Maturita z cizího jazyka je špatně nastavená, příliš lehká

pondělí 22. května 2017 ·

V maturitním testu z matematiky letos propadlo 22 procent studentů, zkoušku z angličtiny nezvládlo sedm procent studentů. Důvod ale není v tom, že by žáci uměli lépe anglicky než počítat. Výrazný rozdíl v počtu propadlíků je proto, že v testu z cizího jazyka je příliš benevolentně nastavena hranice úspěšnosti. Tématu se věnují Hospodářské noviny.


„Maturitní testy z cizího jazyka odpovídají mezinárodní náročnosti B1. Ta má podle evropského rámce nastavenou hranici úspěšnosti na 66 procentech, u nás ji ministerstvo školství v roce 2009 stanovilo na 44 procent,“ řekl Jiří Zíka, ředitel státní organizace Cermat, která maturity připravuje. Proto jsou výsledky obou testů podle něj nesrovnatelné. „Pokud by byla hranice na 66 procentech, propadalo by stejné množství žáků jako v matematice, kolem 23 procent. To jsme si spočítali,“ dodal.

Ministerstvo školství o této nesrovnalosti ví. Dodatečně upravit hranici úspěšnosti je ale nyní problém. Z roku na rok by se tak nesrovnatelně změnily podmínky pro získání maturitní zkoušky.


Celý text naleznete zde

15 komentářů:

Tajný Učitel řekl(a)...
22. května 2017 11:19  

Cílem je evidentně docílit stejné procento propadlíků jako z Ma. Pak budou všichni aparátčíci blahem vlhnout.

Josef Soukal řekl(a)...
22. května 2017 13:32  

Další z mimořádně zdařilých Tajného komentářů. Zřejmě nezbytných pro zachování úrovně České školy.

Tajný Učitel řekl(a)...
22. května 2017 15:35  

Copak Soukale, poznal jste se? Pana Zíku nezajímá nás zda žáci umí, či neumí, nýbrž kolik je propadlíků a zda není potřeba procenta propadlíků v Ma a Cj nějak "doladit", aby ta procenta tak neskákala. Toto je typický přiklad kalibrátorsky naladěných aparatčíků, kteří uvažují v procentech a percentilech namísto v počtech lidí z masa a kostí o jejichž osudy zde jde až v poslední řadě.

Eva Adamová řekl(a)...
22. května 2017 16:12  

Ano v roce 2009 se udělala chyba, a to nejenom při nastavení úrovně angličtiny ale i při nastavení úrovně češtiny.
Češtinu Cermat už postupně napravuje a u angličtiny se to dá do budoucna očekávat.
Taky se mi tento postup nijak zvlášť nelíbí, ta chyba se prostě neměla stát. Jenže zase na druhou stranu chybami se člověk učí a chyby se mají napravovat. Nebo si snad někdo myslí, že ta samá děcka, co v matematice propadla, jsou v češtině geniální? No to ani náhodou.

Pavel Doležel řekl(a)...
22. května 2017 18:37  

Ale samozřejmě, že by se měla sledovat i kvalita výstupu i počet propadlíků (ve výrobě se tomu říká tuším zmetkovitost). A cílem by mělo být, aby kvalita rostla a zmetkovitost klesala. Toho ale nelze dosáhnout tím, že se zruší kontrola. Pravda, prase vážením nepřibere, ale myslící, plánující a inteligentní student, který ví, že se nevyhne kontrole toho, co umí a pokud nebude umět dostatečně, může mu to komplikovat cestu za vysněným uplatněním, se připraví a naučí. Pochopitelně, myslící, plánující a inteligentní student, který ví, že k tomu, aby se mohl nerušeně věnovat svému vysněnému uplatnění nepotřebuje předvést vůbec nic, ani se podepsat, svůj čas věnuje raději tomu, co na jeho další životní dráhu vliv má.

Tajnej, vy nejste zase tak dlouho po maturitě. Chápu, že jste si asi nemohl moc vybírat, na jakou VŠ půjdete a převládl negativní výběr, ale přece si musíte pamatovat, jaký názor mají studenti na vzdělávání. Oni to, narozdíl od vás, chápou docela dobře, které předměty je možné tzv. osrat, či okecat a v kterých to prostě nejde. Vy tady horujete pro nějaké vágní, okecávací hodnocení a ty studenti z vás mají srandu. Mají srandu z toho, jak na to můžou kašlat. A samosebou budou bojovat za to, aby nemuseli pokud možno nic. A největší životní výzvou je pro člověka reálné sebehodnocení. Bohužel existuje jakási množina osob, které toho nejsou schopny a domnívají se, že cílem je dosáhnout jakési prestiže, jakéhosi sociálního statusu, jakési moci nad ostatními, příslušnosti k jakési elitě, či nadité peněženky. A tito lidé se pak snaží těchto cílů dosáhnouti klidně i podvodem. A tvrdit někomu, že je součástí intelektuální elity, když tomu tak není, není z mého pohledu nic jiného, než podvod.

Josef Soukal řekl(a)...
22. května 2017 18:56  

Tajný pokračuje ve svém standardu. Tohle jeho opravdu nechutné plácání zřejmě pana Komárka zdaleka tak nevzrušuje jako to, když se o Tajném napíše, že je ubožák.

Tajný Učitel řekl(a)...
22. května 2017 21:45  

Myšlení je prosté. DT z CJ byl nějak nastaven. Rovněž DTČJ a DTMa. Jenže se ukazuje, že propadlíků z Cj je nějak málo. To se aparátu nelíbí. Nesplňuje to zadání, které je jasné. Tolik a tolik propadlíků. Zbývá nakalibrovat CJ tak, aby propadlíků bylo více. To lze udělat dvěma způsoby. Postupně pomalu zvýšit obtížnost na úroveň B2/C1. Nebo zvýšit cut off na 60%. Což není snadné protože by byl řev, že se pravidla mění během hry. Takže se bude dít trochu z obojího, postupně, zdánlivě nepozorovaně, aby to tolik nebolelo. Důležitá jsou procenta propadlíků, nikoli to, co žáci umí. V tom spočívá celá ta nelidská a plošná hovadskost nové maturity. Priorita není zjišťování zda žáci umí to, co umět mají, nýbrž předem nastavená efektivita filtru. Už chápeme?

BP řekl(a)...
22. května 2017 23:23  

Všechny jazyky, včetně češtiny, byly nastaveny od začátku na cut off score 44%. A jestli se nepletu, tak matematika pouze na 33%.
Jestli je to jinak, opravte mě!

Eva Adamová řekl(a)...
23. května 2017 12:06  

Jenže ona se úspěšnost v češtině a jazycích nedá s úspěšností v matematice srovnávat. Na základních školách od pradávna se za úspěšnost v písemce z češtiny pod 50 % dává pětka, kdežto v matematice to je ještě čtverka a pětka je až pod
30 %. Ono to má svou logiku, protože v češtině napíšete i nebo y s/z, malé/velké, souřadné/podřadné apod. U dost věcí máte 50 % pravděpodobnost, že se trefíte. V matematice, když nevíte, jak na to, tak hold nevíte a nenapíšete nic. Takže cut off score 33 % u matematiky odpovídá, kdežto 44 % u češtiny a jazyků nikoliv. Jenže to jsou věci, které měli na Cermatu, když se to celé nastavovalo, vědět. Teď se někteří vcelku oprávněně ozývají, že se s tím hýbe, případně, že se testy z některých předmětů dělají obtížnější.

Ygrain řekl(a)...
23. května 2017 16:51  

Zkopíruju, co jsem napsala jinde:

Úroveň B1
Globální pohled:

Uživatel jazyka rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho/ji osobně zajímají. Uživatel jazyka dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.

Pro konkrétnější určení a ohodnocení své úrovně využijte níže popsané informace:

POROZUMĚNÍ

Čtení
Na úrovni B1 rozumíte textům, které obsahují slovní zásobu často užívanou v každodenním životě nebo které se vztahují k vaší práci či škole. Rozumíte popisům událostí, pocitů a přáním v osobních dopisech.

Poslech
Se znalostmi na úrovni B1 rozumíte hlavním myšlenkám vysloveným spisovným jazykem o běžných tématech, se kterými se setkáváte v práci, ve škole či ve volném čase. Rozumíte smyslům mnoha rozhlasových a televizních programů týkajících se současných událostí nebo témat souvisejících s oblastmi vašeho osobního či pracovního zájmu, pokud jsou vysloveny poměrně pomalu a zřetelně.

MLUVENÍ

Ústní interakce
Umíte si poradit s většinou situací, které mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Dokážete se bez přípravy zapojit do hovoru o tématech, která jsou vám známa, o něž se zajímáte nebo která se týkají každodenního života (např. rodiny, koníčků, práce, cestování a aktuálních událostí).

Samostatný ústní projev
Na úrovni B1 umíte jednoduchým způsobem spojovat fráze, abyste popsal/a své zážitky a události, své sny, naděje a cíle. Umíte stručně odůvodnit a vysvětlit své názory a plány. Zvládnete vyprávět příběh nebo přiblížit obsah knihy nebo filmu a vylíčit své reakce.

PSANÍ

Písemný projev
Umíte napsat jednoduché souvislé texty na témata, která dobře znáte nebo která vás osobně zajímají. Bez problémů napíšete osobní dopisy popisující osobní zážitky a dojmy.

____


Žák, který prolézá na těch 44%, výše uvedené zvládá. Kostrbatě, ale zvládá - jinými slovy, v souladu s hodnocením "dostatečně". Porozumí obsahu, napíše, domluví se. Zároveň je to hranice, na kterou lze žáka střední odborné školy, v mezích jeho předpokladů a časové dotace, skutečně dovést, a většina má výsledky mnohem lepší. Nevím, proč by to mělo představovat problém, že větší procento žáků je schopno této úrovně dosáhnout.

Tajný Učitel řekl(a)...
23. května 2017 20:56  

Problémem se to stává ve chvíli, kdy se neplní plán. Plánem je, že maturitu nemůže mít každý, protože pak by byla k "ničemu". Je proto zcela jedno, zda je úroveň B1 nebo C1. Jakmile se procento úspěšných začne vzdáleně přibližovat hranici "každý", bude potřeba test opět zobtížnit. Třeba na úroveň D3. Toť samou podstatou současného pojetí maturitní zkoušky. Tato zkouška totiž není seřazovací ani poměřovací ani ověřovací. Je vylučovací. Má tvořit překážku. Bez ohledu na úroveň vědomostí. Zíka to poměrně jasně svým přístupem dokázal.

Dana Nova řekl(a)...
24. května 2017 8:19  

Paní Adamová, to nemůžete myslet vážně. Já to takhle odpradávna nedělám a moji kolegové také ne. Pojďme úroveň jednotně nastavit ve všech předmětech na těch 66% a pak si o úspěšnosti můžeme pohovořit.

Tajný Učitel řekl(a)...
24. května 2017 8:48  

Ježkovy voči. 66% v DT v matematice je něco úplně jiného než 66% v CJ a to je zas něco úplně jiného než 66% v ČJ. Přihoďte počty slov v textech, komplexitu zadání, počty distraktorů, časové limity, uzavřené a otevřené úlohy a máte počet variabilních, jejichž "objektivizace" by byla nemožná i pro supercomputer v Langley.

Tajný Učitel řekl(a)...
24. května 2017 8:57  

„Zeptali jsme se ministerstva, zda vydalo nějaký pokyn, na jehož základě se zvýšila obtížnost testů. Dostali jsme explicitní odpověď, že žádné takové zadání neexistuje. Ke zvyšování obtížnosti testu přesto evidentně dochází. Je ale nepřípustné, aby o tom, kolik který rok propadne maturantů v testu, rozhodoval Cermat a autoři úloh. To nemohou být z podstaty věci tvůrci vzdělávací politiky. Ředitel Cermatu navíc tvrdí, že test má ověřit zvládnutí nepodkročitelného minima znalostí a dovedností. V testu však rok od roku přibývá otázek, které do takového minima rozhodně nepatří.“

celý článek zde: http://www.pedagogicke.info/2017/05/eduin-co-rikaji-maturitni-data-z.html

Eva Adamová řekl(a)...
26. května 2017 17:02  

Paní Nová, myslím to naprosto vážně. Tyto hranice se na většině škol používají a vycházejí z mnohaletých zkušeností kantorů, kteří učili po několik generací před námi. A rozdílnost v úspěšnosti češtině a v matematice potvrzují po dvacet let i SCIO testy.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.