Revize inkluze: Je třeba věnovat pozornost dětem s psychiatrickou diagnózou, které nemají na běžných školách odpovídající péči

středa 21. února 2018 ·

EDUin nabízí zápis a zvukovou nahrávku z debaty na téma, co se rozumí pod souslovím „obsahová revize inkluze“, kterou opakovaně použil ministr školství v demisi Robert Plaga. Tématem diskuse byla také otázka „co by na procesu zavádění společného vzdělávání opravdu bylo třeba revidovat“. Debaty se zúčastnili Jana Zapletalová z Národního ústavu pro vzdělávání, Pavla Baxová z organizace Rytmus, Jitka Hřebecká, ředitelka Základní školy Archa v Petroupimi, Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF, Magdalena Mouralová z FSV UK a Janek Wagner ze spolku Pedagogická komora.


 
Hlavní myšlenky z debaty rozdělené do tří oblastí:

Jakou revizi plánuje ministerstvo a Národní ústav pro vzdělávání:

- Přesné informace o tom, jaké změny ministerstvo plánuje, zatím nejsou dostupné.

- Revize by měla vycházet ze zjištění analýzy dosavadních výsledků inkluze mapující období: rok 2016 – září 2017. Tato analýza nebyla ještě kompletně zveřejněna. Lze z ní vyčíst například, že nejčastější stupeň podpory v MŠ je první stupeň (zvýšená péče bez nároku na finanční podporu), na základních školách je to druhý stupeň (pedagogická intervence, sdílený asistent), na středních školách druhý a třetí stupeň (úprava učebního plánu, individuální péče).

- Nejvíce peněz šlo na personální náklady. Na asistenty a pedagogickou intervenci.

- Zjišťovala se četnost poruch a jejich zastoupení v populaci a míra přechodu dětí ze specializovaných do běžných škol. Čísla žádné větší přesuny nenaznačují. Řádově jde spíš o desítky až stovky dětí v celém systému. (Jana Zapletalová)

- V diskusi ale zazněla námitka, že mnoho takových dětí, řádově tisíce, dnes nastupují do prvních tříd a nemají odpovídající speciálně pedagogickou péči. (Janek Wagner)

- Hodně narostla skupina dětí s poruchami učení. Důvodem je pravděpodobně, že do této kategorie spadnou i děti z jiných kategorií postižení (například děti s hraničním intelektem) a navíc se zjemnila kategorizace znevýhodnění i v závislosti na stupni podpůrných opatření.

Zkušenosti s dosavadním průběhem společného vzdělávání.

- To, čemu dnes říkáme inkluze, vyneslo na povrch spoustu problémů, které jsme předtím neviděli tak jasně, nebo jsme se jimi zabývali jen okrajově. (Štěpán Drahokoupil)

- Velký problém byl nárůst administrativy a funkčnost online systému. To se ale postupně daří dostat pod kontrolu. - Pozitivem je, že školy jednoznačně a včas vědí, na co mají nárok a tuto podporu či peníze opravdu dostanou.

- Zlepšila se průhlednost financování.

- Sjednotily se formuláře a úřední procesy.

- Zvláště o mentálních postiženích platí, že se proměňují a vyvíjí v čase a někdy je těžké s tím sladit i způsob podpory. U některých dětí je pak třeba čekat až „dorostou“ k nároku na podpůrné opatření. Nebo naopak je dítěti porucha nově diagnostikována a ono se „nevejde“ do třídy tak, jak předpokládá vyhláška. (Jitka Hřebecká)

- Debata se vedla o tom, zda je správné, aby rodič rozhodoval o tom, kde bude dítě umístěno, zda v běžné nebo speciální škole a jaké jsou v této oblasti jeho práva a možnosti.

- Jsou rodiče, kteří nechtějí pro své dítě inkluzi, a my jim ji nutíme. (Janek Wagner)

- Inkluzi rodičům nenutíme. Rodič si vždy volí vzdělávací cestu pro svoje dítě. Ani rodič by neměl chtít, aby se dítě s normálním intelektem a bez jakýchkoli zdravotních postižení vzdělávalo ve specializované škole. (Jana Zaletalová)

Co by opravdu bylo třeba změnit:

- Revidovat něco, co ještě nebylo pořádně zavedeno a ověřeno, je neprofesionální. Chyb bylo hodně, ale jak úředníci, tak učitelé se ty věci teprve učí. (Jitka Hřebecká)

- Děti s mentálním postižením a psychiatrickými diagnózami nemají ve školách často adekvátní péči. U těchto dětí je třeba, aby se o ně staral speciální pedagog, nejen málo proškolený asistent. (Pavla Baxová)

- Měli bychom revidovat, kdy je asistent pedagoga opravdu potřebný a kdy může pomoci. V této oblasti navrhujeme řadu opatření. V některých případech to, co dnes dělá asistent, by měl dělat speciální pedagog. (Jana Zapletalová)

- Je třeba, aby pedagogové, kteří mají ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, měli dostupnější vzdělání a podporu.

- Měli bychom školám umožnit, aby měly malou třídu pro děti s těžším postižením. Tento model skupinové integrace se v zahraničí i v některých školách u nás osvědčil. (Jana Zapletalová)


Celý text a nahrávku ke stažení naleznete zde

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.