Karel Lippmann: Reakce na výzvu pana Kostečky (Pokračování polemiky o maturitě z češtiny)

pátek 23. června 2017 ·

Pro některé diskutující je typická taktika opakovaného kladení otázek, na které již bylo odpovězeno. Snaží se tak oponenta unavit a vytvářejí dojem, že se z odpovědí vykrucuje. Pan Kostečka (22. června, 2:25) mě vyvolal k tabuli, netroufnu si tedy odmítnout, i když jsem se nenaučil jím určené učivo, stoprocentně objektivní, tudíž nevyvratitelné. Přesto …

Nejprve několik slov k diskutované slohové práci:

1) Pan Kostečka dospěl k závěru, že maturantka měla zvolit prosté vyprávění. To, že se pustila do vyprávění uměleckého, podle něho neúspěšně, je jednoznačně její chyba. Ve své učebnici hovoří v 1. a 4. díle o jednoduchém a uměleckém vyprávění. O tom prvním se zde však nedozvíme nic. Jen to, že patří do prostě sdělovacího stylu. Žádná ukázka. Ve 4. díle jsou pak ukázky ve stylu pouze uměleckém. Patrně se autor spoléhá, že jednoduché vyprávění si žáci osvojili na ZŠ. Jenže by bylo zapotřebí ukázat rozdíly mezi těmito druhy vyprávění, což se asi na ZŠ nestalo. Hranice mezi nimi totiž není úsečkou.

2) Práce má navazovat na výchozí text a je požadováno vyprávění s prvky sci-fi. To je poněkud absurdní! Máme-li respektovat výchozí text, pak nelze využít jen jakési prvky. Celá práce musí být sci-fi, jinak to nejde. Sci-fi je žánr beletristický, fikce je definována jako neshoda literárního díla s realitou (viz Akademický slovník cizích slov). Pro napsání takové práce je nezbytné osvědčit fantazii, nelze se omezit na jednoduché vyprávění. To by pak zadání muselo znít např. „Jak jsem potkal v noci ze soboty na neděli ufona na Karlově mostě“.

A nyní ke vztahu maturity z češtiny k předchozí výuce na čtyřleté SŠ:

1) Výuku sice mohu pojímat různě, avšak s rizikem, že žáci budou mít u „prakticistně“ založené maturity menší či větší problémy. Navíc přinejmenším od 3. ročníku se začínají velice živě zajímat, co je u ní čeká. Proto přímo i nepřímo nutí učitele, aby výuku jejím požadavkům přizpůsobil. Často pak slýchám: „Víme, že je to špatně, ale co máme dělat.“

2) Maturitní zkouška by měla být v souladu s cílem výuky a tím je zde celkový smysl, jehož určujícím znakem je celistvost. Toto je praktické, tedy důležité pro životní praxi. O praktičnosti mám zcela jinou představu než pan Kostečka. Dávám přednost Karlu Kosíkovi, který o karteziánském světe jednoznačné pravdy, který mylně ku vlastní škodě pokládáme za praktický, mj. napsal: „Na jedné straně růst znalostí, které se rozrůstají donekonečna a nepřehledna, na druhé straně zapomenutí podstatného vědění, jež jediné je schopno člověka orientovat ve světě.“ Je-li člověk relativně zralý, má tohle u maturity předvést. I omezený čas stačí, pozná se to brzy.

Jazyk a literatura mají znakový charakter (jazyk je navíc nedělitelně spjat s myšlením, což přenáší i na literaturu, jejímž hlavním zdrojem estetična je hledání smyslu). Význam znaku vzniká v kontextu, v souvislostech jeho dílčích složek. Beletrie je pak estetickým obrazem lidské kultury od počátků písemnictví. Současníky vyzývá na cestu k lepšímu porozumění žitého světa. Proto je četba praktická. Pokud toto neplní, ...

Přestože jsem tak již učinil (viz např. časopis ČjL 5/2013-14), uvedu stručně ještě jeden příklad: Zabýváme-li se např. tématem přírody v romantické literatuře, měli bychom se pro hlubší pochopení vrátit do dávné minulosti. Jak byla příroda a lidská přirozenost chápána v řecké a římské mytologii (zde se nemůžeme vyhnout filosofii a dalším naukám – Platónovi, Aristotelovi, materialistům, stoikům, Eukleidovi atd.) v křesťanství, renesanci, baroku, osvícenství (nutno vysvětlit obrat k subjektu, Descarta, Komenského, Huma, Newtona, Kanta, Schellinga a další). Připravíme si tak půdu pro realismus (pozitivismus, ekonomie, sociologie, psychologie), různé podoby modernismu atd. Není nutné „probrat“ všechno, důležitý je způsob myšlení. V posledním roce studia by měl být tento proces završen a maturita by jeho výsledky měla ověřit. Opakuji: toto je praktické, je v tom obsažen žitý svět. My však místo toho žáky skrze důležitou závěrečnou zkoušku mylně a škodlivě informujeme, že praktické jsou naopak roztříštěné znalosti, že jednostranná odbornost je totožná s celistvým vzděláním. Tato „informace“ je klíčová! Vede k tomu, že vzdělání je podceňováno a odbornost, kterou nepotřebuji, mě nemusí zajímat. Je třeba, aby mne k ní někdo donutil. Podle toho pak vypadají výsledky.

24 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
23. června 2017 6:59  

Pane Lippmanne, chcete tvrdit, že Vera byla na scestí svedena hlubokým studiem učebnice pana Kostečky a vědoma si toho, že v citovaných dílech jeho učebnice absentuje ukázka prostého vyprávění se proto (očividně chybně nevědoma si své literární insuficience) pustila do vyprávění uměleckého? To zkuste vsugerovat někomu jinému.

Skutečnost, že jeden druh vyprávění je v učebnici toliko konstatován, aniž by byly uváděny příklady, nemůže být kladena do příčinné souvislosti s prací Very, neb nemůžete tušit, z jakých zdrojů Vera přípravu na maturitu podnikla. Takže vedle.

Stejně tak slovíčkaření se zadáním "s prvky sci-fi" nebo "úplným sci-fi" je jen snaha napadnout tvůrce zadání.

Tajný Učitel řekl(a)...
23. června 2017 7:49  

Myslím, že to není pan Lippmann, kdo je vedle. Je tragickým omylem strůjců nové maturity, že nevěnovali, při své bohulibé kreaci pozornost základním otázkám, ze kterých by nová maturita a posléze také nové přijímačky měly vycházet. Jako například, co je to vzdělání a jak k tomuto cíli vzdělávat, jaký vliv bude mít testování (a s ním spojená redukce poznání) na výuku apod. Domnívám se, že na to porodní báby a otcové NM prostě nepomysleli.

Simona CARCY řekl(a)...
23. června 2017 8:57  

Tajný, vím, že takový jste, že to jen neděláte, ale přesto to zkusím i s vámi. Doložte, že testování vynucuje redukci poznání. A za druhé - strůjci nové maturity měli zadání ověřit výsledky vzdělávání. Nikoli měnit vzdělávání. To je jiná lampárna, kde je nutno si stěžovat. Ale jinak přeji hezké spočinutí koncem června.

Karel Lippmann řekl(a)...
23. června 2017 9:36  

Opět je mi podsunut něco, co jsem neřekl. Opravdu nevím, jakou učebnici Vera používala, o žádné přímé kauzalitě s jakoukoli učebnicí jsem nehovořil. Uvedl jsem jen příklad.
Nahlédl jsem ještě do Přehledu středoškolského učiva (Didaktis). Tam ukázka prostého vypravování je, avšak pro zpracování daného tématu maturitní práce zcela nepoužitelná. Chtěl jsem hlavně upozornit, že centralizovaná maturita penalizuje žáky i za to, za co nemohou.

Oldřich Botlík řekl(a)...
23. června 2017 9:59  

Už to vypadá tak, že „Simona Carcy“ je strůjcem státní maturity. Budu z toho dále vycházet, dokud neprokáže opak – to je úděl anonymního účastníka a současně právo účastníka neanonymního.

Je smutné, když se strůjce státní maturity stydí za své dílo natolik, že je hájí pod pseudonymem. A ještě smutnější je, že to činí stejně nejapnými argumenty, jako když byl ještě strůjcem ve funkci.

Redukce vzdělávání, k níž dochází v důsledku tzv. high stakes testů, je předmětem výzkumů v podoboru odvětví pedagogiky týkajícího se educational assessment (pedagogické hodnocení). Zjištění, že k redukci vzdělávání dochází zvláště v důsledku masivního použití tzv. uzavřených úloh, vedlo již v 90. letech minulého století k tomu, že řada vyspělých zemí začala podobné nástroje v testech s významnými důsledky pro žáka opouštět. Docházelo k tomu už o několik let dříve, než strůjce české státní maturity začal veřejnost na použití zaškrtávacích testů připravovat.

O tom, že v důsledku nevhodně koncipovaných high stakes testů dochází k redukci vzdělávání, dnes už v zahraničí panuje víceméně shoda. Jen pro ilustraci: například náš maturitní test z češtiny má 27 uzavřených úloh, a dokonci i některé z těch zbývajících pěti „otevřených“ jsou tak hloupé, že o jejich nevhodném dopadu na cíle vzdělávání nemůže být pochyb.

Ano, strůjci státní maturity měli zadání ověřit výsledky vzdělávání. Nikoli měnit vzdělávání. Teorie ovšem říká, že vzdělávání mění. I kdyby to bylo jen mimoděk. Mění je směrem, který mnoho soudných, rozumných lidí pokládá za naprosto nežádoucí. Přesně to je také jádrem současné debaty o státní maturitě.

Josef Soukal řekl(a)...
23. června 2017 10:02  

Žák schopný dobře myslet a zvyklý věci promýšlet, a k tomu zvládající přiměřené penzum češtinářských poznatků může mít u maturity problémy pouze v případě selhání učitele, ať už se připravoval a byl připravován jakkoli.

Josef Soukal řekl(a)...
23. června 2017 10:07  

Maturitní test odráží úroveň podstatné části dnešních středoškoláků. Otázka zní, proč jsou tito žáci středoškoláky. Otázka zní, kdo a proč se rozhodl změnit střední školství do podoby, v jaké se nachází dnes.

Simona CARCY řekl(a)...
23. června 2017 10:15  

Vážím si kategorizace své osoby, jak jej prezentuje podobně jako spoustu dalších svých neověřených hypotéz pan Botlík. A jako vždy - zase vedle. Rozdíl mezi námi je v tom, že já nepotřebuji nic prokazovat. Zato vaše tvrzení, že v důsledku nevhodně koncipovaných high stakes testů dochází k redukci vzdělávání, dnes už v zahraničí panuje víceméně shoda, potřebuje vysvětlit to "víceméně". Totiž to vaše slavný vícemnéně souvisí s tím "nevhodně". A bohužel - při vší úctě - vy jste se tak odkopal svou čepicí (všimněte si, pane Komárku, že jsem potlačila nutkání napsat šaškovskou), že pro takové soudy nejste autoritou. Argumenty, které pro zvýraznění jejich údajné způsobilosti podpořit vaše stanovisko píšete tučně, však nejsou kvantifikovatelné a uchopitelné. Jsou to toliko soudy, zejména poslední dvě věty.

Karel Lippmann řekl(a)...
23. června 2017 11:22  

Pro ilustraci nabízím úvod ukázky prostého vypravování z učebnice Didaktisu: "No, zdar, hele, to ti musím povykládat, to neuvěříš, co se mi dneska stalo. Normálně to, ne, ráno vstanu, du jako k zubaři, tak jakože spěchám, ať nepřídu pozdě, ..."
Jde o projev mluvený, mezi písemnými útvary se prosté vypravování vůbec neuvádí. To není kritika této učebnice, jen svědectví o tom, v jaké situaci se u maturity studenti mohou ocitnout.

Jana Karvaiová řekl(a)...
23. června 2017 11:29  

Dám do placu jeden příspěvek, i když jsem v životě neučila dítě, které by maturovalo. Spíš se zaměřím na téma "snižování laťky" a dle mého názoru, umělého zvyšování kvalifikace formou studia na střední škole.
Právě proto, že jsem celý život učila mentálně postižené mě fascinuje v současnosti, jak vypadá úroveň znalostí na základní škole u dětí s běžným intelektem. S radostí jsem nastoupila dráhu školního speciálního pedagoga, že se samozřejmě i nadále budu potkávat s žáky slabými,ale taky dobrými. Ouha. Úroveň některých žáků je nižší, než ve třídách pro žáky s LMP. A to především v češtině a matematice.A často to nejsou ani děti vedené jako nějaká dys porucha. prostě běžný žák běžné školy. A tito žáci nám s klidem odcházejí na školy střední s maturitou. Nechápu. Je zcela možné, že kvůli systému placení "na hlavu žáka" si střední školy čtyři roky hýčkají studenty, kteří tam od začátku neměli být nebo měli být odejiti již po prvním ročníku. Tito se vesele dopracovávají k maturitě a výsledky poté šokují mnohé. Mě tedy ne.A nebudu sama. Celý tento proces je ještě podpořen současným přístupem poradenských zařízení (asi ne všech), která balamutí rodiče, že pokud žák má správný papír, nemusí umět tohle a ani tamto, popřípadě, že si to zcela bezelstně může žák kompenzovat opisováním z různých tabulek či počítáním na kalkulačce. Zkuste potom rodiči jako učitel vysvětlit, že určité znalosti by prostě jejich dítko mělo zvládnout, poradna neporadna. V té češtině je to hodně znát. A střední škola se už pak s mnoha dětmi tak "nepytlikuje", aby se doháněly triviálnosti.
Nedivte se.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
23. června 2017 12:11  

To je realita, kterou zná 9 z 10 učitelů základních škol.

Tajný Učitel řekl(a)...
23. června 2017 13:14  

Není to vinou nevhodně koncipovaných přijímaček, nebo starých maturit, že žáci na zš málo vědí. Ten, kdo žáky učí a motivuje ve škole, je učitel. Pokud učitel potřebuje vstupní a výstupní testy, aby naučil žáky to, co mají vědět, je to jádro problému. Jde tedy o to vytvořit podmínky, aby do škol vstupovali a ve školách zůstávali dobří učitelé. Různá síta a laťky nastavené pomocí testů, úroveň vzdělávání nezajistí a nemohou kompenzovat nedostatečnou přípravu. Jasně, zajistí zdánlivě to, aby se do středních a vysokých škol nedostali žáci, kteří nejsou připravení, ale chceme-li zajistit, aby žáci připraveni byli, musíme se v prvé řadě postarat, aby výuka byla kvalitní a ne stavět překážky.

SMZ a nové přijímačky jsou poměrně levným způsobem k nahrazení značných investic do dobrých učitelů strašákem, který možná některé účelově přinutí k práci, ale znalosti takto nabyté nejsou trvalé, protože se žáci učí nikoli z vůle poznávat, ale k účelovému složení zkoušky.

Vít Steklý řekl(a)...
23. června 2017 15:31  

Normální učitel nyní koncem června mele z posledního a nemá sílu nic řešit, natož pak globální problémy našeho školství. Někteří tu sílu ještě mají. Pan Botlík tu bude zase celé prázdniny tepat do Cermatu , pan Komárek bude vesele cenzurovat příspěvky a od TU se dozvíme, že zásadní problém našeho školství je v špatných učitelích. Ti jediní mohou za to, že žáci málo vědí, protože je málo motivují. Stačí současné učitele vyměnit za ty dobré, případně skvělé, kteří ještě nedostali příležitost a je vyhráno. Nu což, děj se vůle Boží. :-(

Karel Lippmann řekl(a)...
23. června 2017 16:34  

Se základní školou nemám přímou zkušenost, sleduji ale své tři vnuky. Mám dojem, že ve srovnání s dobou, kdy jsem do školy chodil já, učiva celkově neúměrně přibylo. Na potřebné upevnění základních znalostí pak není dostatek času. Ale znovu opakuji, mohu se mýlit, příčin neutěšeného stavu je jistě víc.

Tajný Učitel řekl(a)...
23. června 2017 17:25  

Pane Steklý, unaven jsem celkem dost a to mám před sebou ještě výživný výlet se třídou. Proč tedy žáci zš "nic neví" a podle pana Wichterleho juniora by dnešní maturitu zvládli někdejší čtyřkaři? Populace hloupne? Rodiče se nestarají? Zkoušky nejsou dost přísné? Na učitele je kydáno v médiích a na rodičovských schůzkách? Učitelé nějak nemají nástroje jak si zajistit disciplínu? Inkluzí? Všichni chytají pokemony, nebo jsou na FB místo učení?

Pokud jsou to faktory pouze externí, nezbývá, než smířit se s důsledky měnící se doby a dělat co se dá. Pokud ne, můžeme s tím něco opravdového ve škole dělat? Čímž nemyslím stavění větších a kluzčích latěk u vstupů a výstupů ze škol. Předposlední možnost je, že báchorky o žácích, kteří nic neumějí, jsou jen báchorky a vše je, vzhledem k množství investic do vzdělávání, více než v pořádku.



Veronika Valíková řekl(a)...
23. června 2017 17:54  

"To by pak zadání muselo znít např. „Jak jsem potkal v noci ze soboty na neděli ufona na Karlově mostě“. "

To by bylo pěkné zadání. Občas za pomoci fiktivního ufona tvoříme v sekundě ústní definice určitých jevů (knoflík - tím se zapíná košile - ale ufon neví, co je košile - prostě to, co máme na sobě :)) Každopádně bych takové vypravování psala raději než to maturitní. Děkuji ta tip.

poste.restante řekl(a)...
23. června 2017 18:17  

Proč tedy žáci zš "nic neví" a podle pana Wichterleho juniora by dnešní maturitu zvládli někdejší čtyřkaři?
Dnešní žáci nic neví, protože vědět nesmí.
Slova jako "vědět", "znát", "umět" byla přece při "Velké RVP reformě" zakázána.
Žáci mají být zkompetentňováni.

Někdejší čtyřkaři by dnešní maturitu zvládli proto, že laťka šla tak nízko.
To není dojem, to je fakt, který je snadno doložitelný tím, že někdejší čtyřkaři dnešní maturitu skládají jako dálkoví studenti.
Čili dnes, při zaměstnání zvládnou to, na co by nezvládli v době svého mládí, kdy neměli jinou starost, nežli školu.

Populace hloupne?
No, soudě podle některých výroků, občas zaznívajících i zde... :-)
Ne, populace nehloupne. Jen jsou hlupáci více slyšet.
A je jim také více sluchu dopřáváno, hlavně v médiích.

Rodiče se nestarají?
Jak kteří.
Celkově trochu zpohodlněli.
Ale hlavně hledají (většinou) cesty jak svým dítkám cestu ulehčit. Kvůli tomu se stavějí proti učitelům. Ke škodě dětí, samozřejmě.

Zkoušky nejsou dost přísné?
Hahaha. Úsměvné.

Na učitele je kydáno v médiích a na rodičovských schůzkách?
Ano. A nejvíc kydů jde od "expertů".

Učitelé nějak nemají nástroje jak si zajistit disciplínu?
A mají snad?

Inkluzí?
No comment. Nechci být vulgární.

Všichni chytají pokemony, nebo jsou na FB místo učení?
Rozhodně věnují doma méně času škole, nežli tomu bylo dříve.
Stačí se zeptat a porovnat.

Pokud jsou to faktory pouze externí, nezbývá, než smířit se s důsledky měnící se doby a dělat co se dá.
Smířit sem, znamená jen přihlížet úpadku. To neumím.

Pokud ne, můžeme s tím něco opravdového ve škole dělat?
Ale jistěže.
Jenže to bude něco stát. Mnohem víc, než to stojí teď.

Pořád opakuju, že nelze vybudovat prvoligový klub za peníze z okresního přeboru.
Jenže přesně to po nás všichni chtějí.
Mají smůlu.

Jiří Kostečka řekl(a)...
23. června 2017 18:26  

Pane Lippmanne,
je mi líto, ale když si v odborné polemice ani neumíte ověřit, že učebnice, kterou kritizujete za absenci určité kapitoly, má již DVĚ vydání a že ve 2. vydání tam ta kapitola JE, jste k smíchu a pláči zároveň.
1. vydání mého Českého jazyka pro gymnázia vyšlo v r. 2001 (dotisk v r. 2009, v něm nešlo dělat žádné větší zákroky); 2. vydání v r. 2014. V tomto 2. vydání je již zařazen podrobný výklad k (psanému) vypravování prostému na s. 213-217, se dvěma přiměřeně dlouhými ukázkami a s návrhem 10 témat slohových prací, na nichž je možno tento útvar nacvičit (procvičit). I když některé školy snad nemají na nákup druhých vydání učebnic peníze, učitel je povinen sledovat odbornou a učebnicovou literaturu svého oboru (což Vy zjevně v druhém případě neděláte) a v krajní nouzi může nově zařazené či zásadně upravené dílčí pasáže pro studenty okopírovat. Ovšem citovat 16 let starou učebnici a vyvozovat z ní závěry, když existuje její tři roky staré a podstatně přepracované 2. vydání, to je vskutku silná káva.

Dále: Maturitní zkouška nemusí, ba ani nemůže být v souladu se VŠEMI cíli výuky. Vždy se při ní bude prověřovat jen výsek z celého učiva a jen část cílů - a to v každém předmětu. Velice rád se podívám - pozvete-li mne - na to, jak v profilové části ověřujete v 15-20 minutách tu slavnou celistvost.

Pošesté a naposled: Nic nebrání tomu, aby češtinář pojal téměř celou tříapůlletou středoškolskou výuku tak, jak si ji představujete. Sám to tak i dělám, učím své studenty nad jazykem i literaturou přemýšlet (až s tím některé z nich otravuju), orientovat se ve světě, budovat si etické a estetické hodnoty. Jenže zároveň jsem povinen připravovat je pro úžeji pojatý praktický život - a tam jsou všichni ti klasikové leckdy k ničemu (zase jste se neudržel a dal najevo svou vytříbenou vzdělanost - že Vám to už není hloupé...). Netvrďte mně, že mladý člověk, který nabude Vámi ctěné celistvé kvality, si neprostuduje před pohovorem u počítačové firmy zcela pragmaticky její konkrétní historii, nezjistí si platy běžné v dané sféře a neosvojí si modelové otázky personalistů a odpovědi na ně. Vyrukovat tam s Kantem, vyletí z místnosti jako cepelín. Proto mám i takovéto ryze praktické kapitoly ve svých učebnicích.

Maturita nemůže postihnout všechny aspekty výuky a výchovy, to je prostě zcela vyloučené už jen z časových důvodů. Když na mě moji studenti naléhají, abych je připravoval k maturitní zkoušce třebas již od 1. ročníku, odpovím jim s klidem, že přesně to - mimo jiné - dělám, aniž s nimi hned píši didaktický test či slohy v intencích státní maturity. Někdy kolem počátku prosince ve 4. ročníku ale zavedu prakticistní nácvik na to, co stát v červnu vyžaduje a naprosto hladce splním i tuto pedagogovu povinnost. Pokud se některý učitel (ne žák, ten na to má nárok) vyděsí maturity již ve 3. ročníku, pak se na gymnáziu minul povoláním; na SOŠ a SOU ho naopak naprosto chápu - to ovšem není vina ani učitele, ani maturitního modelu, ale kvality studijních předpokladů některých frekventantů zejména těchto typů škol.

Nechť se Vám podobné faux-pas, jaké se "zadařilo" v úvodu Vašeho příspěvku, již nadále vyhýbá. No, stane se...

Karel Lippmann řekl(a)...
23. června 2017 19:49  

Pane Kostečko, Vaše reakce byla snadno předvídatelná. Nahrál jsem Vám, což? Chopil jste se příležitosti, tak to v ringu bývá. Jenže jste dosud nepochopil, že já nezápasím. Přesto se ale směji a pláči nad sebou zároveň a odhazuji svou "vytříbenou vzdělanost". Omlouvám se, opravdu poslední vydání Vaší učebnice nemám, hluboce se stydím, že jsem v tomto případě nesplnil svou svatou povinnost. Na podstatě věci toto moje kruté "faux-pas" však nic nemění, v plném rozsahu platí to, co jsem uvedl v odstavci 2). Vaše osobní ataky mi nevadí, reagovat stejným způsobem nebudu. Co dokážu či nedokážu se svými žáky u maturity, to nechejte, prosím, na mně. A pokud se domníváte, že mnou vzdělávaní žáci nezvládnou "úžeji pojatý praktický život", zeptejte se jich.
O celistvosti mého zkoušení i vzdělávání se přesvědčila prof. Čechová. Dvakrát. A předsedové maturitních komisí. I jich se můžete zeptat. Zvát k maturitě člověka bojovně předpojatého nemá cenu.
Jinak opět překrucujete. Nenapsal jsem, že se moji žáci "vyděsí", jen že se "živě zajímají".

Karel Lippmann řekl(a)...
24. června 2017 6:51  

Ajaj, ve své kantovské zaslepenosti jsem se dopustil spřežení vazeb, proto: "Přesto se ale sám sobě směji a zároveň nad sebou pláču"...

Tajný Učitel řekl(a)...
24. června 2017 10:45  

PR, pakliže se pokles úrovně zkompeteňování žáků odvíjí od financování na hlavu, pak se změnou tohoto systému bude problém vyřešen. Dobré učitele zřejmě máme, jen je potřeba je dostimulovat korunami, třeba těmi ze zrušení Cermatu. Nebude již důvod k ověřování nepodkročitelného minima kvůli zkorumpovatelným učitelům, jelikož školy budou mít možnost zkompetentňovat třeba 14 pečlivě vybraných žáků ve třídě za ty samé peníze a vysoce náročná maturita se bude moci vrátit do gesce škol, že ano. Peníze vynaložené na Cermat se přesměrují do škol na výplaty a vybavení, svátost vzdělání bude zachráněna a všichni se budou radovat. Střední školy a vysoké školy budou produkovat jen malé procento vysoce kvalifikovaných a vzdělaných lidských zdrojů, zejména v technických oborech a masy intelektově nevyhovujících humanistů snadno najdou práci v manuálních profesích, kam ostatně patří.

Jak to po sobě čtu, dme se ve mně pýcha, že budu moci být vyvolenou součástí této svaté výpravy na záchranu vzdělanosti. Tak se dělá historie.

Karel Lippmann řekl(a)...
24. června 2017 11:13  

Pane TU, číst některé příspěvky na ČŠ by mohlo vyvolávat pocit beznaděje. Jako by vzdělání bylo otázkou osobní prestiže, jako by "správný" názor na něj byl věcí několika vyvolených, kteří nepřipustí ani na okamžik, že by něco mohlo být i jinak. Např. třetí odstavec vstupu pana Kostečky není problematický jen svým obsahem, nýbrž hlavně neotřesitelnou sebejistotou autora. Pouštět se v tomto případě do polemiky znamená, že se člověk stává dobrovolně Sisyfem.
Přesto zatím není jiná možnost. Ostatně o něčem podobném psal už A. Camus ve své Mýtu o Sisyfovi. Jen kýžený pocit štěstí se u mne zatím nedostavil.

m vanek řekl(a)...
24. června 2017 15:08  

Poste restante to hezky shrnul.

Jen bych upozornil na jednu nepředsnost. Někteří rodiče opravdu na své děti nemají čas, musí vydělávat a bojovat o přežití nebo chlastat aby zapomněli na tu bídu. Odpolední kroužky nejsou zadarmo a ani do pionýra nikdo děti chodit nenutí.
A učebnice s metodickou příručkou jsou dnes raritou.

Ostatním přeji hezkou zábavu:-)

Pavel Kraus řekl(a)...
24. června 2017 17:39  

Pane Kostečko, blahopřeji a děkuji! Již dlouho jsem nečetl v bahně diskusí na České škole tak zábavný* příspěvek! Jen bych se rád zeptal, aby mi v oblasti českého jazyka definitivně nefrnkl vlak:
1) vypravování prosté vzniklo samo a Vy jste ho toliko objevil a popsal ve svém 2. vydání v roce 2014 na stranách 213 až 217 nebo jste ho na uvedených stranách osobně vytvořil, definoval a takto ukotvil v předmětu Český jazyk pro gymnázia?
2) bylo by možno, až se v rámci předmětu Český jazyk pro gymnázia opět něco nového a zásadního semele, o tom informovat širší veřejnost na nějakém nekomerčním základě?
Děkuji.
Pro úplnost dodávám, že odpovídat netřeba, byl použit humor. Ačkoli si nejsem jist, jaký jeho podtyp, jsem totiž po humanitní stránce naprostý ignorant.
______________________
* zábavný = ješitný a sebestředný (v daném kontextu)



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.