Jak vylepšit státní maturitu? Debatou nad maturitními daty

pondělí 15. května 2017 ·

Informace, analýzy a shrnutí, které publikujeme na stránkách eduin.cz a data-mat.cz na základě anonymizovaných zdrojových maturitních dat z roku 2016, ukazují, že jde často o důležité informace, které mohou zvýšit efektivitu a snížit náklady maturitní zkoušky i vzdělávacího systému. Proto vyzýváme Ministerstvo školství, aby připravilo postup a pravidla, na jejichž základě budou co nejdříve zveřejněna data ze všech plošných zkoušek, tedy státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. A to i zpětně.

Způsob, jakým Cermat a Ministerstvo školství zatím informují o výsledcích státních maturit, je kusý a zcela nedostatečný. Veřejně dostupné zprávy z jednotlivých maturitních ročníků neměly jednotnou strukturu ani obsah a na stránkách novamaturita.cz se dnes už nedají jednoduše najít. Jen obtížně lze dohledat souhrnnou zprávu za roky 2011 až 2015, ta je dostupná na stránce cermat.cz.

To ale není jediný problém. Cermat zatím poskytuje důležitá data obvykle jen na základě žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím adresovaných Ministerstvu školství. Ty podala iniciativa Maturitní data – odtajněno a EDUin. Šlo mimo jiné o výsledky jednotlivých úloh maturitních testů z jara 2016 nebo o výsledky hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury. Z vlastní iniciativy zatím Cermat zveřejnil pouze výsledky maturitních testů z loňského podzimu, a to v uživatelsky velmi nekomfortním formátu. Tento nepřijatelný stav je třeba změnit.

Kvalitu a dostupnost souhrnných zpráv je nutné výrazně zlepšit. Kromě toho je zapotřebí zahájit rutinní zveřejňování anonymizovaných zdrojových dat ze všech jednotných zkoušek. Ta musejí být částečně anonymizována tak, aby nemohla poškodit žádného konkrétního žáka nebo školu, ale přitom umožňovala lépe pochopit, co žáci opravdu umějí a neumějí, co zkoušky opravdu ověřují, jak ovlivňují vzdělávací systém a v čem. Užitečnost publikování takových dat lze ukázat například na některých zjištěních, která jsme publikovali na základě totálně anonymizovaných dat týkajících se českého jazyka a literatury z jarního kola maturity 2016. Zatím jsme se věnovali třem tématům:

Na kterých testových úlohách ztroskotalo nejvíc neúspěšných maturantů. Podrobněji ZDE.

Jak se školám daří zlepšovat čtenářské dovednosti žáků. Podrobněji ZDE.

Jaká témata si maturanti vybírají při psaní slohové práce a kde neuspějí. Podrobněji ZDE.

U každého dílu tohoto seriálu najdete popis toho, co jsme sledovali, co jsme se dozvěděli a k čemu mohou být výsledky takové analýzy užitečné pro debatu nad budoucí podobou státní maturity, jednotných přijímaček a případně dalších zkoušek.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Název naší iniciativy jsme zvolili v době, kdy byly jednotné přijímací testy ještě daleko. Odtajnění se ovšem samozřejmě týká také dat získaných za prostředky státního rozpočtu jejich prostřednictvím. Je také nutné, aby Cermat zpřístupnil učitelům databázi odpovědí žáků na otevřené úlohy. A konečně, Cermat se musí přestat tvářit, že již použité testy jsou nadále chráněny podle autorského zákona.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Už se stalo zvykem, že v případě maturit jsou testová zadání zveřejňována ihned po vyplnění testů. A klíče správných odpovědí jen s malým odstupem. K tomu by bylo vhodné přidat publikování zdrojových dat nejpozději v okamžiku, kdy ministr či ministryně informuje na tiskové konferenci o výsledcích zkoušky. U maturit by to platilo jak v jarním, tak podzimním kole. Kompletní zdrojová anonymizovaná data by měla být dostupná nejpozději ve chvíli, kdy bude po podzimním termínu publikována souhrnná zpráva z aktuálního ročníku maturity, přijímaček či jiné plošné zkoušky.“


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

65 komentářů:

krtek řekl(a)...
15. května 2017 13:35  

Já chci, já chci,já chci. A ještě aby to stálo co nejméně, celé se to konalo rychleji, byl tam jiný ředitel a výstupy sloužily inspekci jako podklady pro šetření.
---
Paradoxně učitelé sami vědí, proč jejich žáci neuspějí - v drtivé většině je to kombinace nervozity a slabých základů v předmětu. Tomu se analýzou dat pomoci nedá.

Tajný Učitel řekl(a)...
15. května 2017 13:50  

Jak vylepšit státní maturitu? Jejím zrušením.

Eva Adamová řekl(a)...
15. května 2017 14:12  

Nevím, jestli úkolem Cermatu je rýpat se v maturitních datech. Mám obavy, že na to nemá ani lidi ani peníze. Nemělo by to být spíš úkolem ČŠI?

A prosím vás, nevydávejte těch pár informací, které zveřejnila iniciativa za nějaký bůhvíjaký počin, ona totiž pořádná analýza vypadá trochu jinak.

mirek vaněk řekl(a)...
15. května 2017 14:15  

Všichni jen debatují a debatovat by chtěli až do úplného udebatování. Jak přimět žáky, aby se na maturitu připravovali, to nikdo neporadí. Nejléke vynalézt trychtýř, kterým by do hlav dítek vědomosti natlačit ráčili.

krtek řekl(a)...
15. května 2017 14:28  

Parafráze TU: Jak vylepšit české školství? Jeho zrušením.
Jak vylepšit politický systém? Jeho zrušením.
Jak vylepšit sebe sama? Sebe zrušením.
---
A na svou otázku si odpovím po TU: žáci se začnou lépe učit a připravovat, až je to začne více bavit. A to se stane, až se sám zlepším. Protože se nechci zrušit, viz preambule, musím se potrestat - nedám si po obědě viržinko!

Simona CARCY řekl(a)...
15. května 2017 15:08  

Typický domácí přístup: budeme o něčem tak dlouho kecat - pardon, debatovat - až nám to nepřijde tak strašné ale rozhodně nedospějeme k tomu, že by se muselo něco dělat. Takže EDUin raději debatuje, pořádá stoly, platformy, ale práce - ta vidět není.
Jak píše paní Adamová, těch pár cárků filtrovaných dat sestavených do grafu, to není žádný seriozní výstup. Už jen volba "jistých skupin žáků" zavání dostatečně tím, že skupiny vyberu tak, aby mi vyšel výsledek, který si přeju...

Svěřte data diletantům a nebudeme se stačit divit.

Tajný Učitel řekl(a)...
15. května 2017 16:38  

krtku, centralizovanou maturitu pomocí testů berete už jako samozřejmost, jako neoddělitelnou součást školského bytí. Já ne. Nedomnívám se, že dvounohého psa lze vylepšit. Vaše parafráze je účelová.

Sedl jste na lep všem těm, kteří nás pomalu nepozorovaně přesvědčili, že povinná inkluze pro všechny je nutnost, že kariérní řád je nutnost, že testování je nutnost, že zákon o kvalifikaci je nutnost a že nestojí za to protestovat, protože "oni" stejně vyhrají.

krtek řekl(a)...
15. května 2017 20:35  

Tajný, já ji jako samozřejmost beru už dvacet let. Má-li být zkouška označena termínem maturitní, pak by měla mít stejnou vypovídací schopnost bez ohledu na školu. Že se některé školy "liberalizovaly" natolik, že tuto schopnost ztratila, vedlo k její "centralizaci", resp. společné části. Jsem sám proti sobě, resp. proti svým žákům, ale mně se její matematická složka líbí, protože dokáže lépe posoudit skutečnou znalost, než tažení dvou příkladů ze dvou oblastí výběrem z 50, resp. 60, jak u nás bylo skutečností před zavedením společné části.

laimes28 řekl(a)...
16. května 2017 1:24  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Ygrain řekl(a)...
16. května 2017 6:56  

Anglická složka je taky celkem OK - DT kopíruje osvědčený model mezinárodních zkoušek, takže drží úroveň a nejsou v něm kopance, a ústní zkouška je rozhodně spravedlivější, protože čerpá z několika témat. Diskutovat by se o ní ale rozhodně mělo, protože počtem úkolů je vysloveně předimenzovaná a místo zkoušení připomíná příslovečné nahánění nadmuté kozy (nemluvě o tom, že má zkoušet znalost jazyka, ne reakční rychlost nebo schopnost vymyslet reakci na situaci, ve které žák nikdy nebyl a těžko kdy bude, jako třeba dobrovolnická práce v Africe). Zvládnutelné to je, ale úpravy by rozhodně neuškodily.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. května 2017 9:34  

Má-li být zkouška označena termínem maturitní, pak by měla mít stejnou vypovídací schopnost bez ohledu na školu.

To ale právě nemá, protože školy jsou různé, žáci a učitelé jsou různí, hodinové dotace jsou jiné. Pan D. by vám jistě rád vysvětlil, proč jsou vzorky nekompatibilní, výsledky takovéto zkoušky nespolehlivé, nevypovídající a často zavádějící. Vysvětlil to pěkně třeba v debatě o domácím vzdělávání.

krtek řekl(a)...
16. května 2017 12:16  

V tom případě rezignujme na jakékoliv zkoušky a nechme praxi, ať posoudí. Akorát to bude u absolventů - automechaniků a dalších velmi náročné. Co takhle zrušit zkoušky z vyhlášky 50, zkoušky v autoškole, protože každá autoškola a každý učitel a každé auto je jiné, atd. apod.?

Ygrain řekl(a)...
16. května 2017 13:14  

Ale, nevšímejte si ho, demagoga. Jako bychom tady už nějakou dobu nediskutovali o nějakém minimálním všeobecném standardu, který by opravdu bylo záhodno garantovat, aby nedocházelo k situaci, že "maturant" nedokáže zareagovat na "How are you?" nebo vypočítat 2*2 bez kalkulačky.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. května 2017 13:26  

Takto měřený "minimální všeobecný standard" by neměl být vydáván za maturitu, tj zkoušku zralosti.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. května 2017 13:27  

"Co takhle zrušit zkoušky z vyhlášky 50, zkoušky v autoškole, protože každá autoškola a každý učitel a každé auto je jiné, atd. apod.?"

Nevím, zeptejte se Doležela.

Josef Soukal řekl(a)...
16. května 2017 14:07  

Všetci kradnú. Nebo třídí. Za všechno může Kalousek (teď už i Sobotka). Nebo Doležel.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. května 2017 15:12  

Jeho moudrost pravila, že nelze srovnávat dosažené studijní výsledky (měřené standardizovanými testy) žáků v domácí škole a žáků ve škole, jelikož jsou to dvě nesouměřitelné skupiny, nebo tak něco.

Na druhé straně, když se nám to hodí, lze testovat, pomocí standardizovaných testů, žáky výběrových gymnázií, soukromých škol, alternativních škol, učňovských oborů s maturitou, takříkajíc v jednom pytli.

V prvním případě jsou výsledky nevalidní. V druhém případě jsou výsledky objektivní a bez problémů souměřitelné, podmínky najednou stejné a rovné pro všechny. Tolik k objektivitě.

Ygrain řekl(a)...
16. května 2017 17:16  

A zase demagogie. Člověk neví, jestli to děláte schválně anebo jestli vám ta hlava opravdu takhle funguje, ale problém není ani tak ve srovnávání výsledků, jako spíš ve vyvozování, co ty výsledky znamenají. A prsit se skvělými výsledky dětí vysoce angažovaných rodičů ve srovnání se zbytkem populace, kde ne všichni rodiče jsou angažovaní, pokud vůbec nějací jsou, je hovadina.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. května 2017 17:37  

Tak nevím Ygrain, mluvíte o domácím vzdělávání, nebo vyběrových gymnáziích?

poste.restante řekl(a)...
16. května 2017 18:37  

Tajný, probůh, netvrďte, že tohle neděláte schválně.
Pan Doležel se Vám, zjevně marně, pokoušel vysvětlit, že pokud chcete INTERPRETOVAT výsledky nějakých testů, nebo srovnání, pak musíte zajistit srovnatelnost VZORKŮ ZKOUŠENÝCH z hlediska jejich reprezentativnosti, stejnou metodiku a podmínky testů, atd.
A obzvláště, pokud chcete ANALYZOVAT PŘÍČINY výsledků těchto testů.
Že prostě nemůžete vzít třeba hrstku bílých, minimálně středoškolsky vzdělaných, angažovaných rodičů a pak porovnávat výsledky jejich dětí s výsledky sociokulturního pel-melu z běžné školy a pak se prsit výsledky těch prvních.

Nikdy a nikde netvrdil, že když tutéž zkoušku vykonávají různí jedinci s různou vzdělávací historií, pak jsou
"výsledky takovéto zkoušky nespolehlivé, nevypovídající a často zavádějící".

On nezpochybňoval tu zkoušku, ale podmínky a interpretaci jejích výsledků.

Vy to ale moc dobře víte.
Jen jste si jako vždy vybral z deseti vět jen dvě, jejich význam překroutil a následně dezinterpretoval.
Tohle je přesně ten důvod, proč Vás označuji já a mnozí další za demagoga.

Pojetí "srovnatelnosti" o kterém tady blábolíte by muselo znamenat, že všichni kdo chtějí na start závodu na 100 m bez překážek, musejí mít trenéra jako má Bolt, trénovat na stejném (srovnatelném) stadionu, musejí mít stejné tretry jako Bolt, nohy jako Bolt a nejspíš i barvu kůže jako Bolt.
Doufám, že uznáte aspoň v tomto případě, že je to blbost.

Maturita je srovnávací zkouška proto, že srovnává výsledky žáka s nějakou požadovanou úrovní znalostí.
Ne proto, že srovnává žáky na stejnou úroveň. A ještě před zkouškou samotnou.

Proto také má maturita "stejnou vypovídací schopnost bez ohledu na školu".

Když ale děláte srovnávací studii, tak porovnáváte srovnatelné vzorky a pak při analýze výsledků hledáte, čím je způsobena odlišnost výsledků, jsou-li odlišné.
Tedy alespoň ta její státní část.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. května 2017 20:02  

Ano, už to chápu. Pokud srovnávací test srovnává výsledky žáka s nějakou požadovanou úrovní, tak nezáleží na tom, jaké výchozí podmínky žáci mají, kolik dotací, jaká zázemí, jaké učitele a dispozice, protože srovnávací zkouška je prostě dobrá a tak to má byť a kdo to nedá, měl se učit. Už rozumím. Nikdy jsem netušil, že učitelské povolání může být tak snadné. Ode dneška budu kynout ručkou, pokyvovat hlavou a pravím, měl ses hochu učiti a neskuhrati. Pravda gymnazisté mají o 4 hodiny matiky a jazyků více, ale pro tebe je to výzva. Otužuj, zoceluj, připravuj pro život. Tam se s tebou nikdo mazlit nebude. Mazlení je jen pro vyvolené.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. května 2017 20:08  

Přesně tak tajnej. Srovnávací studie, jejímž cílem je prokázat účinnost nějakého postupu, látky, léku, apod. znamená srovnání jinak co nejvíce shodných vzorků, které se liší pouze v tom jednom atributu. Maturitní zkouška ale není srovnávací studie. Nebudu se opět vyjadřovati o vašem intelektu. Nic nového říci nedokáži, pouze, že každým dalším exposé potvrzujete to, co o vás již bylo řečeno.

Cílem maturity je zabránit společenským škodám tím, že se omezí vstup na vysoké školy. Vedlejším cílem pak i omezení nákladů na studium těch, kteří mají velmi nízké předpoklady pro studium, nebo zkrátka nemají dostatek vůle.

poste.restante řekl(a)...
16. května 2017 21:00  

Pokud srovnávací test srovnává výsledky žáka s nějakou požadovanou úrovní, tak nezáleží na tom, jaké výchozí podmínky žáci mají, kolik dotací, jaká zázemí, jaké učitele a dispozice, protože srovnávací zkouška je prostě dobrá a tak to má byť a kdo to nedá, měl se učit.

Srovnávací zkouška je srovnávací zkouška.
Slovo "dobrá" jste si tam vložil sám a naprosto pitomě.
Bavit se o její "dobrotě", nebo "špatnosti" z hlediska hodnocení její "morálnosti", nebo "slušnosti" je kravinium.
Je snad zkouška v autoškole "dobrá"?

Má smysl se bavit o její kvalitě, složení a třeba i účelnosti. Ale to je diskuse, do které Vy se zásadně nepouštíte a když, tak nikdy věcně.

A když chcete kritizovat jak "špatné" a zřejmě i nelidské je to, že žáci nemají stejné "výchozí podmínky, kolik dotací, jaká zázemí, jaké učitele a dispozice", mohl byste jen letmo nastínit, jak byste si tedy toto srovnání podmínek představoval?
Každému jeho vlastní laťku s jeho vlastní úrovní?
Každému naklonované stejné učitele a rodiče?

Já s Vámi částečně souhlasím, pokud se týče hodinové dotace maturitních předmětů.
Proto prosazuji dvě úrovně maturity.
Ale už dost dobře nerozumím tomu, co vlastně ještě chcete.

Víte, občas mám z Vás pocit, že Vaše pojetí "rovnosti a spravedlnosti" by odpovídalo tomu, že když Oscar Pistorius nemá nohy, tak abychom srovnali podmínky pro olympijskou stovku, uřízneme je i ostatním.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. května 2017 8:19  

"Nemohl byste jen letmo nastínit, jak byste si tedy toto srovnání podmínek představoval?"

Ale zajisté. Snadno. Jako začátek pokusu o srovnání podmínek bych si představoval vrácení maturity do gesce škol, které žáka doposavád připravovali, alternativně jejím zrušením a nahrazením souhrnným hodnocením z jednotlivých ročníků. Bylo by to z mnoha hledisek objektivnější, levnější a férovější vůči učitelům a žákům.

Buďte tak laskav a opusťte příměr s řidičákem, není jednoduše relevantní. Opakuji, maturita nikoho neopravňuje vyjet mezi lidi s tunovým kusem železa velkou rychlostí. Co se týká Pistoriuse/Pistoria, není nutno řezat lidem nohy, maturita není - neměla by být - ZÁVOD. To, že jím nyní je, je její tragédií.

poste.restante řekl(a)...
17. května 2017 13:51  

každé srovnání a příměr je vždy určitým zjednodušením.
Jde o to, že porovnáváme to, co je srovnatelné a zanedbáváme to, co je nevýznamné vzhledem k předmětu/parametru srovnávání.

Zkouška v autoškole je ověřovací, souhrnná, certifikační a kvalifikační.
V tomto ohledu je srovnatelná s maturitou a toto srovnání je relevantní.
V jiných ohledech toto srovnání kulhá, o tom není sporu.

Vrácení maturity do gesce škol je nastavování laťky každému podle jeho potřeb. Nebo velikosti "sponzorského příspěvku".
Pak to ovšem nemůže být zkouška ani ověřovací vůči jednotně stanovené úrovni, ani zkouška certifikační.
To by ovšem znamenalo nutnost přepsat značné množství zákonů.

Státní maturita byla jen reakcí systému na vytvoření byznysu s maturitními certifikáty. Reakce sebezáchovná.

Při prosazování
"alternativně jejím zrušením a nahrazením souhrnným hodnocením z jednotlivých ročníků
Vám přeji hodně úspěchů, ale pochybuji, že uspějete.
Každopádně počítejte s tím, že Vám budu stát v cestě a říkat nahlas, proč je to blbost.

A BTW, Vy evidentně netušíte jaký je význam slova "objektivní".
Což je zřejmě kamenem úrazu většiny podobných debat.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. května 2017 14:46  

Když nevím, oblažte mne. Pokud vím a domnívám se že vím, honba za objektivitou v hodnocení je svatým grálem centralistů, ve smyslu, každý ví, že je, ale nikdo ho nikdy neviděl. Jsou jen pokusy o tzv objektivitu, vycházející z předpokladu, že objektivita je žádoucí a nutná. Stejný test pro všechny je jen iluze objektivity, protože všichni nejsou stejní.

"Státní maturita byla jen reakcí systému na vytvoření byznysu s maturitními certifikáty."

Tvrdíte poněkud dramaticky Vy. Zde se tvrdí něco jiného:

Ještě horší však je, že návrh novely zákona o pedagogických pracovních, který má zavést kariérní řád, k těmto penězům učitelům uzavírá cestu. On totiž stát tyto peníze na potřebné zvýšení platů má, ale nejsou určeny pro učitele. Od doby úřadování ministryně školství Petry Buzkové (2002 – 2006) vznikla pod ministerstvem školství soustava rozpočtových a příspěvkových „servisních“ organizací. Jde o všechny ty CERMATy, ÚIV apod., které systematicky jako upíři vysávají peníze ze školství. Všechny jejich projekty - jako státní maturita - mají společné to, že jsou nesmírně administrativně náročné a nesmyslně drahé. A přináší pouze problémy. Jako příklad lze uvést právě státní maturitu. Náklady na pouhé papírování s ní spojené, stojí ročně kolem 4 miliard. http://www.novarepublika.cz/2017/05/zakon-o-kariernim-radu-je-dalsi.html#comment-form


Tajný Učitel řekl(a)...
17. května 2017 14:51  

"Opět jsme svědky situací, kdy jedničkáři s téměř stoprocentní úspěšností z DT obdrželi bodové hodnocení (za písemnou část) v pásmu čtverky..."

Objektivní?

poste.restante řekl(a)...
17. května 2017 15:12  

Tvrdit může kdokoliv cokoliv.
Otázka zní, kdo co může doložit.
Důležité ale je spíš to, jaký je výsledný efekt.

A ad objektivita.
Nejsem češtinář, ptejte se v paralelní diskusi.
Ale Vy jste nikdy neviděl studenta, který umí gramatiku a přesto neumí psát sloh?
Nebo napsal písemku a nezvládnul ústní?
Není právě proto koncipována zkouška z jazyků jako třísložková, aby bylo lze posoudit tři složky žákových znalostí a projevu?

Josef Soukal řekl(a)...
17. května 2017 15:22  

"Jsou jen pokusy o tzv objektivitu, vycházející z předpokladu, že objektivita je žádoucí a nutná."
Ona snad není nutná?

Tajný Učitel řekl(a)...
17. května 2017 15:25  

A jaký je "výsledný efekt" společné části MZ?

"jedničkáři" znamená žáci, kteří jsou pravidelně z třísložkového předmětu ČJ hodnoceni známkou výborný. Učiteli. Jejichž hodnocení nelze důvěřovat. Chápu.

Josef Soukal řekl(a)...
17. května 2017 15:25  

"Bylo by to z mnoha hledisek objektivnější, levnější a férovější vůči učitelům a žákům."
Levnější - bereme-li to tak, že nezáleží ani tak na výsledku jako na tom, co nám zbyde v rozpočtu - ano.
Ovšem ta "mnohá hlediska"?

Josef Soukal řekl(a)...
17. května 2017 15:28  

"maturita není - neměla by být - ZÁVOD"
Maturita je samozřejmě v první řadě něčím úplně jiným.

Josef Soukal řekl(a)...
17. května 2017 15:30  

Komentovat jakékoli výsledky bez kompletní znalosti faktů seriózně nelze.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
17. května 2017 15:42  

Tak třeba já mám v oktávě žáka SPU-O. Maturitu z češtiny složil takto: DT - 100 %, PP 93,3 % a ÚZ 92,8 %. Objektivní? Jednoznačně ano. A známky u těch, kteří zatím odmaturovali, mi korelují se známkami na vysvědčení, resp. s průměrem za 4 roky.

Ono se občas může stát, že i jedničkář nemá svůj den a práce mu zkrátka nevyjde. Každý praktitk se s tím již pravděpodobně párkrát setkal. Samozřejmě nelze vyloučit ani selhání hodnotitele, ale momentálně nemáme nic, co by potvrdilo jednu či druhou tezi.

Mám pak za to, že inteligentní člověk, kterému jde o problém a jeho případné řešení, si ověří zdroje, nimiž v diskusi pracuje. Notabene když jde o středoškolského učitele, v jehož ranku se nachází také mediální výchova. Někdo však chce z času na čas zřejmě vyvrátit známou lidovou moudrost, že "z h. bič neupleteš, a když upleteš, tak jím nezapráskáš, a když zapráskáš, tak jedině sebe", a tak cituje pofiderní zdroje, které obsahují nesmysly. MŠMT uvádí finanční náročnost NM takto: 2011 - 222 988 000, 2012 - 229 354 000, 2013 - 197 177 000, 2014 - 189 261 000 Kč (zdroj). Tato čísla zčásti potvrzuje i NKÚ. Kde jsou roční náklady 4 milirdy? Napsal bych to pegnantně, ale byl bych smazán.

poste.restante řekl(a)...
17. května 2017 16:17  

Jsou jen pokusy o tzv objektivitu, vycházející z předpokladu, že objektivita je žádoucí a nutná. Stejný test pro všechny je jen iluze objektivity, protože všichni nejsou stejní.

No tak už se konečně projevte jako chlap, Tajný, a podepište se pod to, co jsem napsal výše.
Každému jeho vlastní laťku.

A nejlépe rovnou maturitu nahradit "souhrnným hodnocením z jednotlivých ročníků".

A budem tomu říkat objektivita.

Na to mám hezkou historku. V prvním ročníku na gymplu měla paralelní skupina jazykářku starou pannu, která "ujížděla" na kluky-hezounky. Jeden spolužák měl u ní ze zkoušení většinou jedničky. Jinak byl celkem mimo, což se záhy ukázalo, když v pololetí vzdal a odešel na učňák. Ale v angličtině byl naprosto "skvělý".
Podle Vás by to bylo dozajista objektivní a v závěrečném hodnocení žáka, které by bylo souhrnem průběžných hodnocení z jednotlivých ročníků by bylo naprosto v pořádku, kdyby opustil školu jako výborný v jazycích.
Já si, s dovolením, ponechám přesvědčení, že Vy prostě nechápete význam slova "objektivita".

A mám pro Vás ještě vylepšení. "Maturitní" souhrnné hodnocení vypracovávané ve stylu zrušeného slovního výstupního hodnocení na ZŠ. Třeba:
"Pepík sice nechápe funkci sinus, ale v mnohočlenech udělal velký pokrok. Také v přímé úměře se hodně zlepšil a už si ji neplete s nepřímou. Přesto při praktickém uplatnění doporučuji raději nepouštět ke konstrukčním výpočtům, nebo výpočtům s procenty."
Personalisté a učitelé vysokých škol by Vám líbali ruce.
:-)

Tajný Učitel řekl(a)...
17. května 2017 18:21  

Ano, každému jeho vlastní laťku, která se skládá z třináctiletého hodnocení, doporučení vyplývajících ze znalosti žáka a splnění požadovaných výstupů učiva v maturitních i nematuritních předmětech, jejichž důležitost se může lišit, v závislosti na typu školy.

Objektivita v měření výsledků vzdělávání je problematický pojem. Například. Nedávno byl plošně prosazen něčí subjektivní názor, že určitá úroveň zvládnutí matematiky je nevyhnutným předpokladem k dalšímu studiu na většině středních a vysokých škol. Je to tzv objektivní posouzení matematických znalostí a dovedností žáka pomocí "závodního" testu, které otevírá či zavírá dveře dál. Existuje mnoho lidí, kteří takříkajíc objektivně ve svém pracovním ani studijním životě znalosti matematiky nepotřebují, ale zato vynikají v jiných oblastech lidského poznání. Pokud matematiku potřebují, použijí kalkulačku nebo aplikaci. Tito jsou nyní, z moci subjektivního vnímání objektivity některými úředníky s pravomocí větší, než by bylo žádoucí, odsunuti na druhou kolej.

Některé věci testy měřit lze a některé ne. Ve vzdělávání jsou ty neměřitelné, osobnostní, talentové složky stejně, když ne více důležité. Nicméně, zredukované měřitelné učivo má nyní, díky NM, moc determinovat další dráhu žáka. Subjektivní vnímání pojmu objektivita lidmi, kteří jsou zrovna u koryta, to rozhodne za něj.

Chci aby tachometr mého auta správně a objektivně měřil rychlost, kterou jedu dálnicí. Co se týká mých dětí, byl bych rád, kdyby jejich talenty a slabosti posuzovali lidé, kteří je znají a kteří jim věnovali mnoho svého času a energie, byť bych riskoval, že jsou mezi nimi hovada. Žel, budou to stroje, nebo lidé, kteří se jako stroje chovají.

Josef Soukal řekl(a)...
17. května 2017 18:48  

"Mnohá hlediska" se zřejmě scvrkla na to, že žáky by měl hodnotitel znát. V čem je takový hodnotitel objektivnější než jiný hodnotitel? Nevíme. Zkrátka nedomácí hodnotitelé nějak automaticky nemají schopnost zhodnotit výkon. Proč, protože jsou cizí?
"Ve vzdělávání jsou ty neměřitelné, osobnostní, talentové složky stejně, když ne více důležité."
Talent se u zkoušky buď projeví, nebo neprojeví. Napíše-li někdo slabou maturitní písemku, neznamená to, že nemá talent, ale není schopen ho prokázat. A tu písemku musí KAŽDÝ SERIÓZNÍ HODNOTITEL OHODNOTIT STEJNĚ.
"Subjektivní vnímání pojmu objektivita" zřejmě spočívá v tom, že se problém rozkecá v nesmyslech. To však na objektivitě samé nic nemění.

poste.restante řekl(a)...
17. května 2017 18:52  

Co se týká mých dětí, byl bych rád, kdyby jejich talenty a slabosti posuzovali lidé, kteří je znají a kteří jim věnovali mnoho svého času a energie, byť bych riskoval, že jsou mezi nimi hovada.

Fajn. Tak tohle jsme si vyjasnili. A ani to nebylo tak těžké.

Teď už jen udělat ten poslední krok a přiznat si, že při hodnocení subjektu (žáka) subjektem (učitelem) na základě subjektivních parametrů a subjektivního posouzení "talentů a slabostí" se nejedná o hodnocení objektivní, ale o hodnocení subjektivní.

No a pak můžeme konečně začít smysluplnou diskusi o tom, co a jak se má hodnotit a posuzovat a co a jak má být posuzováno a hodnoceno v rámci státem garantované maturitní zkoušky.
Uf.

Protože, aby bylo jasno, mně vůbec určitá míra subjektivity při hodnocení výkonu maturanta nevadí. Vždycky tam byla a mnohdy to nebylo vůbec na škodu.

Ale vadí mi, když chce někdo zpochybňovat smysluplnost a účelnost objektivity a objektivního hodnocení jako takového.
A nejvíc mi vadí, když to subjektivní hodnocení někdo vydává za to jedině pravé, správné a OBJEKTIVNÍ hodnocení.
To pak nastává chaos v pojmech a debata ztrácí smysl.
Protože pokud každý chápe významy pojmů "tak nějak po svém", pak se nikdy nelze dobrat všeobecně akceptovatelného a stejně vnímaného závěru.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. května 2017 5:00  

Jistě jste již pochopil, že považuji hodnocení žáků jejich učiteli za tisíc krát objektivnější, spravedlivější, férovější, hodnotnější, validnější, odpovědnější, spolehlivější, v porovnání s jejich nynějším hodnocením testy, jejichž míra hovadskosti je takříkajíc sto procentně plošně garantovaná.

Josef Soukal řekl(a)...
18. května 2017 8:58  

Ale tak v podstatě nic jiného než apriorní odsudek příspěvky TU neobsahují. Ptát se po argumentech je zbytečná a jakkoli se tím zabývat také.

poste.restante řekl(a)...
18. května 2017 10:00  

Představme si hypotetického žáka Nováka.
Je to gymnazista jedničkář, občas možná ulítne trochu dolů - holt puberta. Ale celkově podává stabilní, nadprůměrný výkon, vztaženo jak ke třídě, tak vzhledem ke populačnímu vzorku vrstevníků.
Doputuje zdárně k maturitě a tam najednou v matematice - "okno jak výkladní skříň" a nevzpomene si základní vzorečky. (Třeba na něj zapůsobí, Tajným vytrvale propagovaný, testový stres.)

Je v pořádku, když zkoušející lehce "přimhouří oko" a nenechá ho rupnout? Po mém soudu - ANO.
Je to objektivní? - Rozhodně NE. Je to naopak jasný příklad subjektivního hodnocení.
A je to správné? - Opět se domnívám, že ANO.

A tady nastává "Tajného problém".
"Vyhodnocovací mašina" vidí jen prázdné, nebo špatně zaškrtnuté políčko didaktického testu. Nedokáže rozlišit, zda je to důsledek momentálního výpadku, nebo trvalé ignorance a čtyřletého flákání výuky.
To ale neznamená, že didaktický test není objektivní.

A už vůbec to neznamená, že subjektivní přimhuřování oka je objektivnější.
To si trochu žonglujete s pojmy.
Asi je to odpovědnější, snad i férovější, pokud bude stejné "měřítko" uplatněno i na ostatní.
Ale rozhodně to není objektivnější, hodnotnější, validnější.
Už vůbec ne spolehlivější.
A můžeme diskutovat jak moc je to spravedlivé.

Představme si žáka Čuřila.
Je to rebel, který má školu na háku. Nějak to proplouvá a začne pracovat až když musí, nebo když už je pozdě. Proto opakoval ročník a na kontě má několik reparátů.
Kromě toho je drzý a učitele cíleně provokuje. Dvojka z chování dneska, před třiceti lety by to bylo vyloučení ze školy.

Tohle všechno "mašinu" nezajímá. Vidí jen zaškrtnutá políčka. Když těch správných bude dost, žák Čuřil uspěje a žák Novák třeba nikoliv.
Tohle je objektivita, Tajný.

A ne to, že frustrovaný kantor má možnost to Čuřilovi u maturity "nechat sežrat" a utopí ho na lžičce vody. A pokud chcete tvrdit, že takoví kantoři nejsou, tak mi laskavě sdělte paralaxu hvězdné soustavy, odkud s námi komunikujete.

poste.restante řekl(a)...
18. května 2017 10:03  

Představme si střední školu a na ní učební obor s maturitou, třeba elektrikář. Žák Vonásek šel studovat tento obor, protože ho baví. Navíc otec má malou firmu a provádí domovní elektroinstalace i revize zařízení, takže jednak u něj syn vykonává praxi a jednak je tím vytvořen předpoklad pro kontinuitu firmy.
Vonáskovi jde celkem fyzika a v matematice je průměrný, ale český jazyk není právě jeho parketa. Jenže i jeho spíše slabší výkon je pořád nadprůměrný mezi ostatními, znuděnými adolescenty, kteří na školu kašlou, spíše v ní nejsou a které obor nezajímá. Češtinářka už jen proto, aby ocenila Vonáskovu snahu a podpořila obraz příkladného žáka, dává mu z čeština jedničky a dvojky, ačkoliv tuší, že reálně se jeho výkon pohybuje o dva stupně níže. Ovšem když "musí" dávat čtyřky ostatním, pak je Vonáskova dvojka vlastně v relaci.

Je to spravedlivé? - Určitě.
Je to objektivní? - No, jak se to vezme. V rámci třídy nejspíš ano. Ale v rámci populačního ročníku už Vonáskův výkon na "dvojku" moc není. A pokud bychom porovnávali vůči výstupům, popsaným v RVP, pak už rozhodně ne.
Což se pravděpodobně projeví u maturit, kdy Vonásek buďto neuspěje, nebo jen tak tak.

Je snad kvůli tomu didaktický test neobjektivní?
A je snad hodnocení učitelky objektivnější?
Až maturita ukáže, že Vonásek nebyl "dvojkařem" reálným, ale pouze imaginárním.

Pokud náš hypotetický gymnazista Novák byl skutečným a nikoliv jen imaginárním jedničkářem, pak napodruhé didaktický test zvládne.

Pokud by nebyl schopen zvládnout test ani pošesté, jen kvůli "testové úzkosti", pak by měl nejdříve vyhledat pomoc specialisty, protože maturita je v tu chvíli jen syndromem a nikoliv příčinou jeho problémů.

Takže přestaňte přelakovávat pojmy.

Státní maturita není neobjektivní.

Hodnocení učitelem není objektivnější. Je subjektivnější, ale to není nic špatného.

Jen nesmí nikdo tvrdit, že objektivita je subjektivita a naopak.


A já bych za sebe jen dodal, že objektivnější by bylo, aby učeň Vonásek skládal jinou úroveň státní maturity, nežli gymnazista Novák.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
18. května 2017 10:36  

Krásně vysvětlené na pěkných příkladech. to by pochopilo i malé dítě. Jenom by mě zajímalo, jestli čekáte i nějak podobně logickou odpověď.

krtek řekl(a)...
18. května 2017 12:06  

"Jistě jste již pochopil, že považuji hodnocení žáků jejich učiteli za tisíc krát objektivnější, spravedlivější, férovější, hodnotnější, validnější, odpovědnější, spolehlivější, v porovnání s jejich nynějším hodnocením testy, jejichž míra hovadskosti je takříkajíc sto procentně plošně garantovaná. "
---
Na tento názor máte právo, stejně jako jiní na siderické kyvadélko či věšteckou kouli.
Jenom pozor na pravopis: sto procent, ale stoprocentně; tisíckrát. A slovo hovadskost není spisovné. Děkuji, Hezký den!

Tajný Učitel řekl(a)...
18. května 2017 14:24  

Tohle všechno "mašinu" nezajímá. Vidí jen zaškrtnutá políčka. Když těch správných bude dost, žák Čuřil uspěje a žák Novák třeba nikoliv.
Tohle je objektivita, Tajný.

A ne to, že frustrovaný kantor má možnost to Čuřilovi u maturity "nechat sežrat" a utopí ho na lžičce vody. A pokud chcete tvrdit, že takoví kantoři nejsou, tak mi laskavě sdělte paralaxu hvězdné soustavy, odkud s námi komunikujete.


Víc lidí, než jeden frustrovaný, Čuřilovi škodící kantor, u maturit nesedí?
Jaká je pravděpodobnost výskytu frustrovaného kantora ve srovnání třeba s jedním dvěma špatně zaškrtnutýma čtverečky vystresovaného premianta Nováka?
Chceme objektivitu v badatelském smyslu slova, nebo fair play?

Je ta zvláštní nelidskost nezaškrtnutých čtverečků pečlivého žáka Zkoumala, který nestihl vypočítat úlohy včas, protože pečlivě prováděl kontroly, objektivní? Ano. Je žádoucí v osudovém testu determinujícím další život žáka? Tisíckrát (Krtku učím se) ne.

Vychází mi z toho tedy toto. Je DT objektivní test, dle definice objektivity pro vědecké účely? Ano.
Je žádoucí? Ne.

poste.restante řekl(a)...
18. května 2017 16:55  

Takže jsme se "úspěšně" propracovali od tvrzení o "neobjektivní" státní maturitě a "objektivnímu" zkoušení učitelskému k nově definované "BADATELSKÉ OBJEKTIVITĚ" státní maturity.
Na jedenkrát už asi víc nemohu chtít.

Víc lidí, než jeden frustrovaný, Čuřilovi škodící kantor, u maturit nesedí?
Ale sedí. Otázka zní, jak pravděpodobné je, že přísedící, či jiní členové komise půjdou do konfliktu s kolegou jen kvůli jednomu hajzlíkovi, který beztak i jim pil několik let krev. Kvůli slušnému jedničkáři Novákovi možná ano.

Jaká je pravděpodobnost výskytu frustrovaného kantora ve srovnání třeba s jedním dvěma špatně zaškrtnutýma čtverečky vystresovaného premianta Nováka?
To neumím odhadnout a myslím, že ani Vy. Přímá data k tomu nemáme. Odhadovat můžeme jen na základě počtů žáků, kteří těsně neprošli, ale museli bychom znát také jejich studijní historii. Vycházíme jen z vlastních zkušeností ze svého okolí.
Nezapomeňte ale, že premiant Novák má ještě další dva (pět) pokusů uspět.
Pokud je to skutečný premiant, jaká je pravděpodobnost, že napodruhé neuspěje?
Nemyslím, že neodmaturovat už v květnu je pro většinu dnešních žáků nějaká životní tragédie. A premianti, kteří se před komisí "sesypali", se vyskytovali i v časech čistě školních maturit také. Zas ty testy tak nedémonizujte.

Chceme objektivitu v badatelském smyslu slova, nebo fair play?
Potíž je s tím, že to co Vy si vykládáte jako fair, je ve skutečnosti jen "fair" a to jen na Vašem hřišti.
Z celkového pohledu jiných, také neúspěšných maturantů, je to Vaše subjektivistické "fair" ve skutečnosti velice "unfair".
Jako kdybychom elektronickou časomíru zase zrušili a nechali mačkat rozhodčí stopky ručně, přičemž závodníkovi, kterého právě bolí kotník, začneme měřit o něco později.
(Já vím, maturita není závod. Tak si místo běhu dosaďte třeba AZ kvíz.) Jde o definici toho co je a není fér.

Žádoucí je objektivita.
Pokud jí chcete dávat přívlastky, prosím.
Ale pokud ji budete nelogicky, účelově napadat a zpochybňovat, jen proto, že Vám se líbí subjektivní hodnocení, nemůžeme se nikdy dopracovat k nějaké shodě.

Opakuji.
Dvě úrovně. (Ať učni nemusí řešit anaforu a epizeuxis.)
Dostatečně dlouhý čas, který vyloučí zbytečný stres. Více otevřených úloh a příkladů, ve kterých je hodnocen i postup a nejen výsledek.
To všechno a mnohá další mohou být témata pro diskusi o objektivnější, lidštější a smysluplnější státní maturitě.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. května 2017 17:48  

Dvě úrovně. (Ať učni nemusí řešit anaforu a epizeuxis.)
Dostatečně dlouhý čas, který vyloučí zbytečný stres. Více otevřených úloh a příkladů, ve kterých je hodnocen i postup a nejen výsledek.


Ano! Pokud nebude zbytí.

Ale. Tvrdím, že znalost všech studijních předpokladů/ne-předpokladů žáka plus jeho dosavadní hodnocení plus znalost jeho osobnosti/charakteru/volních předpokladů dis-ek/rodinného zázemí/učitelů plus toto vše dohromady krát tři školní hodnotitelé, začíná tvořit něco, čemu by se dalo říkat objektivita, nebo fair play.

Například. Žák Rada, který by neměl u DTMa šanci rampouchu v pekle, udělal DTCJ, posléze byl přijat a úspěšně studuje vš. Takových žáků je(bylo) mnoho, to snad musíte uznat i Vy. Nebo alespoň jsme jich mnoho měli. Tento rok, jsme u přijímaček tyto ne-matematikářské typy nepřijali. To vše jsem již napsal v blogu. Tzn objektivně, dle "objektivního" testu předpoklady na další studium na naší škole a vš nemají, nicméně "subjektivně", dle dlouholeté učitelské/lidské zkušenosti, mnozí určitě ano. Díky této špatně a na špatném místě použité "objektivitě", pomýlený záměr třídičů naplnit učňovské obory zřejmě vyjde, na škodu všech. Žáků, protože přijdou o možnost vyššího vzdělání, učitelů, kteří přijdou o možnost skutečně pracovat, namísto krmení chytrolínů učebnicemi a nakonec i společnosti, která ani neví, jak bude pracovní trh vypadat za rok, natož za čtyři.

Josef Soukal řekl(a)...
18. května 2017 21:14  

"Tvrdím, že znalost všech studijních předpokladů/ne-předpokladů žáka plus jeho dosavadní hodnocení plus znalost jeho osobnosti/charakteru/volních předpokladů dis-ek/rodinného zázemí/učitelů plus toto vše dohromady krát tři školní hodnotitelé, začíná tvořit něco, čemu by se dalo říkat objektivita, nebo fair play."

S těmito "argumenty" se v normálním slova smyslu utkat nelze, protože jestliže někdo bílé vidí jako černé a naopak, nedomluvíte se na ničem.
Znalost studijních předpokladů? K čemu, když je žák u zkoušky neprokáže? Byla-li to náhoda, je tu pět dalších pokusů.
Jeho dosavadní hodnocení? Ale v čem je objektivita a spolehlivost tohoto hodnocení, když ho žák nepotvrdí u zkoušky? A co když školní hodnocení stojí na "znalosti studijních předpokladů", nikoli na skutečném výkonu?
Znalost jeho osobnosti? Co to je? Je slušný/neslušný, hodný/zlobivý, pilný/líný, má kladný poměr k učitelům, ke kapitalistickému zřízení, k podobě maturitní zkoušky ...?
Rodinné zázemí? Rodina na něj kašle, hází mu klacky pod nohy, má to těžší než ostatní žáci? To je třeba v rámci možností řešit v průběhu školní docházky, nikoli u zkoušky, kde úspěch za nic devalvuje práci těch, kteří si úspěch zaslouží.
Tři hodnotitelé? Bude-li platit výše uvedené, může u zkoušky sedět kompletní sbor i se školníkem a výsledkem bude ve vztahu ke vzdělávání to, co předvádí Tajný, jeho slovníkem hovadnost.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. května 2017 21:21  

Jo a strojová objektivita ve vzdělávání dětí žádoucí není a nikdy nebude. Je to pouze kombinace snadného hodnocení a pseudo cílů, které ji vytváří prostor. Vzdělávají a jsou vzděláváni lidé pro lidi a kvůli lidem. Nelze z toho vyjmout dva, tři, deset důležitých milníků a svěřit to strojům. To je snadná, alibistická, neosobní a nesprávná cesta k čemukoli.

Tajný Učitel řekl(a)...
19. května 2017 7:40  

"Dalších pět pokusů", to jsou tři roky čekání a nejistoty.

Šteffl píše zde: https://archiv.ihned.cz/c1-65732710-vzdyt-jde-prece-o-skolstvi-ne-o-deti?

"Druhý důsledek − vytlačujeme ze vzdělávání problematické děti. Všude ve světě hledají cesty, jak podpořit ty, kdo mají na základní, ale hlavně na střední škole problémy. Vědí, že se to vyplatí. Z těch odmítnutých a neúspěšných budou totiž nespokojení, zklamaní, nezaměstnaní; voliči autoritářských stran, nositelé patologických jevů."

Proto je lepší dělat od čeho jsme placeni a učit kruci. Nejen vytříděné lumeny, ale a zejména ty méně schopné.

Pavel Doležel řekl(a)...
19. května 2017 8:23  

Ano, tajnej, jde o vzdělávací systém. Z toho ovšem neplyne, že nejde o děti. Vy prostě v té své prostoduchosti nejste schopen pochopit, že i to, co "jde" na první pohled proti žákovi, ve skutečnosti stále může být v jeho zájmu. Že ne vždy je zájmem dátěte to, co samo chce.

Třeba lékařská věda nám ukazuje, že konzumace pokrmů s valkým podílem nasycených mastných kyselin vede k obezitě a s vysokým podílem karbonamidů k rakovině. Přesto děti rády konzumují hranolky a dožadují se toho. Bláznivá maminka dožadující se plné svobody svého děťátka tak nechá dítě, aby plně rozhodovalo. A pak máme vysoký podíl obézních dětí a jsme na světové špičce ve výskytu rakoviny střev a konečníku. Pokud společnost funguje na principu povinného zdravotního pojištění, pak má právo rizikové chování některých jedinců omezovat. A ve vzdělávání je to podobné. Když pitomec dostane možnost dělat jaderného inženýra prostě proto, že chce, tak to pak může vést třeba k jaderné katastrofě. A to není ani v jeho, ani ve společenském zájmu. Stejně tak, když pitomec chce operovat.

"Druhý důsledek − vytlačujeme ze vzdělávání problematické děti. Všude ve světě hledají cesty, jak podpořit ty, kdo mají na základní, ale hlavně na střední škole problémy. Vědí, že se to vyplatí. Z těch odmítnutých a neúspěšných budou totiž nespokojení, zklamaní, nezaměstnaní; voliči autoritářských stran, nositelé patologických jevů."

Ahá. Ženiální. Takže vy jim rozdáte diplomy a rázem nebudou volit autoritářské strany a přestanou chlastat? Podpořte je, kolego tajný - věnujte jim čas, peníze, prostředky dle libosti, když vám tak leži na srdci blaho všech. Ale ne tím, že je prohlásíte za vzdělané a zprzníte tím základní společenské i lidské hodnoty.

Pavel Doležel řekl(a)...
19. května 2017 8:37  

"Jo a strojová objektivita ve vzdělávání dětí žádoucí není a nikdy nebude. Je to pouze kombinace snadného hodnocení a pseudo cílů, které ji vytváří prostor. Vzdělávají a jsou vzděláváni lidé pro lidi a kvůli lidem. Nelze z toho vyjmout dva, tři, deset důležitých milníků a svěřit to strojům. To je snadná, alibistická, neosobní a nesprávná cesta k čemukoli."

Nic, jako strojová objektivita neexistuje. Pokudtvrdíte, že existují cíle, jejichž ověření je vždy subjektivní, pak se asi pohybujete v nějaké umělecké sféře. Znalost matematiky lze objektivně ověřit. Pravděpodobnost, že bude ověřeno něco jiného, než znalost matematiky je mnohem nižší, než při jakémkoliv subjektivním hodnocení. Navíc subjektivní hodnocení u maturity je otázkou výběru jednoho tématu. Ústní zkoušení vždy nutně vede k redukci obsahu zkoušky na jedno, či dvě témata, protože každého prozkoušet z celého rozsahu učiva z časových důvodů prostě nelze. Je to tedy taková loterie. Narozdíl od DT, které obsahují úlohy ověřující základní znalosti studenta a pokrývají mnohem větší část obsahu učiva. Není to tedy ani náhodou jednodušší - naopak. Ostatně, když se podíváte na rozdělení počtu dosažených bodů, seznáte, že se blíží normálnímu rozdělení. Centrální limitní věty nám říkají, že lineární kombinace nezávislých náhodných veličin při jejich rostoucím počtu konverguje k normálnímu rozdělení. Zajímavé je, že při subjektivním hodnocení je rozdělení výsledků velmi odlišné od normálního rozdělení. Subjektivně totiž dochází k manipulaci výsledků - byť podvědomé. Člověk není schopen generovat náhodná čísla skutečně náhodně. Subjektivní hodnocení není ani zdaleka tak reliabilní a validní, jako hodnocení objektivizované nějakými testy, pokud jsou sestavené dobře. Tajný, prostě zase jen plácáte, abyste prosadil svoji víru svatou, ale ničím jiným, než výchozími předpoklady té víry nejste schopen argumentovat. Pletete si pojmy, propagujete nějaké své výmysly, že subjektivní je vlastně jako objektivní a naopak, aniž byste se trápil významem těch pojmů.

A ke srovnávání latěk - pokud by všichni měli výchozí podmínky stejné, pak je zbytečné testovat. Důvodem pro testování a ověřování znalostí je právě skutečnost, že lidé nejsou stejní a nemají stejné výchozí předpoklady. Chápu, že pro vás jsou vaše kognitivní schopnosti omezující a že vás to frustruje, ale budete se s tím prostě muset smířit. Já zase neběhám stovku za deset vteřin a nikdy nebudu.

Tajný Učitel řekl(a)...
19. května 2017 10:07  

"Tři hodnotitelé?" kolik je u vás členů maturitní komise? Nebo tam sedí na okrasu?

Znalost studijních předpokladů je nabytá skrze mnohaleté výsledky hodnocení. Proč by měl žák své výsledky "potvrzovat" u závěrečné zkoušky? Zapomněl. Aparát nevěří učitelům. Nechce, nemůže, potřebuje přesměrovat toky, najít outsourcingová cost centra, naslouchat momentálním potřebám průmyslníků a populistů, bojí se ekonomických migrantů, vyberte hodící se.

Nechcete-li pochopit, co to znamení znát žáka, jeho osobnost, předpoklady, slabosti apod a proč je to při závěrečném hodnocení důležité, pak se nedivím, že vedeme tuto debatu. Vy máte "nadhled".

"podpořit ty, kdo mají na základní, ale hlavně na střední škole problémy" nerovná se rozdat víza zadarmo, ale to vy nechcete pochopit.

Debata s vámi je zbytečná. Vy jste v podstatě myslící stroje, neosobní, "objektivní s nadhledem", poslušní služebníci systému, ideje, firmy, rácia.


Josef Soukal řekl(a)...
19. května 2017 10:58  

Ano, debata je zbytečná, neboť podstatou vašich odpovědí je vyhnout se tomu, na co odpovědět neumíte. Za třešničku na dortu považuji otázku "Proč by měl žák své výsledky "potvrzovat" u závěrečné zkoušky?" Co by asi tak jiného měl u ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY potvrzovat? Nebo zkouška ve vašem pojetí spočívá v tom, že si posedíte a pokecáte?
Zmatečnost a nevůle respektovat cokoli jiného, než si vlastní mysl usmyslí. Ale také nezměrné sebevědomí při prosazování zjevných nesmyslů.

Ygrain řekl(a)...
19. května 2017 12:49  

"Nechcete-li pochopit, co to znamení znát žáka, jeho osobnost, předpoklady, slabosti apod a proč je to při závěrečném hodnocení důležité, pak se nedivím, že vedeme tuto debatu. Vy máte "nadhled"."

Až vám přijde opravář montovat umyvadlo, bude vás zajímat jeho osobnost, nebo jestli vám nenapojí kohoutek na odpad? Nebo což takhle právník, jehož slabinou je znalost paragrafů, taky OK?

""podpořit ty, kdo mají na základní, ale hlavně na střední škole problémy" nerovná se rozdat víza zadarmo, ale to vy nechcete pochopit."
No, to je dobře, že to říkáte - tohle totiž většina z nás dělá. Podpořit, pomoci, aby nakonec zvládli totéž, co se požaduje po všech ostatních.


"Debata s vámi je zbytečná. Vy jste v podstatě myslící stroje, neosobní, "objektivní s nadhledem", poslušní služebníci systému, ideje, firmy, rácia."

Pane Komárku, doufám, že se k výše uvedenému vyjádříte.

Michal Komárek řekl(a)...
19. května 2017 13:13  

Ygrain, opakovaně jsem psal, že ve výměnách zkušených pravidelných diskutérů, kteří - alespoň někdy - argumentují, jsou věcní, neomezují se na arogantní nebo z kontextu vytržené výkřiky.., že u těchto diskutérů pouštím "ostřejší výměny". Jmenoval jsem i konkrétní příklady, pány Soukala, Doležela, poste.restante a TU.... Jistě i to má svoje meze...To, co citujete, je sice drsné, ale podle mě to ty meze nepřekračuje. TU v tomto duchu píše/argumentuje dlouhodobě a konzistentně, (nehodnotím, zda má pravdu, či nikoli) a sám si od pana Soukala či Doležela opakovaně mohl přečíst neméně ostré charakteristiky. Děkuji! hezký den!

Pavel Doležel řekl(a)...
19. května 2017 13:58  

No, ono pro tajného bohužel každý, kdo umí myslet, je stroj. On myšlení považuje za znak stroje a debilitu, kydavost, vágnost, subjektivitu, blábolení, za znaky člověka. Naštěstí lidí podobného typusu není mnoho. Většina lidí považuje svoji neschopnost myslet za hendikep, zatímco tajný z toho chce udělat přednost a nutit zřejmě společnosti i zaměstnavatelům, že "tak je to spravne a tak to ma byť". Proč? Proto. Protože tajnej to tak cítí. Nemusíte znát logaritmus a exponencielu, čili si nespočítáte ani RPSN úvěru, hlavně, že tajnej ve vás objeví osobnost pohovorem, za použití jeho převratné metody otázek a odpovědí (to byla jeho odpověď na otázku, jak tedy ten studijní potenciál studentů při tom pohovoru zjišťuje). Tajnej už pak sám rozhodne na základě vlastního "objektivního" uvážení, kdo potenciál má a kdo nikoliv. Zřejmě na základě souznění v nějaké blábolivé víře svaté, souznění v politicko-duchovním přesvědčení a hlavně na základě absence znaků strojů - tedy myšlení, racionálního uvažování, porovnávání, měření, atd. To je pro člověka příliš přízemní. Člověk je přece tvor blábolivý a bláboly se posuzují metodou, která je stejně tajná, jako sám tajný. Hrdina bojující za práva nebohých dětí, kterým chtějí elitáři ublížit tím, že jim sdělí pravdu. Ne, ne. Takhle ne soudruzi. Můžete úplně cokoliv, ale hlavně ne pravdu.

Tajný Učitel řekl(a)...
19. května 2017 15:20  

No, to je dobře, že to říkáte - tohle totiž většina z nás dělá. Podpořit, pomoci, aby nakonec zvládli totéž, co se požaduje po všech ostatních.

Spíše dělala. Centrálními přijímačkami a maturitou z matematiky se nám tato zářná alej naší činnosti krapet uzavírá, že ano.



Ygrain řekl(a)...
19. května 2017 15:50  

Ale houby s octem. Pokud problematický student reagoval na naši snahu vstřícně, pak není problém, aby skládal stejnou zkoušku jako ostatní. Pokud ne, pak skutečně není na místě, aby studoval vyšší stupeň vzdělání, protože vyletí hned v prvním ročníku.

Tajný Učitel řekl(a)...
19. května 2017 17:00  

Ano, vyletí. Jenomže doteď jsme měli možnost ty, kteří neměli na DTMa, nevyletět, nýbrž dovzdělat na takovou úroveň, že ty nešťastné DTCJ a ČJ zvládli a zbytek divadla také. To bylo předtím. Nyní to nejde. Proto je nejhorším počinem odcházející ministryně právě zavedení povinných testů u přijímaček a maturit z Ma. Takto zneužitá matematika průmyslníkům, za jásotu doleželů, vděčně slouží jako třídička a plnička fabrik.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
19. května 2017 17:14  

Matematika je třidička na mentálně nemohoucí a líné.

Pavel Doležel řekl(a)...
19. května 2017 22:01  

Jak jste to poznal tajnej, že jásám? Zavedení povinné maturity z matematiky a povinných přijímacích zkoušek na SŠ jsou naopak nejlepší počiny ministryně Valachové a nejen jí. Je to konečně krok správným směrem. Ještě by to chtělo zavést více úrovní a na střední školy určit minimální hranici pro přijetí.

Tajný Učitel řekl(a)...
20. května 2017 11:36  

Jak jsem poznal, že jásáte? No, protože lidé jako vy, jásají při přijetí plošných opatření, sloužících "potřebám systému" vždy. Masy pěkně přesměrujeme, panenství (vašeho) vzdělání bude zachráněno, ekonomika, protože o tu jedinou vám jde, bude vzkvétat, lidské zdroje budou využity optimálně, negativní externality se minimalizují. Kapacitu k prohlédnutí hlouběji do mraveniště, kde každý mraveneček hraje vámi vymezenou roli, blaženě postrádáte.

Vůbec nejlepší by bylo, kdybychom mohli lidské zdroje od sebe nějak barevně odlišit už ve školce, dle Gausse třeba, oddělit od sebe, aby se nemíchaly a pak rozdali pilulky na štěstí těm, kteří by se nějak moc individualizovali, vymysleli nějaký švarný symbol novému systému, který by pak všude vlál na žerdích a k němuž by se masy mohly modlit. Huxley byl prorok.

Fakt, že systém ani neví, co bude potřebovat za rok, protože systém je tvořen Babiši, Chládky, Mládky a Zemany, kteří hledí naplnit účty a ega, vás nechává chladným. Jednoduchá úměra, více vzdělaných lidí=lepší život pro všechny, vás neoslovuje. Naopak, chápete mnoho vzdělaných jako hrozbu tomu, co zřejmě vnímáte jako svůj status nad-vzdělance. Máte naději. Fašizoidní tendence ve vyšegrádské čtveřičce utěšeně rostou, třeba dojde i na ty uniformy.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. května 2017 0:53  

Ale já nejásám vždy při přijetí plošných opatření sloužících potřebám systému. Třeba EET mě nechává celkem chladným. Povinné sjednocování naordinované EU mě dokonce pravidelně dovádí k antijásání. Čili se jako vždy mýlíte.

Jednoduchá úměra: více vzdělaných lidí=lepší život pro všechny, neplatí. To nejde o to, jestli mě oslovuje, či nikoliv. Neplatí. Stejně jako neplatí jednoduchá úměra: vyšší daňová sazba=vyšší vybraná daň. Nehledě na to, že jsem si nevšiml, že by někdo chtěl bránit většímu počtu vzdělaných lidí. Já podporuji co největší počet vzdělaných lidí. Ale jsem proti co největšímu počtu rozdaných papírů s razítky.

Ano, znalost matematiky ze mě činí poměrně dobře vydělávající osobu, která by asi měla mít zájem na tom, aby počet matematicky vzdělaných byl co nejnižší, aby si udržela svůj status určité exkluzivity. Opak je pravdou. Sháním kvalitní matematiky, myslící a pracovité lidi do týmu. Čím lepší, tím lépe. A nejlépe lepší, než jsem já sám. Ale nemohu je najít. Proč? No, do velké míry proto, že vy a vám podobní jste namluvili dětem, že trojčlenka je vrcholným projevem geniality lidského ducha (jelikož váš duch to o moc výše nedotáhl), že schopnost racionálně myslet je jen nějaká technicistní fachtidiotská kompetence vhodná tak pro naplnění fabrik a k ukojení potřeb průmyslové lobby a že vrcholem univerzální vzdělanosti je blábolení o duchovní harmonii.

Jsem jednoznačně a silně pro to, aby vzdělanost lidí v matematice byla co nejvyšší. Pomůže to naší konkurenceschopnosti, omezí to počet pitomců v politice a na řídících místech a povede to k vyšší efektivitě práce. A proto podporuji povinnou objektivní maturitu z matematiky.

Tajný Učitel řekl(a)...
21. května 2017 16:46  

Domníváte-li se, že "objektivní maturita z matematiky" zajistí "aby vzdělanost lidí v matematice byla co nejvyšší", budete tuze zklamán.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.