Politická nejistota týkající se nejasnosti a trvanlivosti budoucí podoby vlády soustředí pozornost na spekulace o politických vyjednáváních a možných variantách. Bez ohledu na to, jaká vláda vznikne, zda získá důvěru a jak dlouho případně vydrží, je nutné připomínat, že ve vzdělávací politice existují priority, které je nutno naplňovat. Přinášíme souhrn toho, co by nemělo chybět ve vládním prohlášení.
- Vláda se zasadí o vznik dlouhodobé vize vzdělávání v podobě Národního programu vzdělávání, jenž vytýčí krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont změn.
- Vzdělávací politiku opírat o znalost systému a analýzu relevantních dat domácího i mezinárodního charakteru.
- Provést revizi zavedených opatření systémového charakteru (jednotné přijímací zkoušky na střední školy, státní maturity, omezování neveřejných škol, povinný poslední rok mateřské školy) a jejich dopadů na vzdělávání v ČR.
- Vytvořit podmínky pro pestrost vzdělávání v ČR. Zachová rámcové vzdělávací programy umožňující školám dostatečnou vzdělávací a výchovnou svobodu vyjádřenou jejich školními vzdělávacími programy.
- Podpora koncepce občanského vzdělávání ve školách s cílem posílit demokracii.
- Podpora společného vzdělávání, především prostřednictvím zajištěním stabilního a předvídatelného systému financování podpůrných opatření a metodické podpory škol a školských zařízení založené na příkladech efektivní praxe.
- Rozšíření možnosti vstupu do učitelské profese. Zasadí se o vznik vzdělávacích a profesních programů, které umožňují vysokoškolsky vzdělaným lidem doplnit si magisterské pedagogické vzdělání přímo v praxi.
- Legislativní změna podmínek při výběru ředitelek a ředitelů škol tak, aby byl zaručen výběr na základě manažerských dovedností a pedagogické odbornosti.
- V horizontu 4 let postupné navýšení investic do vzdělávání na úroveň průměru OECD.
- Navýšení finanční podpory neformálnímu vzdělávání, propojování formálního a neformálního vzdělávání.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Jakékoliv vážně míněné pokusy reformovat český vzdělávací systém nutně narazí na jeho trestuhodné podfinancování. Abychom se vyrovnali alespoň průměru OECD, museli bychom navýšit investice do vzdělávacího systému o 50 miliard ročně. Nebo naopak, tyto peníze v systému každoročně chybí, nejvíce na platech učitelů. Pokud se nová vláda nezaváže k tomu tento stav změnit, jakékoliv následné reformní pokusy nelze brát vážně.“
Zdroj: Tisková zpráva EDUin
.png)
14 komentářů:
měla by se objevit především státní politika vzdělávání-její hlavní body a závazek vypracování školské (vzdělávací) reformy
Revoluce, revize, redefinice, reforma, renaturalizace, rekonstrukce, restaurace...
Když je někde stavební komplex (systém), který sice jakž takž plní svůj základní účel, ale některými parametry nevyhovuje měnícím se lidským potřebám, vznikají otázky, co s tím. Základním problémem bývá, zda potřebné změny dělat v režimu postupném (operativním) nebo v režimu radikálním (revolučním, reformním, rekonstrukčním apod.)
Ten, kdo spravuje a řídí systém, který objektivně nemá dostatek prostředků ani na provoz v operativním režimu (což je, bohužel, případ českého školství), radikálně reformním způsobem zpravidla dosáhne jen jeho destrukce, nemá-li dostatek lidských i materiálních zdrojů pro jeho rekonstrukci (což je, bohužel, rovněž případ českého školství).
Reforma školství? Ona tu žádná nebyla a není?! Reformy ve školství jsou přeci trvalým jevem a nemizícím požadavkem už po desetiletí! K čemu to vše bylo? Každá reforma něco dobrého přinesla a něco odnesla. Nová reforma? Proč ano a proč ne? Proč by ne, kdyby to byla reforma rozumná? Tedy užitečná (veřejně prospěšná) a dobře připravená a zajištěná reforma s dostatečnými lidskými i materiálními zdroji...
J.Týř
Jsou informace, které přináší a posilují smysl a řád .. a tím i životní generativnost. Pomocí takových informací se dá řidit, organizovat i vytvářet podmínky. Dopadové - služební prostředí pak využije svou přirozenou inteligenci a produktivitu a přináší i přidanou hodnotu. Jsou ale také informace, které dělají pravý opak. To, co svou povahou podléhá přirozené entropii, musí být průběžně očiťováno a obnovováno, musí na zbývat vnitřní síly. Pokud prostředí, které užívá zaběhnutý "mechanismus a program" je zahlcováno novými informacemi a požadavky, jejichž tvůrci neznají prostředí, ani dopad svých signálů, dat a informací, pak takové informace jen zesilují entropii a bourají přirozenou lokální i systémovou inteligenci. Povaha informací není sama o sobě zlá, jejich kvalita a smysl pochází ze zdroje jehož dezinformace pak bere zkušené inteligenci nejen původní smysl, ale i energii.. a může způsobovat chaos .. což je bohužel případ českého školství. Nezáleží tolik na množství peněz (přesto že žijeme v době sponzorovaných lží), záleží na kvalitě a smyslu informace a ještě více záleží na úmyslu a dobré vůli. Ptám se, čím z toho disponují ti, kdo do velké míry ovlivňují životy dětí a jejich budoucnost?
poslední reformu sepsali na ministerstvu informací min kopeckého a předkládal ji ke schválení min školství nejedlý,odtud někdy zvaná "nejedlého",reforma byla připravena pro novou společensko-ekonomickou epochu a s mírnými úpravami fungovala až do konce této epochy v roce 89,epocha se změnila máme jinou skladbu ekonomiky,jinou sociální skladbu společnosti,jinou ideologii ale reformu dodnes žádnou,není systém státních a soukromých škol,to je úplný základ,nemáme jednotný řídící systém školství,stejně jako jeho přímé financovýní, nesnížil se věk povinné školní docházky,typizace škol neodpovídá ekonomické realitě,nevyřešilo se postavení účitelů státních škol atd. atd. atd.
Potřebuje české školství revoluční nebo evoluční vývoj?
Pojem reforma školství je pojem sám o sobě dost vágní. Když už někdo chce mluvit o REFORMĚ školství, měl by říci, co tím pojmem myslí* a ne jím mnohdy jen vcelku bezobsažně plácat jak mávátkem v prvomájovém průvodu...
Z věcného i filosofického hlediska se mi zdá pojem školská reforma dost nevhodný pro řešení nejožehavějších problémů českého školství:
Společenské (i jiné) věci mají svůj obsah, rozsah a formu. Jsou to filosofické kategorie (pojmy prvořadého, základního, významu), jejichž pomocí lze definovat další pojmy (viz třeba pojmy Revoluce, revize, redefinice, reforma, renaturalizace, rekonstrukce, restaurace... uvedené v komentáři 26. listopadu 2017 11:55)
* Proč potřebujeme "REFORMU" (REFORMA = změna formy, tvaru)?!
Jde tu snad někomu jen o změnu "vnějšího tvaru" škol? Opravdu? Podívejme se z tohoto hlediska třeba na otevřené i skryté snahy o privatizaci škol s kvalitním vzděláváním za situace, kdy u veřejných škol očividně dochází k jejich postupné přeměně na čím dál víc výchovně a zdravotně orientovaná pečovatelská zařízení. Na snahy a zásahy, ke kterým dochází bez zřetelnějšího ohledu na obsah a rozsah takových snah a zásahů do veřejného školstvi a bez zřetelného ohledu na Ústavou zaručené právo na bezplatné počáteční vzdělávání. Tohle ale přeci není reforma, ale je to, myslím, spíš jakási revoluce s pochybnými důsledky...
Jsem názoru, že s požadavky na revoluční reformy bychom měli (například po zkušenostech s tzv. kurikulární reformou RVP/ŠVP, s inkluzí, s návrhem pečovatelsky orientovaného Kariérního řádu, s jednotnými maturitami pro všechny typy SŠ atd.) nakládat obezřetně. Co není nutné řešit radikální revolucí, revizí, redefinicí apod., to bychom asi měli raději ponechat postupnému přirozenému vývoji (postupnému zavádění prověřených, prakticky uskutečnitelných, věcí) v lépe rozpočtově, organizačně i koncepčně řízeném školství.
J.Týř
PS: Výše uvedeným názorem nezavrhuji inovátorské experimenty ve veřejných ani soukromých školách. Ty naopak vítám a uvítal bych, aby do všeobecné praxe bylo naším MŠMT zaváděno jen to, co se v experimentálních podmínkách prokazatelně osvědčilo, a to při řádném (to jest dostatečném finančním a organizačním) zajištění.
reforma = zásadní změna vzdělávacího systému,co je na tom nepochopitelné?a reforma musí být proto,aby vzdělávací systém odpovídal změněným společensko-ekonomickým podmínkám
Zase zde chybí nějaké komentáře, díky kterým diskuse přestává dávat smysl... Děkuji pane Komárku a přeji hezký den!
ČESKÁ ŠKOLA JAKO NEZÁVISLÝ ŠKOLSKÝ ZPRAVODAJSKÝ PORTÁL PUBLIKUJE ČLÁNKY PŘEDEVŠÍM K OŽEHAVÝM ŠKOLSKÝM TÉMATŮM, JAKO JE AKTUÁLNĚ INKLUZE, REFORMA FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ, KARIÉRNÍ ŘÁD PEDAGOGŮ, NEBO JEDNOTNÉ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. ČESKÁ ŠKOLA UMOŽŇUJE NECENZUROVANOU DISKUSI ČTENÁŘŮ.
COPYRIGHT © 2000-2015· ALBATROS MEDIA A.S.
THEME BY BRIAN GARDNER · BLOGGERIZED BY ZONA CEREBRAL AND GIRLYBLOGGER · MODIFIED BY J4W
A maže, a maže, a maže
Nechci Michala Komárka v roli svévolného šéfredaktora, který si hraje na cenzora!
Pane Komárku, překračujete všechny meze svých kompetencí. Své příspěvky si archivuji a použiji pro doložení vašich zlovolných aktivit.
Okomentovat