Michal Komárek: Státní maturitu možná vůbec nepotřebujeme

čtvrtek 28. června 2018 ·

„Nové kolo diskusí o maturitách ohlásil ministr školství Robert Plaga. Bude se diskutovat například o tom, zda by maturita neměla mít dvě úrovně obtížnosti, zda má být sloh z češtiny hodnocen centrálně nebo na školách, odkdy a jestli vůbec se má povinně maturovat z matematiky i nakolik by se měl změnit Cermat, tedy instituce odpovědná za maturitní testy a organizaci zkoušek. Dnes Cermat působí jako uzavřený, ezoterický klub, do jehož praktik zvnějšku nevidí téměř nikdo. Jsou to jistě důležité věci. Nicméně ministrem ohlášená debata nebude dost radikální. Jedno východisko totiž ponechá jako samozřejmé: Státní maturitu potřebujeme,“ říká Michal Komárek v komentáři pro Český rozhlas Plus.


Michal Komárek (archiv autora)
Komárek mimo jiné říká:

Na první pohled to vypadá logicky: Stát by měl garantovat úroveň středoškolského vzdělání, maturita by tedy měla znamenat, že student má na jeho konci určité znalosti a dovednosti. Bez ohledu na to, na které škole studoval. Při bližším pohledu to už ale tak jednoduché není...

Je tu problém zásadní: Chceme vůbec, aby maturita garantovala tu kvalitu středních škol, kterou dnes máme?

Léta se u nás diskutuje nejenom o státní maturitě, ale také o nutnosti změnit samotné školy. Mezinárodní srovnání i domácí studie opakovaně upozorňují na to, že naše školství je příliš selektivní, že škola nedokáže vyrovnávat sociální hendikepy žáků, že pedagogické fakulty učitele na jejich práci dostatečně nepřipravují, že velká část učitelů je konzervativní a lpí na tradičních překonaných metodách, že školy zaostávají ve využití moderních technologií, že se stále orientují na předávání faktografie, nikoli na pěstování kritického myšlení nebo schopnosti spolupracovat, komunikovat a především samostatně se učit...

Přemýšlet o nové podobě státní maturity má tedy smysl v rámci diskuse o proměně českého školství. V jejím průběhu můžeme snad zkonstruovat nebo spíš převzít nějaký nástroj na ověřování znalostí, který bude fungovat.

Vůbec nic hrozného se nestane, pokud do té doby maturitu převezmou školy a její státní podoba zcela zanikne.

Celý text a komentář ke stažení naleznete zde

15 komentářů:

Oldřich Botlík řekl(a)...
28. června 2018 v 7:27  

Problém, na který upozorňuje pan Komárek, je opravdu zásadní.

Pojetí státní maturity brání postupné hluboké proměně našeho školství, která je nutná, má-li Česko úspěšně čelit ostré konkurenci v moderním světě.

I u nás existují ředitelé škol a učitelé, kteří si nutnost takové proměny uvědomili a na svých školách a ve svých předmětech ji začali připravovat a realizovat. Z pochopitelných důvodů ovšem nemají zájem plýtvat silami na to, aby pohnuli státním molochem. Je to vidět i na pouhé revizi RVP. Její průběh a (zatím dílčí) výsledky ovlivňují převážně lidé, jejichž erudice na to nestačí.

Ve společnosti je samozřejmě plno problémů, které nemají, alespoň po jistou dobu, rozumné centralizované řešení. U nás k nim patří ty, které měla vyřešit státní maturita. Nevyřešila. Zato vytvořila problémy nové a navíc háže klacky pod nohy těm ředitelům škol a učitelům, kteří už dávno začali pracovat na "upgradu výuky", aby odpovídala současnému stavu věd o učení i technologickému pokroku.

Proto má být státní maturita co nejdříve zrušena bez náhrady.

Simona CARCY řekl(a)...
28. června 2018 v 9:25  

Psaní pana Komárka a útoky důchodce Botlíka nesměřují jinam, než k dlouhodobému podrývání autority státu. To není nijak obtížné, když dnes na státu cizopasí řada projektů pochybného účelu a nejvyšší státní představitelé pružně a kreativně překopávají tradice. Nechť si OB zrealizuje nejprve tu svou hlubokou proměnu vzdělávání a pak nechť přizpůsobí zkoušku.

Ferda44 řekl(a)...
28. června 2018 v 17:03  

Již před drahně let jsem poťouchle radil vystavovat maturitní vysvědčení a možná i nějaký ten akademický titul dítěti při narození.
Jednak by to významně ušetřilo a to nejen na realizaci maturit, ale i na provoz středních škol a platy učitelů, protože studovat na střední by již nemělo význam a případné vyučení by jistě zajistil duální systém...
Náhle přebyteční učitelé a nejspíše i mnozí inspektoři by pak mohli doplnit řady chybějících kantorů na základkách a mateřinkách, takže další problém by byl minimálně na několik let vyřešen.
Pravda, chtělo by to asi trochu legislativních změn, ale když už jsme si poradili i s inkluzí, zkompetentňovacími RVP a ŠVP či pamlskovou vyhláškou, tak tahle drobnost by nemusela být vážnou překážkou.

Veronika Valíková řekl(a)...
28. června 2018 v 17:36  

Pěkné :)

mirek vaněk řekl(a)...
29. června 2018 v 6:51  

Bude záležet, kdo bude diskutovat. Uklízečka nebo EDuIn. Podle toho budou vypadat závěry.

Státní maturita je totéž co výstupní kontrola ve fabrice. Bez ní to nefungovalo. Jen na to mnozí zapomínají a mnohým to tak vyhovovalo.

E.Kocourek řekl(a)...
29. června 2018 v 17:50  

Analogie s výstupní kontrolou ve fabrice je trefná. Akorát jsem si nevšimnul, že by do té výstupní kontroly ve fabrikách musel strkat rypák stát a že by se ve všech fabrikách muselo kontrolovat přesně stejně. ////

Pavel Doležel řekl(a)...
29. června 2018 v 18:02  

No ano, Kocourku. On totiž ty fabriky, narozdíl od škol, stát nefinancuje a není za ně zodpovědný. Vědí?

E.Kocourek řekl(a)...
29. června 2018 v 20:25  

Nejspíš se neshodneme v chápání pojmu "za ně zodpovědný". Odsud to vypadá, že stát není zodpovědný vůbec za nic. ////

Hausenblas řekl(a)...
29. června 2018 v 21:28  

Nejsem si jistý, kdo vidí a kdo nevidí rozdíl mezi výstupní kontrolou ve fabrice, kde se vyrobený šmejd zhruba řečeno buď vrátí k opravám na linku, anebo zahodí do sběru a recyklace, pokud spravit nejde. A na rozdíl od toho lidi, kteří ani nejsou šmejdi, ani se nedají recyklovat, ani se obvykle už pozdě nedají moc napravit. To je vážný rozdíl. Strojírenský přístup k lidem už tu byl vícekrát, a nikdy to neskončilo dobře. Zodpovědnost státu za vzdělávání spočívá v tom, že investuje co nejvíc do toho, aby se nejen žádné "šmejdy" během studií nevytvořily, ale hlavně aby se o lidech (dětech a mládeži, ani o dospělých) jako o šmejdech vůbec ve školství neuvažovalo. (Jen si přečtěte třeba zde na České škole, jak se mnozí odborně vyškolení lidé vyjadřují o špatných studentech středních škol...) Proto představa, že maturita má být nějaká výstupní kontrola, docela nelidská, odhaduji, že vzniká na základě značné neinformovanosti, nebo spíše nedostatečné vzdělanosti. Mezi odborníky (lidmi s vysokým odborným vyškolením) je takových bohužel velmi mnoho, a může za to mj. právě i školství zaměřené na výstupní kontrolování. Místo toho, co by školy měly dost sil a dostávaly dost podpory na to, že zachytí dobrý směr vzdělávání u každého z dětí včas. To je obvykle nejpozději v první třídě, a ne až před maturitou.

Pavel Doležel řekl(a)...
1. července 2018 v 9:38  

Hausenblasi,
to, že existuje rozdíl mezi výstupní kontrolou ve fabrice a výstupní kontrolou ve školství, neznamená, že jedno, či druhé nemá být prováděno. Zvykl jsem si, že vaše "logika" jest poněkud fajnová, nicméně když bezzubost vašich logických vyvozovacích pravidel nevidíte sám, zkusme nějaký příklad, který vám to třeba malinko osvětlí:

Mezi antibiotiky a antivirotiky existuje značný rozdíl ve složení i v účinku. Jak z tohoto rozdílu logicky vyplývá, že u jednoho by se měla testovat bezpečnost užívání a u druhého nikoliv?

Mezi Mercedesem a Trabantem existuje značný rozdíl ve složení, v ceně, v síle motoru i v dostupných funkcích. Jak z tohoto rozdílu logicky vyplývá, že jeden by se měl řídit pravidly silníčního provozu a druhý nikoliv?

Se zájmem pozoruji, že lidem odmítajícím centrální certifikaci, činí potíže podobné logické operace. Vy se totiž snažíte ostatní přesvědčovat o tom, že z rozdílů v závěrech vyplývá rozdíl v předpokladech a to je neskutečná hloupost. Lidské uvažování je bohužel mnohdy postiženo nejrůznějšími kognitivními omezeními a poruchami. Olda Botlíků nám neustále vyvozuje ze závěrů předpoklady, aby si mohl svůj neukojitelný hlad po hanobení odpůrců a bezvěrců ukojit na uhozených krkolomných vývodech a vy od tohoto způsobu "uvažování" nemáte moc daleko.

Ano, fabrika není škola. Vy znáte pouze školu, o fabrice víte kulový. Musím vás tedy malinko poučit, abyste byl konečně také malinko poučený. Ve fabrice se, stejně jako ve škole, mnohdy hodnotí kvalita odvedené práce, a zdaleka nejde jen o kvalitu výrobků, ale také o kvalitu dodaných služeb. Výrobky sice mohou být zmetkovité, ale u lidí namísto "zmetci", používáme zavedené označení "špatní studenti", či "špatní zaměstnanci". Sám jste ostatně toto označení ve svém textu použil. Jde tedy zase jen o hru se slovy - což vám ovšem evidentně zase nedošlo. Cílem kontroly může být třeba snížení zmetkovitosti výrobků, nebo klidně i snížení produkce špatných studentů. Kvalita se, navzdory našim nepoučeným literátům a filosofujícím myslitelům, provádí zcela běžně ve všech provozech od dopravy, přes výrobu a poskytování služeb, až po zdravotnictví. Že zrovna tadydle Lippmann s Hausenblasem žijí v bludu, že oni jsou součástí něčeho výjimečného, kde platí úplně jiná pravidla, než všude jinde, to halt se nedá nic dělat. Ostatně mám dojem, že v tomto vludu jsou ochotni setrvávat jen do té doby, než by jim měla přestat přistávat na účtu výplata za jimi odvedenou práci. Že pánové žijí v bludu, že všude jinde se kvalita vztahuje k odběratelům, zatímco ve škole si oni sami určí, co budou dodávat a oni sami si posoudí, jak je to kvalitní a žádnej jinej jim do toho nemá co kecat, obzvláště ten tolik nenáviděný stát, který jim jen každý měsíc posílá na účet peníze, ale jinak mu do ničeho nic není, jest známkou ukrutné neschopnosti chápat elementární principy fungování společnosti. Tyto snahy o novou dobu, kdy se přetváří tisíciletími ověřený princip směny, v němž dodavatel nabízí za určitou protihodnotu své výrobky, či služby a odběratel se dobrovolně ozhoduje, zda si je chce, nebo nechce za daných okolností pořídit, na "inovativní" princip směny naruby, kdy dodavatel si určí nejen co a za kolik bude nabízet, ale i o tom, co a za kolik si od něj kdo bude odebírat, považuji za velmi nebezpečné a vedoucí ke společensky velmi nestabilnímu prostředí. Proto je třeba tyto vaše snahy odesílat do patřičných míst. Do míst kam paprsek Slunce nezavítá a zpěv ptáků nedolétne. Do těch míst, kde budou mezi svými.

E.Kocourek řekl(a)...
1. července 2018 v 19:52  

Je to pan Doležel, kdo nechápe principy fungování společnosti. Nebo nechápavost dovedně předstírá. Byl to totiž stát (tolik nenáviděný, zajisté), kdo ze školství (a také ze zdravotnictví) odstranil ověřený princip směny (a nabídky a poptávky). ////

To, že stát (formou zdanění) okrade občany o prostředky, kterými by si mohli financovat školy podle sých preferencí, a pak týž stát z takto ukradených peněz odcedí učitelům žebráckou almužnu, rozhodně nezakládá schopnost státu kvalifikovaně řídit školství - leda ve snech pana Doležela. ////

Za normálních okolností by směna probíhala mezi školou a žáky, resp. rodiči žáků. Stát do toho nemá co strkat rypák. To, že stát je "odběratelem" a plátcem za služby poskytované školou, je zrůdnost. ////

V jednom má pan Doležel pravdu. Zcela tržní prostředí, kde by škola jako dodavatel nabízela svoje služby za svoji cenu, a zákazník (žák, rodič, student) by se rozhodnul, zda za danou cenu má či nemá o službu zájem, by bylo nestabilní. Avšak nejspíš nebere v potaz druhou stranu mince - totiž okolnost, že ani socialistické prostředí, kde stát vše "řídí" (a to zcela nekvalifikovaně) a za všechny služby "jako" platí (z pěněz ukradených občanům), také není zaručeně stabilní. V Číně je zatím stabilní, v Jakešovském Československu vedlo naopak k fatální nestabilitě. ////

Pavel Doležel řekl(a)...
2. července 2018 v 11:31  

"Je to pan Doležel, kdo nechápe principy fungování společnosti. Nebo nechápavost dovedně předstírá. Byl to totiž stát (tolik nenáviděný, zajisté), kdo ze školství (a také ze zdravotnictví) odstranil ověřený princip směny (a nabídky a poptávky)."

Ale tak tomu není, Kocourku. Ten údajně ověřený princip směny je totiž ověřený pouze za splnění nutných předpokladů pro to, aby vedl k Pareto-efektivnímu řešení. A jedním z těchto předpokladů je, že směna je dobrovolná a závisí pouze na ceně (za předpokladu, že statek je dán). A tato podmínka ve vzdělávání neplatí. Ve zdravotnictví je zase problém s Pareto-efektivitou, která není společensky přijatelná, resp. hrozí tam tak obrovské negativní externality, že prakticky ve všech vyspělých státech zdravotnictví na čistě tržní bázi nefunguje.

"To, že stát (formou zdanění) okrade občany o prostředky, kterými by si mohli financovat školy podle sých preferencí, a pak týž stát z takto ukradených peněz odcedí učitelům žebráckou almužnu, rozhodně nezakládá schopnost státu kvalifikovaně řídit školství - leda ve snech pana Doležela."

Skutečnost, že stát neumí řídit školství kvalifikovaně, je dáno kvalitou lidí, kteří jdou do státního sektoru. Ano, bohužel není. Ale vzhledem k výše zmíněnému, v zásadě neexistuje alternativa. Základní školství funguje na čistě tržním principu snad jedině v nějakých afrických zemích - nevím. Celá západní Evropa, severní amerika, i asijští tygři fungují na veřejném školství, protože zjevně, narozdíl od Kocourka, pochopily, že se jedná z pohledu společnosti o veřejný statek a že tam, kde neplatí předpoklady pro Pareto-efektivitu tržní směny, je nutné uplatňovat principy teorie her - což je známu již tak od konce třicátých let minulého století. Kde jste od té doby byl, Kocourku?

"Za normálních okolností by směna probíhala mezi školou a žáky, resp. rodiči žáků. Stát do toho nemá co strkat rypák. To, že stát je "odběratelem" a plátcem za služby poskytované školou, je zrůdnost."

To jsou normální okolnosti zřejmě pro kocourky, ale jinak se o nic normálního nejedná. Zrůdnost je, že stále existují nominální mozky, které to nepochopily.

Michal Komárek řekl(a)...
2. července 2018 v 11:59  

Pane Doležele, neznevažujte ostatní diskutující. Záměrná manipulace se jménem sem nepatří a je trapná. Děkuji. Hezký den!

E.Kocourek řekl(a)...
2. července 2018 v 21:35  

Svádět neschopnost státu řídit to či ono na (ne-)kvalitu státního personálu je pouhá klička a výmluva etatistů. V případě neschopnosti státu řídit základní a střední školství je příčinou vzdálenost (vzdálenost myšlenková, nikoli fyzická - stát nedokáže řídit ani ZŠ v Praze-1) a ne-totožnost zájmů. ////

Upozorňuji p.Doležela na rozdíl mezi školství státním a veřejným. Nejsem si jistý, jak školství funguje u asijských tygrů a u západoevropských mlžů, ale v severní Americe hrají v základním a středním školství obrovskou roli obce a obecní samosprávy. To rodiče prostřednictvím obecních samospráv rozhodují, které učitele škola zaměstná a KOLIK jim bude platit(!!). Obecněji - jak bohatá či chudá ta škola bude. A dokonce ti rodiče (prostřednictvím ...) rozhodují, co se na těch školách bude či nebude učit. Třeba místo Darwina kreacionismus - což může ve středoevropském prostředí vypadat blbě a zpátečnicky, ale je to rozhodnutí těch RODIČÚ!!! ////

Josef Soukal řekl(a)...
2. července 2018 v 22:46  

Což má obzvlášť blahodárný vliv na svobodu učitelů při výuce.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.