Ředitel ZŠ Vít Beran: Český učitel je zvyklý učit sám a nikoho jiného neposlouchat

čtvrtek 6. října 2016 ·

„Chtěl jsem, aby se děti učily naplno a s radostí, aby zažívaly úspěch z učení, a to mohou i méně nadaní. Kantoři ale musí vědět, jak toho docílit,“ říká ředitel ZŠ Kunratice Vít Beran v dalším díle seriálu o českém školství v týdeníku Ekonom. Podle něj je pro dosažení toho cíle nutné, aby učitelé neučili jen žáky, ale také sebe navzájem. „Český učitel je zvyklý učit sám a nikoho jiného neposlouchat, my ale razíme, že spolupráce je výhodná a že odstraňuje klapky na očích,“ dodává Beran.

Vít Beran (youtube.com)

Beran převzal vedení školy před deseti lety a od té doby vzrostl počet žáků na dvojnásobek. Týdeník Ekonom si školu na okraji Prahy vybral jako jednu z „vyhlášených škol, kde se děti rády učí a nebojí se chybovat“. Dalšími příklady jsou Gymnázium Jana Keplera a ZŠ a MŠ Lyčkovo náměstí v Praze.

Z řad zkušených kantorů se na kunratické škole rekrutují interní mentoři, kteří pomáhají ostatním kolegům. Jejich rady podle Berana mladší nebo ne tolik zkušení členové sboru vyhledávají, když se jim například něco nepovede a chtějí se příště zlepšit. Každý učitel si navíc sestavuje plán osobního rozvoje, a když se třeba více učitelů chce dovzdělat v nějaké oblasti, mohou si na ni zorganizovat kurz. „Budujeme tu profesní komunitu, která se neustále rozvíjí,“ pochvaluje si Beran.

Na škole rovněž probíhá tzv. párová výuka, spočívající v tom, že učení v některých třídách obstarávají dva kantoři. Buď mohou přímo učit v jedné hodině, nebo ji pouze společně připravovat, ale odučí ji jen jeden a pak ji vzájemně vyhodnotí. Nebo se dva učitelé různých předmětů s prolínající se látkou mohou domluvit, že výklad vzájemně propojí. „Jde o to, že se tak neuzavírají v sobě, ale mluví mezi sebou, na čem ještě zapracovat a jak dětem co nejvíce zjednodušit učení,“ zdůrazňuje Beran.


Celý text naleznete v dnešním vydání týdeníku Ekonom

41 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
6. října 2016 9:16  

"Na škole rovněž probíhá tzv. párová výuka, spočívající v tom, že učení v některých třídách obstarávají dva kantoři"

A on má pan ředitel Beran peníze na zaplacení kantorů při takovéto výuce? Kde je bere? Na naší škole máme co dělat, aby byl v každé třídě alespoň jeden kantor, protože nejsou peníze ani na suplování.

laimes28 řekl(a)...
6. října 2016 9:34  

ředitelé škol= hrobaři zš

V. řekl(a)...
6. října 2016 9:45  

Víte co? Sníme berana! Taky bychom mohli sníst profesora, ale ten mi přijde takový drobnější.

Nicka Pytlik řekl(a)...
6. října 2016 9:51  

A on má ... peníze na zaplacení kantorů při takovéto výuce? Kde je bere?

To je správná otázka. Mnohde se mnohdy ani běžně dělené hodiny nedělí, aby bylo na hodiny nad plný úvazek, tedy přespočetné, pro ty nejlepší učitele a na jejich odměny.

Janek Wagner řekl(a)...
6. října 2016 9:54  

Pokud vím, tak kasírují rodiče i radnici.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
6. října 2016 9:55  

A chtěl jsem se původně zeptat, jestli je příbuzný poručíka Berana, ale neznám ho, tak jsem se "zabrzdil". :-)
Vidím, že budí podobné asociace.

Radek Sárközi řekl(a)...
6. října 2016 10:49  

Peníze na párovou výuku čerpají z grantů. Objevila se nově i v šablonách...

Radek Sárközi řekl(a)...
6. října 2016 10:50  

Tři videa k párové výuce: https://www.youtube.com/watch?v=aCVYuOtj6L4&list=PLbb8j-uXWuKrcPv66mb8SyCDPD0_SO-J6

Nicka Pytlik řekl(a)...
6. října 2016 10:53  

Peníze na párovou výuku čerpají z grantů.

A až dojdou?

CatCatherine25 řekl(a)...
6. října 2016 10:53  

Český učitel je zvyklý učit sám, ale v poslední době si musí zvykat na spolupráci s více či méně ( či nijak) kvalifikovanými pedagogickými asistenty, což je pro mnoho učitelů velmi náročné a komplikuje jim to práci.

Nicka Pytlik řekl(a)...
6. října 2016 11:33  

Český učitel je především zvyklý si sám poradit, protože mu většinou nikdo s ničím nepomůže.

Fanda Moudry řekl(a)...
6. října 2016 12:01  

" A až dojdou?"

Tak to bude český učitel (spíše učitelky) dělat zadarmo!!

Fanda Moudry řekl(a)...
6. října 2016 12:07  

"Český učitel je především zvyklý si sám poradit"

Už dávno to neplatí absolutně. Někteří nově příchozí absolventi jsou jak u vidění, protože je hodili do vody a nikdo je nenaučil plavat. Někteří se utopí, jiní vylezou na břeh a rychle utečou. Zbytky přeživších (zhruba 5%) se "nějak" přizpůsobí.

CatCatherine25 řekl(a)...
6. října 2016 12:18  

Co-teaching je celkem známá věc a osvědčuje se hlavně na některých vysokých školách, kdy si vyučující přizve na přednášku nebo na seminář odborníky z praxe, kteří svými zkušenostmi ilustrují, doplňují, ale někdy také vyvracejí prezentované poznatky.

Velmi zajímavé to bylo například v etopedii, kdy "akademické pravdy" v některých případech velmi málo korespondovaly s realitou pedagogické praxe.

Václav Nádvorník řekl(a)...
6. října 2016 15:15  

Zde je vidět příklad, jak to jde a hned píší ctihodní diskutéři příspěvky typu: Kde na to bere? U nás to nejde. atd...
Zkusme jiný pohled. Vítek Beran je velmi schopný ředitel, který dokáže sehnat peníze a hlavně na jeho škole jsou učitelé podporováni jak vedením školy, tak i mentory mimo vedení školy. Kdyby ctihodný Pytlík učil v Kunraticích, tak by slyšel otázky jak se mu čí, co má vedení udělat aby se mu lépe učilo atd poměrně často. Možná že Vítek dokáže více zaplatit učitelům (ale také jeho učitelé dělají práci opravdu hodně poctivě), ale to je jen a jen zásluha ředitele, který umí získat peníze.
Zkuste se s ním domluvit a někdy si udělat do Kunratic výlet. Partnerské návštěvy jsou také možností současných "inkluzivních šablon". Uvidíte, jestli je to co ředitel říká pravda. Zkušenému učiteli to nebude trvat více jak jeden den.
V. Nádvorník

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
6. října 2016 15:48  

Už se to tu několikrát psalo: Problémem českého školství nejsou učitelé, ale ředitelé!

Stačí, aby uměli všichni sehnat peníze a poptat se učitelů, jak se jim učí a je vymalováno.

Jenom by mne zajímalo, kam teda pan Beran pro ty peníze chodí. Platí to přímo ministerstvo? Kraj? Obec? Rodiče? Neziskovky?

Jestli je to tak kvalitní škola, proč, když se to ví, se prostě nepřidá všem školám? Každý, byť i dobrý ředitel, přece nutně nemusí umět shánět peníze. Myslel jsem, že to je problém zřizovatelů a ministerstva.

Jinak je možné, že je to plod okolností a podmínek dané lokality.

CatCatherine25 řekl(a)...
6. října 2016 16:29  

Myslím, že našim školám by více prospělo, kdyby v nich pracovali kvalifikovaní speciální pedagogové a psychologové, kteří by učitelům pomáhali zvládat problémy žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Co- teaching je v současné situaci mnoha dnešních škol tak trochu luxus.

Nicka Pytlik řekl(a)...
6. října 2016 17:06  

A tak se pytlici se sobě vlastní ctihodností ptají, co bude s dublovaným učitelským sborem, až fondíky dojdou. Redundadní kolegové se propustí? A kteří to budou? Nebo to má pedagogický sbor řešeno přímou vyučovací povinností silně nad úvazek?
Takže se zeptám na provozní podmínky realizace příkladů dobré praxe, a ejhle! Pytlik má už zase kecy, bezpochyby. Jenže pytlici mají prostě jenom pochyby. Je to jejich přirozenost.
Ale nač se držet při zdi. Je-li lepší, když třídu učí dva učitelé pospolu, než aby každou polovinu učil jeden, tak proč ne všechny žáky se všemi učiteli do jedné velké haly?
A co mám teď dělat, teda... rozšířit si jméno na Blicí nebo na Ctihodný?

laimes28 řekl(a)...
6. října 2016 18:01  

v našich poměrech je to KP neboli kreativní pidlovina,vyuka dvou pedagogů v jedné třídě se používá při výuce jazyka přes jazyk u imigrantů (dneska aktuální téma),uvedu příklad,máte tucet dítek z různých koutů arabského světa,oni mluví nějakou formou arabštiny ale mají i pár tříd anglické školy tudíž rozumí anglicky,ve třídě je učitelka znalá arabštiny a angličtiny a učitelka znalá angličtiny a švédštiny a vy oba,musí být připravení a sehraní, učíte ty broučky přes tu angličtinu švédsky

Eva Adamová řekl(a)...
6. října 2016 18:09  

Pane Nádvorníku, děkuji za Vám za názor, kterým jste naznačil, že náš ředitel je neschopný. Stejně si to už delší dobu myslím a to jak sesmolil projekt současných "inkluzivních šablon" mne v tom jen utvrzuje. Zase na druhou stranu nevím, jestli to není lepší, než kdyby byl všehoschopný. Jednoho takového jsem rovněž zažila a bylo to také dost na kvedlačku.

laimes28 řekl(a)...
6. října 2016 18:18  

tak vám již zbývá zažít jen toho všehoschopného neschopného :-)

laimes28 řekl(a)...
6. října 2016 18:33  

"Třída 3" C s 28 Žáky mě|a právěna rozvrhu matematiku a v|á-
dI v ní pracovní ruch. Metodaprof. Hejného staví na Iogickém
myš|ení, na kreativitě a spo|upráci' A tase bez dom|ouvání neobejde. Děti pracujíchví|i u sto|ků ve skupinách. pak každésamo, najednou se třída rozdě|í do dvouskupin... V neustá|ém míhání je nepřeh|édnuteIné
zaujetí a soustředění všech,když děti pracují só|o, i když se dohadují.
To všechno ood taktovkou dvou učite|ek.Jedna přebírá vedoucí ro|i od druhé, pak se prostřídají. ChviIku se věnují ce|é třídě,nato si žáčky rozdě|í...
Ve všem tomrumrajchu mají zakódovaný řád"

ze stráne školy

Václav Nádvorník řekl(a)...
6. října 2016 19:26  

Paní Adamová,
nedovoluji si soudit jakéhokoli ředitele a člověka kterého neznám. Když napíši, že některý ředitel je schopný to rozhodně neznamená, že ostatní jsou neschopní.

Eva Adamová řekl(a)...
6. října 2016 20:03  

Jo, jo chápu. Schopní jsou všichni, ale někteří jsou přece jenom schopnější.

Vl.Václavík řekl(a)...
6. října 2016 21:00  

Škola, kde řediteluje pan Beran, je škola inovativní. To znamená, že opustila mnohé tradice, které naše školství sužují už pěkně dlouho. Způsoby práce ve škole (výukové strategie) mohou být rozmanité. Paradoxní je, kolik lidí ty staré "osvědčené" úporně brání. Tím vlastně znemožňují, aby se naše škola inovovala - proměnila k lepšímu. K tomu jedna věta ze stránek školy: "Pedagogický rozvoj školy je plánovitá činnost". Jak ale plánovat, když tolik lidí inovace odmítá?
A ještě ke schopnostem ředitelů: Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Lexxa řekl(a)...
6. října 2016 21:34  

To je jak s tou rovností. Třeba ve vzdělávání. Všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější.

poste.restante řekl(a)...
6. října 2016 21:43  

No a někdo při tom hledání možností je omezen výší prostředků, které má a někdo má možnosti čerpat ze zdrojů, které ostatním nejsou dostupné.
To třeba když svého času jeden nejmenovaný ředitel ČEZu zasponzoroval PORGu.
Spoléhat se na grantové a europeníze je systémové kravinium. Jak už zmiňovali předřečníci, co se stane se "sdílenými učiteli", až mimořádné zdroje vyschnou?

Podívejte, většina středních škol má problém kvůli slabým populačním ročníkům problém přežít, školy propouštějí učitele, kantoři mají snížené úvazky, nedělíme hodiny, které jsme před pár lety dělili, atd.
A když mi v této situaci někdo vykládá, jak mají dva učitele v hodině, aby mohli sdílet znalosti a navzájem se obohacovat, tak si připadám jako při sledování Star Treku.

Já bych byl inovativní a navzájem se obohacoval, až bych brečel, ale musím učit na dvou školách, abych měl za co žít. A není to neschopností ředitelů, že ty peníze prostě nemají.

Nicka Pytlik řekl(a)...
6. října 2016 21:44  

velmi schopný ředitel, který dokáže sehnat peníze

To je vyloženě paráda. Jak se takové peníze shánějí? Také by se mi trochu peněz hodilo.
Umějí v tom chodit? Vědí, jako kdysi ten kandidát na senátora, co se tím holedbal, na které dveře zaklepat? Mají někde nějaké známé, mecenáše? Ty peníze jsou tam někde pro všechny, stačí si říct, nebo je to výběrová záležitost jen pro někoho, a nebo je to dokonce na úkor někoho jiného?
Ale to není nic proti panu Beranovi. Jeho fakultní škola má jistě dobré, dlouhodobě budované podmínky, které smysluplně užívá k dosažení kýženého cíle.

Kdyby ctihodný Pytlík učil v Kunraticích, tak by slyšel otázky jak se mu čí, co má vedení udělat aby se mu lépe učilo atd poměrně často.

To jste, pane Nádvorníku, nasypal soli do pořád ještě nezhojených ran.
Úplně mi, starému opelichanému psu, vhrkly slzy do očí...

Josef Soukal řekl(a)...
6. října 2016 21:51  

Čím víc si jedna škola nabere z peněz zřizovatelských, grantových a jiných, tím měně zbyde na ostatní. Co by se stalo, kdyby schopnými řediteli byli všichni; jak bychom tu jednu hromádku rozdělili?
Ředitel není podnikatel, jehož úspěšnost se měří tím, kolik peněz dokáže kde vydyndat. Školy by měly mít pokud možno rovné podmínky. Je úžasné, jak právě zastánci všemožné rovnosti ve školství tohle nějak nedokážou pochopit.

Josef Soukal řekl(a)...
6. října 2016 21:55  

Tuším že v Poběžovicích se jim nějak podařilo nashromáždit spoustu peněz navíc. Jen tam asi trochu haprovaly jiné věci, co tak nějak také patří k podmínkám dobrého fungování školy.
Osobně se domnívám, že výrazné snížení počtu žáků ve třídě je mnohem efektivnější, než když se plnou třídou prohání dva učitelé.

Nicka Pytlik řekl(a)...
6. října 2016 22:08  

Sestra švagra druhého manžela domovníkovic dcery vyprávěla kdysi v cukrárně 'U rakvičky' o řediteli jedné psychiatrické léčebny, kterému se podařilo sehnat nemalé peníze, takže si mohl dovolit pravidelně vyjíždět s pacienty k moři.
Napsal do odborného časopisu článek o tom, že čeští terapeuti jsou zvyklí pracovat s hučením vod po lučinách, ale zcela opomíjejí léčebné účinky šumění přílivu a odlivu.

Eva Adamová řekl(a)...
6. října 2016 22:26  

"Školy by měly mít pokud možno rovné podmínky. Je úžasné, jak právě zastánci všemožné rovnosti ve školství tohle nějak nedokážou pochopit."

Přesně, jak k tomu přijdou děti s SVP na školách s těmi schopnými, kde nemají asistenty, oproti dětem kolikrát i s lehčím postižením na školách s těmi schopnějšími, kteří peníze na asistenty mačkají z grantů.

laimes28 řekl(a)...
6. října 2016 22:46  

všechny tyto inovativní školy vymýšlením všelijakých pitomostí brání provedení zásadní školní reformy,protože to by byl konec jejich šaškování,které probíhá za státné peníze,místo aby probíhalo v soukromém sektoru

Nicka Pytlik řekl(a)...
6. října 2016 22:53  

Tedy doopravdy do toho nechci vrtat nad přiměřenou míru, ale když se nám dostalo doporučení k výletu do Kunratic, zabrousil jsem na webové stránky školy, a lehce začetl do Pravidel hodnocení výsledků vzdělávání tabulka na straně deset ...kritéria hodnocení pro stupeň nedostatečný.
Kvalita spolupráce - i přes výraznou podporu nebo pomoc nedokáže spolupracovat s ostatními
Pominu-li dítka s nějakou poruchou autistického spektra, jak je to u dětí, které jsou tak výrazně samostatné a osobité, že s nikým spolupracovat prostě nechtějí?
osvojení dovednosti samostatně se učit - i přes poskytovanou pomoc se nedokáže samostatně učit
V čem spočívá pomoc směřující k samostatnosti ditěte při učení, a od kterého ročníku se už žák musí učit samostatně na výbornou?
Ptám se, protože jsem pedagogicky způsobilý pro výuku na 2. st. zš a sš, a druhá vlna vnoučátek se za dva roky začne trousit do školy.

A tak mne napadlo, jak asi je v takovém systému hodnocení daleko k zjištění, že:
'Kdyby nemusel, tak se vůbec neučí. Natož rád.'

Eva Adamová řekl(a)...
6. října 2016 22:54  

Omrkla jsem jejich výroční zprávu a zjistila jsem, že v testech SCIO mají hlavně z českého jazyka na 2. stupni tak ubohé výsledky, že je patrné že ani tandemová výuka a 400 000 Kč utracených za DVPP nedokáží činit zázraky. Fakt nevím, jestli ta škola není spíš ukázkou toho, jak se dá plýtvat projektovými penězi. Nevím, kdo přesně projekt Pomáháme školám k úspěchu financuje, ale percentil 36 tedy rozhodně žádným úspěchem není.

Josef Soukal řekl(a)...
7. října 2016 6:27  

Anžto jsem se hned poránu z e-mailu dozvěděl, že jako člověk konzervativní a nechápavý napadám aktivní a schopné, pro jistotu i pro další své nechápavější kritiky uvádím, že nemám vůbec nic proti aktivním ředitelům, ba ani proti Vítu Beranovi, s nímž jsem dokonce kdysi v posametovém pravěku spoluzakládal jedno učitelské sdružení (mezitím zaniklé). Jen jsem chtěl upozornit na průvodní okolnosti, kterých si někteří nekonzervativní nějak nevšímají.
K percentilům obecně nemám tak úplně důvěru, neznám-li skladbu dětí, skladbu dětí zúčastnivších se testu, nevím-li, do jaké míry je na všech školách zajištěno, že děti neřeší úlohy s čísi dopomocí, apod.
Přidám něco z jiného soudku. Včera jsem v půli hodiny češtiny s lehkou ironií (naprosto nemístný prvek ve výuce, ale když já si, paní Nováčkové, občas nemůžu a neumím pomoci jinak) komentoval počínání žákyně, jež neustále pilně nahlížela do sešitu, který jsem na dálku identifikoval jako dějepisný. Ve (slušnou) odpověď zaznělo, že je to "starý dějepis" a že dívka si v něm čte proto, že narazila na jisté zajímavé téma a potřebuje si znova ujasnit historické souvislosti. Zaznamenal jsem tak, že ještě existují žáci, kteří si píší poznámky tak, že se z nich mohou i po čase vzdělávat. Připadá mi to nadějné v dobách, kdy i na gymnáziu si jiní žáci nejsou schopni smysluplně zaznamenat ani to, čemu jsme se vlastně v hodině věnovali.

laimes28 řekl(a)...
7. října 2016 9:06  

zajímavé poznání,kdo nesouhlasí s tou kreativní šaškárnou , co se dnes provozuje není inovativní a zastává staré překonané,nefunkčí,životaneschopné formy minulosti,opak je pravdou, milí zlatí kreativci boubelatí, (kdo se podívá na webstránky té školy,tak se upřímně zděsí,kam až to školství došlo)mnoho lídí ví,že minulost patří minulosti, ale zároveň si také uvědomují, že musí přijít zásadní systémová změna v našem vzdělávacím systému,
bohužel touto změnou se začnou poslanci a ministři zabývat až v okamžiku, kdy ve státní kase na toto šaškování nebude ani koruna,takže poslední zásadní reforma se nazývá po ministru školství nejedlém, ale tvořil ji ministr ideologie kopecký,tak i příští reformu nebude tvořit ministr školtví ale pro změnu ministr financí

Tomáš Barták řekl(a)...
7. října 2016 21:25  

Debatu jsem četl postupně, tudíž nesouvisle. Pan ředitel Beran dokáže sehnat peníze. Budiž. Ptám se ale: Je úkolem ředitele shánět peníze, nebo řídit školu a její činnost? Neměl by ředitel hlavně řídit pedagogický proces ve škole? Na to ale žádný ředitel asi nemá čas. Je to tak, ředitelé?

Fanda Moudry řekl(a)...
7. října 2016 21:40  

7. října 2016 21:25

Na to má zástupce ředitele.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
8. října 2016 14:25  

Český ředitel je zvyklý řídit sám a nikoho jiného neposlouchat…

Eva Adamová řekl(a)...
8. října 2016 14:56  

Ředitelé že nemají čas nařízení pedagogického dění ve škole? To neříkejte ani z legrace. My jsme měli 20 let ředitelku, která vše zvládla ve dvou dnech, a to ještě v těch, kdy učila těch svých sedm hodin. Zbylé tři dny ve škole nebyla k zastižení a věnovala se aktivitám, které s naší školou vůbec nesouvisely. Dokonce jsme na to měli hádanku. Jednou je málo, třikrát je hodně, stačí dvakrát týdně. A není to to, co tě napadne jako první. Co to je? Odpověď zněla - docházka ředitelky do práce.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.