Debata: Dávat domácí úkoly není žádná samozřejmost, lze se obejít i bez nich

pátek 24. února 2017 ·

Domácí úkoly veřejnost považuje za přirozenou součást školní docházky a vzdělávání. Rodiče mají za samozřejmé, že svým dětem s úkoly pomáhají. Pedagogické debata o domácích úkolech ale v posledních letech naznačuje, že nejde o samozřejmost a domácí úkoly mohou mít na vzdělávání dětí i nepříznivý vliv. Zlepšují domácí úkoly vzdělávací výsledky žáků, nebo naopak přispívají k domácímu napětí mezi dětmi a rodiči a zvětšují rozdíly mezi žáky, které rodiny ve vzdělávání podporují a nepodporují? Zápis a zvukovou nahrávku debaty na toto téma přináší EDUin.


Debaty se zúčastnili Daniel Hůle z Člověka v tísni, Alexis Katakalidis učitel jazyků na základní škole, Šárka Miková, psycholožka, Josef Zemek, učitel, Pavel Kraemer, učitel a ředitel Institutu pro inovativní vzdělávání a Marta Plecitá, matka žáka základní školy. Moderoval Tomáš Feřtek z EDUin.

Výběr z hlavních myšlenek debaty:

Diskutuje se například o tom, zda vůbec domácí úkoly zadávat, pokud ano, pak zda všem žákům stejné, zda je vhodné, aby dětem s úkoly pomáhali rodiče, zda je správné úkoly známkovat a zda se má tato známka započítávat do celkového prospěchu.

Část učitelů se domnívá, že domácí úkoly jsou nutné. Například pokud má dítě na prvním stupni dobře číst, je třeba, aby četlo i doma. Některé výzkumy ale naznačují, že ve vzdělávacích výsledcích není rozdíl mezi dětmi, které domácí úkoly dostávaly a které se vzdělávaly jen ve škole.

Na většině škol neexistují explicitní a sdílená pravidla, jak úkoly zadávat, zda povinně, dobrovolně, hromadně, individuálně, s hodnocením, bez něj. Do značné míry se praxe zadávání úkolů v posledních desetiletích významně nezměnila. Pokud jde o obsah, většinou jde o víceméně mechanická cvičení.

Pro dítě, které je nadané, je společně zadaný úkol „pro všechny“ obvykle ztráta času. Většinou jde o věci, které by bylo možné v rámci vyučování bez problémů zvládnout. Je zbytečné zatěžovat tím omezený čas, který může dítě strávit s rodiči. Navíc některé děti rozeznají zbytečnost úkolu a je obtížné jim odpovídat na otázku, proč mají vypracovávat úkol z něčeho, co už umí. Pokud tedy úkoly, uvítala bych takové, které by byly dobrovolné, rozvíjející, které by dítěti přinesly něco zajímavého (Marta Plecitá).

Škola navíc často očekává, že rodič podpisem stvrzuje, že úkol byl vypracován správně. V tom se ale rodiče liší. Někteří podepisují úkoly jen s tím, že stvrzují, že ho dítě dělalo doma, jiní ho kontrolují a opravují. Ve skutečnosti tak domácí úkoly často jen zvyšují vzdělávací rozdíly mezi dětmi. Mezi těmi, kterým rodina s úkoly pomáhá, a těmi, jejichž rodiče na domácí práci s dětmi rezignují.

Pro rodiče je obtížné obhajovat před dítětem nesmyslný úkol. Samotné vypracovávání úkolů je v tempu dnešního rodinného života velká organizační zátěž, jak pro rodiče, tak pro děti, a hlavně jejich vzájemné vztahy. Je to nepřežitý stres, který často narušuje vztahy. Navíc úkoly dělá dítě obvykle pod stresem a emočním tlakem, který ve skutečnosti zablokuje reálný proces učení (Šárka Miková).

Jistá míra rutiny a pravidelnosti v zadávání úkolů může u dětí přispívat k pocitu jistoty, vědí, co mají očekávat. Pokud jsou úkoly zadávány kreativně, mohou děti rozvíjet (Alexis Katakalidis).

Na waldorfských školách obvykle existuje nějaká sdílená strategie, jak zadávat domácí úkoly. Tedy kolik, kdy a z jakých předmětů. Děti to obvykle baví a v rodinách to bývá vnímáno jako příležitost ke společné práci. Přesto se domácí úkoly se občas stávají zdrojem konfliktů mezi dětmi, rodiči, případně prarodiči, a školou. Stačilo, že někdo z rodiny nechápe způsob, jakým škola úkol zadala, jak ho hodnotí, nebo jaký postup vyžaduje. Z tohoto hlediska opravdu jsou domácí úkoly rizikové (Pavel Kraemer).


Celý text a záznam z debaty naleznete zde

38 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
24. února 2017 8:50  

Nebýt tam Feřek, nemělo by to váhu.
Takže domácí úkoly jsou diskriminační, nó hezký. Protože bude čím dám více rodičů, kteří se nestarají o své děti, necháme na to doplatit ty, kteří se starají.

Možná by školník mohl u vchodu kontrolovat aktovky a dětem, které mají svačinu, polovinu sebrat a dát ji těm, co ji z domova nemají. Aby to nebylo nefér...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
24. února 2017 8:53  

"Některé výzkumy ale naznačují, že ve vzdělávacích výsledcích není rozdíl mezi dětmi, které domácí úkoly dostávaly a které se vzdělávaly jen ve škole. "

A některé to nenaznačují? Co to znamená naznačovat?

Než takové argumenty, pane Komárku, tak raději žádné...

Janek Wagner řekl(a)...
24. února 2017 8:59  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
mirek vaněk řekl(a)...
24. února 2017 9:02  

Absolutně zbytečná diskuze i článek. Diskutující musí napřed vědět o čem vlastně diskutují. V tom případě by zjistili, že není o čem diskutovat. Situace je totiž jasná.

Zdeněk Nutz řekl(a)...
24. února 2017 9:08  

Děti dnes ve škole stráví tolik hodin, že nemají čas na sport , na kroužky a domácí úkoly tomu nepřidají. Máme počítačovou dobu ale 10 leté děti tahají 10 kg aktovky akaždému je to jedno. Ale anorektičky Vás v televizi přesvědčí, že hlavní problém je že ve školním bufetě se prodává nezdravý jogurt....

Veronika řekl(a)...
24. února 2017 9:46  

"Ale anorektičky Vás v televizi přesvědčí, že hlavní problém je že ve školním bufetě se prodává nezdravý jogurt...."
Jj, včera jsem koukala na Máte slovo. Hlavně výživová specialistka Margit Slimáková mě dostala :).
Omlouvám se za odbočku od úkolů.
http://moneymag.cz/aktuality/7724-pamlskova-vyhlaska-rozlitila-jilkovou-specialistka-zakazuje-detem-pribinacek-deti-mladsi-15-let-nesmi-do-skolniho-bufetu

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
24. února 2017 9:50  

Aktovky jsou podobně těžké jako jsme měli my.

Ve škole jsou děti taktéž podobně jako my - nemám po ruce hodinovou dotaci např. z 80. let. Ale pamatuju, že jsme měli taky odpolední a doma jsem nebyl o moc dříve než dnešní žáci.

krtek řekl(a)...
24. února 2017 9:53  

Prosím? Myslíte ve družině, protože pro ně nemá kdo přijít, nebo je tolik hodin? Na základní škole v 9. třídě je max. 32 hodin, tedy při šesti hodinách denně max. dvě hodiny odpoledky. Začíná-li škola v 8 hodin, pak při 15minutových přestávkách je výuka do 14 hodin, maximálně dvakrát týdně pro deváťáky do 16 hodin.

Jan Hučín řekl(a)...
24. února 2017 10:03  

Zdá se, že diskutující institut domácích úkolů roznesli na kopytech, což se při uvedeném složení panelu dalo očekávat. A jestli si někdo stěžuje, že se současná společnost polarizuje a lidé tíhnou k extrémních postojům, nechť si všimne, jak je článek postavený. (Chápu, že je převzatý z eduin.cz, takže vinu nedávám panu Komárkovi.) Nikdo z diskutujících se neodvážil zmínit, že domácí úkoly jsou pro učení i přínosné. Naopak to vypadá, že každý hledá nedostatek, který by mohl kritizovat. To se pak těžko hledá společná řeč.

Já vycházím z vlastní zkušenosti posledních let (nyní jedno dítě v 5. třídě a druhé v sekundě na VG).

Na prvním stupni je prostě potřeba procvičovat, opakovat, ba i memorovat (malou násobilku se těžko naučíme jinak). To jsou ta "mechanická cvičení". Hudebníci snad nemusejí cvičit stupnice a tanečníci pohybové etudy?

Děti si někdy myslí, že je zbytečné procvičovat něco, co si myslí, že umějí -- slovíčka, použití vyjmenovaných slov, písemné dělení, fyzikální výpočty. Jenže pak se zjistí, že to umějí jen teoreticky, případně dosáhly porozumění, ale nevědí si rady s aplikací.

Ano, někteří rodiče dítěti s učením a úkoly pomáhají, někteří to udělají za ně a někteří to nedělají. Rodina starající se o vzdělání svých dětí má být za to odměněna a ne trestána.

Může se stát, že dítě doma zjistí, že zadání úkolu nerozumí. Takové ale nejsou všechny úkoly všech učitelů. Někteří učitelé umějí formulovat zadání stručně, jasně, jednoznačně, a někteří to neumějí. Někdy se prostě spletou nebo na něco podstatného zapomenou. I děti někdy ve škole nedávají pozor a úkol si nezapíšou správně.

Simona CARCY řekl(a)...
24. února 2017 10:24  

...nejde o samozřejmost a domácí úkoly mohou mít na vzdělávání dětí i nepříznivý vliv...
S touto logikou je třeba konstatovat, že vzdělávání má na vzdělávání negativní vliv, ačkoli některé průzkumy naznačují, že možná ne.
Tak tenhle argumentační plevel můžete nechat pane šéfredaktore tlít na dvorku eduinu a nemusíte obtěžovat exhaláty jeho fermentace Českou školu.
Pomůžu-li si ještě Nutzovou logikou, musejí děti mít lehounkou aktovku, nesmí se po nich nic chtít a škola je musí bavit, rodina není základ státu, o tom, jestli moje dítě někdo inkluduje, nerozhodnu já jako matka, ale rozhodne OSPOD. Vivat Europa!

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
24. února 2017 11:27  

Především nebylo řečeno, co takový úkol je a co není. Není nakonec úkolem se i naučit? Jedna dáma považuje úkoly za stresující, jiná připouští úkoly kreativní (???). Jediným smyslem debaty bylo upozornit na EDUin. Publicitu si umí zajistit skvěle.

Eva Adamová řekl(a)...
24. února 2017 12:18  

?Zlepšují domácí úkoly vzdělávací výsledky žáků, nebo naopak přispívají k domácímu napětí mezi dětmi a rodiči a zvětšují rozdíly mezi žáky, které rodiny ve vzdělávání podporují a nepodporují?"

Už v této otázce se skrývá pořádný nesmysl. Pokud domácí úkoly zlepšují vzdělávací výsledky žáků, tak také zvětšují rozdíly mezi žáky, tak jaképak naopak? Protože, pokud nemají DÚ na vzdělávací výsledky žádný vliv, tak se také nebudou zvětšovat rozdíly mezi žáky.

Q. E. D. řekl(a)...
24. února 2017 12:57  

Možná by školník mohl u vchodu kontrolovat aktovky a dětem, které mají svačinu, polovinu sebrat a dát ji těm, co ji z domova nemají. Aby to nebylo nefér...

Hlavně by měl vyhodit do koše svačinky odporující pamlskové vyhlášce!

Jan Hučín řekl(a)...
24. února 2017 13:28  

Paní Adamová, to je bohužel typický argumentační klam, který vytváří falešné dilema. Sugeruje, že nemůže platit obojí. Předchozí ukázkou bylo falešné dilema, zda má být učitel kvalifikovaný, nebo mít rád děti.

Jana Karvaiová řekl(a)...
24. února 2017 18:49  

Ó, jak miluji ty zvraty v myšlení mnohých expertů. Račte si vybrat:
Dítě ze sociálně slabého prostředí nemá šanci se dostat výš, protože jeho rodiče s ním nedělají domácí úkoly a přípravu. Měla by to dělat škola, třeba ve družině nebo při doučování - tak tady se nám domácí úkoly do kapsy hodí, budeme je podporovat. Na to se přece dá svést neúspěch určité skupiny obyvatel.
A pak najednou obrtlík - úkoly nejsou přece potřeba. Škola by si měla poradit bez nich, bla bla bla...
Tak já nevím, myslí si , že jsme tak pitomí, že si nepamatujeme obsahy jiných kulatých stolů, článků atd.?

Renata Kalabisová řekl(a)...
24. února 2017 19:21  

Paní Karvaiová, já to tedy chápu tak, že nemá smysl dávat domácí úkoly, protože
a. děti, které ty úkoly udělají jsou ty, které většinou učivo pochopí už ve škole
b. děti, které úkoly udělají, by se stejně vše naučily i bez úkolů, protože mají vzdělané a/či ambiciózní rodiče, kteří se s nimi učí a vzdělávají je, protože jim na vzdělání/budoucím úspěchu jejich dětí záleží
c. ty ohrožené děti mají malou šanci, že jim rodiče s úkoly a celkově vzděláním pomohou, motivují je k tomu, aby ve škole dávaly pozor, měly úspěchy, spatřovaly ve školním vzdělávání smysl. Takže ony ve škole látku nepochytí (nezajímí je, nebo je příliš otbížná) a doma jim s ní nikdo nepomůže - má to smysl?

Takže se mi jeví obsahy i všech předchozích kulatých stolů jako korelující s tím posledním zpochybňujícím smysl a kladný dopad domácích úkolů.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
24. února 2017 19:40  

"děti, které úkoly udělají, by se stejně vše naučily i bez úkolů, protože mají vzdělané a/či ambiciózní rodiče, kteří se s nimi učí a vzdělávají je, protože jim na vzdělání/budoucím úspěchu jejich dětí záleží"

Samozřejmě.

Já: už to umíš? Dítě: Jasně
Já: Co se máte učit? Dítě: Nic
Já: Berete něco novýho Dítě: Ne

"Všichni" vzdělaní a ambiciózní rodiče by mohli dosadit vlastní poznané věty, neb mají přece malé, ale ambiciózní a vzdělané děti, co hned jak přijdou domů, tak začnou s učením, ne nějaké normální, ale uvědomělé...

Ygrain řekl(a)...
24. února 2017 20:00  

a. děti, které ty úkoly udělají jsou ty, které většinou učivo pochopí už ve škole
b. děti, které úkoly udělají, by se stejně vše naučily i bez úkolů, protože mají vzdělané a/či ambiciózní rodiče, kteří se s nimi učí a vzdělávají je, protože jim na vzdělání/budoucím úspěchu jejich dětí záleží
c. ty ohrožené děti mají malou šanci, že jim rodiče s úkoly a celkově vzděláním pomohou, motivují je k tomu, aby ve škole dávaly pozor, měly úspěchy, spatřovaly ve školním vzdělávání smysl. Takže ony ve škole látku nepochytí (nezajímí je, nebo je příliš otbížná) a doma jim s ní nikdo nepomůže - má to smysl?

a. syn si vesměs pamatuje věci ze školy, nicméně kdyby na vypsání ruky, nacvičení násobilky nebo sčítání spoléhal jen na to, co dělají ve škole, nebude to umět ještě teď
b. zas tak ambiciózní matka nejsem, takže ne, školu doma nesupluji
c. takže protože někteří rodiče své děti zanedbávají, nebudeme vést ostatní k zodpovědnosti a plnění úkolů? To je mi tedy logika. A projekty, protokoly, slovíčka, referáty atd. na doma taky zadávat nebudeme? Nepovídejte.

Jana Karvaiová řekl(a)...
24. února 2017 20:08  

Bavme se tu o přiměřených domácích úkolech. např. chtít po dětech, aby si doma denně četly (především 1. a 2. ročník) je přiměřené. Stejně tak dva řádky něčeho psaného. Já dávala na druhém stupni úkoly 2x za týden. V pondělí a čtvrtek. Mnozí rodiče si stěžovali, že těch úkolů dávám málo. Tak jsem řekla, že pokud mám pocit, že děti vše zvládly ve škole, že úkol nebude. Pokud nám něco nešlo, tak se holt trénovalo i doma. Na střední škole už se studenti většinou učit doma musí. Rozhodně třeba ta dnes tolik diskutovaná matika se bez toho neobejde. Nebo psát nějaký sloh apod. Já se také připravuji doma na další vyučování.

Renata Kalabisová řekl(a)...
24. února 2017 20:11  

a. syn si doma vypisoval ruku ze své vůle, nebo proto, že má ambiciózní rodiče, kteří ho vedli k tomu, že si má ruku vypsat - i bez ohledu na domácí úkol?
b. už tím, že máte doma knihy, čtete, jdete do divadla, na výstavu atd syna vzděláváte, čímž se ukazuje, že děti vzdělaných a/či ambiciózních rodičů bez domácích úkolů na úbytě nevzdělanosti nezajdou...
c. a odpovědnost se pěstuje tím, že někoho nutíme dělat něco, co zrovna vůbec nepotřebuje nebo nevidí v tom smysl? Nepovídejte.

Podle mne se pěstuje odpovědnost tím, že se každý učí sám hledat, co ho baví, jde mu, aby se mohl opravdu smysluplně a trvale realizovat, být prospěšný společnosti, okolí, sobě....Ale někdo holt zůstává v zajetí nejvyššího vůdce, který vede, rozhoduje, tahá za nitky.

Renata Kalabisová řekl(a)...
24. února 2017 20:22  

tak ale proč domácí úkol pro všechny? To nikdo nepochytí látku z hodiny? Pěstovat odpovědnost se učí děti právě tím, že pozná následky svého ne/jednání a pak mu přizpůsobí následné kroky. Má pocit, že mu stačil výklad z hodiny? Dostal pak z testu horší známku, než očekával? Budování zodpovědnosti pomůže to, že se může sám rozhodnout, zda potřebuje doma ještě procvičovat, nebo ne....A to i se čtením. Kdo čte sám rád, se cítí ponížen, že to dostává za úkol. Prostě je divné zadávat stejné úkoly všem plošně, toť vše. Referáty, projekty - mají být dobrovolné také, hlavně se mají dělat v hodinách - místo výkladu učitele.

Jirka řekl(a)...
24. února 2017 20:40  

Paní Kalabisová, podle vás se pěstuje odpovědnost tím, že se manipulují bezbrané děti a štvou se proti všemu, co se vám nelíbí? Sama se přijmout odpovědnost bojíte a učíte všechny té vaší demokracii. Rozhodovat budu já a odpovědnost ať nesou jiní. Zamyslete se, čím jste prospěšná společnosti, okolí.

že se každý učí sám hledat, co ho baví, jde mu, aby se mohl opravdu smysluplně a trvale realizovat, být prospěšný společnosti, okolí, sobě....

Všichni víme, že jste tohle umění dovedla ve své osobě téměř k dokonalosti. Můžete jíž příkladem. Jen marně přemýšlíme, kdo je váš nejvyšší vůdce? Bohužel mám pocit, že vás nikdo vodit nemusí. Poturčenec horší turka.

Renata Kalabisová řekl(a)...
24. února 2017 20:46  

škola sama o sobě je manipulátorská instituce, pane Jirko, tak třeba tomu jednou porozumíte :)

Jirka řekl(a)...
24. února 2017 20:49  

Souhlasím s paní Ygrain. Ještě bych za jazykáře dodal, že domácí úkol je naplnění oprávněného požadavku - každý svým tempem. Učit se slovíčka na druhém stupni ve škole? Kdy?

Jirka řekl(a)...
24. února 2017 20:52  

Opravdu máte slušnej matroš! Buďte free a vypadněte s tý pakárny. Všem se uleví. I vám. Už jste si našla práci v nějaké alternativě? Oslovila jste pana Šteffla? Vždyť zůstanete nedoceněná po zbytek života. Práskněte do bot.

Renata Kalabisová řekl(a)...
24. února 2017 20:56  

chodíme často na počítače, děti dělají referáty v hodině (kdo chce, mohou i dodělat, rozšířit doma), pak je přednesou třídě a třída při hodině vyplní google form s otázkami na daný referát (otázky vytvořené dětmi společně se mnou), dále děláme hodně quizlety na slovíčka a fráze - mohou si procvičovat při hodině (i doma - což je dobrovolné, jen jim řeknu, že z těchto slov bude test...). Je pravda, že některé třídy nechtějí moc referáty dělat, tak se trochu ochuzují a učí se pouze slovíčka z učebnice (které mají na quizletu) a také vlastní slovíčka (hrají hry, poslouchají hudbu, dívají se na youtubery, seriály - kolikrát znají slov, až se divím, kde to berou). Problém jsou děti, které se takto neučí, tam zbývá jen víra, že jednou se k cizímu jazyku dostanou, budou-li mít tu potřebu....

Jan Hučín řekl(a)...
24. února 2017 21:21  

Paní Howe aka Kalabisová, rozlišujte prosím mezi "pochopit učivo" a "procvičit učivo". Žák jistě může ve škole pochopit princip písemného dělení, smysl vyjmenovaných slov, tvorbu otázky v angličtině. Ale aby mu to v životě k něčemu bylo, potřebuje se totéž naučit rutinně provádět. A k tomu jsou domácí úkoly velmi vhodné.

Z čeho usuzujete, že dítě, které si rádo čte, považuje úkol ze čtení za ponižující? Já bych mohl stejně dobře tvrdit, že takové dítě potěší, že je pro ně úkol lehký, a bude mít tedy víc volného času. Argumentaci, že některé takové děti znáte, neberu, protože já znám zase děti podporující mou verzi.

A ještě jedna poznámka. V některých případech pěstovat odpovědnost skutečně znamená nutit člověka udělat něco, co se jim nechce nebo v čem nevidí zrovna smysl. Křiklavým případem jsou rozmazlení mladí muži, kteří pak nejsou schopni být odpovědnými otci. Nebo nutnost velmi pečlivého čištění zubů s fixními rovnátky -- tam nelze čekat, až se dítěti pod zámečky vytvoří záněty, aby se poučilo.

Jan Hučín řekl(a)...
24. února 2017 21:25  

Problém jsou děti, které se takto neučí, tam zbývá jen víra, že jednou se k cizímu jazyku dostanou, budou-li mít tu potřebu....

Ano, to jste vystihla. Vy víte, že jazyk se v dospělosti učí mnohem hůře než v dětství. Necháme tedy děti, aby ve třiceti samy přišly na to, že jim ujel vlak?

Renata Kalabisová řekl(a)...
24. února 2017 21:32  

podívejte - velblouda můžeš přivést k vodě, ale napít ho nenaučíš - prostě lámat přes kolenu nic nebudu, to nadělá víc paseky než užitku

Já jsem se také naučila některé věci, mimo jiné cizí jazyky, až v pozdějším věku. Naopak jsem totálně zapomněla to, co jsem tak dobře uměla na ZŠ a SŠ, např. matematiku, fyziku, biologii....takže není třeba dělat tragedii z toho, že někdo něco momentálně neumí. Klíčem ke vzdělání je pozitivní motivace, pak je "učedník" schopen překročit svůj stín a dělat zázraky....Domácí úkoly, plošně zadávané, nejsou pozitivní motivací. Toť vše. A o procvičnování učiva platí to samé. Kdo má zodpovědnost, buduje si ji, bude si procvičovat, kdo ne, vnímá úkol jako buzeraci, stejně to odbyde, odflákne, vypěstuje si odpor, či procvičí jen mechanicky, bez hlubšího vztahu, který je potřebný, aby se tvořila skutečná vzdělanost.

Jirka řekl(a)...
24. února 2017 21:33  

Quizlet je výborná věc na doma. Ve škole se dá dělat spousta jiných věcí. Učit se myslet, spolupracovat, komunikovat.
Jak je možné, že svým lidským přístupem a inovativními metodami nestrhnete všechny? Vždycky jste se tvářila, že vám jde o všechny děti, ale zase to smrdí sektářstvím. Nepochopils? Budeme se za tebe modlit.
My bez víry s tím, že nezískáme všechny, počítáme, ale nenecháme je být, protože cítíme odpovědnost vůči žákům, rodičům i společnosti. Zkuste se zamyslet, kolik virtuozů se zrodilo jen tím, že se posadili k nástroji a kolik jich bylo vedeno k nástroji. Dítě není zmenšený dospělec, který je odpovědný sám za sebe.

Ygrain řekl(a)...
24. února 2017 22:07  

"a. syn si doma vypisoval ruku ze své vůle, nebo proto, že má ambiciózní rodiče, kteří ho vedli k tomu, že si má ruku vypsat - i bez ohledu na domácí úkol?"
Point je snad v tom, že syn potřeboval trénovat i doma, protože práce ve škole nestačila.

"b. už tím, že máte doma knihy, čtete, jdete do divadla, na výstavu atd syna vzděláváte, čímž se ukazuje, že děti vzdělaných a/či ambiciózních rodičů bez domácích úkolů na úbytě nevzdělanosti nezajdou..."
/cough shifting milestones cough/
Původně byla řeč o tom, že dítě s aktivními rodiči by se naučilo i bez domácích úkolů. Ne, nenaučilo. Nevím o tom, že by nějaká rodina trávila čas vyjmenovanými slovy nebo sčítáním trojciferných čísel jen tak pro zábavu.

"c. a odpovědnost se pěstuje tím, že někoho nutíme dělat něco, co zrovna vůbec nepotřebuje nebo nevidí v tom smysl? Nepovídejte."
Kdyby se lidstvo zabývalo jen tím, co v danou chvíli potřebuje nebo v čem vidí smysl, jsme ještě pořád na stromech. Dítě se musí naučit i to, že upotřebení znalosti přijde později nebo že povinnost je nutno plnit, ať se mu chce nebo ne.

"Podle mne se pěstuje odpovědnost tím, že se každý učí sám hledat, co ho baví, jde mu, aby se mohl opravdu smysluplně a trvale realizovat, být prospěšný společnosti, okolí, sobě....Ale někdo holt zůstává v zajetí nejvyššího vůdce, který vede, rozhoduje, tahá za nitky."
Člověk, který je zvyklý věnovat se jen tomu, co ho baví, je nezodpovědný, nezralý sobec. Opentlovat to nějakými vzletnými frázemi je jen lhaní do vlastní kapsy.

Ygrain řekl(a)...
24. února 2017 22:20  

"chodíme často na počítače, děti dělají referáty v hodině (kdo chce, mohou i dodělat, rozšířit doma), pak je přednesou třídě a třída při hodině vyplní google form s otázkami na daný referát (otázky vytvořené dětmi společně se mnou), dále děláme hodně quizlety na slovíčka a fráze - mohou si procvičovat při hodině (i doma - což je dobrovolné, jen jim řeknu, že z těchto slov bude test...). Je pravda, že některé třídy nechtějí moc referáty dělat, tak se trochu ochuzují a učí se pouze slovíčka z učebnice (které mají na quizletu) a také vlastní slovíčka (hrají hry, poslouchají hudbu, dívají se na youtubery, seriály - kolikrát znají slov, až se divím, kde to berou). Problém jsou děti, které se takto neučí, tam zbývá jen víra, že jednou se k cizímu jazyku dostanou, budou-li mít tu potřebu...."

A kdy děláte konverzaci, poslech a jiné podobné srandy, které se doma dělat moc nedají a při kterých je role učitele a spolužáků nezastupitelná? Neříkám, občas taky zadávám v hodině vyhledání informací a poreferování ostatním, ale referáty jako takové nebo prezentace zadávám výhradně na doma, protože na hodině by to bylo vysloveně plýtvání časem.

"podívejte - velblouda můžeš přivést k vodě, ale napít ho nenaučíš - prostě lámat přes kolenu nic nebudu, to nadělá víc paseky než užitku"
Naprosto nesouhlasím. I když velbloudovi nebude chutnat, je lepší přimět ho napít, než ho nechat, ať si o své vůli chcípne.

Tajný Učitel řekl(a)...
25. února 2017 12:00  

Dle některých kolegů, jsou dú nutné, protože ve škole není dostatek času na vysvětlení a zároveň procvičení, díky zbytečně narvanému rvp/švp, malým dotacím a nenafukovatelnému rozvrhu. Už nyní jsou na mnoha školách vyškrtnuty dílny a pěstitelky, tělocvik, vv a hv je zredukován na minimum, vše kvůli navýšení/půlení hodin a zbytečně vysoko nastavené úrovně odbornosti mat, fyz. chem a jazyků. Jednoduše se to ve škole nestihne a učitel poctivec nebo pedant, který nechce učivo redukovat, nemá jinou volbu, než naložit žactvu práci na doma. Řešením je nechat zbytečnou odbornost na soš a vš, navýšit výchovy a dílny(jak už na to kápli třeba v Rakousku) a sledovat jak se dobro páchá samo. Práce je práce a doma je doma.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
25. února 2017 13:13  

A že by si těmi dú trochu zvykali na plnění povinností, učili se odpovědnosti, plánování... Ne?

m vanek řekl(a)...
25. února 2017 13:23  


"Já jsem se také naučila některé věci, mimo jiné cizí jazyky, až v pozdějším věku. Naopak jsem totálně zapomněla to, co jsem tak dobře uměla na ZŠ a SŠ, např. matematiku, fyziku, biologii....takže není třeba dělat tragedii z toho, že někdo něco momentálně neumí. Klíčem ke vzdělání je pozitivní motivace, pak je "učedník" schopen překročit svůj stín a dělat zázraky....Domácí úkoly, plošně zadávané, nejsou pozitivní motivací. Toť vše. A o procvičnování učiva platí to samé. Kdo má zodpovědnost, buduje si ji, bude si procvičovat, kdo ne, vnímá úkol jako buzeraci, stejně to odbyde, odflákne, vypěstuje si odpor, či procvičí jen mechanicky, bez hlubšího vztahu, který je potřebný, aby se tvořila skutečná vzdělanost."

Paní Kalabisová tohle jste napsala a nemáte pravdu.
To, že jste zapoměla matematiku, fyziku, chemii je tragédie. Jinak byste chápala jak jsou důležité. Já se taky učil že Hálek napsal Jiřího Šmatlána, Muzikantskou Lidušku a jiná díla. nikdy jsem je nečetl, k ničemu mi to nikdy nebylo, ale pamatuji si je i po 30. letech. A nechlubím se tím, že jsem je zapomněl, protože chlubit se tím, co člověk zapomene vypovídá o jeho úrovni. Navíc pak nemusím vypadat ve společnosti jako ignorant. Taky nás nutili učit se nazpaměť závěry sjezdů KSČ a KSSS. Mohl bych říct, absolutně zbytečné. ale když dnes přečtete bílou knihu či jiné dokumenty nejenom MŠMT, zdá se, že to psali titíž lidé. Tedy komunizmus už se tu budoval a o pozitivní motivaci jsem toho slyšel spousty. Tehdy také pozitivně motivovaná dělnická třída budovala komunizmus. Vy jste na tom stejně. Myslíte si, že všichni lidé jsou stejní, pozitivně motivovaní a úsměvy a objetím je dovedete ke štěstí. Místo toho vlastně prosazujete, že stačí aby děti trefily na úřad práce pro podporu, uměli si objednat pizzu a případně zaplatili nájem a účet za internet a v klidu u počítače mohou šťastni zemřít ve třiceti na infarkt či předávkování.
Nemylte se, kdyby vás rodiče aspoň někdy netlačili do učení tak jste se sama vlastní pozitivní motivací neučila. Jen pozitivní motivací nevystačíte. A rozhodně nebudete konkurenceschopná.

Fanda Moudry řekl(a)...
25. února 2017 13:51  

Na SŠ (průmyslovka) proberu nové učivo, u tabule procvičím s každým žákem, ti co nepochopili mají ještě šanci se učivo doučit při práci ve skupině. Zadám na probrané učivo od 10-15 příkladů na propočtení doma s dodatkem, že podobné zadání bude součástí písemky na patřičné téma. Je zajímavé, že většina tento systém přijímá. U maturity z matematiky jsou pak docela slušné výsledky. V loňském roce dali maturitu z matematiky všichni.
Horší je to pak na 2.stupni ZŠ, tam učím část úvazku. Došel jsem k závěru, že tam učí novodobí hrdinové dnešní doby. Do toho marasmu jim tam vhodíme tak 4-5 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. A budeme je postupně odvážet na uzavřená oddělení psychiatrie.
Domácí úkoly na ZŠ z probraného a procvičeného učiva. Neměly by zabírat více než 10-15 minut.

Veronika řekl(a)...
25. února 2017 17:17  

Já bych řekla, že mi kdysi škola dala velmi dobrý základ. Že jsme se museli učit věci zpaměti? Že jsem to tenkrát brala za vopruz?
Já si dnes třeba užívám, že mě moje děti (tercie a kvarta) považují za boha. Ať přijdou s čímkoliv, vím co to je, vím co s tím a jak na to (a když je nejhůř, pošlu je za manželem, např. s likvidací suchého palivového článku rozepsanou do chemických rovnic).
Učení jsem brala jako potřebnou nutnost. Kdybych se měla živit tím, co mě ve škole bavilo a naplňovalo, klepu dodnes kindrvajíčky s vodou a kypřícím práškem.

Renata Kalabisová řekl(a)...
27. února 2017 20:16  

ad Ygrain: "A kdy děláte konverzaci, poslech a jiné podobné srandy, které se doma dělat moc nedají a při kterých je role učitele a spolužáků nezastupitelná? Neříkám, občas taky zadávám v hodině vyhledání informací a poreferování ostatním, ale referáty jako takové nebo prezentace zadávám výhradně na doma, protože na hodině by to bylo vysloveně plýtvání časem."

konverzaci děláme při hodině také, ale v počtu kolem 24 žáků to není žádná sranda....prostě zkouším rozhovory, scénky, prezentace, děcka povídají ve dvojicích, ve skupinkách, ale nemají příliš motivaci mluvit anglicky jinak než při zkoušení....v takovém počtu se neposlouchají

při skupinové práci, ve dvojicích - při práci na prezentaci spolu také mluví, zkouší se navzájem

poslechy se dělají na počítači, individuálně se sluchátky, na internetu je spousta cvičení, kde si děti na dané téma poslouchají a rovnou klikají odpovědi, mohou si navíc vybrat poslech podle sebe (téma, level), na sluchátka je to lépe slyšet než, když se zvuk rozléhá po třídě....akustika není dobrá

ad m.vaněk - já tedy nechci umět něco jen jako že si pamatuji povrchně, o čem to bylo, ale i když tomu v podstatě nerozumím, mohu říci, že už jsem to někde slyšela, a proto nejsem ignorant - bohužel styl učení se v ČR tomuto modelu až příliš často blíží.....

ad Veronika: mne ve škole bavilo skoro všechno, ale dnešní děti mají holt jiné parametry, nejde to s nimi násilím a pokud ano, dopadne to tak, že se látku naučí pouze formálně, povrchně, bez hlubšího porozumění - je potřeba se posunout a začít počítat s tím, že dnešní děti a svět jim nadcházející prostě fungují a budou fungovat jinak, takže by bylo dobré jim porozumět a hledat společné cesty, ne příkazy, rozkazy a omezováním možností studia



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.