S novou vizí, jak by mohlo ve městě a nejbližších obcích fungovat školství, přišla jesenická radnice. Místostarostka Jeseníku a bývalá ředitelka Základní školy v České Vsi Zdeňka Blišťanová chce prosadit zřízení takzvané svazkové školy. Podle ní na reorganizaci a sloučení škol do jedné hlavní s odloučenými pracovišti vydělají jak obce jako zřizovatelé zařízení, tak i žáci. O plánu jesenické radnice informuje MF DNES.
 |
| Zdeňka Blišťanová (jesenik.org) |
„Obce musí školy často dofinancovávat, aby je udržely. Chybí žáci, chybí aprobovaní učitelé. Vznikem svazkové školy ušetří obce na nákladech, protože taková škola má jen jeden management. Je možné také lépe využít aprobované učitele, kteří se mohou přesouvat po jednotlivých pracovištích a nemusí je složitě hledat každá škola sdružená ve svazku,“ vysvětluje Blišťanová.
Úplně první svazková škola vznikla v roce 2006 na Karlovarsku a jedna už osm let funguje také ve Svazku obcí údolí Desné na Šumpersku. Spojila základní školy v Petrově, Sobotíně a Rapotíně. „Zkušenosti máme ty nejlepší. Výrazně jsme snížili náklady, takže si můžeme dovolit i svazkový autobus, který děti rozváží podle potřeby,“ říká starosta Petrova Jan Vaníček. Podle něj se také zkvalitnila výuka na jednotlivých pracovištích a vzhledem k vyššímu počtu žáků usnadnilo žádání o dotace.
Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES (Kraj Olomoucký)
.png)
12 komentářů:
Nemusí být špatné působit na elokovaném pracovišti. Ředitel daleko, kontrola občas. Až to kolegové prokouknou a naučí se v tom chodit, pak přijde pohoda. Učit sice musí, ale hlavní břemeno zátěže zůstane na škole s ředitelstvím.
Také se však může stát, že na každé škole bude umístěn zástupce ředitele. Z pedagogického hlediska téměř žádná změna.Jen kolegové s aprobací CH, F, Nj, Př..si za týden objedou několik škol. Jde pouze o ekonomické úspory. Jen aby se toho nechytla paní Kateřina a nevytvořila na každém okrese jednu obrovskou školu. Děti by tam dopravovaly oranžové autobusy. To je ale námět pro dalšího ministra školství. Námět pro další školskou reformu.
Jinak z MF DNES tento týden začaly vypadávat pěkné perličky a zajímavé "vize".
Paní starostka by si měla přečíst článek Filipa Šimečka. Zjistila by, že aprobovaní učitelé nechybí, že stačí dojít na úřad práce, kde jich najde spoustu. Také by měla propustit všechny ty pracující důchodce, kteří jen zabírají místo mladým a perspektivním.
Byl bych velmi opatrný s hodnocením této akce z Prahy či jiné větší aglomerace. Nevím přesně, co za tím stojí, ale jsou oblasti, kde hustota obyvatelstva a dostupnost vzdělání není taková jako v krajských a dalších městech. A organizace výuky je potom poměrně složitá. Zajistit aprobovanost je na malé škole potom téměř nemyslitelné. Vy byste učili v klidu na 0,3 úvazku, jen podle svých aprobací?
Svazkové školy v místech, kde by jednotlivé školy jinak zanikaly nebo živořily, nejsou vyloženě špatná věc. Kraje by v tom ale měly starostům i školám poskytovat fundovanou metodickou pomoc.
Školy s vazkové (po novu) nejsou vůbec špatná věc.
Upřednostňoval bych ale spíše nežli jednu zastřešující s více odloučenými pracovišti raději vybudování školy spádové (po staru).
Trochu problematicky bych je viděl na prvním stupni. Je vcelku obvyklá snaha radnic raději zachovat vlastní malotřídku, nežli platit z rozpočtu vzdělávání v sousední obci. I když je to většinou dražší. Platí totiž obvyklé pravidlo, že jakmile v malé obci zanikne škola, následuje prodejna potravin, pak hospoda a vesnička začne vymírat, protože mladí jdou bydlet raději jinam.
Ale druhostupňové spádové školy s dostatečnou kapacitou, kvalifikovanými pedagogy, odpovídajícím vybavením a také s patřičnou dopravní obslužností jsou, podle mého názoru, rozhodně lepší řešení, nežli větší množství poloprázdných škol.
Problém může být zpočátku právě s tou kapacitou. Aby vše fungovalo, musí mít taková spádová škola alespoň nějakých 400, raději 500 a více žáků. A ne každá budova má dostatek učeben. Ale to je obvykle řešitelné, pokud se najdou peníze na investice.
Trošku jsem přemýšlel nad otázkou, jestli by nebylo lepší vytvořit Městské mateřské školy, než je popřipojovávat k školám základním. Něco jako Pražské dopravní podniky. To se pak základní škola i s tou mateřskou připlácne ke škole střední, která je už fakultní školou nějaké vysoké školy, a máme tu téměř kaskádu od porodnice až po krematorium.
Jen by mne zajímalo, jestli se tím spojením školek také někdo zabýval, a jestli to už třeba někde existuje.
takové finsko,ještě je třeba dodat,že kantoři nesedí na nejvzdálenější škole a nechlemtají kafe ale rotují mezi těmi školami až se jim za patama práší,čímž je dosaženo maximální vytíženosti minima potřebných kantorů a 100% aprobovanosti,takže matikář,češtinář relativně vpoho ale chemikář se svými dvěma hoďkami v osmě a devítce...
ještě zajímavé je to,že na těch školách je víc asistentů než kantorů,protože kantor přijede zaparkuje kolo (soba) vejde do třídy,odučí zase sedne a odjede a kolem dětí se motají ty asistentky,když přijede tělocvikář děcka uč čekají s asistentkou převlečené v tělocvičně,no a chce to perfektně fungující disciplinovanou a vyladěnou komunikaci
Za 3000 euro budu rotovat, až se mi za prdelí bude prášit...
No ... kdybych měl být tím "pohyblivým" kantorem, tak bych především očekával služební auto ... a na zimu sáně a dva soby.
Pobavil jste, pane Anonymní.
Za 3000 euro bych se o úvazek klidně podělil s parťákem, ať je nás vatařů tuplem.
zchladím nadšení z teoretických 3000 éček,cca půlka kantorů je na částečném,od toho se odvíjí celoživotní karierní systém ,kdy se kantor snaží dostudovávat další předměty aby na stáří nemusel kočovat a učil mat+fyz+chem nebo češ+děj+angl na jedné škole mk čemuž napomáhá organizace rozvrhu do bloků těchto,aby na tom sobovi nejezdil odučit jednu hodinu...
učitelé kromě škol jezdí po dom důch=univ 3. věku=štou babičkám pohádky,po věznicí,zažízeních pro cizince,kde je učí jazyky a vlastivědu, apod,takže život učitele jest náročný,takže v pátek odpoledne (prodej začíná v 17 00,) začnou snímat stres nepřetržitě až do nedělního poledna a v pondělí jsou zase redy
Okomentovat