Výsledky studie, která vznikla na základě pilotního testování lesních mateřských škol v letech 2010–2012, jež se uskutečnilo pod dozorem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ukazují, že u dětí, které byly vzdělávány v lesních mateřských školách, se lépe rozvíjí hrubá motorika a kreativita ve srovnání s dětmi, které jsou vzdělávány v prostředí klasické mateřské školy.
 |
| Lucie Zormanová (konfucius.cz) |
Dalším pozitivním efektem lesních mateřských škol je obrana proti novému fenoménu, který nazýváme deficit přírody, a jeho eliminace. Deficit přírody, jak jej popisuje Richard Louv ve své knize Last Child in the Woods (Poslední dítě v lese), vede ke snížení percepce smyslů, způsobuje obtíže s koncentrací, ovlivňuje obezitu u dětí a zvyšuje míru psychických a fyzických onemocnění, snižuje ekologickou gramotnost, snižuje pocit zodpovědnosti za přírodu. Podle R. Louva je častý pobyt v přírodě nezbytný pro zdravý vývoj dítěte, stimuluje všechny smysly dítěte, čímž rozvíjí intelekt dítěte, navíc přírodní prostředí s jeho podněty rozvíjí představivost a kreativitu (Louv, 2008).
Závěr
Za touto iniciativou stály zpočátku ve všech zemích ženy, matky, často matky více dětí, které takto reagovaly na problém přeplněnosti klasických mateřských škol. Proto se rozhodly jednat a přišly s nápadem lesní mateřské školy.
Tento nápad se natolik zalíbil, že v Evropě, USA, Kanadě, Japonsku i u nás je již relativně hustá síť lesních mateřských škol. V České republice funguje i samostatná asociace lesních mateřských škol, která jednotlivé organizace a kluby zaštiťuje a napomáhá jim s jejich zakládáním a organizací.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat