Tajný učitel: Tak jim to zas pěkně vosolíme, drahoušku

sobota 6. května 2017 ·

Provádím maturitní testování. Přečtu předtištěné řádky. Skončím s předčítáním o něco dříve. Pak pět minut čekáme do stanoveného času a díváme se nejistě na sebe. Teď. Otevřete testový sešit. Hodinky tikají, stránky splývají před očima. Slova, čísla, úlohy, pod-úlohy. Věty tučně zvýrazněné, věty v kurzívě, v závorkách, podtržená slova. Óda, archaismy, chytáky, termíny, definice. Hodinky tikají. Čtverečky, křížky, začernit, opravit, Některé za dva body, některé za jeden. Hodinky tikají a tikají, minuty, sekundy odsýpají jak neúprosný písek v hodinách úspěchu či neúspěchu. Intenzivní soustředění, letmé pohledy na hodiny, text, sedm úloh, dál, pak se k tomu vrátí, popřemýšlí, není čas, tipnou. Oči těkají jak oči zvířete zavřeného v těsné kleci času.


Jak to asi ti tvůrci testových úloh dělají. Učili někdy? Mají děti? Vyzkouší to na někom, třeba na sobě, pod pohrůžkou vyhazovu? Vědí vlastně, co to dělají a proč? Uvědomují si, že mažou maturantům olej na beztak příkré schody vedoucí k dalšímu vzdělání, k lepšímu životu? Chodili tvůrci úloh do školy a byli tímto způsobem testováni? Nedovedu si představit člověka, který podobným mlýnkem prošel, jak s chutí konstruuje jiný. Pokud ovšem není, jak říká Freud, divný. Tvůrci plní zadání zadavatele. Zadavateli byl dán mandát zvolenými zástupci lidu. Zkusil si lid a moudří zákonodárci testy vyplnit? Ví lid, co se děje?

„Franto, plácnu do tý matiky kocourkov.
Ty jo Karle, dobrý. A…proč?
No, aby to bylo jako, víš, legrační. Jo Franto a ještě nějak zašmodrchám zadání, voni budou myslet, že je to jako sranda a chytnou se.
Jako že tam dáš tu věž z kostek? Ty jsi fakt bedna Karle…“

Mise je jasná. Circa X procent musí selhat. Nějak to nastavte. Tu přidejte text, tu pod-úlohu, sem chyták, jemně poštelovat. Vyzkoušet na vzorku. Zelená. Představte si, milí tvůrci úloh, kalibrátoři a ideoví otcové a mámy nové maturity, že musíte zvládnout ne jednu, ale dvě takové lahůdky za den. Jednu v češtině a jednu v angličtině. Dobrý? Přihoďte nervozitu, adrenalin a spěch. Pořád dobrý? Představte si, že na tom testu závisí vaše budoucnost. Nic? Poslední věc. Posaďte k tomu vaše vlastní děti. Dívejte se, jak se potí. Snaží se prokázat, že umí, ale čas je neúprosný, nečeká, nelze se pořádně zamyslet, pečlivě zkontrolovat, dolovat kousky učiva v paměti. Je to závod s časem. Za pečlivost nejsou žádné body.

Konec posledního testu.

Maturanti odchází, plni naděje, že to snad stihli všechno, nebo plni tichého zoufalství, protože vědí, že to bude o fous. Proč nám to děláte, pane učiteli? Jsem zaskočen, nevím co odpovědět. Předávám papíry komisařce. Podepisuji. Úkol jsem splnil, vše jsem zřetelně přečetl. Nikdo neopustil učebnu. Mohu být na sebe hrdý. Nebo ne. 


Bez znalosti identity autora a bez jeho souhlasu převzato z jeho blogu

35 komentářů:

Veronika Valíková řekl(a)...
6. května 2017 9:39  

V češtině bylo 13 (12) stran A4. Jsem zvědavá na výsledky. Hodně teorie a pojmů, s nimiž bylo nutno pracovat. Uvidíme, jestli Cermat nepřestřelil.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. května 2017 9:41  

Tajnej, voni nedělali maturitu? Voni nedělali státnice? Voni nikdy nepracovali v komerční sféře a nedělali na projektech? To je teprve chytáků, chyb v komunikaci, nedorozumění, špatného plánování, stresu, distraktorů a extremního časového stresu. Maturita je proti tomu doslova procházka růžovou zahradou.

Eva Adamová řekl(a)...
6. května 2017 9:51  

Jediné, co bych Cermatu vytýkala je, že obtížnost češtiny a angličtiny byla od počátku proklatě nízko. Mělo to být už před spuštěním státní maturity odpilotované tak, aby němčina netrčela svou obtížností vysoko nad angličtinou a matematika nad češtinou. No a tak teď bohužel pozorujeme jak se Cermat snaží obtížnosti dorovnat, jenže ono mu asi nic jiného nezbývá.

Jiri Janecek řekl(a)...
6. května 2017 12:33  

"Uvědomují si, že mažou maturantům olej na beztak příkré schody vedoucí k dalšímu vzdělání, k lepšímu životu?"
Jaká je neúspěšnost v prvním kole? 10 %? To jsou příkré schody a mazání oleje?
Kolik žáků opouští střední školy předčasně?
---

"Mise je jasná. Circa X procent musí selhat. Nějak to nastavte. Tu přidejte text, tu pod-úlohu, sem chyták, jemně poštelovat. Vyzkoušet na vzorku. Zelená."

Na jakém vzorku? Jak vybrat reprezentativní vzorek středoškoláků tak, aby jeho úspěšnost byla zhruba stejná u celého ansámblu?

Karel Lippmann řekl(a)...
6. května 2017 13:44  

TU popsal situaci maturantů výstižně. Bohužel podobně hovoří i většina z nich. Nejhorší jsou pak dlouhodobé a podstatné důsledky takto pojaté zkoušky. K dosažení úspěchu není zapotřebí vzdělávání, stačí přísný a důsledný výcvik. Přemýšlení v širších a hlubších souvislostech není zapotřebí, spíše překáží (na tom nic nemění ani další dvě standardizované části zkoušky). Tzv. didaktický test je vzorovou ukázkou antipedagogiky. Nazvat takovou zkoušku maturitou je sarkasmus. Mladý člověk dostává jejím prostřednictvím především zcela mylnou představu o podstatě a smyslu vzdělání. Nedivme se pak nízké prestiži školství a učitelů (vyšší platy to nespraví, paní ministryně Valachová) a nedivme se, že žáci neumí ani to, co pokládáme za triviální (vyznat se ve změti jevů bez jakékoli architektoniky je pro ně neřešitelným problémem a podle toho reagují). Nu, alespoň se nad tím budeme moci do nekonečna pohoršovat a řešit kupící se nedostatky posilováním metod, které je způsobily. Možná přijdou i další kalibrovaní "cermati".

poste.restante řekl(a)...
6. května 2017 13:57  

TU popsal situaci maturantů výstižně.
I včetně té části jak se dva "normovači a třídiči" domlouvají na podstatě "mise"?
Vážně?

Nazvat takovou zkoušku maturitou je sarkasmus.
To platí už přes dvacet let.

Nebylo by vážně rozumnější přestat si hrát na to, že dvěma různým typům maturitního vzdělání odpovídá jedna úroveň maturitní zkoušky?
Protože jinak budeme tyto spory vést donekonečna.
Nebo do té doby, než začneme maturitní vysvědčení rozdávat všem.

Veronika Valíková řekl(a)...
6. května 2017 14:23  

Pro pana profesora Lippmanna:

Myslím, že největší problém nebude ani tak v testu samotném (ten letošní z ČJL byl těžký, ale relativně korektní, když nepočítá dlouhé texty a nedostatečný čas), ale v OČEKÁVÁNÍ TOHO, CO V TESTECH MŮŽE BÝT - na jednu stranu mají studenti pocit, že na didakťák se nemusí učit, na druhou stranu učitelé, kteří znají záludnost cermatích testů, projíždějí katalog a seznam autorů a směrů k DT a dotahují termíny + starší literaturu.

V tom vidím hlavní problém, v tuto chvíli.

tyrjir řekl(a)...
6. května 2017 14:36  

Politické spektrum ČT24 o školství - teď.

Tajný Učitel řekl(a)...
6. května 2017 18:43  

p. Doležele, maturita není (neměla by být) triviálním nácvikem dělání na projektech, státnic, práce v komerční sféře, vyhýbání se distraktorům, extrémního časového stresu ve vašem zaměstnání. Maturita je tzv osudová zkouška, na které závisí další studijní a profesní dráha maturanta.

Chcete-li otužovat mladé lidi k odolnosti vůči stresu ve vašem zaměstnání, nebo k tomu, co vnímáte jako skutečný život, otevřete si otužovací centrum a za úplatu nabízejte zocelení. Nervěte to do chřtánu všem maturantům povinně.

poste.restante řekl(a)...
6. května 2017 20:03  

Maturita je tzv osudová zkouška, na které závisí další studijní a profesní dráha maturanta.
Osudová zkouška, kterou dokáže složit víc jak polovina populačního ročníku?
Osudová zkouška, kterou jde "zkusit" celkem třikrát, vlastně klidně i šestkrát?

Pak je ovšem osudovou zkouškou i test v autoškole.
Také na něm závisí další profesní dráha.

Tajný, Vy dneska zase perlíte.

Lenka Dohnalova řekl(a)...
6. května 2017 21:57  

Z mého úhlu pohledu je maturita první velká zkouška v životě člověka, která je psychicky náročná tím, že je obsahově náročná (do té doby se středoškolák s takovým objemem učiva, jehož znalost prokazuje, nesetkává). Může ji sice vykonat v opravném termínu, ale nevím, zda jste někdy viděli to ponížení a smutek studenta, jehož kamarádi to mají "za sebou" a on to nedal. Aspoň u nás jsou to velmi náročné chvíle pro všechny zúčastněné strany, stejně to vnímají i rodiče.
Srovnávat maturitu se zkouškami na VŠ je nefér - jednak si při opakování objemově náročných zkoušek postupně najdete know-how jak na to, jednak můžete jít víckrát a žádná ostuda to není. Za více než čtvrstoletí praxe jsem se nesetkala se studentem, jemuž by byla tato zkouška lhostejná (pro přesnost uvádím typy škol, na kterých jsem učila - střední pedagogická škola, gymnázium). Mám však blízké kolegy na středních odborných školách a učilištích, potvrzovali mi totéž.
Dnes jsem zhlédla premiéru divadelního představení našich studentů, které si sami napsali. Ráda konstatuji, že když mladí lidé dostanou důvěru a svobodný prostor, vznikají úžasné věci - a netýká se to jen umělecky zaměřených aktivit - s úžasem pozoruji talenty na poli přírodovědných předmětů :-)Pořád mám pocit, že pokud má nějaká interakce fungovat, je to o důvěře a respektu zúčastněných stran - toť má letitá zkušenost:-)

Lenka Dohnalova řekl(a)...
6. května 2017 22:07  

P. Lippmann: "K dosažení úspěchu není zapotřebí vzdělávání, stačí přísný a důsledný výcvik."

Potvrzuji. Trénujeme testy, abychom co nejlépe dopadli, máme na to speciální kroužky. Nejde o vzdělávání v hlubokých souvislostech, kde nezastupitelnou roli hraje VZDĚLANÁ a INSPIRUJÍCÍ osobnost kantora, ale o to, co nejlépe natrénovat zvládnutí testu, a vlézt se do výkonnostních tabulek. Mimochodem - vyplníte-li těchto testů víc, získáváte jakési pomyslné know-how, jak se to asi sestavuje, co po vás budou chtít a na co si máte dát pozor.

Lenka Dohnalova řekl(a)...
6. května 2017 22:29  

Ještě doplnění k V. Valíkové, která říká, že největší problém je v OČEKÁVÁNÍ TOHO, CO V TESTECH MŮŽE BÝT...

Myslím si, že kolegové matematici nechápou naše rozhořčení z jednoho prostého důvodu - mají celkem jasno, co mohou v DT očekávat (mám tu před sebou shodou okolností svůj maturitní sešit a koukám na logaritmy, vektory, planimetrii, binomické rovnice, kombinatoriku...)
Náš obor je jako rozlévající se řeka (jeho obsah - tedy obsah tří oborů, které sdružuje, není tak exaktně definován jako např. v matematice či fyzice - pozor, nic to nevypovídá o rozsahu učiva). Důsledkem jsou neustálé spory o obsah učiva a nejasnosti o tom, co je vlastně výstup. Já si myslím, že je to zcela pochopitelné vzhledem k charakteru oboru (zvl. literatury), nevidím v tom problém, pokud ovšem nezačneme vyrábět standardizované testy...

Romana Howe řekl(a)...
6. května 2017 22:50  

Pan profesor Lippmann vždy dokáže vyhmátnout podstatu a upozornit na nejzávažnější důsledky uplatňování přístupu, který dnes v ČR bohužel převažuje. Doufám, že tyto a podobné argumenty brzy najdou sluchu tam, kde mají, abychom se mohli brzy těšit na zlepšení:

" Mladý člověk dostává jejím prostřednictvím především zcela mylnou představu o podstatě a smyslu vzdělání. Nedivme se pak nízké prestiži školství a učitelů , (vyšší platy to nespraví, paní ministryně Valachová) a ,nedivme se, že žáci neumí ani to, co pokládáme za triviální , (vyznat se ve změti jevů bez jakékoli architektoniky je pro ně neřešitelným problémem a podle toho reagují). Nu, alespoň se nad tím budeme moci do nekonečna pohoršovat a řešit kupící se nedostatky posilováním metod, které je způsobily. Možná přijdou i další kalibrovaní "cermati"."

Proč někdo vůbec obhajuje dnešní podobu testování (SM, jednotné přijímací zkoušky)? Nejde v nich o náročnost, jsou totiž pseudonáročné. Testují jakési haraburdí (ale podle jakýchsi sofistikovaných testologických pravidel). Proč všichni raději nežádají vytvoření skutečně důstojného způsobu ověřování, který by žáky a studenty inspiroval k láskyplnému pěstování a kultivaci mateřského, matematického jazyka? Testovat vzdělání vlastně dost dobře není možné, testování vždy vede k banalizaci.

poste.restante řekl(a)...
6. května 2017 23:27  

vytvoření skutečně důstojného způsobu ověřování, který by žáky a studenty inspiroval k láskyplnému pěstování a kultivaci mateřského, matematického jazyka

Což takhle uvést příklad, nebo aspoň nástin?

Romana Howe řekl(a)...
6. května 2017 23:36  

například mne zaujalo toto: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11659/DANSKA-MATURITA-VYZADUJE-PRISTUP-NA-WEB.html

nebo v Anglii je možné maturitu získat psaním jakési seminární práce v průběhu roku ve spolupráci s tutorem.....

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2017 9:52  

"TU popsal situaci maturantů výstižně. Bohužel podobně hovoří i většina z nich. Nejhorší jsou pak dlouhodobé a podstatné důsledky takto pojaté zkoušky. K dosažení úspěchu není zapotřebí vzdělávání, stačí přísný a důsledný výcvik. Přemýšlení v širších a hlubších souvislostech není zapotřebí, spíše překáží (na tom nic nemění ani další dvě standardizované části zkoušky). Tzv. didaktický test je vzorovou ukázkou antipedagogiky."

Jednoznačně nesouhlasím. Pane Lippmanne, nechápete výuku exaktních a přírodovědných předmětů. Narozdíl od literatury a jiných umělecko-humanitních disciplín, se staví postupně a bez znalosti základů nemůžete dělat chytrého na vyšších úrovních. Celé se vám to zbortí jako domeček z karet. Proto ověřování znalosti elementárních matematických pojmů, a ověřování schopnosti jejich aplikace na elementárních příkladech považuji za nepodkročitelné minimum pro středoškolsky vzdělaného člověka. Rozhodně toto ověřování v těchto disciplínách nevede ani k omezování myšlení v širších souvislostech, ani k omezení vzdělání. Nemůžete omezit vzdělání tím, že po někom vyžadujete aby prokázal, že rozumí základům, bez nichž se toho vzdělání nelze dobrat, tj. které jsou nutnou podmínkou pro dosažení základní úrovně vzdělání. Čemu na tom nerozumíte?

"Nazvat takovou zkoušku maturitou je sarkasmus. Mladý člověk dostává jejím prostřednictvím především zcela mylnou představu o podstatě a smyslu vzdělání."

Jó, už jsem to pochopil. Vzdělaný je ten, který má ty správné názory. Že někdo umí myslet v souvilostech poznáme tak, že je proti Putinovi, proti Zemanovi, proti Trumpovi a podporuje tu pravou intelektuální elitu v podobě humanitně vzdělané liberální moderní městské ultralevice zvané v některých kruzích pražská kavárna. Jo a ještě musí spprávně chápat svoji roli v uprchlické krizi a v utlačování Tibetu Čínou. Nebo, mohl byste nastínit, jak se ověřuje myšlení v širších souvislostech u člověka, který není schopen prokázat ani schopnost znegovat výrok obsahující implikaci a spočítat trojčlenku? Počítám, že tyto zbytečné jednotlivosti o jeho schopnosti myslet v souvislostech nic nevypovídají, tak bych rád pochopil, co o ní tedy vypovídá. Ale je mi jasné, že jde spíše o řečnickou otázku, protože vaše argumentace se povětšinou soustředí na takové obecné fráze a víru. Jakmile se jde trochu do hloubky, tak už se žádné argumentace nedočkáme.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2017 10:02  

"p. Doležele, maturita není (neměla by být) triviálním nácvikem dělání na projektech, státnic, práce v komerční sféře, vyhýbání se distraktorům, extrémního časového stresu ve vašem zaměstnání. Maturita je tzv osudová zkouška, na které závisí další studijní a profesní dráha maturanta."

Ano, maturita není triviálním nácvikem dělání na projektech, státnic, práce v komerční sféře, vyhýbání se distraktorům, extrémního časového stresu v mém zaměstnání. Ani k jednomu ani zdaleka v dnešní formě nestačí. Maturita byla osudovou zkouškou vždy, stejně jako státnice a mnoho jiných zkoušek. Jen dnes je mnohem méně osudová, než dříve.


"Chcete-li otužovat mladé lidi k odolnosti vůči stresu ve vašem zaměstnání, nebo k tomu, co vnímáte jako skutečný život, otevřete si otužovací centrum a za úplatu nabízejte zocelení. Nervěte to do chřtánu všem maturantům povinně."

Ne, nechci je otužovat. Chci jen ověřovat, že ovládají matematiku na elementární středoškolské úrovni, pokud jim má být umožněno studovat VŠ. A Cermat to zvládne jistě mnohem lépe, než já. A já nemám ambici vydělávat na vzdělávání, i když vím, že to je a bude jeden z nejvýnosnějších byznysů. A Cermat mnoha podnikatelům zatraceně překáží.

Tajný Učitel řekl(a)...
7. května 2017 10:08  

Proto ověřování znalosti elementárních matematických pojmů, a ověřování schopnosti jejich aplikace na elementárních příkladech považuji za nepodkročitelné minimum pro středoškolsky vzdělaného člověka.

S tím nelze nesouhlasit. Pokud by se ovšem toto u maturit dělo. Měl jsem možnost hovořit s matematíkáři z různých středních škol, způsob zadání příkladů a vymezený čas, tomu, co jste uvedl, úspěšně brání. Více k tomu napsal například pan Šnirch na ped. infu.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2017 10:14  

"Myslím si, že kolegové matematici nechápou naše rozhořčení z jednoho prostého důvodu - mají celkem jasno, co mohou v DT očekávat (mám tu před sebou shodou okolností svůj maturitní sešit a koukám na logaritmy, vektory, planimetrii, binomické rovnice, kombinatoriku...)"

Já vaše spory celkem chápu, ale pořád se potýkám s tím, že češtináři zde mnohokrát nerozlišují mezi maturitou z češtiny a maturitou z matematiky. Vedou se zde spory o nutnosti znalosti pojmů a i podle nadpisů článků, i podle vyjádření některých češtinářů to vypadá jako by šlo o zcela obecné diskuse, nikoliv diskuse zaměřené pouze na výuku pojmů literárně vědní, či jazykovědní teorie. Pak Koubek by dokonce chtěl děti nechat z matematiky psát eseje a pan Lippmann zase propaguje víru, že ověřování dosaženého vzdělání je příliš pozitivistické a vede ve skutečnosti k jeho omezování. Že se vám do češtiny plete botlíčkovo renesanční osobnost, to bohužel neovlivním. S jeho názory nesouhlasím a zmíněnou osobnost považuji za jemně řečeno divnou.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2017 10:27  

"Měl jsem možnost hovořit s matematíkáři z různých středních škol, způsob zadání příkladů a vymezený čas, tomu, co jste uvedl, úspěšně brání. Více k tomu napsal například pan Šnirch na ped. infu."

S panem Šnirchem jsem již diskusi vedl a zcela zbytečně. Jeho výuka matematiky v Excelu je poněkud omezená. Také by mne zajímalo, co vlastně na Matfyzu vystudoval - jaký obor, zda učitelství, nebo odbornou matematiku, nebo zda je informatik. Vyučuje na střední průmyslové škole a obchodní akademii a to tyto předměty: Hospodářské výpočty, Informační a komunikační technologie, Matematika a Základy společenských věd. Ano, maturita z matematiky netestuje ve své většině kritické myšlení, ale nějaký soubor znalostí a postupů. Ale kdyby testovala kritické myšlení, tak by se tři čtvrtiny populace mohly se studiem vysoké školy rovnou rozloučit. Půlka populace vůbec netuší, co to kritické myšlení vlastně je. Domnívají se, že to je schopnost nenalítnout Putinovi na propagandu a schopnost pochopit uprchlickou krizi.

Karel Lippmann řekl(a)...
7. května 2017 13:01  

Pan Doležel zase absolutně nepochopil (nechtěl pochopit), co jsem měl na mysli a hned mi bystře podsunul i mé politické názory. K tomu, co jsem výše napsal, už jen doplním, že nemá-li smysl celek, těžko budeme hledat smysl jeho izolovaných částí, ať už jsou důležité, nebo ne. Vlastně se to pak ani nejde rozeznat.

Poste restante, seznamte se s mou učebnicí literatury, jistě sám dovodíte, jak v ní obsažené učivo zkoušet.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2017 13:22  

Pane Lippmanne,

to vy jste nepochopil, že mnou uvedené konkrétní politické zaměření bylo pouze příkladem. Dosadit si za to lze jakékoliv jiné a přesto to nebude vzdělání.

Vy se snažíte navodit v lidech dojem, že nejprve něco musí mít smysl, což nastává zřejmě vnuknutím shůry, abychom to mohli posléze pitvat a že tudíž základem je najít smysl a nadstavbou je pak to technicistní pitvání.

Nevím, zda toto platí v literatuře. Osobně se domnívám, že nikoliv, ale v exaktních oborech to neplatí zcela jistě. Smysl cokoliv dostává až tehdy, když se to rozpitvá až na axiomy a ověří se, že tyto nejsou vzájemně ve sporu. Opačný přístup, propagovaný zde vámi a několika dalšími, vede přesně k antivzdělání (mám-li se vyjadřovati odbodně jako vy). Vy nejprve hledáte, co má a co nemá smysl jako celek a pak se zpětně snažíte ten smysl ospravedlnit hledáním jednotlivých roztříštěných argumentů. A že se někde dospěje k nesmyslům, to už vás netrápí, protože celek jste si nějak určil jako smysluplný. Toto není znak ani přírodních, ani humanitních věd, neboť to není znak vědy obecně. To je postup přesně opačný, tedy dogmatický, založený na víře, na jistotě, na tom, co se nezpochybňuje, neb někdo určil, že to má takový a onaký smysl. Pokud se shodneme na tom, že vy propagujete dogmatiku a já vědu a proto se nemůžeme shodnout na ničem dalším, tak budiž. Pokud ale budete svůj dogmatický přístup neustále nadřazovat přístupu vědeckému, pak se neshodneme a budu proti vám vystupovat. A to bez ohledu na to, zda na mé argumenty budete, či nebudete reagovat. Vaše uvažování a vaši propagandu považuji za velmi nebezpečnou. A že se najdou užiteční idioti, kteří na to skočí, o tom nepochybuji ani v nejmenším.

Tajný Učitel řekl(a)...
7. května 2017 15:15  

PR, maturita v nynější podobě je zároveň triviální, je to jakýsi kviz znalostí různých střípků učiva, a zároveň obtížná, ovšem nikoli ve smyslu objemu a kvality vědomostí, které u maturanta měří, nýbrž ve smyslu podmínek ve kterých a přes které se žáci musí k těm trivialitám dostat. Nová maturita ze své podstaty učivo, jak praví výše kolegyně Howe, banalizuje. Zároveň žákům přístup k vlastním úlohám a jejich řešení ztíží, aby bylo možno žáky vytřídit navzdory trivialitám, které takovýto test obsahovat musí. Musí tak činit, protože jinak by nesplňovala svůj účel.

V tomto případě se forma zkoušky podřídila primárnímu účelu, kterým bohužel není jen ověřit vědomosti maturanta, nýbrž centrálně, snadno a rychle test vyrobit, zadat a vyhodnotit. Také proto je název tohoto produktu, maturita, sarkazmem. Je to ovšem osudová zkouška, alespoň se za ní vydává, která z toho titulu, kvůli své důležitosti, do značné míry určuje způsob přípravy žáků a jejich budoucnost.

To co nynější test ověřuje a jakým způsobem to ověřuje, nenaplňuje účel maturity a je proto, z hlediska účelu zkoušky, zcela jedno, kolik má maturant pokusů, nebo zda zkoušku složí sto procent, nebo deset procent maturantů. To jsou technikality, politická zadání pro kalibrátory. Test tuto centrální "politickou" kalibraci umožňuje a proto je používán. Předem nastavené přijatelné ztráty jsou pro mšmt... přijatelné. Jistě existují i jiné důvody, které zůstávají tajemstvím. Domnívám se, že kdybychom je znali, podivili bychom se jejich neinformovanosti a primitivitě.

Karel Lippmann řekl(a)...
7. května 2017 15:28  

Pane Doležele, že nic nechápete a vytrvale to, co napíšu, překrucujete, za to nemohu, jen vězte, že Vaše urážky mi nevadí. Když Vám to dělá dobře...

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2017 16:30  

To jste mne opět nepochopil. Já vás neurážím, naopak, snažil jsem se pouze pochopit to, co tvrdíte. Zatím to ale moc pochopit nelze, protože jakmile se dostaneme k tomu konkrétnímu, jednotlivému, na čem ty vaše teze stojí, tak vy odmítáte dále argumentovat. Jste podle mne, v zajetí jakéhosi metajazyka, který vám umožňuje zůstat ve své svaté víře a jakmile se z metajazyka posuneme do skutečného jazyka v němž lze vysvětlovat reálný svět a v němž není možné o vlastnostech významů pojmů tvrdit cokoliv, ztrácíte dech.

Těmi užitečnými idioty jsem měl na mysli někoho úplně jiného, než vás. Vás za idiota rozhodně nepovažuji, stejně tak jako v zásadě žádného ze zde působících češtinářů. U některých češtinářů mě pouze mrzí jejich zaslepenost a neschopnost chápat podstatu vědeckého poznání. To má ale k idiotství a úplnému ignorantství ještě hodně daleko. Sympatický je mi přístup paní Valíkové a považuji jej za korektní. Byť někdy i z jejích tvrzení explicitně nevyplývá, že se vyjadřuje pouze k českému jazyku a literatuře. Nevyplývá z toho ale alespoň explicitně opak. Vy už se snažíte své veliké Pravdy a objevy nadřazovat všemu, včetně toho, čemu ani za mák nerozumíte. A to už jako problém vidím. Nejsem schopen rozsoudit pana Soukala a paní Valíkovou, protože se k tomu necítím dostatečně vzdělán v daném oboru, ale čistě laicky bych řekl, že studenti potřebují obojí a otázkou je pouze míra.
Odmítám ale tu manipulaci s lidmi, kdy se jim snaží kdosi vnutit představu, že tím, že se budou učit na DT z matematiky, vylučují možnost dosažení skutečného vzdělání v literatuře (a zase to myslím jako jeden příklad za všechny - za tu matematiku si můžete dosadit klidně třeba znalost jazyka). To je tak blbé, že by se na tom dala postavit snad i politická strana, nebo nějaká sekta.

Karel Lippmann řekl(a)...
7. května 2017 17:47  

1) Vědcem (odborníkem) na všechno nemůže dnes být nikdo.
2) Vzdělání je to, co se snaží využít vědeckých poznatků k tomu, aby lidé porozuměli i podstatě těch oblastí světa a života, kde nejsou a nemohou být vědci. To znamená, že češtinář nemusí umět vše spočítat, ale měl by se na konkrétních příkladech dovědět, co o světě vypovídá matematika. To význam matematiky nijak nesnižuje, právě naopak. Matematik by zase naopak nemusel sypat z rukávu teorii a historii literatury, měl by ale vědět, jak matematika ovlivnila lidskou kulturu, která je nejvšestranněji a velmi hluboce zachycena právě literaturou.
3)Příklad z literatury: Nestačí vědět, co je to anafora, a nalézt ji v textu. Je nutné hledat její význam v nejrůznějších kontextech. I zde je nepřímo přítomna matematika - nabádá totiž hledat míru pravdivosti či rozdílnosti velkého množství v díle přítomných významů (důležitost faktické stránky textu), aby se interpretace nestala postmoderně libovolnou.
4) Smysl je způsob, kterým se části a celek navzájem osvětlují. Významy částí dávají význam celku, celek zpětně dává význam částem. Když interpretuji dílo, vím, že má nějaký celkový smysl a vím, že je tvořen významem jeho složek. Smysl díla se odhaluje postupně a zpětně ovlivňuje význam již promýšlených částí. Říká se tomu hermeneutický kruh. Ani ten nezapomíná na co největší přiměřenost úsudku.
5) Bohužel vzorec na život jsme zatím nenašli. Musíme jen poctivě hledat. Přesvědčení, že dosud známé poznatky některé z věd, jsou takovým vzorcem, jsou sektářskou vírou. Skutečná víra je však i pro vědu nutná. Říká nám totiž, že můžeme věřit v další objevy a další zdokonalení.

Karel Lippmann řekl(a)...
7. května 2017 18:15  

...z věd jsou...

Fanda Moudry řekl(a)...
7. května 2017 20:33  

"Ano, maturita z matematiky netestuje ve své většině kritické myšlení, ale nějaký soubor znalostí a postupů."

To je pravda pravdoucí. Někteří zde přítomní ve svém poměrně vysokém věku ještě nepochopili význam matematiky. Pane Doležele, touto větou jste vyčerpal podstatu diskuse.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. května 2017 9:01  

Já vím pane Moudrý. Také bych se tetelil blahem, kdyby se zkoušelo skutečně matematické myšlení, ale pokud je cílem povinné maturity z matematiky, aby vytáhla ty téměř nemyslící adepty humanitních oborů alespoň na úroveň, na níž budou ovládat základy exaktní logiky - byť naučené biflováním, a základy počtů, tak díky bohu alespoň za to. Největší nebezpečí vidím právě v té dosavadní produkci "vzdělaných" pitomců, kteří nevědí, že jsou pitomci, protože jim někdo vykládá, že exaktní myšlení je nějaká technicistní zbytná odbornost a že jej lze nahradit čtením románů a přemítáním o životě.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. května 2017 9:56  

aby vytáhla ty téměř nemyslící adepty humanitních oborů alespoň na úroveň, na níž budou ovládat základy exaktní logiky - byť naučené biflováním, a základy počtů, tak díky bohu alespoň za to.

Doležele, tímto výrokem jste potvrdil, že na učitelském webu nemáte co dělat.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. května 2017 10:31  

Á, potrefená husa.

Fanda Moudry řekl(a)...
8. května 2017 10:53  

8. května 2017 9:56

A jejej, už je tady zase vylučování ze společnosti, potírání jiných názorů,....Nezažili jsme toto náhodou před 28 lety?

8. května 2017 10:31

Současná výuka se smrskává na eseje, prezentace, referáty a kecání o ničem. Někteří jsou skálopevně přesvědčeni o tom, že takto lze postupovat i v matematice. Již před 10 lety jsem poukazoval na naprosto špatně nastavené RVP v oblasti matematiky. A takových názorů bylo více. Tehdy jsme byli umlčováni. Vše má svou setrvačnost a nyní sklízíme plody. Co říci na to, když na VŠ ze 600 posluchačů prvního ročníku udělá zkoušku z matematiky na všechny pokusy jen 145 studentů. A to zkouška neobsahovala ani integrály.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. května 2017 15:20  

Fando Moudrý, čím to je, že se současná výuka matematiky smrskává na "eseje, referáty a kecání o ničem"? Bude to učiteli, nebo čím? Tak připravujme,nebo hledejme takové učitele, aby výuka byla "opravdová". Nehledejme snadná řešení, jako je SMZ, které problém prohlubují.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. května 2017 15:44  

Pitomcema, kteří se domnívají, že matematika je o esejích, referátech a kecání o ničem. Ještě se nesmrskla, ale když se budete hodně snažit a exponovat, možná toho dosáhnete. A budeme konečně všichni uchráněni před tou fachidiotskou odborností a budeme všichni konečně opravdově vzdělaní. Akorát budeme dělat Číňanům dělníky v montovnách, ale to nevadí. Hlavně, že si budeme moci přečíst Vergilia v originále, napsat o tom esej, uspořádat o tom kulatý a hranatý stůl a týden o tom planě žvatlat.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.