohou vyvolat i emoce, cílem je, se zamyslet, naslouchat, učit se společně)
Zde opět ukázka možností, jak pracovat s podnětem v souvislosti s kritickým myšlením, uvádím několik otázek vedoucí k podpoře myšlení a to i kritického.
Zaměřte pozornost na portrét, je to holka nebo kluk?
Podle čeho poznáte, že je to kluk?
Mohla by to být holka – děvče?
Mohu to z toho obrazu bezpečně určit?
Kolik let jí (jemu) může být?
Na co asi myslí? Jaké má pocity? Proč si to myslíte, podle čeho?
Nastala situace, kdy jsme se společně zamýšleli kriticky. Nikdo neřešil kdo první odpověděl, kdo má pravdu, promluvili postupně všichni. Někteří poté říkali, že bylo zajímavé, co říkali ostatní, že by je to vůbec nenapadlo. Také zpochybňování některých domněnek bylo zajímavé. Zprostředkovala jsme také zkušenost s domněnkou. Co to vlastně je, že si můžeme něco myslet, co pravda není. Do doby, než-li si to potvrdíme.
Zajímavé bylo i pozorování toho, že někdo na začátku pouze kritizoval. To znamená jen kriticky hodnotil: „to je děsný, čára není rovná, není to tomu podobné“ opět jsme tuto zkušenost využili k tomu, že toto je jen kritika a ne kritické myšlení. Bylo potřeba to pojmenovat.
Na závěr byla reflexe, kde si každý zapsal obohacení na základě tohoto učení.
Ukázky reflexí:
Číst knihu kriticky znamená – že se vším nemusím souhlasit, vyvolá to ve mně i pocity vzteku, nesouhlasu, vyhledávám informace, debatuji, zpochybňuji, poté mohu vyvodit i jiné názory.
Vždy si zjišťuji zdroj, jméno autora, potřebuji znát souvislosti.
Potřebuji vždy zjistit více informací.
Potřebuji ke kritickému myšlení i nějaký čas, abych si to mohla promyslet.
Nemusím řešit, kdo má pravdu, protože to může být pravda z nějakého jiného úhlu pohledu.
Jakoby, více se zamyslím, vnímám, co říká i někdo jiný.
Nehádám se, spíše se snažím chápat, proč.
Nastaly i nějaké otázky a hledání odpovědí:
Lze se naučit kriticky myslet v každém věku?
Může učit kriticky myslet člověk, který nemyslí kriticky?
Jak využívám každodenně kritické myšlení? – zde byla i odpověď – změnou otázek místo uzavřených otázek s odpovědí ano-ne, dávám otevřené
Příklad:
Líbilo se Ti dnes ve škole? (uzavřená otázka)
Co zajímavého jste dnes řešili – po odpovědi nic, jít ještě dále – co to znamená nic?
A jak spolu souvisí Kritické myšlení a FIE ?
Motto FIE je : „Nechte mě chvilku…, já si to rozmyslím“
Pěkné dny, hodně trpělivosti.
Citát na závěr: „Kritické myšlení není vždy přesné, ale přesné myšlení je vždy kritické.“ ( Milan Růžička)
Inspirující literatura:
J.Holt – jak se děti učí
T.Buzan – Používejte hlavu
Ph.Dr. V.Pokorná – Myslet nahlas, mluvit nahlas
Se souhlasem autorky převzato z jejího blogu
.png)
0 komentářů:
Okomentovat