„V roce 2011 činily výdaje ze státního rozpočtu na školství 4,3 % HDP, v roce 2016 pouhých 3,7 % HDP – průměr zemí EU je přitom 5,1 % HDP. Aby se Česká republika dostala na průměr EU, musel by se školský rozpočet navýšit o 38 %,“ uvádí spolek Pedagogická komora v tiskové zprávě k projednávání státního rozpočtu v poslanecké sněmovně.
Poměr platů učitelů na 2. stupni ZŠ vůči platům jiných vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců činil v ČR 55 %, což je nejnižší podíl ze všech zemí OECD a EU. Průměr OECD činí 85 % a EU 86 %. Například v sousedním Polsku je to 83 %. Aby se platy českých učitelů dostaly na průměr EU, musely by vzrůst o 56 %.
V zemích EU je průměrný nárůst platu učitele po 15 letech praxe skoro 38 %, v ČR pouhých 7 %. Zatímco v zemích EU je průměrný počet žáků na jednoho učitele 14 až 17, v ČR činí 19 až 22 žáků. Čeští učitelé tudíž musejí pracovat v početnějších třídách.
Další informace naleznete zde
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
6 komentářů:
Ne pane, byli jsme renesančním Doleželem poučení že :"Dnes je školství černá díra, do které teče větší procento státního rozpočtu, než je tomu ve Finsku a výstup je nanejvýše průměrný."
Tajnej, to byste nejprve musel chápat rozdíl mezi procentem státního rozpočtu a procentem HDP. No nic. Jdu dělat něco užitečnějšího, než je dovzdělávání intelektuálních deprivantů a kognitivních nebožáků.
PD. Ten rozdíl mezi hdp a rozpočtem pane celkem chápu, i když jen tak tak. Akorát nevím, co chtěl mistr sdělit. Udělám z toho pro mistra typickou Cermat úlohu aby nenominální mozek
České školy nedostávají:
a.málo
b.moc
c.středně
d.tak akorát
e.víc než dost
f.méně než průměr eu
zaškrtněte pouze správné odpovědi.
Muj nominální mozog je z toho voláky zmetěný. Co tedy chtěl vlastně mistr sdělit moudrem "Dnes je školství černá díra, do které teče větší procento státního rozpočtu, než je tomu ve Finsku a výstup je nanejvýše průměrný."
Že tam teče větší procento státního rozpočtu než ve Finsku vypovídá o čem? Nezapomeňte na obligatorní poučku o paritě atd...
Veřejné výdaje na vzdělávání celkově jako podíl na celkových veřejných výdajích
ČR vydává 8,0 %, přičemž průměr OECD je 11,2 % a průměr EU je 9,9 %. V rámci OECD vydávají méně již jen Slovinsko (7,5 %), Itálie (7,3 %) a Maďarsko (6,8 %). Ostatní sousední země vydávají více: Slovensko (8,7 %), Německo (9,5 %), Polsko (9,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 40 %.
Veřejné výdaje na neterciální vzdělávání jako podíl na HDP
Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává pouze Maďarsko (2,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 36 %.
Haló mistře, už chápou?
No, nechápou, tajnej.
Abychom si to ujasnili, vezměme si pro příklad Finsko - nebudu kvůli vám procházet a vysvětlovat všechny země OECD. V ČR jsou v roce 2017 podle schváleného konečného rozpočtu 1431.1 miliardy Kč. Z toho na kapitolu MŠMT jde 169.4 miliardy Kč, tj. 11.8%. V tom jsou samozřejmě výdaje nejen na školství základní a střední, ale i školství vysoké a celou řadu dalších věcí. Ve Finsku čini státní rozpočet 55.5 miliardy euro a z toho na kapitolu ministerstva školství a kultury (mají jen jedno pro oblast vzdělávání a kultury dohromady) jde 6.8 miliardy euro, tj. 12.2% státního rozpočtu. OECD podle své metodiky dospěla k závěru (těžko říct, jak), že ČR dává na primární a sekundární vzdělávání cca 5.9% veřejných výdajů, zatímco Finsko 7%. To mi na 38% navýšení nějak nevychází. To je ovšem otázka metodiky započítání nákladů na vzdělávání. Finské ministerstvo školství a kultury nezveřejňuje detailní rozpočet své kapitoly. V ČR máme alespoň klikatelný rozpočet do nějaké úrovně detailu, takže je to vidět lépe. Daj si, tajnej, domácí úkol a zjistěj si ty údaje a pak to odprezentujou. Zatím, co zdroj, to jiná čísla. Mohli by si to vzít jako ročníkový projekt. Musej si ty náklady tak nějak zaškatulkovat a rozhodnout, jestli zalévání kytek na ministerstvu je náklad na vzdělávání, nebo ne. Na kapitolu školství jde v ČR a ve Finsku prakticky stejná část veřejných výdajů. Teď jde jen o to, kdo je na těch penězích přisátý u nás a kdo ve Finsku. Je to otázka efektivity vynaložených prostředků. Když budu mít v každé třídě vedle učitele, jednoho asistenta pedagoga a dva asistenty dětí se znevýhodněním, a ještě budu každého intelektuála jako sou voni tahat až k postgraduálu, abych ho pak posadil rovnou na úřad práce, nebo do neziskovky, tak se vopravdu, ale vopravdu daleko nedostaneme. Vona tadlencta konkurenceschopnost není otázkou razítek a deklarací, věděj?
Okomentovat