Ondřej Šteffl poslal České škole odkaz na přednášku Julie Galef jako inspiraci k tématu „Proč si v diskusích o školství a vzdělávání stále tak málo rozumíme?“, které chceme na portálu podrobně probírat.
Úhel pohledu je rozhodující, obzvláště když dojde na zkoumání vlastního přesvědčení. Jste vojákem se sklony bránit své stanovisko za každou cenu, nebo jste průzkumníkem poháněným zvědavostí? Julia Galef rozebírá motivaci, která se za každým z těchto postojů skrývá, a také to, jak formují způsob, jímž zpracováváme informace; to vše v propojení s působivou lekcí z dějin Francie devatenáctého století. Ve chvíli, kdy jsou vaše skálopevné názory vystaveny zkoušce, se Julia Galef ptá: "Po čem nejvíc toužíte? Toužíte po obhajobě vlastních názorů, anebo toužíte po tom vidět svět tak jasně, jak to jen lze?"
Julia Galef (1983) získala titul ze statistiky na Kolumbijské univerzitě. Píše a přednáší o racionalitě, vědě, technologii a designu.
.png)
16 komentářů:
"Po čem nejvíc toužíte? Toužíte po obhajobě vlastních názorů, anebo toužíte po tom vidět svět tak jasně, jak to jen lze?"
Nevím, neměly by v takových dilematech stát proti sobě dvě protikladné možnosti (nebo jedna možnost a její logický doplněk)? Znám spoustu lidí, kteří vidí svět víc než jasně, přesně v souladu s vlastními názory...
Při komplexnosti světa je asi lepší na tom druhém místě chtít třeba "pochopení odlišných názorů..."
----
To představení autorky působí tak trochu jako by to nejdůležitější bylo to získání titulu. Celkem vtipné...
Dáte svoje ditě do státní školy, a nebo chcete vidět jej tak šťastné, jak jen to lze?
Ajta krajta.
A že to poslal zrovna Šteffl, který povětšinou jiné názory než svoje neuznává a prezentuje je tak, jako by v nich byla skryta veškerá moudrost světa. A z mnoha diskuzí na České škole raději utekl, než by uznal argumenty jiných.
Souhlasím s panem Janečkem - držet se jen vlastního názoru zpravidla znamená uchovat si ostrý obraz, jakmile začnu zvažovat řadu jiných názorů, tak se obraz nepříjšmně rozmlží.
Autorka to myslí dobře, já jí chápu. Kulhá ale i její příklad vojáka a průzkumníka. Průzkumník je přece taky voják. Výchozí pozice je tedy stejná, oba vědí, kde stojí, proti komu bojují. Obyčejný voják je méně samostatný, jeho aktivita je jednotvárnější. Ale pohled na věc se moc neliší.
Ale pohled na věc se moc neliší.
V tomto případě je tou věcí bezesporu a prostě rakev. To branně silové přirovnání lehce ulétlo, protože voják nebrání svůj názor, a průzkumník si jej nikam ujasnit nejde. Oba dva plní bojový úkol a názory na bojovou situaci se tříbí někde úplně jinde.
V našem společenství je pravda výsledkem hlasování s převažujícím funkčním postavení respondentů.
Z uvedeného nástinu problému a jeho řešení na mne opět dýchá idea jakože, nepřistoupíte-li na naše svobodně křídly mávající stanovisko, jste v noře zabetonovaný jezevec. Za světový mír úporným zbrojením a podporou vrahounských režimů, všichni svobodní a rozjásaní tak, jak my stanovíme a šmahem. Viz
Jedinou konstantou dnešního světa je změna
Za každou cenu a neustále. Ve svojí povrchnosti neohebná tuze.
Eva Adamová řekl(a)... 17. srpna 2016 21:57
A že to poslal zrovna Šteffl, který povětšinou jiné názory než svoje neuznává a prezentuje je tak, jako by v nich byla skryta veškerá moudrost světa. A z mnoha diskuzí na České škole raději utekl, než by uznal argumenty jiných.
V jednom máte paní Adamová pravdu. Odcházím z diskusí, kde místo, aby se diskutovalo k věci, tedy, co se řeklo, se začnou zkoumat osoby, tedy, kdo to řekl.
wak řekl(a)... 18. srpna 2016 17:11
držet se jen vlastního názoru zpravidla znamená uchovat si ostrý obraz, jakmile začnu zvažovat řadu jiných názorů, tak se obraz nepříjšmně rozmlží.
To tedy znamená, že je lepší mít jasno, než mít pravdu? S tím nemohu souhlasit.
Faktem ovšem je, že diskuse na ČŠ jsou často velmi tezovité, zatímco realita je složitá. Takže diskusjící mají tendenci zastávat vyhraněné názory. Jedna z příčin je v tom, že diskuse se často rozleze do jiných témat, než je úvodní text. Myslím, že by pomohlo, kdyby diskutující namísto svých krátkých příspěvků do diskuse mimo dané téma raděj psali samostatné texty. Předpokládám, že by je pan Komárek zveřejnil. Diskuse k jednomu tématu pak mohou být hlubší a zajímavější.
Diskuse k jednomu tématu pak mohou být hlubší a zajímavější.
Co může být zajímavější, než diskuse na České škole?
Kolikrát ani klišeovité články, ke kterým ty diskuse jsou.
Odcházím z diskusí, kde místo, aby se diskutovalo k věci, tedy, co se řeklo, se začnou zkoumat osoby, tedy, kdo to řekl.
Zvláště pak tehdy, když ony osoby melou tisíckrát přemletý prejt, jen aby to řádně mlaskalo. To už k tomu prejtu není téměř co říci.
Jenže ono je pane Šteffle mnohdy důležité i "kdo to řekl".
Uvedu příklad. Bude-li jednotné testy k jednotným přijímačkám kritizovat pan Sotolář - dlouholetý učitel, budu brát jeho názor jinak, než když je bude kritizovat jistý pan Štefl, který základku viděl z rychlíku a proti jednotným přijímačkám vystupuje z důvodů zjevně zištných.
Děkuju Ondřeji Štefflovi za námět. Jasně, že ne každý má vždy čas a chuť psát delší samostatné texty, nicméně texty rozvádějící konkrétní diskusi opravdu rádi otiskneme. Hezký den! Michal Komárek
Děkuji panu Štefflovi za reakci na můj komentář, který izolovaně zní podivně. Mělo by ale být zřejmé, že otázka "mít jasno nebo mít pravdu" je rakcí na:
"... se Julia Galef ptá: "Po čem nejvíc toužíte? Toužíte po obhajobě vlastních názorů, anebo toužíte po tom vidět svět tak jasně, jak to jen lze?"
Pitvání lidí a jejich motivů by myslím mělo být i novým školním předmětem, který by mohl nahradit občanskou výchovu a další předměty! Jednoslovný název toho předmětů by mohl být "Odvěcologie" :)))
Netoužím po ničem, ale za svýmu názory, pokud jsou zdůvodněné a prověřené, si stojím. Aniž bych je někomu vnucovala.
"Toužíte po obhajobě vlastních názorů, anebo toužíte po tom vidět svět tak jasně, jak to jen lze?"
Není to falešné dilema? Je to opravdu buď, a nebo? Nemůžeme se obhajobou vlastních názorů dobrat vidění světa tak jasně, jak to jen lze?
Je to falešné dilema. Logiku to nemá žádnou.
Okomentovat