"I podle České školní inspekce vykazuje zdejší školství v rámci OECD nadprůměrně velké rozdíly mezi jednotlivými školami a zároveň podprůměrné rozdíly mezi dětmi uvnitř školních tříd. Jinak řečeno, české školy jsou víc než v jiných zemích složené z podobných žáků – buď podobně dobrých, nebo podobně slabých. ´Z našich testování a mezinárodních šetření se potvrzuje, že zdejší vzdělávací systém je nespravedlivý,´ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. ´Výsledky dětí jsou závislé na faktorech, které dítě nemůže ovlivnit,´“
píše Marek Švehla v reportáži v aktuálním vydání týdeníku Respekt.
Marek Švehla mimo jiné píše:
 |
| Marek Švehla (linkedin.com) |
Poslední kroky, velkým dílem paradoxně dělané pod taktovkou premiéra a ministryně školství z rovnostářské sociální demokracie, ovšem podle všeho povedou naopak k prohloubení nerovnosti. Zavedením povinné maturity, povinných přijímacích zkoušek na střední školy a schválením povinné maturitní zkoušky z matematiky opět zvýhodní děti z aktivních, motivovaných rodin, které své potomky na přijímačky přihlásí, potřebnou látku je případně doučí nebo zaplatí kondiční hodiny.
Státem řízené přijímačky na střední školy prohloubí nerovnost i tím, že posunou výuku k většímu biflování látky, jejíž znalost u přijímaček rozhoduje. „Máme signály, že mnohé školy už mění vzdělávací plány a budou přizpůsobovat výuku tomu, aby děti přijímačky zvládly. Omezí například projektovou výuku, výtvarnou, hudební či dramatickou výchovu a zaměří se na procvičování matematiky a větných rozborů. Rodiče je v tom kvůli obavě z neúspěchu dětí u přijímaček podporují, nebo si to dokonce vynucují,“ říká David Souček ze společnosti Kalibro.
Také z šetření školní inspekce vyplývá, že se školy i pod tlakem rodičů soustřeďují na přípravu žáků pro přijímací zkoušky na maturitní obory a žáci, kteří k přijímačkám nesměřují, jsou odsouváni stranou. „Vychází nám, že se jim školy přestávají věnovat,“ říká ústřední školní inspektor Zatloukal.
Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Respekt
.png)
17 komentářů:
No, asi budu opět pokárán za nevěcnost, možná snazán za neslušnost, ale fakt mám pocit, jako by někdo někde určoval, o čem psát.
Greger, Straková, teď Švehla, ve vedlejší roli Kalibro... Chápu, že když si někdo prdne v bublině, tak to je problém pro všechny v ní, ale možná je lepší tu bublinu propíchnout...
A znovu musím zopakovat, co jsem psal několikrát: Jsme na devátém místě z 27, na základě jednoho výběrového šetření; to není první místo založené na tvrdých datech jako třeba u platů... Nebo snad probíhají PISA testy na všech školách?
Taky je to (rozdíly mezi školami v rámci jednoho zřizovatele) přirozený důsledek svobody volby školy... Co na toto téma psal Respekt v uplynulých letech? Nebyly nářky frýdeckomísteckých rodičů řešeny i tam?
V neposlední řadě - pro rozdíly mezi kraji - je tu velký rozdíl ve vzdělanostní struktuře rodičů...
Opět propaganda. Místo aby se hledaly cesty k řešení, snaží se vyvolat dojem že za vším zlem jsou státní maturita a osmiletá gymnázia. Výběrovost je špatná. Všechny děti mají právo na všechno.
Ale to kope do vlastních řad.
Přesně v duchu článku bych zakázal soukromé školy. Také výběrové pro děti bohatých rodičů. A Scio školy. Taktéž pro bohaté rodiče.
Když všem stejně, tak opravdu všem. To už tady jednou bylo. Nevzpomínáte si?
Opravdu si myslíte, vyznavači verzí 4.0, že "Každý podle svých schopností a každému podle jeho potřeb" bude fungovat?
Spíše inkluze po českém způsobu způsobuje nadměrnou homogenitu třídních kolektivů. Inkluze je totiž založena na tom, že všechny děti z dané lokality navštěvují příslušnou spádovou školu. Tedy děti s nadáním, děti průměrné a děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Podle této definice se nám vytvoří heterogenní kolektivy. Dovoluji si předjímat, že výsledky absolventů ZŠ budou velmi mizerné. Školství je nadále trojkolejné. Víceletá gymnázia, běžné ZŠ (spíše už nový typ školy praktické) a školy speciální tak popírají onu proklamovanou inkluzi. Do toho se našroubovaly školy soukromé. O inkluzi v podání MŠMT tedy nemůžeme vůbec mluvit, protože se odehrál pouze přesun velké části žáků ze škol praktickým do běžných ZŠ. Homogenní třídy tedy vznikají v důsledku nepochopení inkluze ze strany MŠMT. Výborní a chvalitební žáci mizí v soukromých školách a na víceletých gymnáziích a zbylí žáci průměrní se "rychle přizpůsobí" žákům, kteří dříve chodili do praktických škol.
Základní škola na vesnici, ze které neodcházejí žáci na osmiletá gymnázia, musí být logicky trošku někde jinde než městská škola, ze které třetina nejlepších žáků po páté třídě prchne, a úplně někde jinde než škola ve vyloučené lokalitě.
Nejvíce mne ale u těchto článků zaráží, jak se někdo neustále vzteká nad tím, že děti motivované ze slušných rodin mají výhodu. A kdo by ji proboha měl mít, děti nemotivované a flákači? A mohl by nám někdo z takto uvažujících jedinců vysvětlit, proč by ji měly tyto děti mít?
Na naší škole připravujeme děti na přijímačky zdarma, vše mají pod nosem na stříbrném podnose. Všichni tedy mají stejnou příležitost, ale zírali byste, jakým způsobem s ní některé děti a jejich rodiče nakládají.
Pro autory podobných článků je obtížné přijmout, že svět je ve své podstatě nespravedlivý. Genetika je nespravedlivá. Štěstí je nespravedlivé. Rodinná zátěž je nespravedlivá. Darwin je nespravedlivý. Ale snaha to všechno srovnat do jedné lajny vede k jiným nespravedlnostem. Nezbyde než se s tím smířit, přijmout sám sebe a v rámci svých možností se snažit dosáhnout maxima.
A Vy jste nespravedlivý k autorovi tohoto článku, pane Hučíne :-) "Autoři podobných článků" přece nevolají po "srovnání do jedné lajny", ale upozorňují na to, že rozdíly u nás jsou příliš velké. A že to je zbytečné a nebezpečné a dětem a vzdělávání to škodí... Děkuji! Hezký den!
Spravedlivý měl být i komunismus. Akorát...
A zapomněl jsem, ještě místní cenzorská kapacita - to je přímo jednotka spravedlnosti:
Jeden KO.
Pane Komárku, rozdíly v době globalizace již nerostou aritmetickou řadou, ale přímo geometrickou. ČR je zatím země s nejmenším rozdělením na bohaté a chudé. Nůžky se budou rozevírat stále více a více. Různé vize z oblasti multikultury připomínají utopický socialismus 19. století. Rozhodující jsou vztahy v ekonomické oblasti.
Nevím, po čem volají autoři podobných článků, ale pokud budou hovořit o tom, že je ona nerovnost způsobená existencí osmiletých gymnázii, nahromaděním problémových jedinců v určitých lokalitách a bohužel i nahromaděním žáků se SVP jen v některých tzv. inkluzivních školách, budu s nimi souhlasit. Jakmile však začnou hovořit o tom, že je nerovnost způsobená motivovaností určité části rodičů k tomu, aby jejich dítě dosáhlo co nejlepšího vzdělání a jsou také ochotni pro to i něco udělat, budu řvát. Pokud je totiž určité části rodičů vzdělání jejich dětí vcelku šumák, nezbývá než konstatovat: každý jest svého štěstí strůjcem. Ono to ale už pomalu zavání tím, že špatní nejsou tito rodiče, ale rodiče motivovaní. A jestli si někdo myslí, že jde jen o nějaké přijímací zkoušky, je na velikém omylu. Ty jsou jen jakousi třešničkou na dortu úsilí, které motivovaní rodiče musí vyvinout, aby jejich dítě bylo taktéž motivované. To úsilí musí být dlouhodobé a permanentní a mnohdy není vůbec o penězích, jak se někdo snaží neustále naznačovat. Jde spíše o to, že celá řada rodičů není ochotná se svým dětem věnovat. A mnohdy jsou to i rodiče velmi dobře situovaní.
"Pokud je totiž určité části rodičů vzdělání jejich dětí vcelku šumák, nezbývá než konstatovat: každý jest svého štěstí strůjcem," myslíte tím ty děti, paní Adamová? Hezký den!
No, Michale, jde-li Ti o děti, pak je možné se zasadit o odebírání dětí, něco jako v Norsku a přemístění těchto do náhradních rodin nebo "výchovných" ústavů, které vzdělání a výchovu zajistí. Po dosažení plnoletosti umožnit návrat dětí do rodin nebo zajistit start do života na náklady státy (ať se samy rozhodnou).
Jestli ti jde opravdu o ty děti, je to řešení.
"... pak je možné se zasadit o odebírání dětí, něco jako v Norsku a přemístění těchto do náhradních rodin nebo "výchovných" ústavů, které vzdělání a výchovu zajistí."
Minulý týden tu psali, že nezajistí...
http://www.ceskaskola.cz/2017/06/vice-nez-ctvrtina-deti-z-domovu-chodi.html
Takže zbývají projekty a potěmkinády... A třeba za rok za dva údiv, že nefugují tak, jak se malovalo...
A mentorování učících učitelů a učitelek, jak mysleli/y ten který svůj diskuzní příspěvek...
Pokud je totiž určité části rodičů vzdělání jejich dětí vcelku šumák, nezbývá než konstatovat: každý jest svého štěstí strůjcem," myslíte tím ty děti, paní Adamová? Hezký den! .............
Ne, my všichni víme, že děti jsou závislí na rodičích. Tak praví zákon. A tudíž jestliže rodič rozhodne, že dítě bude povinně katolík, budhista či ,že bude navštěvovat soukromou školu, je to v kompetenci rodičů. Může se nám to zdát divné a často i špatné ( nedávání očkovat, nedocházení k zubaři na preventivky, nedocházení k logopedovi, přestože dítě šíleně šišlá), ale zákon stále říká, že vše je v kompetenci rodičů.
Ano, jsou mnozí učitelé, a věřím, že je jich hodně, kteří se snaží pracovat i s rodiči. Ovšem učitel může tak maximálně sdělit svůj názor a opět musí nechat na rodiči, jestli dobře míněné rady přijme za své či ne. A mnozí učitelé si už také všimli jevu, kdy za každý dobrý skutek byli náležitě potrestáni.
U jistého etnika ty sociální experimenty zkoušíme již dostatečně dlouho na to, abychom se přesvědčili, že tudy cesta nevede - slovy Járy Cimrmana.
A také mi tu chybí srovnání třeba s Anglií anebo USA, kde ty sociální rozdíly jsou tak diametrální, že tam propast musí být ještě větší. A to nikomu nevadí. Je moderní navážet se do postkomunistických států. A co státy Evropy, které mají oficiální negramotnost a mnoho dětí do školy vůbec nechodí (Itálie, Francie§?) Ti nepůjdou do Štrasburku před soud? Někdo si snad myslí, že jsme na hlavu padlí nevidíme za hranice?
Kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde.
Ovšem druhá strana je, že děti by skutečně nemusely doplácet na nezájem rodičů. Školní docházka je přece povinná, takže by měl existovat nástroj, jak rodiče dotáhnout k větší zodpovědnosti. V zahraničí k tomuto účelu mívají školní psychology, asistenty, sociální pracovníky atd. - tak až nám je do školství pošlou (a hlavně zaplatí), můžeme řešit školní úspěchy sociálně vyloučených (protože to je hlavní téma, akorát se to neřekne narovinu). Učitel má učit, ne suplovat nedostatečnou sociální politiku státu.
Ygrain to myslím vystihla přesně. Např. inkluze je v jednom svém aspektu ukázkou toho, že u nás na to jdeme opačně - tam, kde selhává sociální politika, překulíme problémy na školu. Učitel vždy do jisté míry plní i sociální úlohu, má v tomto ohledu nepsané povinnosti, ale podstata jeho role je jiná.
http://kotlar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=302142
A to může platit obecně, na "barvě" nezáleží.
Okomentovat