Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) připomíná americkou studii, která ověřovala, jaký vliv má počet hodin strávený v běžné třídě základní školy na dosažené výsledky v matematice a ve čtení u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Výzkumu se účastnilo 1300 žáků se SVP ve věku od 6 do 9 let, ze 180 školních obvodů.
Výsledky analýzy ukázaly, že hodiny strávené v běžné třídě dosažené výsledky v obou sledovaných oblastech významně pozitivně ovlivňují.
Analýza uvádí tento model:
- Student A a student B jsou oba příjemci speciální podpory podle IDEA (Individuals With Disabilities Education Act, obdoba prováděcí vyhlášky 27/2016 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP). Student A je začleněn do běžné třídy na 2 hodiny denně (10 hodin týdně) na výuku přírodních a společenských věd. Zbytek dne tráví student A ve speciální třídě. Student B tráví v běžné třídě 6 hodin denně, tj. 30 hodin týdně.
- Pokud jsou zohledněny všechny další faktory (jako pohlaví, věk, postižení...), můžeme usuzovat, že v průměru může student B dosáhnout ve čtení a matematice přibližně o 8 až 10 bodů vyšší skóre než student A. Jedná se již o významný rozdíl v dosažených čtenářských a matematických dovednostech.
Studie "Does access matter? Time in general education and achievment for students with disabilities" vyšla v odborném časopise Remedial and Special Education v roce 2013
Celý text naleznete zde
.png)
5 komentářů:
"Student A je začleněn do běžné třídy na 2 hodiny denně (10 hodin týdně) na výuku přírodních a společenských věd. Zbytek dne tráví student A ve speciální třídě. Student B tráví v běžné třídě 6 hodin denně, tj. 30 hodin týdně."
No nevím, vyhlášku jsem nečetl... U nás se taky počítá s inkluzí na 1/3 času? Bude mít průměrná 300-žáková škola na speciální třídu se 2-5 žáky v ročníku?
U výzkumu nevyplývají zcela zásadní věci:
1/jací žáci to byli? S poruchou učení nebo s LMP nebo s lehčí vadou řeči či s nedoslýchavostí? To je totiž velmi diametrální rozdíl Nevím, zda výzkum pouze nesrovnával hrušky a s jablky případně pomeranči.
2/ pokud znám americký systém péče o děti s SVP/, pak je založen na obrovském proudu peněz na všechny specialisty, působící na každé škole, kde nějaké dítě s SVP je. Tedy každá taková škola má speciální pedagogy (kteří ty děti přímo učí), asistenty (kteří ty děti hlídají a pomáhají při organizaci výuky, tedy rozhodně neučí), mají tam logopedy nebo školní psychology nebo ergoterapeuty či fyzioterapeuty popřípadě další odborníky z oblasti péče o zdravotně postižené. Pokud jsem dobře informovaná, ani jedno z těchto opatření se nechystá v ČR. Takže ŽÁDNÁ INKLUZE TU NEBUDE.
3/ i v USA a dalších zemích je síť speciálních škol. V USA velmi drahých a tzv. výběrových.
Milá Organizace pro inkluzi - přestaňte lidem podávat informace, které se vám hodí do kapsy. podávejte informace veškeré (a vy je jistě máte). Jinak by vás někdo mohl obvinit z dezinformování veřejnosti.
Ano. Sovětští soudruzi dosahovali po válce také výrazných úspěchů tak jako američtí soudruzi dnes. Tedy zahodíme vše co fungovalo a budeme moderně následovat zahraniční vzory.
Domnívám se, že takový výzkum je z metodologického hlediska nerealizovatelný.
Okomentovat