Tajný učitel: Kudy z prudy

neděle 13. srpna 2017 ·

Blíží se konec dalších prázdnin a na východní frontě klid. Nic moc se k lepšímu nezměnilo. Spíše naopak. Rezort se nadále zmítá v moci rychle se střídajících údernických, ale neinformovaných ministrů. Ti plní některé předvolební sliby i za cenu jejich evidentní nedotaženosti, ignorují sliby jiné, příliš nákladné, či jednají až pod tlakem Bruselu nebo průmyslové lobby. Není to vcelku překvapivé v zemi, kde chybí základní dlouhodobá koncepce a vyjasnění pojmů co je to vzdělání a vzdělávání, či jak vzdělávat děti tak, aby se k tomuto nejasnému cíli dospělo. Politický a finanční oportunismus, těžící z podivuhodné apatie české učitelské obce, bují.

Protestní akce proti kariérnímu řádu by mohla být první vlaštovkou nadcházejících změn v této smrtící učitelské letargii. Učitelé se dokázali zmobilizovat kvůli něčemu, co se týká jich samotných, jejich pracovního vytížení a jejich času. Konečně a díky za to. Žáci a studenti, se až na výjimky dočkali pouze ztížení své cesty ke vzdělání. Už několik let jsou čeští žáci masovou obětí mnoha negativních dopadů zpackaného experimentu s testováním u maturit a přijímaček. Už několik desetiletí jsou studenti pedagogických fakult vystaveni výuce, která je snad odborně připraví, ale k povolání nemotivuje.

Chtějí-li rodiče pro své děti jiné vzdělávání než to, které je důsledkem dlouhodobého zanedbávání skutečných potřeb žáků a učitelů, ministerstvo, zřejmě v pomýleném pudu sebezáchovy, otevření nových škol zamítá. Rodičům pak zbývá veliká oběť v podobě domácího vzdělávání, či různé kličky suplující neotevřenou školu. Z celého stavu věcí je jasné, že ministrům a jejich našeptávačům nelze věřit. Jejich nárazová opatření jsou nepromyšlená, neinformovaná a nekonzultovaná. Novela střídá novelu a na zaplacení s velikou slávou prosazených opatření nakonec nejsou peníze. Učitelů kvapem ubývá a ti, kteří zůstávají, čelí rostoucímu tlaku byrokracie a suplování za nepřicházející nové síly.

Tak tedy, kudy z prudy. Je potřeba rychle nalézt dlouhodobě určující odpovědi na několik zásadních otázek. Vzhledem k žákům, studentům a jejich potřebám je potřeba dobrat se odpovědí na otázky, co je to vzdělání a jak žáky k tomuto cíli připravovat. Z těchto základních otázek vyplývají otázky sekundární, ale neméně důležité. Proč vlastně vzděláváme děti? Vzděláváme-li je pro potřeby společnosti, jakého člověka společnost potřebuje? Jedná se o společnost českou nebo o společnost všech lidí obecně? Je blaho společnosti dáno momentálními potřebami průmyslu, ekonomickým růstem nebo něčím jiným? Je pro společnost výhodné, připraví-li škola lidi, kteří rozumí světu a jeho problémům, disponují vůlí neustále se učit, jsou geograficky, myšlenkově i profesně mobilní? Co to znamená?

Vzděláváme-li děti kvůli jim samotným, jak na to, aby byly připraveny na měnící se svět? Mají to být teoretičtí odborníci? Úzce zaměření řemeslníci s rukodělnými dovednostmi? Nebo vzdělanci v širším smyslu slova? Nebo vše najednou? Zde se dostáváme zpět k prvotní otázce teoretické podstaty vzdělání a vzdělávání. Všechny odpovědi neznám. Měly by být výsledkem odborné, široké a cílevědomé debaty. Domnívám se, že vzdělávání by mělo probíhat skrze specifické nastavení myslí žáků i učitelů ve smyslu, tohle je zajímavé, to chci znát, o tom se chci dovědět víc. Čirý objem informací, které učitel musí na žákům na všech stupních předat a následně testem jejich znalost prokázat, tento přístup přinejlepším činí obtížným, přinejhorším jej zcela hatí.

Cesta ke vzdělání vede od zájmu, přes inspiraci, k práci na prohloubení a zdokonalení. Ne naopak. Je nesnadné pro učitele vzbudit v dětech zájem o předmět skrze měřitelné, předepsané a v učebnicích předžvýkané fragmenty učiva. Spíše by tyto fragmenty měly být probírány jako nutné a potřebné součásti pochopení základního konceptu podobně, jako když se při čtení povídky v cizím jazyce setkáme s neznámými gramatickými a lexikálními jevy. Některé potřebujeme pochopit, jelikož na tom závisí pochopení celé povídky, jiné odvodíme z kontextu a ještě jiné jsou marginální a nedůležité. Co a jak bychom učili, kdybychom nebyli vázáni vzdělávacími plány, katalogy požadavků, tematickými plány a časovými limity?

Nostalgici tvrdí, že některé nudné věci se děti prostě musí nadrtit. Ale, jsou ty věci samy o sobě nudné, nebo je nudný způsob jejich prezentace? Lze i nudné věci učinit zajímavými? Nejsou ty věci nudné, protože jsou učeny příliš brzy? Lze vyextrahovat z masy poznatků klíčové nebo nosné koncepty v každém předmětu tak, abychom nevzdělávali děti, které znají ostnokožce, ale neví, jak se jmenuje ten černý pták se žlutým zobákem na zahradě; děti, které znají Ohmův zákon, ale nesestrojí jednoduchý elektromotor; děti, které stráví celé prázdniny u počítače, ale nechápou, jak funguje, nebo děti, které znají přísudek jmenný se sponou, ale nepřečetly jedinou knížku? Proč nenechat nepotřebnou abstraktní odbornost školám, které vzdělávají odborníky?

V případě, že k zodpovězení těchto otázek a vytvoření dlouhodobě konsistentní koncepce nedojde, což je velmi pravděpodobné, je zcela zásadní, aby učitelé přestali slepě poslouchat bezduché pokyny shora a začali používat vlastní selský rozum, vlastní talent, vlastní materiály, vlastní kreativitu a vlastní výzkum. Neustále se měnící RVP/ŠVP ani chystané osnovy už nelze brát vážně, jelikož nestojí na pevných filosofických základech a tudíž jsou produktem momentálního těkavého sentimentu nebo politického tlaku. Zajímavých podnětů je dnes dostupných mnoho. Inspirativních myšlenek také. Jen je potřeba vědět, kam za nimi. Existují různé vyhlášené školy nebo alternativy, které lze navštívit. Stačí otevřít oči a přestat věřit, že ti nahoře vědí, co dělají. Zkušenost ukazuje, že nevědí. Král je, jak jinak, nahý.

Je jasné, že učitelům ani žákům nikdo shora nepomůže, pokud si nepomůžou sami. Proto je důležité formovat studentské parlamenty, aktivizovat učitele a studenty učitelství, aby znovu nalezli svou identitu jako svobodní a tvůrčí lidé, nikoli poslušní úředníci a nedůvěryhodné loutky systému. Jako takoví budou moci vyjít do ulic a žádat více peněz, protestovat vůči nesmyslům a bude jim nasloucháno. Budou moci odmítnout nesmyslné testy, zbytečné IT cetky, hloupé byrokratické předpisy a splácané paskvily z dílny politických oportunistů a prospěchářů.

Učitel nedluží státu nic. Opak je pravdou. Stát pouze učitelům nešikovně přerozděluje peníze daňových poplatníků. Učitel je skutečně odpovědný pouze sám sobě, svým žákům a jejich rodičům, nikoli úředníkům, či kontrolním orgánům. Povolání učitele je povoláním svobodným a nesmírně důležitým. Čím dříve si toto čeští učitelé, učitelé učitelů a úředníci uvědomí a začnou se podle toho chovat, tím dříve se české školy ozdraví.


Bez souhlasu autora a bez znalosti jeho identity převzato z jeho blogu     

10 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
13. srpna 2017 22:54  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
13. srpna 2017 23:13  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
13. srpna 2017 23:23  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Zdeněk Nutz řekl(a)...
13. srpna 2017 23:26  

Uvedené názory na stav českého školství jsou bohužel smutně pravdivé, pouze poněkud surově podané. A to bude asi potřeba, začít psát pravdu. Dobří kantoři šli dávno za lepším a ti kteří zůstali, mají buď jiné příjmy, nebo nízké náklady. Jezdí do školy na kole a na dovolenou jezdí do Pětipes.
Ale co s tím, to už je jiná. Vzpomínám na předlistopadové heslo, že schody se nikdy nezametou odspodu. Dnešní společnost je prostě nemocná. Honí se za penězi a majetkem, morálka a nepsané zákony zůstaly ve Foglarovkách a tak je vzdělávání, která peníze nevyrábí, ale spotřebovává, prostě na okraji zájmu, ačkoliv vládci státu tvrdí něco jiného.
Zkuste bojkotovat nesmyslné státní maturity, povinné testování školní inspekce, přijímací zkoušky bez laťky, které jsou navíc v pátých třídách protiústavní, odesílání citlivých údajů ze školních matrik kamsi do nicoty, nebo řekněte, že nebudete učit podle RVP nebo ŠVP.
Nejsem si jist, zda si tak trochu nenabijete ústa!
Prostě je to režimem, nicméně jak nás nedávná historie učí, třeba budete jednou slavní, až se to zase někam otočí, jenže ani nevím, kam by se to otočit mělo. Cesta zpátky nevede a budoucnost Bačeska je nejistá....

tyrjir řekl(a)...
14. srpna 2017 3:15  

ad Zdeněk Nutz 13. srpna 2017 23:26:

Pasivní rezistence nestačí - Je nutné pojmenovávat věci pravými jmény

Uvedené názory na stav českého školství jsou bohužel smutně pravdivé, pouze poněkud surově podané.

Nemyslím, že jde o "surovost", ale o hrdý a dané situaci adekvátní občanský postoj. Bůhví ķým placeným provokatérům se nemá ustupovat tím, že se budeme bát pojmenovávat věci pravými jmény a utápět se v planých diskusích s nimi? Vytrvalé rozehrávání planých diskusí je taktika provokatérů směřující k tomu, abychom se v diskusi s nimi vyčerpali a abychom v důsledku toho nedošli k precizní formulaci jádra (podstaty) problémů, které nás pálí. Kdo jiný kromě politiků je Česku víc odpovědný za uhájení té podstaty projevováním hrdého občanského postoje než vysokoškolsky vzdělaní učitelé? Co by se stalo z dětí, kdyby učitelé takovou schopnost neměli?

Zkuste bojkotovat nesmyslné státní maturity, povinné testování školní inspekce, přijímací zkoušky bez laťky, které jsou navíc v pátých třídách protiústavní, odesílání citlivých údajů ze školních matrik kamsi do nicoty, nebo řekněte, že nebudete učit podle RVP nebo ŠVP.

- Otevřený bojkot (otevřená občanská neposlušnost) je až to poslední, co mohou a měli by občané podle Listiny základních práv a svobod udělat, když vyčerpali všechny zákonné prostředky.
- Skrytý bojkot (pasivní rezistence) už, pokud vím, někdy dávno běží. Například i u těch kompetenčně ukecaných a iniciativu učitelů i dětí svazujících RVP/ŠVP. Odpovězte si sami na otázku, kolik učitelů má ještě vedle nefunkčního fasciklu zvaného ŠVP svůj vlastní funkní Tématický plán a učí podle něj, aby žáky něco naučili. I já jsem to tak řešil proto, aby se "ŠVPčkovšttí jezdiprstiči nažrali a aby žákovská koza zůstala celá",

Pasivní rezistence není cesta z toho svrabu. To, co se s českým školstvím děje (přeměna veřejných škol ze vzdělávacích na sociálně opatrovnická zařízení a růst počtu soukromých škol, je, myslím, Ústavě a Školskému zákonu ČR a Listině lidských práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR a závazným dokumentem EU, odporující atak na samotnou podstatu bytí českého státu, když všechny tyto právní předpisy zcela jasně hovoří o bezplatném počátečním VZDĚLÁVÁNÍ(!). Inkluzí a návrhem Kariérního řádu MŠMT, myslím, samo sebe dost flagrantně usvědčilo, že jedná proti liteře i duchu těchto právních předpisů.*

Nebudeme-li schopni jako učitelé tyto věci důsledně pojmenovat, bude to zřejmě, třeba jen z tzv, fondočerpačským důvodů, pokračovat. Se všemi negativními důsledky na osud České republiky (jakéhosi "Bačeského Absurdistánu" - jakési kolonie, tj. cca z 80 % zahraničně vlastněného, z 80 % na EU závislého "neoliberálně korektního pseudo státu" s 80% zfeminizovaným sociálně opatrovnickým veřejným školstvím a nízkými, produktivitě práce neodpovídajícími, zahraničně "oddividendovanými" a "daňově zrájovatělými" platy).

Za fašistické okupace byly zavřeny jen vysoké školy. Za, myslím, už z cca 80 % proběhlé "neoliberální okupace Česka", myslím, českým učitelům a poctivým politikům nezbyde nic jiného, než začít důsledně pojmenovávat věci pravými jmény. I učitelé mají teď šanci, spolu s rodiči žáků, poctivými podnikateli, zaměstnavateli, starosty obcí atd., tu poctivost v politicích povzbudit.

Aby Česko nebylo tou výše popsanou "kolonií" mělo by, pokud možno, postupovat v již dnes se rozvíjející tzv. "dvourychlostní EU" pokud možno, případ od případu, jednotně se stejně nebo podobně "postiženými" státy, jejichž jádrem by, domnívám se, mohla být i skupina států V4(?).

J.Týř

*Viz třeba
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/vlada-byla-velmi-aktivni-ve-skolstvi.html?showComment=1501591494685#comment-6280139516709541290
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/stanislav-stech-autori-petice-napsali.html#comment-2727944176276679496
http://www.pedagogicke.info/2017/07/marketa-illova-otevreny-dopis-ministru.html?showComment=1501492138775#c5801165908039667987

tyrjir řekl(a)...
14. srpna 2017 3:20  

PS:
Nejlepší by možná bylo, kdyby se centrum EU přestěhovalo z Bruselu do Prahy. Vždyť už Karel IV byl římský císař. "Toho, bohdá, nebude, aby český král z boje utíkal" říkal jeho otec.:)

tyrjir řekl(a)...
14. srpna 2017 9:45  

Uvedené názory na stav českého školství jsou bohužel smutně pravdivé, pouze poněkud surově podané. A to bude asi potřeba, začít psát pravdu. Dobří kantoři šli dávno za lepším a ti kteří zůstali, mají buď jiné příjmy, nebo nízké náklady...

Souhlasím, že mé výše uvedené názory jsou poněkud surové (syrové, čerstvě vyvřelé) a že jsou někde ještě formulačně nedotažené.

tyrjir řekl(a)...
18. srpna 2017 0:09  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
18. srpna 2017 0:25  

Pane Komárku, mohl byste nám vysvětlit, proč jste smazal mé příspěvky
13. srpna 2017 23:13 - Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
13. srpna 2017 23:23 - Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

Uvědomujete si, vážený pane Komárku a vážené nakladatelství Albatros, že mazáním některých příspěvků dostáváte jejich autory do situace, kdy jste je tím smazáním jaksi "obvinili" z nepatřičnosti, i když to tak není? Myslíte si, že si takovou věc můžete jen tak (bez vysvětleni) dovolovat a že proti takovému vašemu jednání neexistuje účinná obrana?

Doufám, že na tento vážně míněný dotaz na tomto místě (tj. v této "komentářové diskusi" odpovíte.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
18. srpna 2017 1:25  

Doufám, že na tento vážně míněný dotaz na tomto místě (tj. v této "komentářové diskusi") odpovíte.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.