Oldřich Botlík požádal ministerstvo školství o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, s jeho souhlasem zveřejňujeme celou odpověď o složení pracovní skupiny k zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky a zápis z jejího prvního jednání.
Odpověď na žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Vážený pane doktore,odpovídám na Vaši žádost o poskytnutí informací k „jedné ministerské komisi“, kterou paní ministryně zmínila ve svém rozhovoru pro Novinky.cz.
V kontextu Vámi zmiňovaného článku Vám sděluji, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má pracovní skupinu k zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky, která byla ustavena na základě úkolu vyplývajícího z 11. porady vedení ze dne 15. 3. 2016. Má za cíl vyjádřit se ke směru koncepce v oblasti povinné matematiky, včetně Matematiky+ a připravit návrh materiálu zahrnující dopady do kurikulární politiky, na přípravu učitelů, na metody výuky, na podmínky vyučování matematiky ve středních školách do doby jejího povinného zavedení ve společné části maturitní zkoušky dle novely školského zákona č. 178/2016 Sb.
Pracovní skupina měla prozatím jedno společné setkání, a to dne 25. 4. 2016. Jednání se zúčastnili tito zástupci za školské asociace, vysoké školy připravující budoucí pedagogické pracovníky, odborné instituce a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě předchozích pracovních zkušeností z poradních orgánů (validační komise, Nezávislá odborná komise), z pracovní skupiny k maturitní zkoušce v oblasti matematiky (v letech 2014 až 2015) i obecně uznávaní odborníci v matematickém vzdělávání:
RNDr. Jiřího Herman, Ph.D. a Mgr. František Brusza AŘG (Asociace ředitelů gymnázií), Mgr. Jana Rösslerová za NIDV (Národní institut pro další vzdělávání), Mgr. Táňa Veselá a RNDr. Eva Řídká za CZVV (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání), RNDr. Josef Kubát za JČMF (Jednota českých matematiků a fyziků), Mgr. Šárka Kratochvílová za CZESHA (Unie středoškolských asociací), Mgr. František Tomášek za AŘZŠ (Asociace ředitelů základních škol), PhDr. Aleš Dvořák za MŠMT (odbor základního vzdělávání), Mgr. Štěpánka Thérová za MŠMT (odbor středního vzdělávání), RNDr. Eva Zelendová a RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. za NÚV (Národní ústav pro vzdělávání), Mgr. Miroslava Vlčková za ČŠI (Česká školní inspekce), doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc. za JČMF + Masarykovu univerzitu Brno, Přírodovědeckou fakultu, prof. RNDr. Milan Hejný, CSc. za Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy.
Zápis z jednání Vám zasílám v příloze k tomuto dopisu. Protože šlo o ustavující jednání, žádné podklady pro první jednání členové nedostali.
Druhé jednání je naplánované předběžně na září 2016.
S pozdravem
Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D. ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy
Zápis z 1. jednání pracovní skupiny Matematika
Datum jednání: 25. 4. 2016, 12:00 - 16:00 Místo jednání: MŠMT, Karmelitská 8, Praha 1, Malý zrcadlový sálPřítomní členové pracovní skupiny:
- RNDr. Miroslav Bartošek, CSc., NÚV (Národní ústav pro vzdělávání)
- Mgr. František Brus, AŘG - Asociace ředitelů gymnázií
- prof. RNDr. Milan Hejný, CSc., PF UK (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy)
- doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc., JČMF (Jednota českých matematiků a fyziků) + Masarykova
univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta
- Mgr. Šárka Kratochvílová, CZESHA (Unie školských asociací)
- RNDr. Josef Kubát, JČMF (Jednota českých matematiků a fyziků)
- Mgr. Jana Rösslerová, NIDV - Národní institut pro další vzdělávání
- RNDr. Eva Řídká, CZVV - Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
- Mgr. František Tomášek, AŘZŠ - Asociace ředitelů základních škol
- Mgr. Táňa Veselá, CZVV - Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
- Mgr. Miroslava Vlčková, ČŠI - Česká školní inspekce
- RNDr. Eva Zelendová, NÚV (Národní ústav pro vzdělávání)
Za MŠMT:
- Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D., odbor středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální
výchovy
- PhDr. Aleš Dvořák, oddělení předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání
- Mgr. Vít Krčál, oddělení péče o pedagogické pracovníky
- Ing. Jana Kubiasová, oddělení péče o pedagogické pracovníky
- Mgr. Štěpánka Thérová, oddělení všeobecného vzdělávání
1. Úvodní slovo: Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D., odbor středního a vyššího odborného vzdělávání a institucio-
nální výchovy
Pracovní skupina Matematika byla sestavena na základě úkolu vyplývajícího z 11. PV ze dne 15. 3. 2016. Má za cíl vyjádřit se ke směru koncepce v oblasti povinné matematiky, včetně MAT+ a připravit návrh materiálu zahrnující dopady do kurikulární politiky, na přípravu učitelů, na metody výuky, na podmínky vyučování matematiky ve středních školách.
Členy pracovní skupiny byli zvoleni zástupci školských asociací, vysokých škol připravujících budoucí pedagogické pracovníky, odborných institucí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na základě předchozích pracovních zkušeností z poradních orgánů MŠMT (validační komise, Nezávislá odborná komise), z pracovní skupiny k maturitní zkoušce v oblasti matematiky (v letech 2014 až 2015) i obecně uznávaní odborníci v matematickém vzdělávání.
Předpokládaný termín setkávání pracovní skupiny bude čtvrtletní.
Oblasti jednání pracovní skupiny:
- vyhodnocení maturitní zkoušky z matematiky a matematiky+ v předchozích letech s dopadem na zavedení povinné maturitní zkoušky z předmětu u 66 oborů vzdělání od roku 2021 a sestavení návrhů opatření,
- vyhodnocení stávajících metod a jejich výsledků v průběhu výuky matematiky na základních
a středních školách,
- rozbor struktury stávajících pedagogických pracovníků vyučujících na základních a středních školách
předmět – kvalifikovanost, věková struktura, metody výuky, ...
1
- zhodnocení akreditovaných vzdělávacích programů VŠ připravujících budoucí pedagogické
pracovníky a rozbor struktury studentů VŠ připravujících se k výuce matematiky na ZŠ a SŠ,
- zaměřit přípravu budoucích učitelů na motivaci žáků, aktivizační formy učení, propojování
matematiky s reálným životem, účinně pracovat s formativním hodnocením,
- představit a analyzovat nabídku dalšího vzdělávání, zvýšit a systematizovat další vzdělávání
pedagogických pracovníků středních škol,
- vyhodnocení RVP a učebních plánů v rozložení vzdělávání předmětu na základních a středních
školách, sestavení návrhu opatření na revizi kurikulárních dokumentů,
- evaluace a využití výstupů projektů v OPVK (rozšiřování nabídky portálu RVP, oborové didaktiky),
- představení možností finanční podpory školám při výuce matematiky na ZŠ a SŠ v rámci OP VVV,
- příprava akčního plánu k matematice a návrh (včetně termínů) možných opatření na podporu
vzdělávání v matematice (žáků, učitelů, škol).
2. Následovalo představení jednotlivých účastníků
- (Tomášek, Hejný) metoda prof. Hejného má za cíl změnit vztah žáků k matematice přes autonomii, v současné době se také soustřeďuje na vzdělávání pokračovatelů této metody, metoda je aplikována zhruba ve 20 % základních škol, pedagogové mají malou zkušenost s vedením žáků, metoda doporučuje při studiu učit na praktických příkladech,
- (Kratochvílová) společnost se vyvíjí i její vztah k matematice, pověst matematice kazí i média
- (Řídká) z výsledků DT z matematiky vyplývá, že záleží hlavně na učiteli, jak jeho třída prospívá v matematice; měla by se začít řešit otázka, co se žáky, kteří ani v opakovaných maturitních pokusech neuspějí a tudíž mají pouze základní vzdělání (v zahraniční mají např. střední vzdělání bez maturity),
- (Fuchs) budoucí učitelé se nevzdělávají pouze na pedagogických fakultách, možná se jich více připravuje přírodovědeckých a filozofických fakultách, MFF apod., z tohoto důvodu je třeba cílit diskusi s VŠ i tam, je třeba změnit systém financování škol, je mnoho vysokých škol,
- SUMA – prezentace, co všechno JČMF pro pedagogické pracovníky organizuje.
- Současná situace se schvalováním školského zákona – MZ od roku 2020/2021 - 3 povinné zkoušky ve
společné části maturitní zkoušky pro 66 oborů vzdělání (Bannert)
- (Bannert) Rámcová koncepce přípravného vzdělávání učitelů základních a středních škol vznikla letos na jaře, v rámci připravované reformy financování regionálního školství by žák neměl být nositelem finančních prostředků, stejně by měly být financované obory ve všech krajích,
- (Bannert) Národní iniciativa Průmysl 4.0, bude navazovat vzdělávání 4.0 – zaměstnavatelé chtějí
všeobecně přenositelné kompetence u absolventů i učebních oborů,
- jakákoliv regulace nebo revize středních škol by neměla být realizována bez vazeb na vysoké školy
a také na základní školy,
- (Dvořák) učebnice pro základní a střední školy dostanou doložku v případě, že o ni nakladatel požádá
a dva recenzenti ji schválí, doložka má vliv pouze na nákup učebnic z ONIV školy,
- (Bannert) MŠMT může metodicky ovlivnit, jaké mají mít parametry učebnice pro ZŠ,
- (Krčál) matematiku často na školách učí „inženýři“, kteří nemají didaktiku matematiky, na prvním stupni ji někdy učí i speciální pedagog, prioritou by mělo být vytvořit Standardy pro jednotlivé typy učitelů s vazbou na Rámcovou koncepci a Kariérní řád,
- (Bannert) připadá mi, že teď dáváme mnohem více péče žákům, učitelům, ředitelům než bylo dříve
a dříve všechno nějak fungovalo – nebylo by třeba prozkoumat historii, co se změnilo?
- (Řídká) z mezinárodních šetření vzešlo, že nezájem našich žáků o vzdělávání se výrazně zvýšil (možná to souvisí i s mentalitou českého národa), okleštili jsme hodiny matematiky zejména na základních školách (při tvorbě vlastních ŠVP se ředitelé snažili posílit ty hodiny, které žáky „baví“ na úkor méně oblíbené matematiky) což způsobilo po několika letech zejména problémy na SŠ a u maturity, žáci ZŠ nemají látku zažitou, důkladně procvičenou, vliv mají i moderní technologie, které na výuky matematiky mohou mít negativní vliv, protože je nezbytně nutný nějaký „dril“ při řešení příkladů, názor, že testování žáků je špatné nesdílí všichni účastnící pracovní skupiny – může mít i pozitivní vliv na připravenost např. na stresové situace.
Témata v další diskusi:
- pro zlepšení situace ve školách by pomohli zejména zaujatí učitelé ve spolupráci s osvícenýmiřediteli
a možnost dělit hodiny matematiky na ZŠ i SŠ na skupiny,
- (Dvořák) učitelům pomohou nejenom peníze, ale také zvýšení prestiže, ne vždy musí učení žáky bavit,
- (Hejný) klíčová je společnost, akademické testování nekoresponduje s reálným životem, často na fakultách neodhadneme, kdo bude dobrý učitel, jen proto, že se naučí látku VŠ a splní všechny zápočty a zkoušky.
3. Prezentace o vzdělávacích kurzech a tvorbě podpůrných materiálů k výuce matematiky pro pedagogické
pracovníky ZŠ i SŠ (Zelendová).
4. Představení RVP základního vzdělávání (Dvořák) a porovnání RVP gymnaziálních oborů vzdělání a oborů středních odborných škol (Thérová) pro dotaci 10 hodin po dobu vzdělávání (jsou rozlišné, tvořily je 2 ústavy), žáci podle nich skládají jednotnou maturitní zkoušku, byl z nich problém sestavit i Katalog požadavků ke společné části MZ.
Další jednání pracovní skupiny je naplánované na začátek září 2016. Zaměřené bude na pedagogické pracovníky – učitele matematiky na základních a středních školách.
Zapsala: Mgr. Štěpánka Thérová
.png)
46 komentářů:
Když pominu tu touhu kouknout se pod oponu, tak vidím, že nic překvapivého tam není. Chybí jen argument, že nejsou přijímací zkoušky na střední školy. Jinak nejvíc k věci je paní Řídká - taky je nejvíce ve spojení s "terénem".
Děkuji panu Botlíkovi, že inicioval zveřejnění informací o maturitě. Děkuji mu i přesto, že s ním v mnohém nesouhlasím. Utajování nebo selektivní přístup k informacím považuji za nesmysl. Kritika pana Botlíka není v tomto případě na místě. Kdyby podobně důsledně a efektivně jednaly i učitelské organizace a zřizovatelé škol i v jiných věcech (RVP, Inkluze, Kariérní řád, nedostatečný školský rozpočet, mnohdy ne dost účelný a efektivní způsob čerpání EU dotací atd.), MŠMT by asi zpozornělo, dělalo by asi méně pochybných kroků a ve školách by bylo asi lépe. J.Týř
Není zač. Tedy opravdu není panu Botlíkovi za co děkovat. Školství v této zemi už naškodil více, než kolik činí pochybný přínos ze zveřejnění dat. Toto zveřejnění je jako ostrý nůž v rukou dítěte - někomu může posloužit, ale nepoučené dítě zraní. Devadesátšset procent veřejnosti si nedokáže data zpracovat a zejména výsledky tohoto zpracování interpretovat. Proč? Protože jí chybí další souvislosti. Takže není proč jásat.
"což způsobilo po několika letech zejména problémy na SŠ a u maturity"
SŠ nabíraly žáky bez přijímaček a žáci ZŠ to dobře věděli. Za vše mohou ZŠ. Ani slovo k odpovědnosti SŠ, jako by ty čtyři roky neexistovaly.
Ale tak já myslím, že paní Řídká to nemyslela tak, že za vše mohou základky, ale pouze chtěla poukázat na počátek celého problému s matematikou, který je opravdu potřeba hledat na základkách.
Učím matematiku na 2. stupni ZŠ už 30 let a ten problém také průběžně pozoruji. Žáci chodí na 2. stupeň s tím, že sice umí precizně násobit písemně, ale chtít po nich nějaké výpočty zpaměti se rovná téměř sebevraždě. Podceňování či vystrčení výuky geometrie na okraj jejím způsobem výuky na 1. stupni jednu hodinu týdně v pátek je už starý zasmrádlý problém. Žáci přijdou na 2. stupeň základky geometrií téměř nepolíbení. A to, že prvostupňové kantorky jsou děvčata, která sice umí kreslit, hezky cvičit, zpívat a hrát na hudební nástroj je sice pěkné, ale matematika u naprosté většiny z nich nikdy nepatřila mezi oblíbené předměty. A podle toho to také vypadá.
Na 2. stupni pak došlo k osekání hodin matematiky na dost školách z 20 na 16, což se musí zákonitě na znalostech projevit, tak jako se projevuje jednoznačně skutečnost, že ještě před 15 lety žáci museli v 9. ročníku dřit na přijímačky, aby matematický příjímačkový test solidně zvládli, dnes si jsou vědomí toho, že i na gymnázium se dostanou se 30 body z 50, tak proč by se honili. Jak vypadá výuka matematiky na SŠ nevím, ale protože na maturitní obory už se dnes berou i téměř propadlíci, tak učitele SŠ spíš lituji, protože s těmito žáky se skutečně žádné zázraky dělat nedají, a to ani v dělených hodinách.
Pokud se nezačne s nápravou výuky matematiky už na základkách a bude si někdo myslet, tak jako si myslí paní ministryně, že vše zachrání dělení hodin na SŠ, tak pánbůh s námi i s dětmi.
Ad 1. srpna 2016 10:33 Nesouhlasím s logikou tohoto příspěvku. Kdyby měla platit, měli bychom zrušit všechna média? Ne všichni přeci rozumějí informacím v nich...
Pane Týři,
ytačí zveřejnit, že děti neumějí matematiku (což je fakt). A už se poskytne prostor pro "lidovou" interpretaci - můžou za to učitelé/společnost/děti samotné/rodiny/systém/cyklisté/muslimové/Židé/chemtrails/ještírci/... To byla podstava příspěvku 10:33.
To, že děti neovládají matematiku, je jen špička ledovce. Ony toho neumějí podstatně víc. A nejde jen o školní předměty. Ale pokud se pohybujeme ve škole, tak budiž. Ale myslím si, že za to můžeme my, dospělí. Starší generace učí tu mladší. Tak to bylo,je a bude. To my starší se musíme shodnout na tom, co je důležité, podstatné. A musíme se shodnout na tom, ve které etapě školní docházky se na určité věci zaměříme. A jestli se naše shoda projeví v nějakém "RVP", "ŠVP" nebo jednotných učebnicích,to už je další otázka. Mám ovšem dojem, že ve školství (teď myslím hlavně základní, protože tam působím) je chaos, zmatek a mlha. (Opět mě napadají ostřejší slova, ale nebudu je používat v této diskusi, nejsem v hospodě.)
Školy a učitelé se nechtějí nebo snad neumějí bránit pomluvám, tak žádají utajování parametrů a výsledků výuky???!
Co je tohle za logiku? Když se tak chovají politici, tak učitelé důvodně šňafou. A sami se tak chtějí chovat? Proč si touhle argumentací střílí góly do vlastní branky? Zaslouží si v tom případě ty větší platy? :))
Kdo jiný by měl být příkladem občanské statečnosti než učitel?
Stačí vstát z postele a už hrozí, že si zlomíme nohu. Zůstaneme tedy ležet? :)
Pane Týři, máte zapnutou pomýlenou logiku. Nacházíte snad smysl v tom, aby občané (nebo aspoň Botlíci mezi nimi) žádali Ministerstvo zdravotnictví, aby zveřejnilo výsledky léčby hepatitidy D, rakoviny slinivky a zlomeniny bérce, protože přece státní nemocnice a ministerské úředníky platíme z našich daní? Zdá se vám logické, že občané bez sebemenšího zdravotnického vzdělání si budou doma v excelu hledat korelace ve výskytu toho či onoho jevu a budou nalézat chyby v postupu lékařů, aby je opravili? To je totiž analogie botlíkovské dementní otevřenosti, které vy tak tleskáte. Nehledáte s Botlíkem příčiny chorob, chcete ve jménu své ideje modifikovat analýzy výsledků, dokud vám nevyjdou předpokládané hodnoty a útočit na ty, co tak dosud úspěšně činí.
Copak asi dělá takové oddělení péče o pedagogické pracovníky?
Paní Simono, pomýlenou logiku máte zapnutu bohužel sama. Předpoklad, že odborník schopný vyhodnotit data se nachází pouze za zdmi Karmelitské či Holešovic je neskutečně pitomý. Přirovnání "občané bez sebemenšího zdravotnického vzdělání si budou doma v excelu hledat korelace ve výskytu toho či onoho jevu a budou nalézat chyby v postupu lékařů, aby je opravili" je klasický argumentační faul. Na druhou stranu mohu přihodit příklad hovadnosti zpracování dat za zdmi v Karmelitské: dostatečnost kapacity MŠ při diskusi o novele školského zákona se zásadními změnami v předškolním vzdělávání se vyhodnocovala jen do úrovně okresů. Nešli ani do úrovně obcí s rozšířenou působností... Paní ministryně se pak vyjádřila, že vozit dítě do školky vzdálené 15 km není problém. A protože podle ombudsmana se při umístění do školky nesmí přihlížet k sociální situaci žadatele, bude pár set nebo možná pár tisíc rodin v (píp).
Pane Wagnere, nejde o zdi, za nimiž se odborník nachází. Jde o bezbřehou hloupost domněnky, že v masách je ukryta moudrost. Bolševici to zkoušeli skoro půl století se svým "čelem k masám" a dodneška se z toho nemůžeme vylízat. Takže až budete kázat o argumentačních faulech, tak si připomeňte, že většinově se dá zvolit leccos, ale že je to kravina, to se ukáže vždy až časem a oběti se počítají na zástupy. Nespatřuju v analogii nic faulem zavánějícího. Ale mohu přidat - učitelé závidí lékařům jejich platy, učitelé by chtěli stejně jako lékaři svou profesní komoru a někteří dokonce i svůj odborový klub. Obě skupiny jsou (převážně) živeny z veřejných rozpočtů, oběma skupinám jsou příjmy regulovány. Tak proč nepodrobit třeba blefaroplastiku veřejné kontrole, když Botlík se už roky dusí svým šaškovským trváním na čepici se dnem a z toho plynoucí nezbytností veřejné kontroly?
Radši školství se zdravotnictvím ani nesrovnávejte. Už před obvoďákem chodí lidé v předklonu, kdežto na učitele si každý v klidu otevře hubu. Ono přece školství a fotbalu v tomto národě rozumí každý.
...hloupost domněnky, že v masách je ukryta moudrost. Bolševici to zkoušeli skoro půl století se svým "čelem k masám" a dodneška se z toho nemůžeme vylízat...
...učitelé závidí lékařům jejich platy..
Moderní parlamentní demokracii zajišťující zákonodárnou a výkonnou moc prostřednictvím lidmi volených zastupitelů nezavedli bolševici. Vznikla před mnoha staletími v Británii. Aby lidé mohli zodpovědně volit, potřebují necenzurované informace.
Hloupost, se kterou paní CARCY popírá demokratické principy, mě udivuje. Doufám, že příště paní CARCY nenavrhne ještě cenzuru médií včetně internetu, aby se k voličům nedostávaly nepatřičné informace. Jestli paní CARCY závidí lékařům jejich platy, nechť to laskavě nezevšeobecňuje na všechny učitele.
U učitelů nejde v otázce jejich platů o závist, ale o objektivně důvodnou nespokojenost s dlouhotrvajícími objektivně nedůstojnými podmínkami pro jejich významnou práci.
Tedy pane Týři, ta moderní parlamentní demokracie dostala naše učitele do postavení, které mají. Řekla bych - máte to demokraticky, tak si nestěžujte. Ale demokracie a moudrost jsou nezávislé veličiny. Mne zajímá moudrost rozhodování širokých mas o odborných věcech. To kdybyste mi ráčil osvětlit, to bych se posunula hodně dopředu!
Já polemizuji toliko s přínosem zveřejnění maturitních dat. Jak by se zlepšil provoz na pozemních komunikacích, kdyby se zveřejňovaly výsledky testů i úlohy v autoškole! Vámi a vašimi souvěrci předpokládaná automatická zpětná vazba směřující ke zlepšení prachbídných výsledků našich žáků se nedostaví. Dostaví se pouze a toliko efekt zneužití zveřejněných dat k podpoře jakékoli smyšlenky, která se bude souvěrcům do krámu hodit. A proto jsou tyhle botlíkoviny škodlivé.
Simono, dnes argumentačními fauly jen sršíte. Ono to bolševické "čelem masám" bylo jen PR heslo a realita byla opačná: cenzura a utajování všeho. Dělal jsem v letech 1979-1982 v PVT, takže o tom něco vím... Není nejmenší důvod bránit "otevření dat". Na výsledky analýzy pak stačí použít standardní akademické normy. A bez veřejné kontroly demokracie moc nefunguje, že?
Se stupiditou a dogmatismem úředních šimlů a jejich poskoků (s hloupostí, prospěchářstvím a korupcí) je potřeba bojovat vytrvale institucionální i občanskou cestou a tlouci přitom hřebíky správným směrem na hlavičky. I za cenu obtíží, které to přináší.
Proč to umějí starostové, proč to umí Eduin i pan Botlík? A proč to NEUMĚJÍ nebo NECHTĚJÍ podstoupit učitelé a jejich odbory? Jakou tváří se ke školám a vzdělanosti při své pštrosí vzdělávací politice obrací jejich odbory, MŠMT a vláda ČR?
Ilona Švihlíková kdysi řekla, že když se jí její žáci ptají, jak je to možné, že EU jedná tak hloupě, odpovídá jim ve zkratce zhruba takto "Ti politici jsou buď hloupí nebo zaprodaní nebo vydíratelní. Možná je i kombinace těchto věcí...".
Jsou učitelé v Česku občané demokratického státu nebo ovce pod diktaturou hloupého nebo zaprodaného nebo vydíratelného ovčáka a jeho honicích psů? Pokud jsou ovce, budou i dál stříháni. Jsou-li sebevědomí občané, musejí se vydat cestou občanského odporu proti nespravedlnosti, které jsou v ČR objektivně dlouhodobě vystaveni - viz například i statistiky OECD.
Pane Wagnere, pévété byl sice slušnej oddíl, nepřidává to však žádnou sílu argumentu, že zveřejnění odborných dat laické veřejnosti (snažím se vyhnout formulaci o házení perel někomu)je chybou, která sice získává politické body (vašimi slovy je to jen PR), ale nepomáhá věci samé. Takže problém bude v tom, kdo je laik a kdo je odborník. A ti, jimž je lepena na čelo visačka "odborník", jimi ve skutečnosti nejsou. Dramaturg, učitel důchodce, středně úspěšný podnikatel, mluvčí všeho druhu nebo rentiér. To jsou vaše elity.
to: tyrjir
Před chvílí jste tady držel řeč o demokracii, kterou tu prý máme už od dob Británie (no, asi bych zvolila lepší datování). A teď najednou:
"...Jsou-li sebevědomí občané, musejí se vydat cestou občanského odporu proti nespravedlnosti, které jsou v ČR objektivně dlouhodobě vystaveni..."
Takže to vypadá, že vámi propagovaná demokracie během hodiny narazila na jisté, dokonce dlouhodobé limity, že? Místo toho tady vedete politicko-odborářskou kampaň (volby už budou..., ale neodpovídáte na základní otázku: Co hmatatelného (kromě nabobtnalého ega několika "odborníků") to zveřejnění přineslo?
Jaké jsou ty vaše limity demokracie? Nejsou to spíš vaše limity? Nechápete, že nespravedlnosti byly, jsou a budou? Nechápete, že právě demokracie umožňuje proti nim účinně bojovat a že k tomu lidé potřebují necenzurované informace? Nevyhovují vám nynější odbory? Tak třeba založte nové, jak to udělali na Slovensku. Nezatracujte ale, prosím, tak hloupě to, že lidé dostávají informace.
Když třeba lhář nebo zloděj zachrání tonoucí děcko - nezaslouží si uznání toho dobrého skutku?
Díky za informaci, přesto si dovolím se znovu zeptat: Co hmatatelného (kromě nabobtnalého ega několika "odborníků") to zveřejnění přineslo?
Simono, zmínkou o PVT jsem reagoval výhradně na vaše hodnocení "čelem k masám". Stále nechápete princip: nejde o "zveřejnění odborných dat laické veřejnosti", ale o zveřejnění dat či spíše o neutajování dat tam, kde to není např. z bezpečnostních důvodů nutné. A je jedno, jestli je budou zpracovávat laici nebo odborníci. Jde o výsledek tohoto zpracování, který se dá snadno s použitím akademických standardů vyhodnotit. Chápu, že data jsou dnes cenným zbožím, ale právě proto mají být data získaná z projektů financovaných z veřejných zdrojů veřejnosti dostupná. A bez jakékoli selekce. Paraziti tak nemohou data zneužívat, jak se dnes až příliš často děje.
Simono, dejte si třeba http://opendata.praha.eu/ ;-)
Vytiskněte si prosím tu odpověď MŠMT a hmátněte si na ni.:)))
15 hodinová dotace pro matematiku je na 2. stupni ZŠ opravdu nízká. Osvícený ředitel to vyřeší aspoň 1 další disponibilní hodinou a nabídne v rámci volitelných předmětů matematická cvičení. Velká část ředitelů však raději disponibilní hodinu využije na předměty, které žáky "baví" - Pć, VO, VV,.. , na výuku při které se nemusí moc namáhat.
Prapůvod problému přístupu k matematice se nevytváří teprve na druhém stupni. On tento problém bobtná již na prvním stupni. Paní učitelky tam mají mimořádnou schopnost - vyhýbat se problémovým úlohám, mechanicky papouškovat a doplňovat pracovní listy a projevují mimořádnou nechuť při řešení geometrických úloh.
Teď jsem zvědavá, kdy nějaká osvícená pracovní skupina dojde ke zjištění, že problémy s angličtinou rovněž začínají už na základce. Není totiž žádnou výjimkou mít v prvním ročníku SŠ studenty, kteří by požadovanou B1 mohli dát snad z placu, vedle takových, kteří nedokážou zareagovat na anglický dotaz ohledně jména/bydliště/koníčků atd. Hádejte, kterých je víc. Jazyk se ale dá i ze zanedbaných základů za čtyři roky slušně dohnat; u matematiky - alespoň soudíc podle reakcí kolegů matematikářů - je to větší problém.
A geometrie je snad začarovaná či co. Mí studenti mají problém s technickým kreslením, protože neumějí rýsovat. Můj syn ve druhé třídě (!) měl problém s nepochopením (a nevysvětlením) základních principů. Předtím mě ale nenapadlo, že se jedná o systémový problém.
"Matematiku mám ráda. Ne ale geometrii a slovní úlohy." Tohle jsem taky slýchal. Už před desetiletími za minulého režimu. I tehdy měli učitelé malé platy, ale feminizace školství nebyla tak hrozivá, jako je dnes.
Úprk schopných učitelů lépe do placených profesí (bankovní úředníci, policie, vojsko, obchodní firmy atd.) začal hned v roce 1990. Pokračuje to bohužel dodnes - doprovázen tím, že mnozí absolventi PedF do školy ani nenastoupí. Zažil jsem pak tuším dva roky, kdy jsem byl posledním učitelem na základní škole. Zažil jsem i to, jak si kolegyně samy hlasováním zrušily odbory s odůvodněním, že "Když už máme svobodu, odbory už nepotřebujeme". Navrhla to tuším kolegyně, která se několik let předtím pochlubila, že jako národkářka dělala dobrovolně diplomku z dějin dělnického hnutí pod fakultním Ústavem marxismu-leninismu (což kdysi byla varianta k možnosti dělat diplomku z pedagogiky nebo z odborného předmětu).
Dnes už, bohužel, utíkají i někteří učitelé z vysokých škol. Například i do organizací zabývajících se tzv. "čerpáním EU dotací".
Vláda a Parlament, myslím, dosud nerespektují fakt, že dokud nebudou učitelé lépe placeni a dokud školství nebude mít alespoň tech 6 % z HDP, jsou všechny řeči o tom, že vzdělávání je prioritou, stupidním mlácením prázdné slámy ze strany politiků, kterému ani oni sami nemohou věřit.
Fanda:
"vyhýbat se problémovým úlohám, mechanicky papouškovat a doplňovat pracovní listy a projevují mimořádnou nechuť při řešení geometrických úloh."
Toto mi přiznávají i naše "prvostupňařky".
Geometrie:
spojení jemné motoriky a 2D a 3D představivosti. Když si dítě odmala hraje a tvoří, nemělo by s těmito dovednostmi mít problémy: kreslení, modelování, tvoření z papíru, větviček, kaštanů, navlékání korálků a desítky různých stavebnic. Dělají tohle současné děti? Hrají si doma i venku tzv. na něco? pouze s dávkou velké fantazie? příliš ne. Takže geoška problém je a bude. Děcka jsou nešikovná, sotva drží tužku, natož ještě zároveň manipulovat s pravítkem. My "zvláštňáci" jsme zvyklí, protože to bývá častým atributem LMP dětí. Ale normální děcka? Proč jsme ze škol skoro vyhnali tzv. pracovní vyučování? Tam se tohle rozvíjelo - myslím motorika a vlastně i představivost a fantazie. A samozřejmě doma také - počítače, tablety, hodiny před obrazovkou TV.
Add zveřejňování dat - souhlasím se zveřejňováním všech dat. Jen je důležité,aby byla zveřejňována jako celek. Ne jen výkřiky do tmy. O tom se může přesvědčit např. ten, kdo si přečte data o středním věku dožití a žasne. Jenže už se nedozví, že je to jinak a že by rychle žasnout přestal. Stejně nám např. ministerstvo předkládá vytržená data o tzv. začleněných (inkludovaných) žácích a člověk opět žasne.Tolik tisíců.... a pak že to nejde. Dokud by si opravdu neprostudoval dobrou a matematicky správnou studii, která by mu sdělila, že do těch desetitisíců jsou zahrnuty cca 4 kategorie dětí, které spolu vůbec nesouvisí a které, každá jedna zvláš´t, vyžadují úplně jiný přístup k formám vzdělávání. A pak je to o něčem úplně jiném. Data se dají (jako v tomto případě), úžasně zneužít, pokud je pár čísel vytrženo z kontextu a vyplivnuto do tisku.
"...Data se dají (jako v tomto případě), úžasně zneužít, pokud je pár čísel vytrženo z kontextu a vyplivnuto do tisku..."
Děkuji, paní Karvaiová, přesně tohle se snažím vysvětlit panu Týřovi nebo Jankovi, jenže kdo nechce slyšet, nevnímá. Navíc nevnímají drobný rozdíl mezi nezveřejňovat plošně a utajovat. A pokud nabydete několikaletou zkušenost se soustavnými pokusy zájmových skupin dostat se cíleně k vybraným datům a následně být svědkem jejich dezinterpretací, zvolíte jedinou možnou cestu. Ostatně mi nepřijde etické ani oprávněné, když komerční subjekty datově tunelují státní organizaci se stejným oborem činnosti a získávají její know-how pod pláštíkem svobodného přístupu k informacím. Proto jsem v oblasti bezbřehého házení perel anonymnímu komukoli velmi, ale velmi rezervovaná.
Já bych zase zveřejnovala. Víte, když nezveřejníte, zavání to... A chytrý člověk se může zeptat někoho více znalého, aby mu data vysvětlil. Blbec samozřejmě bude omílat plky. Je nutné dát lidem příležitost. A je známo, že kdo chce psa bíti... Což neznamená, že kvůli blbům nebudeme zveřejňovat nic. Opět, člověk moudrý si nějak poradí i se složitými daty (i s pomocí). A potom ví, že něco bylo vytrženo a může ukázat prstem na blbečky z médií. Tohle je prostě součást toho milovaného kritického myšlení.
Existuje spousta legend o tom, proč na holandských oknech nejsou záclony. Jedna tvrdí, že holandští muži kdysi trávili dlouhé měsíce na lodích a nechávali své ženy doma samotné. Bylo zvykem, že takové ženy nechávaly odhalená okna, aby předešly pomluvám. Další verze hovoří o královně, která si vymínila, že všichni poddaní musí mít odkrytá okna, aby se dali jednoduše monitorovat.....
A se zveřejňováním obsahu obýváku, obsahu knihovny apod. je to stejné jako se zveřejňováním dat. Stejně jako zveřejňování příjmů státních úředníků nemá žádnou logiku v tom, že jsou přece placeni z veřejných peněz. Je absurdní, že pracuje-li člověk pro soukromníka, má právo na ochranu svých osobních atributů, jakými smlouva o platu jistě je, ale pracuje-li pro stát, takového práva pozbude. Jak mu to stát nebo lépe ten, co pavlačově prahne po znalosti jeho příjmu vynahrazuje? Co nabízí protihodnotou? Nic.
A se zveřejňováním obsahu obýváku, obsahu knihovny apod. je to stejné jako se zveřejňováním dat. Stejně jako zveřejňování příjmů státních úředníků nemá žádnou logiku v tom, že jsou přece placeni z veřejných peněz. Je absurdní, že pracuje-li člověk pro soukromníka, má právo na ochranu svých osobních atributů, jakými smlouva o platu jistě je, ale pracuje-li pro stát, takového práva pozbude...
Myslíte to opravdu vážně, paní CARCY? Opravdu nechápete rozdíl mezi veřejnou a soukromou sférou a potřebnost dostupnosti informací a kontroly ve veřejné sféře?
Je absurdní, že pracuje-li člověk pro soukromníka, má právo na ochranu svých osobních atributů, jakými smlouva o platu jistě je, ale pracuje-li pro stát, takového práva pozbude.
Není to absurdní. Když tak, mohlo by to případně být absurdní, kdyby tomu doopravdy tak bylo.
Nadto, nejenže by měly být zveřejněny platy, všechny příplatky a odměny, ale i, a to zejména, za jaké pracovní výsledky byly tato peníze přiřčeny. Odpovědnost za jejich přerozdělování se přerodila v libovůli, nakládat si s nimi, jak se odpovědnému zlíbí.
Kdyby tyto informace byly běžně známy, nemusely by se kupříkladu kácet vlády a policejní útvary, a země by nemusely být uváděna do chaosu.
Totéž platí i o všech smlouvách uzavřených se státem a zastupitelstvy všech úrovní. Atmosféra by se tak nějak celkově pročistila. Z informací mají strach jen lidé nedobří.
Kdyby mělo platit to, co si přeje paní CARCY, bylo by asi ve veřejném sektoru dost zle:
Soukromé firmy dávají do pracovních smluv tzv. závazek loajality. Tedy ustanovení, že zaměstnanec nebude třetí osobě (veřejným orgánům ani nikomu jinému) sdělovat věci, které by mohly zaměstnavatele poškodit. Ten závazek loajality zaměstnavatelé někdy uplatňují i tehdy, dožaduje-li se zaměstnanec důvodně a oprávněně spravedlnosti ve věcech, které významně poškozují osobní zájem zaměstnance nebo veřejný zájem, Tím, že zaměstnance postihnou i v takovémto případě za porušení závazku loajality.
Ani v soukromé firmě nesmí zaměstnavatel uplatňovat závazek loajality tehdy, když jsou tím významně ohrožena zákonem zaručená práva zaměstnance nebo veřejný zájem. Toto je vyjádřeno například i rozhodnutími Ústavního soudu České republiky, Nejvyššího soudu a Evropského soudního dvora:
Rozsudek Ústavního soudu 298/12:
Soukromoprávní požadavek na dodržování smluv, princip pacta sunt servanda, resp. smluvní volnost a převzatý závazek zaměstnance být loajální ke svému zaměstnavateli nemohou apriorně vyloučit jiný významný veřejnoprávní zájem, a to zájem na tom, aby se též zaměstnanci mohli obracet na státní orgány v situacích, kdy ze strany zaměstnavatele hrozí ohrožení významných společenských zájmů... Dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nemůže zasahovat do veřejnoprávních vztahů, narušovat zájem společnosti na tom, aby každý občan v demokratickém právním státě mohl být nápomocen státu při odhalování nedostatků a v případě potřeby na nedostatky upozornil...
Evropský soudní dvůr, rozhodnutí ve věci C-256/01, Allonby:
Platí, že opatření zaměstnavatele má diskriminační povahu, pokud má rozdílné účinky v rámci posuzované skupiny osob. Zaměstnavatel porovnává účinky svého jednání v rámci skupiny osob, které je tvořena pouze zaměstnanci předmětného zaměstnavatele.
Rozsudek Nejvyššího soudu - 21 Cdo 1228/99:
Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy "méně závažné porušení pracovní kázně", "závažné porušení pracovní kázně" a "porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem" definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní kázně. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu...
Paní CARCY myslím chce, aby ve veřejném sektoru platilo to, co ani v soukromých firmách platit nemá.
Pane Týři, volby jsou ještě daleko. A mávat veřejným zájmem, za nímž se skrývá špatně maskovaný zájem skupiny osob sdružených kolem komerčních subjektů pod pláštíkem toxických neziskovek (jejichž škodlivost tak přesně odhalil prezident Klaus), tedy mávat jím je nerozvážné. Nejde totiž o zájem celospolečenský, ale o zájem právě úzké spočitatelné skupiny osob, která používá levicové technologie k destabilizaci systému.
Cituji: "...Veřejný zájem (angl. public interest) je celoskupinový zájem, tj. takový zájem, který přesahuje zájem jednotlivce či pouhé frakce.
Ačkoli veřejný zájem patří mezi důležité právní instituty a operuje s ním celá řada právních norem, platné právo neobsahuje jeho definici; veřejný zájem se proto řadí mezi tzv. neurčité pojmy. Veřejný zájem se chápe jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh osob, jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý: může přitom jít o zájem celospolečenský (zájem na čistotě ovzduší), lokální (zájem na vybudování železniční trati do místa, které dosud bylo bez železničního spojení) nebo skupinový (zájmy amatérských rybářů, sportovců, seniorů apod.). V demokratickém právním státě je však nepřípustné hovořit o státním zájmu, jemuž se občané musí podřídit: taková představa je vlastní totalitním diktaturám..."(Iuridictum)
Takže ten, kdo soukromý zájem skupiny vydává za veřejný, ten se dopouští podvodu a právě ten směřuje k totalitní diktatuře - Ani zrno nazmar, všechna moc lidu, všechna maturitní data občanům!
Obávám se, že paní CARCY začala plést páté přes deváté a teď tu myšlenkovou kočičkopeskoidní bramboračku dál zahušťuje a připaluje, protože si s ní neví rady. Dám si radši česnečku, než abych tu její bramboračku dál napravoval. :)))
Nedostala se debata trochu na jinou kolej? Možná se nám to stává často, ale možná se to stává jenom mně.
Měli bychom věci zjednodušovat a nazývat pravými jmény. Toto ale není debata, ta se musí vést slovy vyřčenými, kterým někdo naslouchá a na které reaguje. Pokud něco píšeme odděleně od ostatních, můžeme to myslet sebelépe, ale často se ve svých myšlenkách dostaneme jinam.
Nedostala se debata trochu na jinou kolej?
Jiné koleje vyloženě miluji. Umožňují mimo jiné podívat se na problém z různých stran.
Namátkou...
Pytlici se minulých asi tak dvacet let intenzivně zabývají průmětem stavu společnosti do úrovně matematického povědomí občánků, a mohou se vší vážností, kterou si problém žádá, prohlásit, že vazba je tu nezanedbatelně větší než zanedbatelná.
Jak to, že informace o tak důležitém jednání pro všechny maturitní střední školy se dostává na veřejnost až po zásahu p. Botlíka? Tohle by mělo být námětem všeobecné diskuze. Zapojit by se měli učitelé ze škol. Ti ví co je špatně.
Ale toho se asi mnoho lidí na MŠMT bojí.
Okomentovat